36. Přes uvedené Ústavní soud konstatuje, že napadené ustanovení nejenže lze, ale je přímo nutno interpretovat tak, že v něm zakotvená výluka, byť v mnohých jiných případech opodstatněná, nesmí dopadat s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny na taková rozhodnutí, která se dotýkají základních práv Listinou garantovaných. Tato interpretace neargumentuje tedy s nepřiléhavým (srov. bod 35) odkazem na samo ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., nýbrž výklad konkrétního pojmu užitého v napadeném ustanovení doplňuje pravidlem plynoucím z předpisu vyšší právní síly (k tomu srov. nález sp. zn. IV. ÚS 1554/08 ze dne 15. 1. 2009, N 12/52 SbNU 121, bod 24). Výsledkem uvedené interpretace napadeného zákonného ustanovení je závěr vyjádřitelný takto:
Úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny,
- ledaže by samy o sobě znamenaly právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti,
- nebo ledaže by šlo o úkony dotýkající se základních práv zaručených Listinou.