13. V § 140 odstavec 2 zní:
„(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. c) a d) zákona dále nařídí chovateli, u kterého byl výskyt nákazy potvrzen
a) u 15 % nebo více včelstev na stanovišti, neprodlenou likvidaci všech včelstev na stanovišti, jakož i úlů, zásobních plástů, souší i ostatního včelařského příslušenství a nástrojů používaných při manipulaci s včelami a jejich produkty, pokud nelze zajistit jejich účinnou dezinfekci, zejména v případě kovových předmětů, s předchozím nebo následným vyžíháním plamenem; to však neplatí pro budovy a konstrukce včelínů a kočovných vozů, nebo
b) u méně než 15 % včelstev na stanovišti, neprodlenou likvidaci všech včelstev s potvrzeným výskytem nákazy, jakož i úlů, a současně účinnou dezinfekci veškerého včelařského příslušenství a nástrojů, které přišly nebo mohly přijít do styku se včelstvy s potvrzeným výskytem nákazy. Dojde-li v době do 1 roku ode dne likvidace včelstev s potvrzeným výskytem nákazy k opětovnému potvrzení výskytu moru nebo hniloby včelího plodu, nařídí krajská veterinární správa likvidaci včelstev a zařízení podle odstavce 2 písm. a).
Chovatel provede utracení včelstev benzínem a bezprostředně poté zajistí včelotěsnou úzávěru úlů. Likvidace včelstev jejich spálením se provede nejpozději následující den po utracení; zároveň se likviduje veškerý hořlavý materiál.“.