55. V příloze v části B v náplni položky 8115 se prvních šest vět označuje jako odstavec 1 a sedmá až devátá věta jako odstavec 2, v odstavci 1 větě šesté se slova „(bod 11.1 přílohy č. 3 a bod 7 přílohy č. 4 vyhlášky č. 449/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb. a vyhlášky č. 451/2011 Sb.)“ nahrazují slovy „[bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.]“, v odstavci 2 větě druhé se zrušují slova „, a účty finančních a celních úřadů pro daňové příjmy, určené územním samosprávným celkům, státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu a státním finančním aktivům, a účty určené ke správě peněžních prostředků z vybraných cel, které mají být převedeny Evropské unii (bod 4 téhož písmene)“ a připojují se odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu záporný a na počátku výkazního období byl v úhrnu kladný, částka snížení stavu prostředků se rozdělí na částku snížení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na počátku výkazního období) a částku vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na konci výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný a na jeho počátku byl také záporný, ale vyšší než na konci, nebo byl nulový, považuje se celá částka snížení debetního zůstatku za částku vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (plusem) jen částka snížení vlastních prostředků, zatímco částka vypůjčených prostředků se zařadí (plusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka snížení stavu prostředků na částku snížení vlastních prostředků a částku vypůjčených prostředků jen v případě, že debetní zůstatek tohoto účtu nebo těchto účtů nebo snížení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny přijetím peněžních prostředků z jiného peněžního fondu (nejsou kryty zvýšením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny přijetím kontokorentního úvěru. Snížením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu z nuly na zápornou částku nebo ze záporné částky na částku ještě nižší.
(4) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu kladný a na počátku výkazního období byl v úhrnu záporný, částka zvýšení stavu prostředků se rozdělí na částku zvýšení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na konci výkazního období) a částku úhrady vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na počátku výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný nebo nulový a na jeho počátku byl záporný a nižší než na konci, považuje se celá částka zvýšení debetního zůstatku za částku úhrady vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (minusem) jen částka zvýšení vlastních prostředků, zatímco částka úhrady vypůjčených prostředků se zařadí (minusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka zvýšení stavu prostředků na částku zvýšení vlastních prostředků a částku úhrady vypůjčených prostředků jen v případě, že odstranění nebo zvýšení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny úhradou peněžních prostředků vypůjčených od jiného peněžního fondu (nejsou způsobeny snížením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny splácením kontokorentního úvěru. Zvýšením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu ze záporné částky na vyšší zápornou částku (v absolutní hodnotě nižší), například z -200 Kč na -100 Kč, nebo až na nulu.“.