48. V § 29 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní:
„(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob⁴), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem⁵) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.
⁴) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
⁵) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.