ČÁST 2.
LODNÍ TĚLESO
2.01. Všeobecné požadavky
2.01.1. Lodní těleso skládající se z lodního trupu a nástaveb je dimenzováno tak, aby při zatížení největším dovoleným zatížením a plavbě v uvažované plavební zóně nebo při vytahování na souš či jiné běžné manipulaci s plavidlem bylo dostatečně pevné v podélném a příčném směru a nevykazovalo trvalé deformace.
2.01.2. Lodní těleso je opatřeno dostatečnou soustavou podélných a příčných výztuh zaručujících dostatečnou pevnost a tuhost lodního trupu a nástaveb, pokud konstrukce lodního tělesa není provedena jako skořepinová nebo sendvičová. Výztužné prvky (žebra, výztuhy, přepážky apod.) lodního tělesa tvoří dostatečnou oporu pro obšívku, aby nemohlo docházet k jejímu nadměrnému prohýbání a deformaci vlastní hmotností, silami vyvolanými statickým a dynamickým účinkem vody a větru za provozu plavidla nebo jinými vlivy.
2.01.3. Lodní těleso nově stavěného plavidla je dimenzováno tak, aby po provedení statické zkoušky se nevyskytovaly v lodním trupu a nástavbách trvalé deformace. Od statické zkoušky může být upuštěno v případě, že z dokumentace plavidla, provedených výpočtů pevnosti, dokladování jakosti materiálů a prováděných kontrol v průběhu stavby vyplývá dostatečná pevnost plavidla.
2.01.4. Do všech míst lodního trupu je zajištěn přístup umožňující kontrolu jeho technického stavu. Tato podmínka se nevztahuje na prostory trvale vodotěsně uzavřené.
2.01.5. Prostupy do lodního tělesa umístěné pod rovinou největšího přípustného ponoru nenarušují kompaktnost konstrukce lodního tělesa a jsou vybaveny snadno přístupnými uzávěry zajišťujícími v uzavřeném stavu těsnost proti vnějšímu prostředí.
2.01.6. Paluby jsou provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich odvodnění za bok plavidla a vyztuženy, aby odolávaly měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2.
2.01.7. Kokpit je odvodněn pouze působením gravitace, tzv. kokpit s rychlým odvodněním, a proveden tak, aby bylo zabráněno vniknutí vody do vnitřních prostor plavidla. U plavidla kategorie „C“ je dno kokpitu minimálně 0,075 m nad rovinou hlavní vodorysky a u plavidla kategorie „D“ minimálně 0,05 m nad ní. Odvodnění kokpitu ve vzpřímené poloze zajišťuje vyprázdnění 98 % a v náklonu 90 % objemu kokpitu a je dostatečně rychlé s ohledem na velikost kokpitu. Otvory pro odvodnění mohou být vybaveny uzavíratelnými klapkami bránícími zpětnému pronikání vody do kokpitu ve vlnách nebo při náklonu plavidla. V případě jiného uspořádání kokpitu je odvodnění zajištěno například čerpáním nebo jinými prostředky.
2.01.8. Konstrukce nástavby je dostatečně tuhá, voděodolná podle 2.02.6. a dobře funkčně tvarovaná. Střecha nástavby určená k pohybu osob snese měrné zatížení alespoň 150 kg/m2.
2.01.9. Podlahy obytných prostor a kokpitů navazujících na obytné prostory nejsou tvořeny přímo obšívkou trupu plavidla, pokud nejde o dvojitou obšívku nebo sendvičovou konstrukci. Díly podlahy jsou spolehlivě upevněny a snadno vyjímatelné.
2.01.10. Vnější dveře, uzavíratelná okna, světlíky, průlezy, větrací otvory apod., v trupu, palubě a nástavbě, pokud jsou uzavřené, jsou těsné proti vnějšímu prostředí a odolné tlaku vody, kterému budou ve zvláštní poloze pravděpodobně vystaveny podle 2.02.6., stejně jako místnímu zatížení způsobenému hmotností osob pohybujících se na palubě a jsou též uzavíratelné zevnitř.
2.01.11. Dvou a vícetrupová plavidla (katamarány, trimarány) mají okrajové trupy a plováky rozdělené vodotěsnými příčnými nebo podélnými přepážkami na úseky takové velikosti, aby při zatopení kteréhokoliv úseku nedošlo k celkové ztrátě stability plavidla. Za vodotěsné úseky je možno považovat i vložené pevně uchycené vodotěsné nádrže, jiná vztlaková tělesa nebo trvale vodotěsně uzavřené prostory. Trupy a plováky vícetrupových plavidel jsou spojeny pevnou konstrukcí nebo plošinou, aby při plavbě v uvažované plavební zóně a při vytahování plavidla na souš nedošlo k trvalým deformacím plavidla. Zajištění těchto vlastností se prokazuje výpočtem nebo pokusem.
2.02. Plovatelnost, stabilita, bezpečnostní vzdálenost
2.02.1. Plavidlo je navrženo a konstruováno tak, aby nebezpečí potopení bylo sníženo na minimum a byl zabezpečen dostatečný vztlak při maximálním zatížení s ohledem na plavební zónu, pro kterou je navrženo. Plavidla s délkou L menší než 6 m, která jsou náchylná k zaplavení, jsou provedena tak, aby se při zaplavení nepotopila. Pokud je plavidlo provedeno jako nepotopitelné, má takovou zásobu plovatelnosti, aby se plavidlo zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N. Požadovaný vztlak má zatopené nepotopitelné plavidlo při zatížení libovolného místa. Vícetrupové obytné plavidlo u něhož existuje riziko převrácení, má dostatečný vztlak k setrvání na hladině v převrácené poloze.
2.02.3. Bezpečnostní vzdálenost bv plavidla kategorie „D“ je při rovnoměrném zatížení a maximální nosnosti plavidla nejméně 0,2 m a na přídi + 15 %.
2.02.4. Bezpečnostní vzdálenost bv plavidla kategorie „C“ je při rovnoměrném zatížení a maximální nosnosti plavidla nejméně 0,3 m a na přídi + 15 %.
2.02.2. Plavidlo je dostatečně stabilní za předvídatelných situací běžného provozu a má dostatečný volný bok odpovídající maximálnímu zatížení a plavební zóně, pro kterou je určeno. Do výpočtu stability je zahrnut vliv dynamického tlaku větru odstředivá síla při zatáčení, nerovnoměrné zatížení osobami, nákladem a instalovaným zařízením.
2.03.2. Při použití standardního uspořádání plachtoví a při maximálním povoleném zatížení je při maximálním předpokládaném náklonu plachetnice zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost minimálně 100 mm. Článek 2.02.5. věta prvá zde platí obdobně a nevztahuje se na odvodňovací otvory kokpitu s rychlým odvodněním.
2.03.1. Plachetnice a její zařízení je navrženo s ohledem na možnost plout v trvalém náklonu.
2.02.5. Ustanovení článku 2.02.3. a 2.02.4. se nevztahují na plavidlo konstruované tak, že jeho trup nebo trupy tvoří vodotěsně uzavřený plovák nebo na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož šířka BWL je maximálně 1,2 m. Ustanovení článků 2.02.3. a 2.02.4. se dále netýká zaplavitelného prostoru plavidla. Na plavidla s nosnými křídly a vznášedla se ustanovení článků 2.02.3. a 2.02.4. vztahují pouze, když plují ve výtlačném režimu.
2.02.6. Pro stanovení odolnosti konstrukce oken, dveří, průlezů nebo poklopů na plavidle proti významnému vniknutí vody do plavidla za běžných okolností (dále voděodolnost) se na plavidle uvažují dvě pásma. Pásmo I od hladiny po linii protínající záď trupu plavidla ve výšce hs a příď trupu plavidla ve výšce 1,2 hs, a pásmo II nad uvedenou linií. Pro kategorii plavidla „D“ je v pásmu I zajištěna minimálně voděodolnost při občasném zanoření a v pásmu II voděodolnost proti kapkám, například šikmého deště. U plavidla kategorie „C“ je zajištěna voděodolnost v pásmu I při občasném zanoření a v pásmu II proti stříkající vodě. Hodnota hs je pro jednotrupové plachetnice 1/12 délky L a pro vícetrupové plachetnice a ostatní plavidla 1/17 délky L.
2.03. Plachetnice
2.04.2. Drenážní soustavy ze strojovny a ostatních částí plavidla nejsou propojeny a je zajištěno jejich samostatné použití. Elektrické drenážní čerpadlo je určeno k použití a instalaci na plavidle.
2.04.1. Plavidlo, jehož délka L je 6 m a více, je vybaveno účinnou drenážní soustavou, která umožňuje odčerpání vody vniklé do nepoškozeného plavidla při jeho provozu vodní tříští, deštěm apod. Součástí drenážní soustavy je nejméně jedno čerpadlo na ruční nebo strojní pohon. Ustanovení se nevztahuje na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož BWL je maximálně 1,2 m.
2.04. Drenážní čerpací soustava
2.04.3. Typ, počet, umístění a výkon drenážní soustavy odpovídá velikosti, účelu použití a konstrukční kategorii plavidla.