2.5. Solární kolektory
V případě, že je zdrojem tepelné energie solární kolektor, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z plochy apertury (tj. průhledný kryt umožňující průchod záření) a měrné roční dodávky v kWh/m2 podle výpočtu:
Q = (qsk) x A x 0,0036, kde
Q je množství tepelné energie v GJ;
A je plocha apertury instalovaných kolektorů v m2;
qsk je měrná roční dodávka tepelné energie slunečního kolektoru v kWh/m2, kterou u nových zařízení udává projektant jako střední hodnotu za celoroční provoz solárního kolektoru, v ostatních případech se dosadí hodnoty v následující tabulce vycházející z těchto předpokladů:
- jižní orientace kolektorů (s odchylkou max.l5°),
- sklon kolektorů od vodorovné roviny 45° (s odchylkou max. 15°),
- použití kolektorů k ohřevu teplé vody případně vytápění či ohřevu bazénu, běžný denní provoz,
- objem akumulačního zásobníku v rozsahu 50-100 l/m2 kolektoru.
| Typ kolektoru | Typ absorpčního povrchu | Rok výroby | qsk |
|---|---|---|---|
| Plochý | Neselektivní | do 1990 | 300 |
| Plochý | Neselektivní | po 1990 | 380 |
| Plochý | Selektivní | po 1990 | 430 |
| Vakuovaný | Selektivní | po 1994 | 530 |