1. § 1a zní:
㤠1a
(1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména
a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce,
c) spravedlivé odměňování zaměstnance,
d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.“.

2. § 4a zní:
㤠4a
(1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.
(2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
(3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
(4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.“.

3. § 4b se zrušuje.

4. V § 5 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.

5. § 6 zní:
㤠6
Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“.

6. § 7 zní:
㤠7
Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“.

7. § 10 se zrušuje.

8. V části první nadpis hlavy V zní: „NĚKTERÁ USTANOVENÍ O PRÁVNÍM JEDNÁNÍ“.

9. § 18 zní:
㤠18
Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“.

10. § 19 zní:
㤠19
(1) Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon.
(2) Požaduje-li zákon, aby právní jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné právní jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, že k tomuto projednání nedošlo.
(3) Neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.“.

11. § 20 zní:
㤠20
Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.“.

12. § 21 se zrušuje.

13. V § 23 odstavec 1 zní:
„(1) V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží.“.

14. V § 23 odstavec 4 zní:
„(4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání11).“.

15. § 27 zní:
㤠27
(1) K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží.
(2) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže listině, jinak se k ní nepřihlíží.“.

16. § 28 zní:
㤠28
(1) Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou.
(2) Není možné se domáhat relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy.
(3) Kolektivní smlouvu není možné zrušit odstoupením jedné ze smluvních stran; sjednají-li si smluvní strany právo odstoupit od kolektivní smlouvy, nepřihlíží se k tomu.“.

17. V § 34 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.
(3) Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
(4) Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.“.

18. V § 42 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat.“.

19. V § 43a odst. 4 větě poslední a v § 309 odst. 1 větě poslední se slova „činit právní úkony“ nahrazují slovy „právně jednat“.

20. V § 50 odstavec 1 zní:
„(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.“.

21. Za § 56 se vkládá nový § 56a, který včetně nadpisu zní:
㤠56a
Okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance
(1) Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu.
(2) Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci.“.

22. V § 60 se věta poslední nahrazuje větou „Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.“.

23. V § 66 odstavec 2 zní:
„(2) Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.“.

24. V § 67 odst. 2 větě poslední se slovo „odpovědnosti“ nahrazuje slovem „povinnosti“.

25. V § 77 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží. Totéž platí pro okamžité zrušení těchto dohod.
(5) Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu.
(6) Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci.“.

26. Za § 144 se vkládá nový § 144a, který zní:
㤠144a
(1) Zakazuje se postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu.
(2) Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu; to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy.
(3) Odchýlí-li se smluvní strany od zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2, nepřihlíží se k tomu.
(4) Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu54).“.

27. V § 146 písm. b) se slova „(§ 327)“ zrušují.

28. V § 148 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

29. V § 149 odst. 1 se slova „k uspokojení závazků zaměstnance“ zrušují.

30. V § 252 odst. 3 a § 255 odst. 4 se slova „způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven“ nahrazují slovy „svéprávnost zaměstnance omezena“.

31. V § 286 odst. 3 se slova „organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace“ nahrazují slovy „pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace“.

32. V § 305 odstavec 1 zní:
„(1) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví tento zákon. Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu.“.

33. V části třinácté nadpis hlavy XII zní: „SMRT ZAMĚSTNANCE“.

34. § 327 se včetně nadpisu zrušuje.

35. Nadpis pod § 328 se zrušuje.

36. V § 330 větě první se slovo „uplatněno“ nahrazuje slovem „vykonáno“ a věta druhá se zrušuje.

37. § 333 zní:
㤠333
Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.“.

38. V § 341 odstavec 1 zní:
„(1) Při zániku zaměstnavatele rozdělením přejímají od dosavadního zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnavatelé, kteří nastupují místo něj. Ustanovení § 338 odst. 2 část věty za středníkem platí obdobně.“.

39. V § 341 odst. 2 se slovo „Ruší-li“ nahrazuje slovem „Zrušuje-li“ a slovo „ruší“ se nahrazuje slovem „zrušuje“.

40. V § 341 odst. 3 se slova „, na kterou byl založen,“ zrušují a slova „splněním úkolu, ke kterému byl založen,“ se nahrazují slovy „dosažením účelu, pro který byl ustaven,“.

41. § 346a se zrušuje.

42. V části třinácté nadpis hlavy XVII zní: „NĚKTERÁ USTANOVENÍ O ZÁVAZCÍCH A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ“.
㤠346d
(1) Zástavním právem není možné zajistit dluh ze základního pracovněprávního vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli teprve v budoucnu. Zástavní právo není možné zřídit k věci, k níž zaměstnanci vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu.
(2) Zaměstnavatel ani zaměstnanec nesmějí zadržet movitou věc druhé smluvní strany k zajištění dluhu vzniklého ze základního pracovněprávního vztahu.
(3) Zaměstnance ani zaměstnavatele není možné zavázat k uzavření smlouvy se třetí osobou, mají-li být jejím obsahem práva a povinnosti zaměstnance nebo zaměstnavatele.
(4) Pohledávku ze základního pracovněprávního vztahu, kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, není možné postoupit na jiného. Pracovní smlouvu ani dohodu o práci konané mimo pracovní poměr není možné postoupit.
(5) Dluh, který má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, nesmí převzít jiná osoba.
(6) Zaměstnanci se nemohou zavázat k plnění povinnosti společně a nerozdílně.
(7) Smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to tento zákon.
Odchýlí-li se smluvní strany od úpravy uvedené v § 346b až 346d, nepřihlíží se k tomu.“.

43. Za § 346c se vkládají nové § 346d a 346e, které znějí:

44. V § 347 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“.

45. V § 363 se slova „(§ 4b odst. 1 věta druhá)“ zrušují.