Změna zákona o nouzových zásobách ropy

1. V § 1a se na konci textu písmene e) doplňují slova „tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů“.

2. V § 1a se na konci textu písmene f) doplňují slova „tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů“.

3. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„(2) Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu²).
²) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ochranné pásmo skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa.“.

5. V § 3 odstavec 4 zní:
„(4) V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovod, ropovod nebo skladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu.“.

6. V § 3 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 znějí:
„(5) Provozovatel produktovodu nebo ropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovodu nebo ropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovodu nebo ropovodu.
(7) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízení nebo produktovod nebo ropovod udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(8) Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu má právo
a) v souladu se zvláštním právním předpisem²) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech skladovací zařízení, produktovody nebo ropovody,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním skladovacích zařízení, produktovodů nebo ropovodů; vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do obvodu dráhy a vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon činnosti provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu,
c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz skladovacích zařízení, produktovodů nebo ropovodů v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
(9) V případech uvedených v odstavcích 5 a 8 je provozovatel skladovacího zařízení nebo produktovodu nebo ropovodu povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu, podle odstavce 8 písm. b) a c) škoda nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti v důsledku výkonu práv podle odstavce 8 písm. a) až c), má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵).
(11) Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 8 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 12 až 16.

7. V § 3 odst. 15 se číslo „7“ nahrazuje číslem „14“.

8. V § 3a odst. 5 písm. a) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.

9. V § 3a odst. 5 písm. b) se slova „ukončil provozování podniku“ nahrazují slovy „ukončil provozování obchodního závodu“ a slova „ukončení provozování podniku“ se nahrazují slovy „ukončení provozování obchodního závodu“.

10. V § 5 odst. 1 se číslo „9“ nahrazuje číslem „16“.

1. Na práva k cizím nemovitým věcem, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitým věcem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitým věcem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitým věcem vzniklo.

2. Kdo nabude vlastnické právo k nemovité věci, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitým věcem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.

3. Oprávnění k cizím nemovitým věcem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového provozovatele provozujícího příslušné skladovací zařízení, produktovod nebo ropovod nebo jejich části, na které se daná oprávnění vztahují.