46. Přílohy č. 1 až 19 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH
VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY):
a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,
b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory),
c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,
d) vodojemy
VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):
a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením,
b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,
c) vodojemy
MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Tabulka č. 1
ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Reakce vody	pH
2.	Barva (po filtraci)		mg/l Pt
3.	Nerozpuštěné látky suš.	NL	mg/l
4.	Teplota	T	°C
5.	Konduktivita	κ	mS/m
6.	Pach		přijatelný/nepřijatelný
7.	Dusičnany	NO3-	mg/l
8.	Fluoridy	F-	mg/l
9.	Adsorbovatelné organické vázané halogeny1)	AOX	mg/l
10.	Železo celkové	Fe	mg/l
11.	Mangan	Mn	mg/l
12.	Měď	Cu	mg/l
13.	Zinek	Zn	mg/l
14.	Bór	B	mg/l
15.	Berylium1)	Be	mg/l
16.	Kobalt1)	Co	mg/l
17.	Nikl	Ni	mg/l
18.	Vanad1)	V	mg/l
19.	Arsen	As	mg/l
20.	Kadmium	Cd	mg/l
21.	Chrom (veškerý)	Cr	mg/l
22.	Olovo	Pb	mg/l
23.	Selen1)	Se	mg/l
24.	Rtuť	Hg	mg/l
25.	Baryum1)	Ba	mg/l
26.	Kyanidy veškeré	CN-	mg/l
27.	Sírany	SO42-	mg/l
28.	Chloridy	Cl-	mg/l
29.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l
30.	Fosforečnany	PO43-	mg/l
32.	Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	mg/l
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	µg/l
34.	Pesticidní látky celkem	PLC	µg/l
35.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSKMn	mg/l
36.	Nasycení kyslíkem	% O2	%
37.	Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace	BSK5	mg/l
38.	Celkový dusík	Ncelk.	mg/l
39.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
42.	Huminové látky1)	HL	mg/l
43.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100ml
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	TKB	KTJ/100ml
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	FS	KTJ/100ml
46.	Salmonely1)	SAL	KTJ/1000ml nebo KTJ /5000 ml
47.	Mikroskopický obraz: Počet organismů	PO	jedinci /ml
48.	Chemická spotřeba kyslíku dichromanem	CHSKCr	mg/l
49.	Fosfor celkový	Pcelk.	mg/l
50.	Pesticid jednotlivý1)	PJ	µg/l
51.	Hliník1)	Al	mg/l

Poznámky k tabulce č. 1:
¹) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující mezní hodnotu uvedenou v příloze č. 13 v tabulce č. 1 pro kategorii A1.
Pořadové číslo ukazatele:
Ukazatel č. 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren.
Ukazatel č. 34 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území.
Ukazatel č. 50: sledují se všechny jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v surové vodě.
Tabulka č. 2
ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY)
A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Clostridium perfringens		KTJ/100ml
2.	Enterokoky	EK	KTJ/100 ml
3.	Escherichia coli	EC	KTJ/100 ml
4.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100 ml
5.	Mikroskopický obraz: abioseston	A	%
6.	Mikroskopický obraz: počet organismů	PO	Jedinci/ml
7.	Mikroskopický obraz: živé organismy	ŽO	Jedinci/ml
8.	Počty kolonií při 22°C	PB	KTJ/ml
9.	Počty kolonií při 36°C	MB	KTJ/ml
10.

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

11.	1,2-dichlorethan		µg/l
12.	Akrylamid		µg/l
13.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
14.	Antimon	Sb	µg/l
15.	Arsen	As	µg/l
16.	Barva		mg/l Pt
17.	Benzen		µg/l
18.	Benzo[a]pyren	BaP	µg/l
19.	Berylium	Be	µg/l
20.	Bor	B	mg/l
21.	Bromičnany	BrO3-	µg/l
22.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
23.	Dusičnany	NO3-	mg/l
24.	Dusitany	NO2-	mg/l
25.
26.	Fluoridy	F-	mg/l
27.	Hliník	Al	mg/l
28.	Hořčík	Mg	mg/l
29.	Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSKMn	mg/l
30.	Chlor volný	Cl2	mg/l
31.	Chlorethen (vinylchlorid)		µg/l
32.	Chloridy	Cl-	mg/l
33.	Chloritany	ClO2-	µg/l
34.	Chrom	Cr	µg/l
36.	Kadmium	Cd	µg/l
37.	Konduktivita	κ	mS/m
38.	Kyanidy celkové	CN-	mg/l
39.	Mangan	Mn	mg/l
40.	Měď	Cu	µg/l
41.	Microcystin-LR	MC-LR	µg/l
42.	Nikl	Ni	µg/l
43.	Olovo	Pb	µg/l
44.	Ozon	O3	µg/l
45.	Pach		přijatelný/nepřijatelný
46.	Pesticidní látky (jednotlivý)	PL	µg/l
47.	Pesticidní látky celkem	PLC	µg/l
48.	pH	pH
49.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	µg/l
50.	Rtuť	Hg	µg/l
51.	Selen	Se	µg/l
52.	Sírany	SO42-	mg/l
53.	Sodík	Na	mg/l
54.	Stříbro	Ag	µg/l
55.	Tetrachlorethen	PCE	µg/l
56.	Trihalomethany	THM	µg/l
57.	Trichlorethen	TCE	µg/l
58.	Trichlormethan (chloroform)		µg/l
59.	Vápník	Ca	mg/l
60.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
61.	Zákal	Z	ZF(t,n)
62.	Železo	Fe	mg/l

C. Další ukazatele

64.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK4,5	mmol/l
65.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK8,3	mmol/l
66.	Huminové látky	HL	mg/l

Poznámky k tabulce č. 2:

Pořadové číslo ukazatele:
1,6,7,11,17,18,31,41,55,56,57,58	Stanoví se u vod upravovaných z povrchových zdrojů a vod podzemních, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.
12	Stanoví se výpočtem; stanovení se provádí pouze v případě, pokud se dávkuje polymer akrylamidu v procesu úpravy vody.
22	Nemusí se stanovovat u zdrojů produkujících méně než 10 000 m3 vody denně.
30	Stanoví se pouze v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor.
31	Stanoví se pouze výpočtem pro zbytkovou koncentraci monomeru v případě možnosti jeho výskytu.
33, 44	Stanoví se pouze v případě dezinfekce oxidem chloričitým nebo ozónem.
41	Stanoví se u pitné vody upravené z povrchové vody. Od stanovení lze upustit tam, kde je uveden v provozním řádu vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví.
46	Stanovují se jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji.
47	Součet jednotlivě stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidů
49	Suma specifických sloučenin:benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten,benzo(ghi)perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren
53	Stanoví se v případě, že výstup z úpravny vody slouží jako jedno odběrné místo rozvodné vodovodní sítě.
54	Stanoví se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
56	Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu.
66	Stanoví se pouze v případě výskytu v surové vodě.

Tabulka č. 3
MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

Pořadové číslo ukazatele monitor. rozboru	Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 2)	Ukazatel	Jednotka
1.	3.	Escherichia coli	KTJ/100 ml
2.	4.	Koliformní bakterie	KTJ/100 ml
3.	2.	Enterokoky	KTJ/100 ml
4.	8.	Počty kolonií při 22°C	KTJ/ml
5.	9.	Počty kolonií při 36°C	KTJ/ml
6.	7.	Mikroskopický obraz (živé organizmy)1)	Jedinci/ml
7.	6.	Mikroskopický obraz (počet organizmů)1)	Jedinci/ml
8.	5.	Abioseston1)	%
9.	39.	Mangan	mg/l
10.	23.	Dusičnany	mg/l
11.	24.	Dusitany	mg/l
12.	30.	Chlór volný2)	mg/l
13.	27.	Hliník	mg/l
14.	13.	Amonné ionty	mg/l
15.	32.	Chloridy	mg/l
16.	37.	Konduktivita	mS/m
17.	48.	pH
18.	52.	Sírany	mg/l
19.	16.	Barva	mg/l Pt
20.	45.	Pach	přijatelný/ nepřijatelný
21.	61.	Zákal	ZFn nebo ZFt
22.	63.	Železo	mg/l
23.	29.	Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	mg/l
24.	60.	Vápník	mg/l
25.	28.	Hořčík	mg/l
26.	61.	Vápník a hořčík	mmol/l
27.	64.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l
28.	65.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	mmol/l
29.	66.	Huminové látky1)	mg/l
30.	-	Absorbance A1 254 3)
31.	-	Nerozpuštěné látky1)	mg/l
32.	-	Fosforečnany1)	mg/l
33.	-	BSK5 1)	mg/l
34.	-	Nasycení kyslíkem1)	%

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:
¹⁾ Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.
²⁾ Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo- stanoví se pouze u vody vyrobené.
³⁾ Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A₁ ²⁵⁴ = 0,08.
Rozšíření rozsahu monitorovacího a provozního rozboru:
Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4).
Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.
Tabulka č. 4
PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Rozsah k technologickému řízení provozu
V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.

Povrchová voda
	°C
vody
spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
nová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l
	mg/l
	mg/l
	mg/l
mikrobiologické a biologické ukazatele2)
desinfekční činidlo	mg/l

Podzemní voda
Teplota	°C
Reakce vody
Železo	mg/l
Mangan	mg/l
Formy oxidu uhličitého	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlo	mg/l

Poznámky k tabulce č. 4:
¹) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
²) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.
PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.
2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody.
3. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.
4. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadované správnosti a přesnosti analýz.
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ
A) SUROVÁ VODA
1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.
2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provede, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.
Tabulka č. 5
PRO VODU UPRAVOVANOU
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

Objem vody vyrobené m3/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200)	Četnost /rok
		provozní rozbor (tab. č. 4)	monitorovací rozbor (tab. č. 3)	úplný rozbor (tab. č. 1)
do 100	do 500	x	1	x
101 – 1 000	501 – 5 000	6	2	1
1 001 – 4 000	5 001 – 20 000	26	4	1
4 001 – 10 000	20 001 – 50 000	26	8	2
10 001 – 20 000	50 001 – 100 000	104	12	2
20 001 – 30 000	100 001 – 150 000	365	12	4
nad 30 000	nad 150 000	x	24	4
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje

Tabulka č. 6
PRO VODU BEZ ÚPRAVY
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

Objem vody vyrobené m3/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv./den)	Četnost /rok
		monitorovací rozbor (tab. č. 3)	úplný rozbor (tab. č. 1)
do 100	do 500	1	x
101 – 1 000	501 – 5 000	2	1
1 001 – 4 000	5 001 – 20 000	4	1
4 001 – 10 000	20 001 – 50 000	8	1
10 001 – 20 000	50 001 – 100 000	12	1
20 001 – 30 000	100 001 – 150 000	12	1
nad 30 000	nad 150 000	x	x
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje.

Poznámka k tabulce č. 6:
Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou
Úplný rozbor surové vody se provádí pouze v případě, že se zjistí při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti, výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli.
To neplatí, pokud je ukazatel součástí monitorovacího rozboru.
V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody, vzorek odebraný v rozvodné vodovodní síti co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 500 zásobených obyvatel).
B) VYROBENÁ VODA
PRO VODU UPRAVOVANOU
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.
2. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.
Tabulka č. 7
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

Objem vody vyrobené m3/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost / rok
		provozní rozbor (tab.č. 4)	monitorovací rozbor (tab.č. 3)	úplný rozbor (tab.č. 2)
do 100	do 500	x	2	1 za 2 roky
101 – 1 000	501 – 5 000	12	4	1
1 001 – 4 000	5 001 – 20 000	52	8	1
4 001 – 10 000	20 001 – 50 000	52	16	2
10 001 – 20 000	50 001 – 100 000	104	52	2
20 001 – 30 000	100 001 – 150 000	365	52	4
nad 30 000	nad 150 000	x	x	x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel.

Tabulka č. 8
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY

Počet zásobovaných	Četnost kontroly obsahu desinfekčního činidla
	vodní zdroj
obyvatel	podzemní	povrchový
do 500	X	X
501 – 5 000	2 x týdně	1 x denně
5 001 – 20 000	1 x denně	3 x denně
nad 20000	3 x denně	X
X Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení vodního zdroje. Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků.

PRO VODU BEZ ÚPRAVY
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.
2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo sítě.
3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.
Tabulka č. 9
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

Objem vody vyrobené m3/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost / rok
		monitorovací rozbor (tab.č. 3)	úplný rozbor (tab.č. 2)
do 100	do 500	2	1 za 2 roky
101 – 1 000	501 – 5 000	4	1
1 001 – 4 000	5 001 – 20 000	8	1
4 001 – 10 000	20 001 – 50 000	16	2
10 001 – 20 000	50 001 – 100 000	52	2
20 001 – 30 000	100 001 – 150 000	52	4
nad 30 000	nad 150 000	x	x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel.

C) PITNÁ VODA DODÁVANÁ VODOVODNÍM POTRUBÍM ODBĚRATELI
ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ
Určení rozsahu rozborů, četnosti sledování, místa odběrů vzorku, způsob odběru vzorků, metody stanovení včetně požadavků na laboratoře provádějící analýzy a další podrobnosti se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
D) VODOJEMY
1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.
2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku (typ vzorku), jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí monitorovací a úplné rozbory surové a vyrobené pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře.
3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:
- překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu³⁰) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,
- počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení hodnoty pro jednotlivé typy limitu v analyzovaném vzorku),
- množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,
- počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.
4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).
5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.
³⁰) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.
MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ
A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou	CHSKCr	mg/l
Nerozpuštěné látky sušené	NL	mg/l

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Amoniakální dusík	N – NH4 +	mg/l
Celkový dusík	Ncelk.	mg/l
Celkový fosfor	Pcelk.	mg/l

C) PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR
Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.
MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD
A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU
Tabulka č. 1
MÍSTA ODBĚRŮ:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) odtok z čistírny odpadních vod,
c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

Velikost čistírny odpadních vod Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)	Typ vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok
	Typ A		Typ B		Typ C
	BSK5 CHSKCr NL	N – NH4+ Ncelk Pcelk	BSK5 CHSKCr NL	N – NH4+ Ncelk Pcelk	BSK5 CHSKCr NL	N – NH4+ Ncelk Pcelk
< 500	2	1
500 – 2 000	4	2
2 001 – 5 000			4	4
5 001 – 10 000			6	6
10 001 – 50 000			12	12
> nad 50 000					24	24

Další ukazatele:
Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):
V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.
Typ vzorku:
Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.
B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU
Tabulka č. 2
MÍSTA ODBĚRU:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) odtok z čistírny odpadních vod
ROZSAH ROZBORU:
Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu (obvykle CHSK, BSK, pH, NL)
TYP VZORKU:
Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Velikost čistírny odpadních vod- počet připojených ekvivalentních obyvatel	Četnost sledování vybraného ukazatele / rok
< 500	x
500 – 2 000	x
2 001 – 5 000	x
5 001 – 10 000	6
10 001 – 50 000	12
> nad 50 000	26

x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu
C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,
d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.
3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.
D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.
KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro přímou aplikaci na zemědělské pozemky se stanoví:
a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť,
měď, zinek, arsen, chrom, nikl,
b) polychlorované bifenyly (PCB): suma šesti kongenerů - 28+52+101+138+153+180,
adsorbovatelné organické halogeny (AOX),
c) mikrobiologické ukazatele: termotolerantní koliformní bakterie,
enterokoky, salmonella spp.
V případě potřeby agrotechnické parametry:
pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík.
Postup odběrů a analýz vzorků kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o používání kalů v zemědělství.
2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu se zjišťují:
a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),
b) pH, sušina, organické látky.
3) Pro ostatní využití nebo likvidaci kalu se provádějí analýzy podle daného účelu ve smyslu vyhlášek č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nebo vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Tabulka č. 3
MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Počet připojených ekvivalentních obyvatel	Počet rozborů za rok
	pro bod 1	pro bod 2
do 500	x podle potřeby
501 – 5 000	x	1
5001 – 25 000	x	2
25 001 – 100 000	x	4
nad 100 000	x	6

x) četnost určí provozovatel podle produkce kalu (příloha č. 5 vyhlášky č. 382/2001 Sb.).
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
- dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),
- bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
- bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod.
4. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY
I. BYTOVÝ FOND
Byty.

1.	na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok	15 m3
2.	na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok	25 m3
3.	na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok	35 m3

Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.
Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.
V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.
Rodinné domy.
Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m³ na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.
Rekreační chaty (chalupy).
Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m³ jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.
Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:
V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m³ se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m³, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.
V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.
II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY
a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.
kancelářské budovy
(bez stravování)

	na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
4.	WC, umyvadla	8 m3
5.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	14 m3
6.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	18 m3

školy
(bez stravování)

	na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
7.	WC, umyvadla	3 m3
8.	WC a tekoucí teplá voda	5 m3

mateřské školy a jesle s celodenním provozem
(bez stravování)

	na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
9.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	8 m3
10.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	16 m3

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY
(směrná čísla pouze pro ubytování)

	na jedno lůžko za rok
hotely a penziony
11.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	45 m3
12.	většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	23 m3
13.	restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.
14.	pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
	denní připouštění bazénu	10 m3
	sauna, welnes	10 m3
V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
15.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	25 m3
16.	v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě	15 m3
17.	stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.
stravování - kuchyně, jídelna (bezobslužné)
na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
18.	dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	3 m3
19.	vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	8 m3
20.	bufet, občerstvení	1 m3

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ
Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

		na 1 pracovníka v denním průměru za rok
zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
21.	na jednoho pracovníka	18 m3
lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
22.	na jednoho pracovníka	18 m3
zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
23.	na jednoho pracovníka	20 m3
ošetřovaná osoba
24.	na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok	2 m3
rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
25.	na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
26.	na jednoho pracovníka	18 m3
		na jedno lůžko za rok
nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
27.	na jedno lůžko	50 m3
léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
28.	na jedno lůžko	45 m3

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

	multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla)
	při plné obsazenosti za rok
29.	na jedno sedadlo a jedno představení denně	1 m3
přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla)
	na jednoho stálého pracovníka za rok
30.		14 m3
	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
31.	na jednoho návštěvníka	2 m3
tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
32.	na jednoho návštěvníka	20 m3
	na 1 hřiště za rok
33.	kropení antukových hřišť krytých	230 m3
34.	kropení antukových hřišť nekrytých	460 m3
	na 100 m2 za provozní den
35.	kropení travnatých hřišť	20 m3
		za rok
36.	golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje	22 500 m3
	na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
37.	WC, umyvadla	1 m3
	Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
zimní stadion
38.	pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)

VI. RESTAURACE, VINÁRNY
(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

	Restaurace, vinárny, kavárny
	na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
39.	pouze výčep	50 m3
40.	výčep, podávání studených jídel	60 m3
41.	výčep, podávání studených jídel a teplých jídel	80 m3
Vybavení na mytí skla: (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
42.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu	450 m3
43.	mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu	60 m3

VII. PROVOZOVNY

	na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
44.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m3
45.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m3
46.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny	30 m3
holičství a kadeřnictví
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky)
47.	v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou	50 m3
samostatné prádelny (zakázkové)
48.	na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	1 m3
49.	na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46

VIII. PRODEJNY

	prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
50.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m3
prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
51.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	20 m3
52.	na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)	34 m3
	na 100 kg živých ryb
53.	prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb	6 m3
potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
54.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m3
	Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

	hospodářská zvířata
	na jeden kus v průměru za rok
55.	dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů	36 m3
56.	býk	18 m3
57.	tele, ovce, koza, vepř	6 m3
58.	prasnice	8 m3
59.	kůň	14 m3
60.	pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)	1 m3
drůbež
	na 100 kusů v průměru za rok
61.	slepice, perličky	11 m3
62.	husy, kachny, krůty	36 m3

X. ZAHRADY

	v průměru za rok
63.	venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2	16 m3
64.	sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2	3 m3
65.	pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti	12 m3
66.	průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu

XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

	v průměru za rok
67.	osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) - předpokládá se mytí 10 x ročně	1 m3
Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).
Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.
POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a

Pořadové číslo	Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
			mezní	mezní	mezní
1.	Reakce vody	pH	6,5-9,5	5-6,5 9,5-10	< 5 nebo <10
2.	Barva	mg/l Pt	20	100	200
3.	Nerozpuštěné látky suš.	mg/l	10
4.	Teplota	°C	20	25	25
5.*	Konduktivita	mS /m	125	125	125
6.	Pach		přijatelný		nepřijatelný
7.	Dusičnany	mg/l	50	50	50
8.	Fluoridy	mg/l	1,5	1,5	1,5
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	0,01	0,02	0,03
10.	Železo celkové	mg/l	0,2	1	2
11.	Mangan	mg/l	0,05	0,5	1,5
12.	Měď	mg/l	0,05	0,05	0,1
13.	Zinek	mg/l	3	5	5
14.	Bor	mg/l	1	1	1
15.	Berylium	mg/l	0,002	0,002	0,002
16.	Nikl	mg/l	0,02	0,03	0,03
17.	Arsen	mg/l	0,01	0,01	0,02
18.	Kadmium	mg/l	0,005	0,005	0,005
19.	Chrom veškerý	mg/l	0,05	0,05	0,05
20.	Olovo	mg/l	0,01	0,025	0,05
21.	Selen	mg/l	0,01	0,01	0,01
22.	Rtuť	mg/l	0,001	0,001	0,001
23.	Kyanidy veškeré	mg/l	0,05	0,05	0,05
24.*	Sírany	mg/l	250	250	250
25.*	Chloridy	mg/l	100	100	250
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,2	0,2	0,5
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	0,1	0,1
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l	0,1	0,1	0,2
29.	Pesticidní látky celkem	µg/l	0,5	0,5	0,5
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	3	10	15
31.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikace	mg/l	3	5	7
32.	Amonné ionty	mg/l	0,5	1	3
33.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	5	7	10
34.	Huminové látky	mg/l	2,5	5,0	8,0
35.	Koliformní bakterie	KTJ/100 ml	50	5 000	50 000
36.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100 ml	20	2 000	20 000
37.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100 ml	20	1 000	10 000
38.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml	50	3 000 5001)	10 000 1 0001)
39	Pesticid jednotlivý2)	µg/l	0,1	0,1	0,5
40.	Hliník	mg/l	0,2	1,0	2,0

¹) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
²) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.
^*) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.
Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
1) M - mezní, povinné hodnoty.
2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).
3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.
6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren.
7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.
PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1b
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
Železo	mg/l	0,2	5	20
Mangan	mg/l	0,05	1,0	2,0
Sulfan	mg/l	platí limity pachu

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY 
TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2

Pro kategorii	Typy úprav
A1	Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2	Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3	Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí, popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3	Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).
ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ
1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
2) Upřesnění kategorie
a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.
b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.
3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;
b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn), nasycení kyslíkem, BSK_5;
odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;
d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.
ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (I_u,_p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
$I_{u,p} =I_{u1} \frac{a}{100} +I_{u2} \frac{b}{100} +I_{u3} \frac{c}{100} +I_{u4} \frac{d}{100}$,
kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.
2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (I_u1= 1, _{u2 =} 2, I_u3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je I_u4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY
Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13.
MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

	Ukazatel	Jednotka	Mez stanovitelnosti	Přesnost +/-	Správnost +/-
1.	Reakce vody			0.1	0.2
2.	Barva	mg/l Pt	2	10%	20%
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	3	10%	20%
4.	Teplota	°C		5%	10%
5.	Konduktivita	mS/m		5%	10%
6.	Pach		přijatelný/ nepřijatelný
7.	Dusičnany	mg/l	2	10%	20%
8.	Fluoridy	mg/l	0,2	10%	20%
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)	mg/l	0,01	20%	25%
10.	Železo celkové	mg/l	0,05	10%	20%
11.	Mangan	mg/l	0,01	15%	25%
12.	Měď	mg/l	0,01	15%	25%
13.	Zinek	mg/l	0,01	15%	25%
14.	Bor	mg/l	0,05	10%	20%
15.	Berylium	mg/l	0,0005	20%	30%
16.	Nikl	mg/l	0,001	20%	30%
17.	Arsen	mg/l	0,001	20%	30%
18.	Kadmium	mg/l	0,0005	20%	30%
19.	Chrom veškerý	mg/l	0,001	20%	30%
20.	Olovo	mg/l	0,001	20%	30%
21.	Selen	mg/l	0,001	20%	30%
22.	Rtuť	mg/l	0,0002	20%	30%
23.	Kyanidy veškeré	mg/l	0,005	20%	25%
24.	Sírany	mg/l	10	10%	20%
25.	Chloridy	mg/l	10	10%	10%
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,02	10%	20%
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	20%	25%
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l	0,02	30%	50%
29.	Pesticidní látky celkem	µg/l	0,1	30%	50%
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	0,5	10%	20%
31.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace	mg/l		10%	20%
32.	Amonné ionty	mg/l	0,05	10%	20%
33.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	1	10%	20%
34.	Huminové látky	mg/l	0,5	10%	20%
35.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml
36.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml
37.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml
38.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml
39.	Pesticid jednotlivý	µg/l	0,01	30%	50%
40.	Hliník	mg/l	0,005	20%	25%

Pro účely této tabulky se rozumí:
a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;
b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;
c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE
1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.
3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).
4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.
5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.
VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

Ukazatel	Symbol	Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1) mg/l
Reakce vody	pH	6,0 – 9,0
Teplota	T	40° C
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	800
Chemická spotřeba kyslíku	CHSKCr	1600
Nerozpuštěné látky	NL	500
Dusík amoniakální	N- NH4+	45
Dusík celkový	Ncelk.	60
Fosfor celkový	Pcelk.	10
Rozpuštěné anorganické soli	RAS	2500
Kyanidy celkové	CN-celk.	0,2
Kyanidy toxické	CN-tox.	0,1
Uhlovodíky C 10 – C 40	C10-C40	10
Extrahovatelné látky	EL	80
Tenzidy aniontové	PAL-A	10
Rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	1,0
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Crcelk.	0,3
Chrom šestimocný	Cr6+	0,1
Olovo	Pb	0,1
Arsen	As	0,2
Zinek	Zn	2
Kadmium	Cd	0,1
Salmonella spp.2)		negativní nález

¹⁾ Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.
²⁾ Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

Druh plochy	plocha m2	odtokový součinitel	redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový normál*: ........ mm/rok, tj. .... ......m2/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m/rok.

* Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30ti letí, v současné době za 30ti letí – 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace.
Odtokové součinitele podle druhu plochy
a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9.
b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:
v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4.
c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,05.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO
A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:
1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U₁ až U_n), kde n je celkový počet kategorií.
U₁ je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m³/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m³/rok].
2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S₁ podle § 35 této vyhlášky.
3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:
S_i = k + a × U_i^b,
kde i = 1, ... n.
4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S_i.
Poznámka:
Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům.
5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2.
Poznámka:
Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ velkým odběratelům.
6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:
$a=\frac{S_1-k}{U_{\underset{1}{b}}}$
7. Pevné složky (S_{i + 1}) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:
S_{i + 1} = k + a × U_{i +1}^b
B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)
^sS = Q_s × (JSS – DSS)
^sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v
Kč/rok
Q_s... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m³/rok
JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m³
DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m³.
C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru
Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:
$\sum _{i=1}^n\le im\times \left(N+Z\right)$
p_i ..... počet odběrů v jednotlivých kategoriích
m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)
N ..... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/ rok
Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.
Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ
1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
A. Právnická osoba:
Název firmy:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma,
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:
2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:

Sloupce
1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).
3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek vybraných údajů majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Uvádí se hodnota infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací reprodukční pořizovací ceně. Zahrnuje se pouze majetek v kapacitách odpovídajících možnému reálnému využití v oboru vodovodů a kanalizací. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí podle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
4. Vlastník si podle vlastního uvážení, popřípadě metodiky stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence, popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti. Vyhodnocení je možné i jako výsledek odborného šetření míry opotřebení (zhoršení stavu).
5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 – opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let, úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let, kanalizační síť 90 let, čistírny odpadních vod 40 let.
6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.
5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
A. Majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené reprodukční pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Pro výpočet hodnoty v aktuální pořizovací ceně se použije vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška) nebo Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji.
Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).
C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle hodnoty v reprodukční pořizovací ceně. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům – například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“ (zkoumání zhoršení stavu).
D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní, jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.
6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří porovnání podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně vynaložených nákladů.
9. Číslo jednací a datum schválení:
10. Podpis vlastníka:
k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX
Tabulka č. 1

I	Příjemce vodného a stočného
II	Provozovatel-název a IČ
III	Vlastník–název a IČ
IV	Formulář A až F
V	Index 1 až x
VI	IČPE související s cenou

Řádek	Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné
	Nákladové položky	Měrná jednotka	Voda Pitná		Voda odpadní
			xxxx-1	xxxx	xxxx-1	xxxx
			Oč. sk.	Kalkul.	Oč. Sk.	Kalkul.
1	2	2a	3	4	6	7
1.	Materiál
1.1	- surová voda podzemní + povrchová	mil. Kč
1.2	- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění	mil. Kč
1.3	- chemikálie	mil. Kč
1.4	- ostatní materiál	mil. Kč
2.	Energie	mil. Kč
2.1	- elektrická energie	mil. Kč
2.2	- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie)	mil. Kč
3.	Mzdy	mil. Kč
3.1	- přímé mzdy	mil. Kč
3.2	- ostatní osobní náklady	mil. Kč
4.	Ostatní přímé náklady	mil. Kč
4.1	- odpisy	mil. Kč
4.2	- opravy infrastrukturního majetku	mil. Kč
4.3	- nájem infrastrukturního majetku	mil. Kč
4.4	-prostředky obnovy infrastrukturního majetku	mil. Kč
5.	Provozní náklady	mil. Kč
5.1	- poplatky za vypouštění odpadních vod	mil. Kč
5.2	- ostatní provozní náklady externí	mil. Kč
5.3	- ostatní provozní náklady ve vlastní režii	mil. Kč
6.	Finanční náklady	mil. Kč
7.	Finanční výnosy	mil. Kč
8.	Výrobní režie	mil. Kč
9.	Správní režie	mil. Kč
10.	Úplné vlastní náklady	mil. Kč
A	Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME	mil. Kč
B	Pořizovací cena souvisejícího provozního hmotného majetku	mil. Kč
C	Počet pracovníků	osob
D	Voda pitná fakturovaná	mil. m3
E	- z toho domácnosti	mil. m3
F	Voda odpadní odváděná fakturovaná	mil. m3
G	- z toho domácnosti	mil. m3
H	Voda srážková fakturovaná	mil. m3
I	Voda odpadní čištěná	mil. m3
J	Pitná nebo odpadní voda převzatá	mil. m3
K	Pitná nebo odpadní voda předaná	mil. m3

Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa.
Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa.
VÚME = vybrané údaje majetkové evidence.
Tabulka č. 2

Řádek	Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné
	Text	Měrná jednotka	Poznámka	Voda pitná	Voda odpadní
				Kalkulace	Kalkulace
1	2	2a	2b	4a	7a
11.	JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v	Kč.m-3	ř. 10/D nebo ř. 10/F+H
12.	ÚVN	mil. Kč	ř. 10
13.	Kalkulační zisk	mil. Kč
14	- podíl kalkul. zisku z ÚVN (orientační ukazatel)	%	ř. 13/ř. 12*100
15	- z ř. 13 na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku	mil. Kč
16.	Celkem ÚVN + zisk	mil. Kč	ř. 12 + ř. 13
17.	Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková	mil. m3	ř. D nebo F + H
18.	CENA pro vodné, stočné	Kč.m-3	ř. 16/ř. 17
19.	CENA pro vodné, stočné + DPH	Kč.m-3	ř. 18 + DPH

Vypracoval:

Kontroloval:

Telefon:

e-mail:

Datum:

Schválil - zástupce provozovatele:

Poznámky:
1. Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady zdroje s technologií na úpravu vody (úpravna vody) nebo bez technologie na úpravu vody (vrt nebo vrty jednoho jímacího území) dělené měřeným množstvím vody předávané k dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady.
2. Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou náklady spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům.
3. Jednotkové náklady dopravy odpadní vody pokud se týká sítě a krátkého přivaděče (bez měření mezi sítí a přivaděčem) jsou náklady na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům a u jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněném o množství fakturovaných srážkových vod.
Kalkulace (výpočet) cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1 při použití dvousložkové formy vodného a stočného.
Tabulka č. 3

Řádek	Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné při dvousložkové formě
	Text	Měrná jednotka	Poznámka	Voda pitná	Voda odpadní
				Kalkulace	Kalkulace
1	2	2a	2b	4b	7b
21.	Pevná složka – (ÚVN + zisk)	mil. Kč	z ř. 16
21.a	- podíl z celkových ÚVN a zisku	%	(ř. 21/ř. 16)*100
22.	Pohyblivá složka – (ÚVN + zisk)	mil. Kč	ř. 16- ř. 21
22.a	- z toho: ÚVN	mil. Kč	ř. 22*(1-(ř. 21 a/100))
22.b	: kalkulační zisk	mil. Kč	ř. 22 - ř. 22a
23.	Cena pohyblivé složky	Kč.m-3	ř. 22/ř. 17
24.	Cena pohyblivé složky + DPH	Kč.m-3	ř. 23+DPH
25.	Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nejnižší a nejvyšší platby za pevnou složku v Kč za rok a přípojku

Vypracoval:

Kontroloval:

Telefon:

e-mail:

Datum:

Schválil zástupce provozovatele:

“.