POSTAVENÍ A ÚKOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU

(1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi¹) a krizovými situacemi²).

(2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky³) plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy⁴).

(1) Hasičský záchranný sbor plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud

b) je k plnění takového úkolu způsobilý,

c) takovým plněním není ohrožena jeho činnost a

a) toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá,

d) hrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.

(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní

a) příslušník hasičského záchranného sboru ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „příslušník“),

b) zaměstnanec České republiky zařazený v hasičském záchranném sboru v pracovním poměru podle zákoníku práce (dále jen „zaměstnanec“).

(2) Zaměstnanec zařazený v generálním ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“) se při výkonu práce řídí předpisy Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“).

(3) Systemizací se pro účely tohoto zákona rozumí systemizace hasičského záchranného sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a stanovení počtu pracovních míst zaměstnanců.

(4) Hasičský záchranný sbor může po projednání vládou a v souladu se zákonem o požární ochraně mimořádně překročit systemizovaný počet služebních a pracovních míst schválených vládou na příslušný kalendářní rok za předpokladu, že výdaje na služební příjem příslušníka a plat zaměstnance zařazeného na místě zřízeném mimořádně budou hrazeny z mimorozpočtových zdrojů nebo z příjmů přijatých nad rámec závazných ukazatelů výdajů státního rozpočtu. Služební nebo pracovní místo zřízené mimořádně nelze zahrnout do systemizace podle odstavce 3.