OPATŘENÍ PŘI CELNÍM DOHLEDU

(1) Určený celní úřad změní rozhodnutí o schválení žádosti, pokud se tato změna netýká práv duševního vlastnictví, a to

(2) Prvním úkonem určeného celního úřadu ve věci změny rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) může být vydání rozhodnutí.

(1) V případech podle nařízení Evropské unie celní úřad zadrží zboží postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky. Přitom poučí osobu, která má zboží v době zadržení u sebe, o právních důsledcích vyplývajících z postupu zničení zboží podle nařízení Evropské unie.

(2) Celní úřad vrátí zadržené zboží také, pokud tak stanoví nařízení Evropské unie.

(3) Za zadržení zboží se považuje také předání zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví celnímu úřadu, pokud jde o zboží podléhající celnímu dohledu, které bylo zajištěno jiným orgánem veřejné moci při výkonu jeho působnosti.

(1) Má-li být podle nařízení Evropské unie zničeno zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, považuje se písemný souhlas držitele rozhodnutí se zničením zboží za návrh na zahájení řízení o zničení tohoto zboží.

(2) Má-li být podle nařízení Evropské unie uplatněn postup pro zničení zboží v malých zásilkách, je řízení o zničení tohoto zboží zahájeno dnem, kdy celní úřad podle nařízení Evropské unie oznámil deklarantovi nebo držiteli zboží zadržení zboží s poučením o právních důsledcích vyplývajících z postupu pro zničení zboží v malých zásilkách.

(3) O zničení zboží rozhodne celní úřad, který zboží zadržel.

(4) Zničení zboží se provede pod dohledem tříčlenné komise celního úřadu. O zničení zboží celní úřad sepíše protokol.

(5) Souhlas se zničením zboží nelze vzít zpět. Lhůta pro oznámení stanoviska k možnosti zničení zboží je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty toto stanovisko podáno u celního úřadu, který zboží zadržel.

(6) V případě, že deklarant nebo držitel zboží neoznámí celnímu úřadu svoje stanovisko k možnosti zničení zboží, použije se přiměřeně ustanovení § 18 odst. 2 písm. a).

(1) Deklarant nebo držitel zboží poskytne jistotu podle nařízení Evropské unie

(2) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 4 roky.

(3) Celní úřad rozhodne o výši jistoty tak, aby dostatečně ochránila práva držitele rozhodnutí.

(4) Před stanovením výše jistoty celní úřad vyzve držitele rozhodnutí ke sdělení, jakou výši jistoty držitel rozhodnutí považuje za dostatečnou k tomu, aby ochránila jeho práva.

(5) Pro správu placení jistoty se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.

(1) Rozhodnutím soudu ve věci se pro účely jistoty rozumí pravomocné rozhodnutí soudu o

(2) Za den, kdy došlo k rozhodnutí soudu ve věci podle odstavce 1 písm. b), se pro účely použití jistoty považuje den, ve kterém

(1) Je-li soudem pravomocně rozhodnuto, že zboží, u nějž bylo poskytnutím jistoty dosaženo jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení, neporušuje právo duševního vlastnictví, stává se složená částka přeplatkem osoby, která jistotu poskytla. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad této osobě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je celním úřadem nebo jiným orgánem veřejné moci vedeno řízení,

(3) Je-li soudem pravomocně rozhodnuto, že zboží, u nějž bylo poskytnutím jistoty dosaženo jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení, neporušuje právo duševního vlastnictví, vyzve celní úřad výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne tohoto rozhodnutí u

(4) Celní úřad vyzve výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku podle odstavce 3 nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 5 měsíců ode dne nabytí právní moci soudního rozhodnutí, že zboží, u nějž bylo poskytnutím jistoty dosaženo jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení, neporušuje právo duševního vlastnictví.

(5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.

(1) Dojde-li k rozhodnutí soudu ve věci, stává se složená částka přeplatkem držitele rozhodnutí, a to až do výše odpovídající částce stanovené soudním rozhodnutím o náhradě škody. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad této osobě do 90 dnů ode dne, kdy došlo k rozhodnutí soudu ve věci.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je celním úřadem nebo jiným orgánem veřejné moci vedeno řízení,

(3) Je-li složená jistota vyšší než částka stanovená soudním rozhodnutím o náhradě škody, stává se ve výši přesahující částku stanovenou soudním rozhodnutím o náhradě škody přeplatkem osoby, která jistotu poskytla. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije se § 27 odst. 1 a 2 obdobně.

(1) Dojde-li k rozhodnutí soudu ve věci, vyzve celní úřad do 90 dnů výstavce bankovní záruky k uhrazení celnímu úřadu částky stanovené soudním rozhodnutím o náhradě škody.

(2) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.

(3) Částka uhrazená výstavcem bankovní záruky se stává přeplatkem držitele rozhodnutí. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije se § 28 odst. 1 a 2 obdobně.

(4) Je-li jistota poskytnutá bankovní zárukou vyšší než částka stanovená soudním rozhodnutím o náhradě škody, celní úřad vyzve výstavce bankovní záruky ve výši přesahující částku stanovenou soudním rozhodnutím o náhradě škody k uhrazení nedoplatku osoby, která jistotu poskytla, evidovaného k devadesátému dni ode dne tohoto rozhodnutí u

(5) Při postupu podle odstavce 4 se použije § 27 odst. 4 a 5 obdobně.

a) na žádost držitele rozhodnutí, nebo

b) z moci úřední, pokud došlo ke změně údajů uvedených v rozhodnutí.

a) složením částky na zvláštní účet celního úřadu s tím, že jistota musí být na tomto účtu po celou dobu až do rozhodnutí soudu ve věci, nebo

b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění

2. nedoplatků, které jsou evidovány u celního úřadu nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému dni ode dne, kdy došlo k rozhodnutí soudu ve věci.

1. částky náhrady škody vzniklé držiteli rozhodnutí stanovené na základě pravomocného soudního rozhodnutí o tom, že zboží, u nějž bylo poskytnutím jistoty dosaženo jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení, porušuje právo duševního vlastnictví,

a) prodloužením doby, na kterou byla bankovní záruka poskytnuta, nejméně o 2 roky,

b) poskytnutím nové bankovní záruky, která bezprostředně navazuje na předchozí bankovní záruku a kterou přijal celní úřad, nebo

c) složením částky ve výši jistoty na zvláštní účet celního úřadu.

a) náhradě škody, pokud bylo vydáno na základě rozhodnutí podle písmene b), nebo

b) tom, že zboží, u nějž bylo poskytnutím jistoty dosaženo jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení, porušuje právo duševního vlastnictví, pokud držitel rozhodnutí do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí neoznámil celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení podle písmene a).

a) držitel rozhodnutí oznámil celnímu úřadu, že nepodá návrh na zahájení soudního řízení podle odstavce 1 písm. a), nebo

b) marně uplynula lhůta podle odstavce 1 písm. b).

a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a

b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne nabytí právní moci soudního rozhodnutí, že zboží, u nějž bylo poskytnutím jistoty dosaženo jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení, neporušuje právo duševního vlastnictví.

a) celního úřadu, nebo

b) jiného orgánu veřejné moci, který o jeho uhrazení celní úřad požádal.

a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a

b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne, kdy došlo k rozhodnutí soudu ve věci.

a) celního úřadu, nebo

b) jiného orgánu veřejné moci, který o jeho uhrazení celní úřad požádal.