(1) Daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí zaniká v případě

(2) Daňová povinnost podle odstavce 1 zaniká pouze tehdy, pokud

(3) Daňová povinnost podle odstavce 1 zaniká ke dni nabytí účinnosti rozhodnutí správce daně o stanovení daně na základě přiznání podle odstavce 2 písm. b) s tím, že daň lze stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

a) odstoupení od smlouvy, na jejímž základě bylo nabyto vlastnické právo k nemovité věci,

b) zdánlivosti nebo neplatnosti právního jednání, na základě kterého bylo nabyto vlastnické právo k nemovité věci,

c) splnění rozvazovací podmínky,

d) zrušení smlouvy v důsledku neúměrného zkrácení,

e) zrušení vyvlastnění, nebo

f) zániku zajišťovacího převodu vlastnického práva k nemovité věci s výjimkou případu, kdy se převod tohoto práva stane nepodmíněným.

a) vlastníkem nemovité věci je původní vlastník nebo osoba, jejíž vlastnické právo vzniklo v důsledku existence vlastnického práva původního vlastníka, a

b) skutečnost podle odstavce 1 poplatník uplatní v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání.