§ 72

<var>Čl. LXXII</var>

V § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 5 až 11 zní:
„(4) Za rodiče se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; v tomto případě není dítě posuzováno společně se svým rodičem. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o
a) svěření dítěte do péče jiné osoby⁵),
b) osvojení dítěte⁶),
c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele⁷),
d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením⁸),
e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte⁹),
f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu¹⁰),
g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči¹¹),
h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.
⁵) § 953 občanského zákoníku.
⁶) § 796 občanského zákoníku.
⁷) § 824 občanského zákoníku.
⁸) § 826 občanského zákoníku.
⁹) § 928 občanského zákoníku.
¹⁰) § 958 občanského zákoníku.
¹¹) § 963 občanského zákoníku.“.