32. V § 5k odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí:
„(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)¹⁹) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví²⁸).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví²⁸).
(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.
²⁸) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.“.