12. Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.
Limity hnojení jednotlivých plodin
| Plodina | Limit hnojení*) v kg N/ha | Výnos hlavního produktu (t) stanovený dle koeficientu potřeby N na 1 t hlavního produktu a příslušného množství vedlejšího produktu |
|---|---|---|
| pšenice ozimá | 190 | 7,7 |
| pšenice jarní | 120 | 5,5 |
| žito ozimé | 120 | 6,0 |
| ječmen ozimý | 140 | 6,7 |
| ječmen jarní | 110 | 6,0 |
| oves | 120 | 4,8 |
| triticale | 140 | 6,1 |
| kukuřice na zrno | 230 | 11,0 |
| luskoviny | 30 | 5,0 |
| brambory sadbové | 140 | 30,0 |
| brambory ostatní | 180 | 40,0 |
| brambory rané | 120 | 25,0 |
| cukrovka | 210 | 70,0 |
| krmná řepa | 150 | 70,0 |
| řepka ozimá | 230 | 4,5 |
| slunečnice | 140 | 2,9 |
| mák | 85 | 1,2 |
| len | 80 | 2,0 |
| hořčice bílá | 80 | 1,2 |
| kukuřice na siláž | 230 | 60,0 |
| jetel**) | 40 | 10,0 |
| vojtěška**) | 40 | 10,0 |
| trávy na orné půdě | 200 | 10,0 |
| trvalé travní porosty | 160 | 8,0 |
| zelí | 250 | 70,0 |
| květák | 220 | 27,0 |
| mrkev | 200 | 50,0 |
| brokolice | 200 | 13,0 |
| kapusta hlávková | 180 | 28,0 |
| kapusta růžičková | 180 | 6,0 |
| celer bulvový | 180 | 35^0 |
| kedluben | 150 | 30,0 |
| zelí pekingské | 150 | 55,0 |
| rajčata | 150 | 55,0 |
| cibule kuchyňská | 135 | 45,0 |
| pór pravý, | 120 | 43,0 |
| pažitka pravá | 120 | 30,0 |
| petržel zahradní naťová | 120 | 17,0 |
| okurky salátové | 120 | 70,0 |
| okurky nakládačky | 100 | 60,0 |
| špenát setý | 100 | 20,0 |
| salát | 100 | 43,0 |
| pastiňák setý | 100 | 30,0 |
| paprika zeleninová | 100 | 37,0 |
| kukuřice cukrová | 100 | 9,0 |
| řepa salátová | 95 | 30,0 |
| ředkvička | 80 | 32,0 |
| petržel zahradní kořenová | 80 | 37,0 |
| kopr vonný | 60 | 12,0 |
| hrách zahradní | 60 | 7,0 |
| fazol obecný | 60 | 6,0 |
| česnek | 30 | 11,0 |
Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu.
Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 30 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %.
Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.
Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.
Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi.
Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.
Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno.
Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících.
Vysvětlivky:
*) V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.
**) Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.“.