ČINNOST PŘI OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Vedení protokolu při obnově katastrálního operátu

Obnova katastrálního operátu novým mapováním
Zjišťování hranic
Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad na úřední desce s předstihem nejméně 6 měsíců nebo, jde-li o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně 2 měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona. Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s žádostí o jeho zveřejnění, sousední obci, bude-li obnovou dotčena hranice této obce, Státnímu pozemkovému úřadu a osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek, zejména dráhy, letiště, pozemní komunikace nebo lesy.

(2) Datum zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho na úřední desce.

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dalšími správními orgány, například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů nebo vodoprávním úřadem.

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je-li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje

a) místo a čas zjišťování hranic,

b) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník zmocnit svého zástupce a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

c) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví a

d) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního katastrálního operátu, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence, a

e) upozornění, že obnovený katastrální operát bude v obci vyložen k veřejnému nahlédnutí.

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Předmětem zjišťování hranic jsou

a) hranice pozemků,

b) obvody budov a obvody vodních děl,

c) hranice katastrálního území a hranice obce.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

a) údaje o vlastníku,

b) druh a způsob využití pozemku,

c) typ a způsob využití stavby,

d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

e) místní názvy a pomístní jména.

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území nebo v sousední části téhož katastrálního území nebo jde o hranici na obvodu pozemkových úprav.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

(3) U trvale označené vlastnické hranice, jejíž průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo zobrazení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí. Není-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, zástupce vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků.

(6) Při zjištění, že
a vlastník předloží komisi listinu potřebnou pro zápis změny do katastru, nebo taková listina není pro zápis třeba, předseda komise sepíše s vlastníkem protokol o nesouladu, který je podkladem pro zápis změny do dosavadního katastrálního operátu.

a) na pozemku se nachází hlavní budova nebo vodní dílo, jejichž obvod není zobrazen v katastrální mapě,

b) obvod hlavní budovy na pozemku nebo obvod vodního díla neodpovídá zobrazení v katastrální mapě,

c) typ a způsob využití stavby neodpovídá zápisu v katastru,

d) hranice druhu pozemku nebo rozhraní způsobu využití pozemku neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, nebo

e) druh a způsob využití pozemku neodpovídá zápisu v katastru,

(7) Průběh hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku se v terénu nezjišťuje, do obnoveného souboru geodetických informací se doplní z údajů dosavadního katastrálního operátu, pokud to tyto údaje umožňují.

(8) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení pohyblivé hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

(1) Změna hranice druhu pozemku, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu, se vyznačí v náčrtu zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

(2) Zjištěné změny dalších údajů, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do protokolu o nesouladu, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem, že byli seznámeni s vyznačením této změny v katastru. Je-li to možné, vyžádá si komise potvrzení příslušných orgánů veřejné moci podle § 39 písm. c) katastrálního zákona.

(3) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

d) s lhůtou k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru.

(4) Změny vyšetřené a ve stanovené lhůtě nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením projednaného způsobu odstranění nesouladů. Informace o nedoložených změnách zveřejní Úřad na svých internetových stránkách. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Změny údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu. Pokud vlastník odmítne soupis nemovitostí podepsat, tato skutečnost se v něm poznamená.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

e) odkaz na přílohy,

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, doklady o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

a) výsledků zjišťování hranic,

b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov, vodních děl a dalších prvků polohopisu,

c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,

f) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací

(1) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „obnova katastrálního operátu přepracováním“) se zveřejní nejméně 2 měsíce předem na úřední desce katastrálního úřadu. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(2) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 43 odst. 5,

b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací,

c) oprava zjištěných chyb v katastru,

d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(4) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky, a v ostatních případech se zavedou výměry určené ze souřadnic lomových bodů v obnoveném katastrálním operátu.

Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění Státního pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav, které budou podkladem pro obnovu katastrálního operátu.

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad se Státním pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Upřesněný obvod pozemkových úprav podle jiného právního předpisu²) se v katastru zapíše na základě ohlášení Státního pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.

(4) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán.

(5) Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností²) provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

a) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků,

b) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

c) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

d) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

e) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

f) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

5. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

g) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

h) geometrické plány pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmena f),

i) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1 000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“),

j) podklady nebo listiny pro

1. vydání rozhodnutí o schválení změny hranic katastrálních území,

2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

3. jednání o změnách místních názvů a pomístních jmen,

k) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu, nebo

l) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.