3. Dne 23. 5. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele J. V., vedená pod sp. zn. I. ÚS 1677/13. Stěžovatel namítá zcela vadné a nepřesvědčivé zjištění skutkového stavu, při jehož existenci byl vynesen odsuzující rozsudek založený ohledně identifikace pachatelů a určení jejich role ve skutkovém ději v zásadě na jediném důkazu, a to na výpovědi svědka, která objektivně vychází z důkazně nepoužitelné a v rozporu se zákonem provedené rekognice. Na základě teorie o plodech z otráveného stromu je dle stěžovatele tato výpověď rovněž nepoužitelným důkazem. V důsledku svévole soudů při zjišťování skutečného stavu věci a vzhledem ke zcela formálnímu odmítnutí námitek obhajoby bylo dle stěžovatele porušeno právo na spravedlivý proces a nebyla ctěna zásada presumpce neviny obsažená v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“).