HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ

Plán fyzické ochrany

Vnitřní havarijní plán

Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování

(2) Provozovatel v plánu fyzické ochrany uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou

(3) Provozovatel zašle plán fyzické ochrany a jeho změny krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky¹²) na vědomí do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1.

d) technické prostředky.

b) režimová opatření,

a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt,

c) fyzická ostraha a

(1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje pro tento objekt plán fyzické ochrany.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na rozsah analýzy prováděné podle odstavce 2 písm. a),

b) kategorie a povahu režimových opatření,

c) požadavky na zajištění fyzické ostrahy,

d) kategorie technických prostředků a jejich vymezení a

e) způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektu.

(4) Rozsah bezpečnostních opatření přijímaných v objektu stanoví provozovatel vnitřním předpisem.

(1) Provozovatel přijme a zajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektu uvedená v plánu fyzické ochrany za účelem zabránění vzniku závažné havárie a omezení jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.

(3) Každý, kdo se v souvislosti s plněním svých pracovních povinností seznámil s bezpečnostními opatřeními uvedenými v plánu fyzické ochrany, je povinen zachovávat o těchto opatřeních mlčenlivost. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo plnění pracovních povinností. Informace o bezpečnostních opatřeních uvedených v plánu fyzické ochrany se podle právních předpisů upravujících přístup veřejnosti k informacím¹³) neposkytují.

(2) Provozovatel pravidelně, nejméně však jednou za rok, provede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 21 odst. 2 písm. b) až d) a o provedených zkouškách pořídí zápis, který uchovává po dobu 3 let.

(1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje vnitřní havarijní plán, ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.

g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,

e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatel disponuje,

d) popis činností nutných ke zmírnění následků závažné havárie,

c) popis možných následků závažné havárie,

b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,

a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelem pověřeny k realizaci preventivních bezpečnostních opatření,

h) opatření k podpoře zmírnění následků závažné havárie mimo objekt, při zohlednění dopravní a technické infrastruktury, sídelních útvarů, významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000 a

i) přehled sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na řešení závažné havárie.

(3) Provozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu zahrne do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.

(2) Vnitřní havarijní plán obsahuje

f) způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob,

(4) Provozovatel zpracuje vnitřní havarijní plán v součinnosti se svými zaměstnanci a projedná jej se zaměstnanci svých dlouhodobých dodavatelů.

(5) Provozovatel ve vnitřním havarijním plánu uvede přehled dokumentů zpracovaných pro řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů¹⁰). Pro účely zpracování vnitřního havarijního plánu se § 10 odst. 3 použije obdobně. Provozovatel ve vnitřním havarijním plánu vyznačí den nabytí jeho platnosti.

(6) Provozovatel předloží vnitřní havarijní plán do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1 krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje pro účely zpracování vnějšího havarijního plánu.

(7) Provozovatelé objektů zařazených do skupiny B, které jsou umístěny ve společném vymezeném prostoru, mohou na základě společné dohody zpracovat vnitřní havarijní plán společně.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu vnitřního havarijního plánu a jeho strukturu.

(1) Provozovatel postupuje podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy k závažné havárii již došlo, její vznik již nelze odvrátit nebo její vznik lze důvodně očekávat.

(2) Provozovatel uloží vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám pověřeným k provádění opatření vnitřního havarijního plánu, složkám integrovaného záchranného systému a osobám vykonávajícím kontrolu podle § 39.

(3) Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a ostatní osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, včetně zaměstnanců svých dlouhodobých dodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

a) po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu,

(1) Provozovatel prověří vnitřní havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti do 3 let ode dne jeho předložení krajskému úřadu, a poté vždy nejméně jednou za 3 roky.

(2) Provozovatel zajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu

(3) Provozovatel předloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 2, krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje.

b) po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo

c) při organizačních a technických změnách, pokud tyto změny ovlivňují systém řízení bezpečnosti a účinnost vnitřního havarijního plánu.

(2) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B spolupracuje s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem.

(3) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánování koncové prvky varování. Tato povinnost nenahrazuje povinnost ostatních subjektů pořizovat, udržovat a provozovat koncové prvky varování stanovenou jinými právními předpisy¹⁴).

(1) Pro objekty zařazené do skupiny B se stanoví zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán.

d) přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky,

f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt provozovatele,

(3) Provozovatel předloží podklady podle odstavce 2 krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy podle § 12 odst. 5.

(2) Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují

(1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu.

g) opatření k podpoře nápravných opatření mimo objekt, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možné kumulativní jevy, včetně těch, jež mají následky na životní prostředí, konkrétní informace o sousedních objektech, o havárii a o žádoucím chování veřejnosti v případě havárie a

h) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, zejména podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému¹⁵).

a) identifikační údaje provozovatele,

b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování těchto podkladů,

c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt provozovatele,

e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění následků závažné havárie,

(4) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich strukturu a způsob jejich zpracování.

(2) Zjistí-li krajský úřad, v jehož správním obvodu se zdroj rizika nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na území jiného kraje, vyzve dotčený krajský úřad k součinnosti při stanovení zóny havarijního plánování. Dotčený krajský úřad poskytne součinnost potřebnou při stanovení zóny havarijního plánování.

(1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelem podle § 27 odst. 3.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení.

(4) Hasičský záchranný sbor kraje prověří vnější havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky.

(3) Krajský úřad zajistí veřejné projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace. Pro postup při veřejném projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace se použije ustanovení § 17 obdobně.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu.

(1) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje postupem stanoveným zákonem o integrovaném záchranném systému¹⁵) vnější havarijní plán. Hasičský záchranný sbor kraje vyžaduje při zpracování vnějšího havarijního plánu součinnost orgánů kraje a obcí a dalších subjektů, je-li to nezbytné.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje vnější havarijní plán do 2 let ode dne stanovení zóny havarijního plánování podle § 28 odst. 1.

(1) Jestliže krajský úřad dojde s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě a podkladech pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu k závěru, že za hranicemi objektu zařazeného do skupiny B nehrozí nebezpečí závažné havárie, může rozhodnout, že pro tento objekt nebude stanovovat zónu havarijního plánování a hasičský záchranný sbor kraje nebude zpracovávat vnější havarijní plán.

(3) Jestliže se rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 týká objektu, který se nachází v blízkosti území sousedního státu, ministerstvo uvědomí o tomto rozhodnutí tento sousední stát.

(2) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí podle odstavce 1 ministerstvu, hasičskému záchrannému sboru kraje, dotčeným orgánům a dotčeným obcím.