65. V § 14 se doplňují odstavce 5 až 10, které znějí:
„(5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů
a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo
b) technické charakteristiky daného zařízení.
Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby
a) byly parametry dotyčné techniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 a
b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5.
Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikách.
(7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění.
(9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.
(10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle odstavců 4 a 5.“.