§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje
a) zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a
b) náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) parametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánování od zařízení,
b) typovým scénářem zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob,
c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje očekávané následky podle typového scénáře a nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a obdobných fyzikálně-chemických vlastností, které mají vliv na stanovení velikosti zóny havarijního plánování,
d) efektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénáře.
§ 3
Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování
(1) Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.
(2) Výchozí hranice zóny havarijního plánování (dále jen „výchozí hranice“) se vymezuje jako minimální oblast, ve které se v případě realizace typového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva.
(3) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 5.
(4) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
Určení výchozí hranice
(1) Výchozí hranice se určí
a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
c) s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zařízení různé nebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénáře; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
d) zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
e) pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
f) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízení jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo
g) s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik11) při dodržení pravidel podle přílohy č. 1 oddílu 3, pokud nelze výchozí hranici určit podle písmen a) až f).
(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
§ 5
Postup při stanovení vnější hranice
(1) Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady
a) vnější hranice musí být stanovena tak, aby
1. zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny, a
2. nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva a
b) vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku, vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě.
(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím krajského geoportálu.
§ 6
Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
(1) Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou
a) vymezená zóna havarijního plánování,
b) podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovatele,
c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci a
d) vyjádření veřejnosti a dotčených obcí k jeho návrhu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje si může, je-li to nezbytné pro vypracování vnějšího havarijního plánu, vyžádat další podklady.
§ 7
Přechodná ustanovení
(1) Zóny havarijního plánování vymezené podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za zóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky.
(2) Vnější havarijní plány zpracované podle vyhlášky č. 103/2006 Sb. se po dobu 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považují za vnější havarijní plány podle této vyhlášky.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.
k vyhlášce č. 226/2015 Sb.
Vymezení zóny havarijního plánování
Oddíl 1 Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L
Oddíl 2 Vzory způsobů stanovení výchozí hranice
Legenda:
zóna havarijního plánováni
půdorysný průmět zařízeni
hranice plochy, pro kterou se zpracovává vnitřní havarijní plán
nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zařízeni se středem S a poloměrem r
střed zařízení
parametr stanoveny podle přílohy 1
výchozí hranice
Obrázek č. 1
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)
Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L.
Obrázek č. 2
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)
Popis: r < 1/5 L (parametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné).
Ohrázek č. 3
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b)
Popis: vzdálenost L3 stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P)
Obrázek č. 4
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c)
Obrázek č. 5
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d)
Popis: zařízení s různými typovými scénáři
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e)
Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).
Obrázek č. 6
CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu
Teplota varu a teplota tání jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Teplota skladování nebo teplota v procesuje uvedena v bezpečnostní dokumentaci. Normálním tlakem se rozumí tlak o hodnotě 101,325 kPa. Pokud je nebezpečná látka používána v zařízení za různých teplot, zařízení s konkrétní rozdílnou teplotou se v tabulce A. 2. eviduje a posuzuje jako samostatné zařízení.
T teplota skladování nebo teplota v procesu; je-li teplota skladování menší než 5°C, použije se teplota 5°C; Tt teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku (°C); Tv teplota varu za normálního tlaku (°C).
Tk teplotní koeficient pro přepočet množství toxických kapalin;
kde:
Rovnice č. 1:
Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu ( PZP ) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kúry PZP a provozované jedním provozovatelem
PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska
PS - provozní sonda
Obrázek č. 7
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f)
Tabulka A. 1.: Odečet koeficientu výparu
Tabulka A. 2.1.: Vzor vyplnění tabulky A. 2.
Tabulka A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky
Tabulka A. 2.: Soupis zařízení
Graf č. 2: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře exploze výbušnin a směsí a výbuch mraku par (VCE)
Tabulka A. 4.: Typové scénáře a modifikační faktory pro látky zařazené podle kategorie nebezpečnosti
Graf č. 1: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář toxický únik (TOX)
Tabulka A. 5.: Modifikační faktory pro extrémně toxické látky. Použije se největší nalezený modifikační faktor.
Graf č. 4: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář požár kapalin (P-FIRE)
Graf č. 3: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře FireBall z BLEVE a BoilOver (FireBall)
Graf č. 5: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář podporování požáru (OXI)
Graf č. 6: Stanovení množství uniklého plynu z nadzemního potrubí
Vymezení zóny havarijního plánování
Oddíl 1 Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L
Oddíl 2 Vzory způsobů stanovení výchozí hranice
Legenda:
Obrázek č. 1
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)
Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L.
Obrázek č. 2
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)
Popis: r < 1/5 L (parametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné).
Ohrázek č. 3
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b)
Popis: vzdálenost L3 stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P)
Obrázek č. 4
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c)
Obrázek č. 5
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d)
Popis: zařízení s různými typovými scénáři
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e)
Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).
Obrázek č. 6
CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu
Teplota varu a teplota tání jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Teplota skladování nebo teplota v procesuje uvedena v bezpečnostní dokumentaci. Normálním tlakem se rozumí tlak o hodnotě 101,325 kPa. Pokud je nebezpečná látka používána v zařízení za různých teplot, zařízení s konkrétní rozdílnou teplotou se v tabulce A. 2. eviduje a posuzuje jako samostatné zařízení.
T teplota skladování nebo teplota v procesu; je-li teplota skladování menší než 5°C, použije se teplota 5°C; Tt teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku (°C); Tv teplota varu za normálního tlaku (°C).
Tk teplotní koeficient pro přepočet množství toxických kapalin;
kde:
Rovnice č. 1:
Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu ( PZP ) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kúry PZP a provozované jedním provozovatelem
PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska
PS - provozní sonda
Obrázek č. 7
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f)
Tabulka A. 1.: Odečet koeficientu výparu
| Nebezpečné látky | Číslo CAS (je uváděno pouze pro informaci) | Typový scénář | Graf | Modifikační faktor |
|---|---|---|---|---|
| Dusičnan amonný, definovaný podle řádky č. 1 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | 0,0025 | |
| Dusičnan amonný definovaný podle řádky č. 2 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | 0,005 | |
| Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 3 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | 0,01 | |
| Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 4 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | 0,5 | |
| Dusičnan draselný definovaný dle řádky č. 5 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | Modifikační faktor se neurčuje, parametr /je konstantně 50 m. | |
| Dusičnan draselný definovaný dle řádky č. 6 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | Modifikační faktor se neurčuje, parametr /je konstantně 50 m. | |
| Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli | 1303-28-2 | Toxický únik | TOX | 0,01 |
| Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli | 1327-53-3 | Toxický únik | TOX | 0,2 |
| Brom | 7726-95-6 | Toxický únik | TOX | 0,121 |
| Chlor | 7782-50-5 | Toxický únik | TOX | 0,35 |
| Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý | Toxický únik | TOX | 0,02 | |
| Ethylenimin | 151-56-4 | Toxický únik | TOX | 0,862 |
| Fluor | 7782-41-4 | Toxický únik | TOX | 0,54 |
| Formaldehyd (koncentrace rovno nebo větší 90%) | 50-00-0 | Toxický únik | TOX | 0,1 |
| Vodík | 1333-74-0 | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,2 |
| Chlorovodík | 7647-01-0 | Toxický únik | TOX | 0,03 |
| Alkyly olova | Toxický únik | TOX | 0,588 | |
| Zkapalněné hořlavé plyny, kateg. 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (včetně upraveného bioplynu definovaného podle řádky č. 18 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona o prevenci závažných havárií | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,1 | |
| FireBall z BLEVE | FIRE | 1 | ||
| Zemní plyn v podzemních zásobnících plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách | Modifikační faktor se neurčuje, předběžný parametr 1 je konstantně 250 m od oplocení areálu podzemních zásobníků plynu, 150 m od provozní sondy s tlakem na ústí nad 10 MPa a 80 m pro provozní sondy s tlakem na ústí do 10 MPa včetně. | |||
| Acetylen | 74-86-2 | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,1 |
| Ethylenoxid | 75-21-8 | Toxický únik | TOX | 0,4 |
| Propylenoxid | 75-56-9 | Toxický únik | TOX | 0,4 |
| Methanol | 67-56-1 | FireBall z BLEVE | FIRE | 0,33 |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,007 | ||
| 4, 4'-Methylene bis (2-chloraniline) nebo jeho soli, v práškové formě | 101-14-4 | Toxický únik | TOX | 2 |
| Methylisokyanát | 624-83-9 | Toxický únik | TOX | 133 |
| Kyslík | 7782-44-7 | Podporování požáru | OXI | 1 |
| 2,4 -Toluen diisokyanát 2,6 -Toluen diisokyanát | 584-84-9 91-08-7 | Toxický únik | TOX | 3,571 |
| Karbonyldichlorid (fosgen) | 75-44-5 | Toxický únik | TOX | 7,4 |
| Arsan (arsenovodík) | 7784-42-1 | Toxický únik | TOX | 1,17 |
| Fosfan (fosforovodík) | 7803-51-2 | Toxický únik | TOX | 4,55 |
| Chlorid sirnatý | 10545-99-0 | Zóna havarijního plánování se nestanovuje. | ||
| Oxid sírový | 7446-11-9 | Toxický únik | TOX | 0,666 |
| Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD | Toxický únik | TOX | 58 | |
| Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton | Toxický únik | TOX | 10 | |
| Ropné produkty a alternativní paliva | ||||
| a) benzíny a primární benzíny, | FireBall z BLEVE | FIRE | 0,85 | |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,035 | ||
| b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), | FireBall z BLEVE | FIRE | 0,75 | |
| Požár kapalin | P-FIRE | 0,59 | ||
| c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů), | FireBall z BLEVE | FIRE | 0,76 | |
| Požár kapalin | P-FIRE | 0,6 | ||
| d) těžké topné oleje, | FireBall z BLEVE | FIRE | 0,76 | |
| Požár kapalin | P-FIRE | 0,37 | ||
| e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí, jako produkty uvedené v písmenech a), b), c) nebo d). | Typový scénář se volí podle podobností s písmeny a), b), c) nebo d) ropných produktů a alternativních paliv, podle kterých došlo k zařazení | |||
| Bezvodý amoniak | 7664-41-7 | Toxický únik | TOX | 0,025 |
| Fluorid boritý | 7637-07-2 | Toxický únik | TOX | 0,11 |
| Sirovodík | 7783-06-4 | Toxický únik | TOX | 1 |
| Piperidin | 110-89-4 | Toxický únik | TOX | 0,1 |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,007 | ||
| Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin | 3030-47-5 | Toxický únik | TOX | 0,1 |
| 3 -(2-ethylhexyloxy)propylamin | 5397-31-9 | Toxický únik | TOX | 0,1 |
| Směsi (*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti podle řádku č. 41 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | Zóna havarijního plánování se nestanovuje. | |||
| (*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400] | ||||
| Propylamin definovaný dle řádky č. 42 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 107-10-8 | Toxický únik | TOX | 0,01 |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXP | 0,007 | ||
| Tert-butyl-akrylát definovaný dle řádky č. 43 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 1663-39-4 | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,007 |
| Toxický únik | TOX | 0,036 | ||
| 2-methyl-3-butennitril definovaný dle řádky č. 44 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 16529-56-9 | Toxický únik | TOX | 0,017 |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,007 | ||
| Tetrahydro-3,5-dimethyl-l,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazomet) definovaný dle řádky č. 45 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 533-74-4 | Zóna havarijního plánování se nestanovuje. | ||
| Methylakrylát definovaný dle řádky č. 46 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 96-33-3 | Toxický únik | TOX | 0,037 |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,007 | ||
| 3-methylpyridin definovaný dle řádky č. 47 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 108-99-6 | Toxický únik | TOX | 0,01 |
| 1-brom-3-chlorpropan definovaný dle řádky č. 48 Tabulky II, přílohy č. 1 zákona | 109-70-6 | Toxický únik | TOX | 0,037 |
Tabulka A. 2.1.: Vzor vyplnění tabulky A. 2.
| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství*) | Typový scénář**) | Maximální množství m (t) / maximální tlak p (MPa) ***) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | |
| Název | Kategorie nebezpečnosti podle směrnice 2012/18/EU | ||||||||
| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství | Typový scénář | Maximální množství m (t)/maximální tlak p (MPa) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | |
| Název | Kategorie nebezpečnosti podle Směrnice 2012/18/EU | ||||||||
| Automobilový benzín | P5a Hořlavá kapalina, kat. 1 | Zásobník atmosférický | kapalina | EXPL | 7000t | 0,035 | 245 t | 800 m | 800 m |
| Potrubí | kapalina | EXPL | 0,5 t | 0,035 | 0,0175 t | 35 m | 35 m | ||
| Autocisterna | kapalina | EXPL FIRE | 28,5 t | 0,035 | 0,9975 t | 130 m | 200 m | ||
| 0,85 | 24,225 t | 200 m | |||||||
| Chlor | H2 Akutní toxicita, kat. 2 | Zásobník | zkapalněný plyn | TOX | 50 t | 0,35 | 17,5 t | 2300m | 2300m |
| Železniční cisterna | zkapalněný plyn | TOX | 45 t | 0,35 | 15,75 t | 2150m | 2150 m | ||
| Potrubí | zkapalněný plyn | TOX | 0,4 t | 0,35 | 0,141 | 150 m | 150 m | ||
| Formaldehyd, 32% | H2 Akutní toxicita, kat. 3 | Zásobník | kapalina (20°C) | TOX, Kv = 0,01 | 8601 | 0,03 | 0,258 t | 410 m | 410m |
| ... | ... | ... | ... | ... | ... | ... | |||
| LPG | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Zásobníkové pole (3x96 t) | plyn | EXPL FIRE | 288 t | 0,1 | 28,8 t | 400 m | 580 m |
| 96 t | 1 | 96 t | 580 m | ||||||
| ... | ... | ... | ... | ... | ... | ... | |||
| Kyslík | P4 Oxidující plyny, kat. 1 | Zásobník | plyn | OXI | 330 t | 1 | 330 t | 80 m | 80 m |
| ... | ... | ... | ... | ... | ... | ... | |||
| Zemní plyn | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Těžební sonda | plyn | - | <10MPa | - | 80 m | 80 m | |
| ... | ... | ... | ... | ... | ... | ... | |||
| Perunit | Pia Výbušniny, | Sklad | tuhá látka | EXPL | 45 t | 1 | 45 t | 460 m | 460 m |
| oddíl 1.1 | ... | ... | ... | ... | ... | ... | ... | ||
Tabulka A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky
Tabulka A. 2.: Soupis zařízení
| Teplotní koeficient (TK) | Koeficient výparu (KV) |
|---|---|
| Větší než 0,95 | 1 |
| 0,8 - 0,95 | 0,5 |
| 0,6-0,8 | 0,15 |
| 0,4 - 0,6 | 0,05 |
| 0,2 - 0,4 | 0,01 |
| Menší než 0,2 | 0,005 |
Graf č. 2: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře exploze výbušnin a směsí a výbuch mraku par (VCE)
Tabulka A. 4.: Typové scénáře a modifikační faktory pro látky zařazené podle kategorie nebezpečnosti
Graf č. 1: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář toxický únik (TOX)
| Odhad akutní toxicity (jedná se o hodnotu LC50 nebo LD50, která je pro danou látku k dispozici) | Modifikační faktor |
|---|---|
| 0,05 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,5 | 10 |
| 0,5 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 5 | |
| 1 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 10 | |
| 0,005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,05 | |
| 0,005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,05 | 100 |
| 0,05 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,5 | |
| 0,1 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 1 | |
| 0,0005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,005 | |
| 0,0005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,005 | 1000 |
| 0,005 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,05 | |
| 0,01 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 0,1 | |
| 0,00005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,0005 | |
| 0,00005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,0005 | 10000 |
| 0,0005 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,005 | |
| 0,001 < LC50 (ppmv, inh., 4h) ≤ 0,01 | |
| 0,000005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,00005 | |
| (pokračovat dále v násobcích 10) |
Tabulka A. 5.: Modifikační faktory pro extrémně toxické látky. Použije se největší nalezený modifikační faktor.
| Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 | Typový scénář | Graf | Modifikační faktor |
|---|---|---|---|
| H1 Akutní toxicita kategorie 1, všechny cesty expozice | Toxický únik | TOX | 1 nebo modifikační faktor podle tabulky A. 5 (použije se v případě, že látku lze považovat za extrémně toxickou) |
| H2 Akutní toxicita — kategorie 2, všechny cesty expozice | Toxický únik | TOX | 0,17 |
| — kategorie 3, inhalační cesta expozice | Toxický únik | TOX | 0,03 |
| H3 Toxicita pro specifické cílové orgány -jednorázová expozice | Toxický únik | TOX | 0,03 |
| P1a Výbušniny — Nestabilní výbušniny, nebo — výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo — látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A. 14 podle nařízení (ES) č. 440/2008 | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | 1 |
| P1b Výbušniny Výbušniny, oddíl 1.4 | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. |
| P2 Hořlavé plyny Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 | FireBall z BLEVE | FIRE | 1 |
| Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,1 | |
| P3a Hořlavé aerosoly („Hořlavé" aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1 | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,01 |
| P3b Hořlavé aerosoly „Hořlavé" aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 | Požár kapalin | P-FIRE | 1 |
| P4 Oxidující plyny Oxidující plyny, kategorie 1 | Podporování požáru | OXI | 1 |
| P5a Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo | FireBall z BLEVE | FIRE | 0,85 |
| — hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo —jiné kapaliny s bodem vzplanutí < 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,035 |
| P5b Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo — jiné kapaliny s bodem vzplanutí < 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | 0,007 |
| P5c Hořlavé kapaliny Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 nespadající pod položky P5a a P5b | BoilOver | FIRE | 0,01 |
| P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | 0,25 |
| P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F | Požár kapalin | P-FIRE | Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. |
| P7 Samozápalné kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 | Podporování požáru | OXI | 0,5 |
| P8 Oxidující kapaliny a tuhé látky Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3 | Podporování požáru | OXI | Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. |
| E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 | Zóna havarijního plánování se nestanovuje. | ||
| E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 | Zóna havarijního plánování se nestanovuje. | ||
| 01 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 - Prudce reaguje s vodou | Exploze výbušnin a směsí | EXPL | Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. |
| 02 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny kategorie 1 | Výbuch mraku par (VCE) | EXPL | Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. |
| 03 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 - Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou | Toxický únik | TOX | Modifikační faktor se neurčuje, parametr je / konstantně 50 m. |
Graf č. 4: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář požár kapalin (P-FIRE)
Graf č. 3: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře FireBall z BLEVE a BoilOver (FireBall)
Graf č. 5: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář podporování požáru (OXI)
Graf č. 6: Stanovení množství uniklého plynu z nadzemního potrubí
Oddíl3
Oddíl 3
Pravidla pro stanovení parametru L s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik
1. Výběr typového scénáře: je vztažen k jednotlivým fyzikálně-chemickým vlastnostem chemických látek a směsí a způsobu nakládání a respektuje typové scénáře podle tabulky A. 3. a A. 4.
2. Množství nebezpečné látky a směsí: v úvahu se bere množství, u kterého se reálně předpokládá, že se může účastnit havárie. Nemusí se jednat o projektované množství v daném zařízení, snížení však musí být definováno a zdůvodněno, například charakterem technologického procesu.
3. Rychlost uvolňování nebezpečných látek do ovzduší: rychlost uvolňování respektuje fyzikální stav a podmínky zacházení s látkou (například formu skladování jako zkapalněný nebo stlačený plyn, tenze páry nad hladinou, koncentrace nebezpečné látky ve směsi při úniku, prášková nebo kompaktní forma látky).
4. Zmírňující faktory: lze započítat pouze účinnou separaci zabraňující úniku, popřípadě snižující uniklé množství ze zařízení (pasivní bariéry bezpečnosti). Nelze započítat organizační opatření, tedy zmírnění vyžadující aktivní zásah obsluhy nebo záchranných složek.
5. Limitní hodnoty účinků na zdraví člověka (koncentrace látky, tepelný tok, přetlak): doporučené jsou nejnižší odhadované hodnoty, které mohou způsobit smrt člověka, který není mimořádně vnímavý jedinec.
6. Požárně technické a výbuchové charakteristiky látek/směsí: využití pouze podložených hodnot požárně technických a výbuchových charakteristik látek/směsí.
7. Atmosférické podmínky: doporučuje se použít třída stability ovzduší D podle Pasquilla a rychlost větru 3 m/s nebo menší, popřípadě horší hodnoty rozptylových podmínek. Jsou-li použity jiné rozptylové podmínky, musí být tato volba zdůvodněna.
8. Teplota nebezpečné látky: v úvahu se bere teplota látky v zařízení, a to i v mimořádných technologických stavech.
9. Hustota plynu pro rozptylový model: volba se provádí podle molekulové hmotnosti nebezpečné látky, koncentrace a teploty její směsi se vzduchem (například rozptylový model „Rozptyl těžkého plynu").
10. Doba a rychlost úniku nebezpečné látky ze zařízení: obě hodnoty musí být zdůvodněny. Není-li tomu tak, počítá se s dobou úniku veškerého předpokládaného množství za 30 minut. V případě použití zdůvodněných hodnot doby úniku jsou tyto hodnoty rovny minimálně době potřebné k rozeznání havárie plus 10 minut.
11. Výpočet úniku kapaliny: v úvahu se bere charakter zařízení. Z uniklé látky vzniklá kaluž o zdůvodněných rozměrech, nebo kaluž o ploše odpovídající rozměrům záchytné jímky.
12. Množství nebezpečné látky účastnící se reakce: u výbušnin maximální množství přítomné v konkrétním skladu nebo zařízení. U hořlavých plynů a par musí být uvedeno, jaká část uniklého množství se účastní reakce, jaké modely byly použity a jaké jsou použité vstupní podmínky.
a) Vytvoření soupisu zařízení
2. Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů 1 vypočtených podle písmene e) tohoto oddílu menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobného propojení dvou zařízení se pro účely věty první posuzuje každé potrubí samostatně. U potrubí mezi dvěma zařízeními může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí armaturami samostatně uzavíratelné části potrubí. Jde o armatury s automatickými nebo dálkově ovladatelnými uzávěry s nezávislým zdrojem energie, nebo armatury s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem.
1. Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu. U každého zařízení se zjistí další informace potřebné pro stanovení maximálního množství nebezpečné látky, které může svými nebezpečnými účinky vyvolat závažnou havárii, a příslušná kategorie nebezpečné látky podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele, především z podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie), vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zařízení se zanáší do tabulky A. 2., sloupce 2, přičemž se k němu dále ve sloupci 1 uvede příslušný název nebezpečné látky a kategorie její nebezpečnosti. Do tabulky A. 2. se zanáší i zařízení v objektech určených podle § 7 odst. 1 zákona.
b) Přiřazení typových scénářů havárií
2. V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář nepřiřazuje.
1. Ke každému jednotlivému zařízení se ve sloupci 4 na základě druhu nebezpečné látky přiřadí jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 3. K zařízení s nebezpečnou látkou, která není uvedena v tabulce A. 3., se typový scénář přiřadí na základě kategorie nebezpečnosti přítomné nebezpečné látky podle tabulky A. 4. Jestliže je k nebezpečné látce přiřazeno více typových scénářů, uvedou se tyto scénáře pro dotčené zařízení ve sloupci 4 jako oddělené položky, v samostatných řádcích. Při přiřazování typového scénáře musí být dodrženy následující zásady respektující druh zařízení:
1.2 Typový scénář FireBall z BLEVE se nepřiřazuje u atmosférického skladování, pro skladování v tlakových láhvích, pro potrubní rozvody hořlavých plynů a pro podzemní zásobníky a zásobníky polozasypané.
1.1 Při přiřazování typového scénáře FireBall z BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zdrojích rizika nesčítá, jednotlivá zařízení se hodnotí samostatně. Hodnotí se množstvím v jednom zásobníku.
c) Určení množství nebezpečných látek
3. U zařízení v podobě potrubí s plynem, u kterého není možné určit maximální množství nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství nebezpečné látky určí podle grafu č. 6. Maximální množství nebezpečné látky stanovené podle grafu č. 6 nemůže být vyšší než součet maximálních množství nebezpečné látky v zařízeních, která potrubí s plynem spojuje.
2. Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických nebo dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními.
1. Pro jednotlivé zařízení se uvede ve sloupci 3 a 5 tabulky A. 2. množství umístěné nebezpečné látky a skupenství, ve kterém se látka v zařízení vyskytuje. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, použije se pro stanovení množství nebezpečné látky sloužícího k určení typového scénáře součet množství nebezpečné látky v těchto zařízeních.
4. Pro povrchové technologie podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí tlak, předběžný parametr 1 se odečte z tabulky A. 3.
Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství nebezpečné látky (sloupec 5 v tabulce A. 2.) příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 3. nebo příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 4.
U toxických kapalin se maximální množství nebezpečné látky určí:
Výsledná hodnota se zanese do sloupce 7 tabulky A. 2.
d) Výpočet efektivního množství nebezpečné látky
Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se efektivní množství nestanovuje.
U toxických kapalin se maximální množství nebezpečné látky určí:
Výsledná hodnota se zanese do sloupce 7 tabulky A. 2.
d) Výpočet efektivního množství nebezpečné látky
Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se efektivní množství nestanovuje.
1. pro chemické látky vyjmenované v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1,
2. pro chemické látky a směsi neuvedené v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1.
Předběžný parametr 1 se stanoví na základě jeho konstantní hodnoty uvedené v tabulce A. 3. nebo tabulce A. 4. nebo na základě grafu č. 1, 2, 3, 4 nebo 5 podle příslušného typového scénáře. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 8 tabulky A. 2. Předběžný parametr 1 se stanovuje zvlášť pro každou položku jako samostatný řádek tabulky A. 2. Nelze-li vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, stanoví se předběžný parametr 1 v hodnotě 50 m.
e) Stanovení předběžného parametru 1
e) Stanovení předběžného parametru 1
f) Stanovení parametru L
Parametr L se stanoví jako maximální dosažená hodnota všech předběžných parametrů 1 získaných postupem podle písmene e) tohoto oddílu. Parametr L se zanese do sloupce 9 tabulky A. 2.
Parametr L se stanoví jako maximální dosažená hodnota všech předběžných parametrů 1 získaných postupem podle písmene e) tohoto oddílu. Parametr L se zanese do sloupce 9 tabulky A. 2.
k vyhlášce č. 226/2015 Sb.
Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.
Pro potřeby řešení závažné havárie zařízení může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zařízení při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zařízení nebo v blízkosti průniku látky do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánování obsaženy v minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci řešící problematiku ochrany obyvatelstva, lze provést na tuto dokumentaci odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu havarijního plánování.
Vnější havarijní plán se člení na:
Vyrozumění
Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje:
Varování a informování obyvatelstva
Pro potřeby varování a informování obyvatelstva se zpracuje plán varování a informování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování a informování obyvatelstva zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje:
Ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb
Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb, které obsahují:
Evakuace osob
Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména:
Individuální ochrana obyvatelstva
V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (například vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany.
Dekontaminace
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje:
Monitorování
Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje:
Záchranné a likvidační práce
Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje7).
Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, obsahuje zejména:
Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie
Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje:
Regulace pohybu osob a vozidel
Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje:
Traumatologický plán
Pro potřeby zabezpečení přednemocniční neodkladné zdravotní péče se zpracuje traumatologický plán, který stanovuje způsob její organizace.
Traumatologický plán obsahuje:
Veterinární opatření
Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu s jiným právním předpisem8) plán veterinárních opatření.
Plán veterinárních opatření obsahuje:
Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje:
Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem9), plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje:
Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí
Pro minimalizaci dopadů havárie na ovzduší, vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje:
Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:
Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky
Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který se týká jak poskytování informací o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé závažné havárii, tak informací poskytovaných v rámci preventivně výchovné činnosti. Tento plán obsahuje:
Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii
Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem10), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Tento plán obsahuje:
Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.
Pro potřeby řešení závažné havárie zařízení může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zařízení při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zařízení nebo v blízkosti průniku látky do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánování obsaženy v minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci řešící problematiku ochrany obyvatelstva, lze provést na tuto dokumentaci odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu havarijního plánování.
Vnější havarijní plán se člení na:
Vyrozumění
Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje:
Varování a informování obyvatelstva
Pro potřeby varování a informování obyvatelstva se zpracuje plán varování a informování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování a informování obyvatelstva zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje:
Ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb
Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb, které obsahují:
Evakuace osob
Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména:
Individuální ochrana obyvatelstva
V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (například vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany.
Dekontaminace
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje:
Monitorování
Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje:
Záchranné a likvidační práce
Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje7).
Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, obsahuje zejména:
Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie
Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje:
Regulace pohybu osob a vozidel
Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje:
Traumatologický plán
Pro potřeby zabezpečení přednemocniční neodkladné zdravotní péče se zpracuje traumatologický plán, který stanovuje způsob její organizace.
Traumatologický plán obsahuje:
Veterinární opatření
Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu s jiným právním předpisem8) plán veterinárních opatření.
Plán veterinárních opatření obsahuje:
Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje:
Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem9), plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje:
Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí
Pro minimalizaci dopadů havárie na ovzduší, vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje:
Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:
Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky
Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který se týká jak poskytování informací o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé závažné havárii, tak informací poskytovaných v rámci preventivně výchovné činnosti. Tento plán obsahuje:
Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii
Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem10), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Tento plán obsahuje:
A. Informační část
Informační část obsahuje
Informační část obsahuje
c) přehled objektů, v nichž lze předpokládat výskyt většího počtu osob (například školská, zdravotnická a sociální zařízení, sportovní areály, nákupní centra),
g) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracovaného posouzení rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (včetně domino efektu) a
h) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a základy poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou látkou.
e) přehled počtu osob v zóně havarijního plánování (včetně osob vyskytujících se v zóně havarijního plánování dočasně, například v zaměstnání, ve školských, zdravotnických a sociálních zařízeních),
d) vymezení zóny havarijního plánování,
b) charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou, a popis infrastruktury,
a) identifikaci provozovatele, popis objektů a zařízení, určení zdroje rizika,
f) organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování,
B. Operativní část
Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.
Operativní část obsahuje
Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.
Operativní část obsahuje
a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,
d) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.
c) způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací a
b) způsob koordinace řešení závažné havárie,
Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán:
C. Plány konkrétních činností
C. Plány konkrétních činností
i) preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie,
f) dekontaminace,
g) monitorování,
n) opatření při hromadném úmrtí osob,
m) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou,
l) veterinárních opatření,
k) traumatologický,
j) regulace pohybu osob a vozidel,
h) záchranných a likvidačních prací,
r) nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.
q) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky a
p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,
o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
a) vyrozumění,
b) varování a informování obyvatelstva,
c) ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb,
d) evakuace obyvatelstva,
e) individuální ochrany obyvatelstva,
a) jména a názvy dotčených subjektů, adresy a způsoby kontaktního spojení na:
3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,
7. právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánování, včetně provozovatelů budov navštěvovaných veřejností (zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení) a
6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností a
2. příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele nebo do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování,
5. další dotčené územní správní úřady,
1. operační střediska působící na území kraje,
4. další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními,
b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje.
c) náhradní způsob varování a informování obyvatelstva.
d) počty osob vyžadujících zvláštní péči,
e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,
f) popis doporučeného evakuačního zavazadla,
g) systém evidence evakuovaných osob,
i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a navazujících opatření k zajištění nouzového přežití.
h) evakuační trasy a jejich zabezpečení a