vyhlášené znění — není konsolidace — toto znění je vyhlášený snapshot, nikoli konsolidace po zapracování novel.

ČÁST III
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dávek a důchodů
Kapitola prvá
Dávky v nemoci a mateřství
Kapitola druhá
Důchody při invaliditě, ve stáří a pozůstalých
Kapitola třetí
Dávky (zabezpečení) při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Kapitola čtvrtá
Pohřebné
Kapitola pátá
Přídavky na děti

Oddíl 1
Společná ustanovení

§ 12

Článek 12

Závisí-li podle právních předpisů jedné smluvní strany vznik, zachování nebo obnovení nároku na důchod, a také konverze důchodových nároků podle právních předpisů Ruské federace, na získání určitých dob pojištění (zaměstnání) nebo na jejich délce, pak se přihlédne k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany stejně, jako by byly získány na území této smluvní strany, s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají.

§ 13

Článek 13

Jsou-li podle právních předpisů jedné smluvní strany splněny podmínky nároku na důchod i bez přihlédnutí k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany, stanoví instituce prvé smluvní strany důchod na základě dob pojištění (zaměstnání) získaných podle jejích právních předpisů.

§ 14

Článek 14

1. Instituce každé smluvní strany vypočítá výši důchodu odpovídající době pojištění (zaměstnání) získané podle jejích právních předpisů.
Při tom se zápočet dob pojištění (zaměstnání) provádí podle právních předpisů té smluvní strany, jejíž instituce přiznává důchod.

2. Jestliže doba pojištění (zaměstnání) získaná podle právních předpisů jedné smluvní strany činí méně než dvanáct měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok, důchod této smluvní strany se nevyměřuje.

§ 15

Článek 15

1. Pokud nárok na důchod nebo na jeho výplatu závisí na pobírání příjmů, vykonávání výdělečné činnosti nebo na jiných okolnostech, přihlíží se k těmto okolnostem, pokud se uskutečňují na území kterékoli ze smluvních stran.

2. Souběžná výplata důchodů nebo dávek (zabezpečení) stejného druhu při invaliditě, ve stáří, pozůstalých a při pracovních úrazech a nemocech z povolání od obou smluvních stran se připouští.

Oddíl 2
Zvláštní ustanovení
Používání právních předpisů České republiky
Používání právních předpisů Ruské federace

§ 16

Článek 16

1. Pokud nárok na důchod podle právních předpisů České republiky může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů Ruské federace, pak příslušná instituce České republiky:
1) stanoví teoretickou výši důchodu, který by náležel v případě, že by všechny doby pojištění (zaměstnání) byly získány podle právních předpisů České republiky;
2) na základě teoretické výše důchodu určené podle bodu 1 tohoto odstavce, stanoví skutečnou výši důchodu podle poměru délky dob pojištění (zaměstnání) získaných podle právních předpisů České republiky k celkové době pojištění (zaměstnání).
Pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu se vychází z příjmů dosažených v dobách pojištění (zaměstnání) na území České republiky. Indexace a stanovení průměrného výdělku se provádí podle právních předpisů České republiky a takto stanovený výdělek se považuje za dosažený v dobách pojištění (zaměstnání), k nimž se přihlíží při stanovení teoretické výše důchodu.
Výpočet důchodu podle tohoto odstavce se provádí i v případě, kdy se důchod stanoví podle článku 13 této smlouvy; osobě bude přiznán vyšší z důchodů.

2. Při provádění odstavce 1 tohoto článku vezme příslušná instituce České republiky v úvahu též závazky vyplývající ze smluv o sociálním zabezpečení s třetími státy v míře, ve které tyto smlouvy upravují sčítání dob pojištění (zaměstnání).

3. Podmínkou vzniku nároku na invalidní důchod osob, u nichž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku, a které nebyly pojištěny po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky.

§ 17

Článek 17

1. V případě, kdy při přiznání důchodu v Ruské federaci podle této Smlouvy doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace a započítávané při konverzi nároku na důchod jsou kratší než 25 let u mužů a 20 let u žen, výše důchodu odpovídající dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů Ruské federace se vypočítává následujícím způsobem: Výše důchodu stanovená v souladu s právními předpisy Ruské federace odpovídající době pojištění (zaměstnání) u mužů 25 let a u žen 20 let se dělí 300 měsíci u mužů a 240 měsíci u žen a poté se násobí počtem měsíců skutečně existující doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace (doba převyšující 15 dní se zaokrouhluje na celý měsíc a doba kratší něž 15 dní včetně se nezapočítává).
Ustanovení článku 14 této smlouvy a tohoto odstavce se nepoužívají ke stanovení pojistné a akumulované části pracovního důchodu podle právních předpisů Ruské federace tvořenému částkou pojistných příspěvků na povinné (státní) důchodové pojištění platné od 1. ledna 2002. V tomto případě výše pojistné a akumulované části pracovního důchodu se vypočítává podle právních předpisů Ruské federace.

2. Pokud při přiznání důchodu v Ruské federaci podle této smlouvy doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace a započítávané při konverzi nároků na důchod nejsou kratší než 25 let u mužů a 20 let u žen, výše důchodu se vypočítává bez přihlédnutí k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů České republiky.

3. Při používání článku 14 této smlouvy a odst. 1 tohoto článku se zápočet dob pojištění (zaměstnání) provádí podle právních předpisů Ruské federace.

4. Sociální důchod se přiznává a vyplácí v souladu s právními předpisy Ruské federace.

§ 8

Článek 8

Pro stanovení nároku na dávky se započítávají doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů obou smluvních stran s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají.

§ 9

Článek 9

Dávky v nemoci a mateřství, pro získání nároku na něž se vyžaduje placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podle právních předpisů a k tíži té smluvní strany, na jejímž území je pracovník pojištěn.

§ 10

Článek 10

Dávky v nemoci a mateřství, pro získání nároku na něž se nevyžaduje placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území má pracovník trvalý pobyt.

§ 11

Článek 11

Vznikne-li nárok na stejné dávky v mateřství podle právních předpisů obou smluvních stran, poskytne se dávka v mateřství podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území má pracovník trvalý pobyt.

§ 18

Článek 18

Dávky (zabezpečení) při pracovních úrazech a nemocech z povolání přiznává a vyplácí instituce té smluvní strany, jejímž právním předpisům podléhal pracovník v době pracovního úrazu nebo v době, kdy naposledy vykonával činnost mající za následek vznik nemoci z povolání.

§ 19

Článek 19

Stanoví-li právní předpisy jedné smluvní strany, že se dávky (zabezpečení) pro nemoc z povolání poskytují, pokud činnost, která nemoc může způsobit, byla vykonávána po určitou dobu, pak příslušná instituce smluvní strany přihlíží - pokud je to nezbytné - k dobám vykonávání takové činnosti na území druhé smluvní strany.

§ 20

Článek 20

Pracovník, který pobíral nebo pobírá dávky (zabezpečení) pro nemoc z povolání k tíži jedné smluvní strany a poté vykonával výdělečnou činnost, která také podle právních předpisů druhé smluvní strany způsobila nemoc z povolání vedoucí ke snížení pracovní schopnosti, má nárok na zvýšení dávky (zabezpečení).
V takovém případě instituce první smluvní strany poskytuje dávky (zabezpečení) podle jejích právních předpisů bez přihlédnutí ke snížení pracovní schopnosti a instituce druhé smluvní strany ve výši odpovídající snížení pracovní schopnosti.

§ 21

Článek 21

Pohřebné se poskytuje podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území byl vypraven pohřeb.
K podmínce splnění délky pobytu na území této smluvní strany se při tom nepřihlíží.

§ 22

Článek 22

Přídavky na děti se přiznávají podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území mají děti trvalý pobyt.