27. Protože se uvedené závěry odchylují od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu sp. zn. I. ÚS 180/03 ze dne 2. 3. 2004 (N 32/32 SbNU 293) a v nálezu sp. zn. I. ÚS 864/11 ze dne 16. 6. 2011 (N 116/61 SbNU 695), předložil I. senát Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, otázku povinnosti stěžovatele vyčerpat ve věcech trestních vždy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání ve vztahu k přípustnosti ústavní stížnosti k posouzení plénu Ústavního soudu, které se s jeho argumentací v celém rozsahu ztotožnilo a přijalo právní názor, jenž je uveden ve výroku tohoto stanoviska.