A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy

1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání

Druh místnosti		Koeficient [ - ]
v bytě		1,0
ve skladě		1,0
v kanceláři		1,2
ve zdravotním středisku		1,2
v mateřské škole		1,2
ve výstavním sále		1,2
v prodejně		1,3
v obchodním domě		1,3
v učebně		1,3
v tělocvičně		1,3
v dílně		1,3
v restauraci, kavárně, vinárně		1,4

a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání.

b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou t_i (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:
$s=\frac{t_i-t_{es}}{t_{is}-t_{es}}-,$
kde je
s - součinitel [ - ]
t_i - teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem
t_es - průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru
t_is - průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C)

2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)

	Koeficient [ - ]
jednou stěnou	0,1
dvěma stěnami	0,2
třemi stěnami	0,35
čtyřmi stěnami	0,5
pěti a více stěnami	0,75 - 1,0

a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.

b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce
$n=\frac{5.S}{A}-,$
kde je
n - navýšení [-]
S - povrch potrubí [m²]
A - podlahová plocha místnosti vynásobená koeficientem podle tabulky v úvodní části tohoto bodu [m²], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení činí nejvýše 1,0 (k + n ≤ 1).

c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.