SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Mlčenlivost

Vztah k jiným právním předpisům

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

(1) Povinná osoba, členové vedoucích orgánů povinné osoby a její zaměstnanci jsou povinni poskytnout České národní bance součinnost v rozsahu potřebném pro výkon činností podle tohoto zákona, zejména na žádost bez zbytečného odkladu umožnit vstup do prostor povinné osoby. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osoby, které byly pověřeny k výkonu činností pro povinnou osobu a pro jejich zaměstnance. Tato součinnost zahrnuje rovněž účast na cvičných řešeních podle § 5 odst. 3. Součinnost jsou povinni poskytnout i bývalí členové vedoucích orgánů a bývalí zaměstnanci a osoby, které vykonávaly pro povinnou osobu činnosti a jejich zaměstnanci, pokud působili v povinné osobě nebo pro ni vykonávali činnost v předcházejících 2 letech. Osoby, od kterých je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje, jsou povinny poskytnout tyto informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje bez zbytečného odkladu.

(2) Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

(3) Osoby a orgány uvedené v odstavci 1, které jsou povinny poskytnout České národní bance součinnost, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas.

(4) Povinná osoba určí člena vedoucího orgánu nebo vedoucího zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu orgánu, který je odpovědný za poskytování součinnosti České národní bance podle tohoto zákona.

f) osoba pro správu aktiv,

a) Česká národní banka

d) Garanční fond obchodníků s cennými papíry,

e) překlenovací instituce,

k) povinná osoba.

c) Garanční systém,

i) vláda v případě použití vládních stabilizačních nástrojů,

h) potenciální nabyvatelé, které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 nebo jimž Česka národní banka učinila nabídku nebo je oslovila zejména v souvislosti s přechodem nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, bez ohledu na to, zda tato nabídka nebo oslovení byly přípravou pro přechod nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, a bez ohledu na to, zda v důsledku této nabídky došlo k přechodu nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby,

j) další orgány veřejné správy zapojené do řešení krize a

b) Ministerstvo financí,

(3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) a j) zavedou a udržují vnitřní pravidla pro zachování mlčenlivosti, včetně pravidel pro sdílení informací pouze mezi osobami přímo zapojenými do řešení krize.

(2) Příslušná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech informacích podle tohoto zákona získaných v souvislosti se svou činností.

(1) Pro účely tohoto dílu se příslušnou osobou rozumí

g) zvláštní správce a dočasný správce,

(2) Auditoři, účetní, oceňovatelé, poradci a jiné osoby vykonávající činnost pro příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti.

(1) Členové vedoucích orgánů, osoby ve vrcholném vedení a další pracovníci příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti; mlčenlivost jsou povinni zachovat již před vznikem pracovněprávního nebo jiného vztahu a po jeho skončení.

l) orgánu příslušnému k ochraně stability finančního systému jiného členského státu,

s) Evropským orgánem pro bankovnictví.

r) vládou v případě použití vládních stabilizačních nástrojů a

q) osobou pro správu aktiv,

p) překlenovací institucí,

o) potenciálním nabyvatelem za účelem přípravy nebo provedení řešení krize,

n) statutárními auditory,

m) soudem nebo orgánem jiného členského státu příslušným k insolvenčnímu řízení,

(1) Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí údajů

(2) Porušením povinnosti mlčenlivosti dále není výměna informací mezi osobami podle § 245 odst. 1 v rámci jedné příslušné osoby, a mezi osobami podle § 245 odst. 2, v rámci jedné právnické osoby, ve které působí.

(3) Porušením povinnosti mlčenlivosti není výměna informací mezi Českou národní bankou a

(4) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost dále není poskytnutí informace již dříve uveřejněné Českou národní bankou nebo osobami podle odstavce 3 písm. a) až d), h), k) až m), r) nebo s).

l) orgánem příslušným k řešení krize jiného než členského státu,

k) orgánem jiného členského státu odpovědným za vytváření makroobezřetnostní politiky s cílem přispívat k udržení stability finančního systému,

j) systémem kompenzace investorů z jiného členského státu,

i) Garančním fondem obchodníků s cennými papíry,

h) ústřední bankou jiného členského státu,

g) ústřední bankou,

f) systémem pojištění vkladů a mechanismem financování řešení krize jiného členského státu,

e) Garančním systémem,

d) příslušným ministerstvem jiného členského státu,

c) Ministerstvem financí,

b) orgánem dohledu jiného členského státu,

a) orgánem příslušným k řešení krize v jiném členském státě,

m) osobám z jiných členských států provádějícím audit na základě zákona.

k) makroobezřetnostnímu orgánu jiného členského státu,

j) orgánu jiného členského státu příslušnému k dohledu nad finančním sektorem a jeho subjekty včetně dohledu nad pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli,

i) soudu nebo orgánu jiného členského státu příslušnému k insolvenčnímu řízení,

h) orgánu dohledu nad platebními systémy jiného členského státu,

g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu,

f) vyšetřovací komisi Parlamentu,

e) osobě, která podléhá zákonné nebo smluvní povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona a je-li to nezbytné pro přípravu plánu řešení krize nebo realizaci opatření k řešení krize podle tohoto zákona,

d) orgánům činným v trestním řízení a pro potřeby soudních řízení,

c) se souhlasem osoby, která tyto údaje poskytla,

b) v souhrnné podobě, u níž nelze zjistit, o kterou konkrétní povinnou osobu se jedná,

a) České národní bance, orgánům dohledu jiného členského státu nebo orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státu v souvislosti s plněním jejich úkolů podle tohoto zákona nebo srovnatelného právního předpisu jiného členského státu,

(2) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného členského státu smí Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušným orgánům jiných než členských států pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl, a za účelem, který ve svém souhlasu vymezí.

b) informace jsou poskytnuty pouze pro účely řešení krize v jiném než členském státě a jsou nezbytné pro zajištění výkonu činností příslušného orgánu jiného než členského státu.

a) ochrana informací ve státě, v němž má příslušný orgán jiného než členského státu sídlo, dosahuje úrovně srovnatelné s úrovní, kterou stanoví tento zákon; jsou-li předmětem výměny informací mezi příslušnými orgány osobní údaje, musí být výměna informací v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů a

(3) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného než členského státu smí Česká národní banka poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl.

(1) Informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušnému orgánu jiného než členského státu, pokud

(1) Při uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o výši základního kapitálu a jejích změnách.

(2) Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize, snížením položek kmenového kapitálu tier 1, odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků se zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.

(3) Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin.

c) jde-li o akciovou společnost, určení počtu, druhu a formy akcií, na které se konvertuje konvertibilní nástroj, jmenovitou hodnotu těchto akcií, ledaže se jedná o akcie, které jmenovitou hodnotu nemají, a určení toho, zda konvertibilní nástroj bude konvertován na zaknihované akcie nebo listinné akcie.

a) určení znalce,

b) informaci o přeměně,

(6) Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně povinné osoby podle odstavce 1 v rozsahu údajů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob na svých internetových stránkách. Právní účinky přeměny povinné osoby podle odstavce 1 vůči osobám uvedeným v odstavci 2 v takovém případě nastávají dnem uveřejnění informací o přeměně podle věty první; zveřejnění nebo uveřejnění informace o přeměně této povinné osoby podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev se v tomto případě nevyžaduje.

h) účasti zaměstnanců a právu zaměstnanců na informace,

f) odpovědnosti za škodu,

(1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotou, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů.

(3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje

(4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem.

(6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu.

c) ochraně věřitelů,

d) právu na dorovnání,

(7) Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě podle odstavce 1 budou uspokojeni v souladu s § 177 a 178 tohoto zákona.

g) neplatnosti přeměny,

e) právu na odkoupení a vystoupení ze společnosti,

(1) Dochází-li k přeměně povinné osoby, u které je uplatňováno opatření k předcházení krizím nebo vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, postupuje se podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, nestanoví-li tento zákon jinak. To platí obdobně pro osobu, která se účastní takové přeměny s povinnou osobou.

(2) Při přeměně, které se účastní povinná osoba podle odstavce 1, se nepoužijí ve vztahu k této povinné osobě nebo osobě, která se účastní přeměny s touto povinnou osobou, jejich společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob o

(3) Zpráva o přeměně povinné osoby podle odstavce 1 nebo osoby, která se s touto povinnou osobou účastní přeměny, nemusí být zpracována, nebo může být zpracována ve zkráceném rozsahu.

(4) Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osoby podle odstavce 1 Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny povinné osoby podle odstavce 1 zajistí na náklady povinné osoby Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky přijaté v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osoby podle odstavce 1 o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.

(5) Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů povinné osoby podle odstavce 1 bude provedeno v souladu s § 52 tohoto zákona.

a) určení poměru, v jakém má ke konverzi dojít, a

b) jde-li o společnost s ručením omezeným, určení druhu podílu, na který se konvertuje konvertibilní nástroj, jeho výši a výši vkladu připadající na tento podíl, popřípadě určení toho, že podíl bude představován kmenovým listem, nebo

(2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisů.

(1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů.

(3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(1) Pokud v důsledku uplatnění opatření k řešení krize přechodem činnosti na překlenovací instituci nebo na osobu pro správu aktiv na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky dochází ke spojování soutěžitelů, které podléhá povolení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, pak

(2) V případě uplatnění opatření k řešení krize podle odstavce 1 se nepoužije § 18 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže; to neplatí, pokud návrh nebyl podán ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b).

a) k návrhu na povolení spojení musí být přiloženo rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky, na základě kterého ke spojování soutěžitelů dochází,

b) návrh na povolení spojení soutěžitelů musí být podán nejpozději ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky, na základě kterého ke spojování soutěžitelů dochází.

(2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1.

(3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána.

(1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů.

(2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů.

e) pravidla pro změnu těchto emisních podmínek.

d) skutečnosti uvedené v § 250a odst. 3 a

(1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi.

b) způsob oznámení informace vlastníkům konvertibilních nástrojů o tom, že nastala právní skutečnost podle písmene a),

c) postup, jak bude probíhat odevzdávání konvertibilních nástrojů v souvislosti s konverzí, včetně postupu v případech, kdy konvertibilní nástroje nejsou včas nebo řádně odevzdány,

a) údaj o právní skutečnosti, na jejímž základě dojde ke konverzi,

(4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bance; to platí i v případech po přijetí jejich změn.

(3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také

(3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést.

(2) Česká národní banka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena.

(1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bance.

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v § 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií.

(2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků.

(3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů, a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci.

(4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi.

(8) V souvislosti s přeměnou povinné osoby podle odstavce 1 může Česká národní banka rozhodnout o konverzi nebo odpisu kapitálových nástrojů nebo o konverzi dluhu této povinné osoby zúčastněné na přeměně a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny.

(6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě.

(5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný.

(3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí.

(2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští.

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným,

a) zapíše emitent, který je akciovou společností, nové akcionáře do seznamu akcionářů, jestliže jej emitent vede,

b) odevzdá vlastník, popřípadě insolvenční správce, emitentovi listinný konvertibilní nástroj ve lhůtě určené v emisních podmínkách a obsažené ve výzvě k odevzdání tohoto konvertibilního nástroje.

i) přezkoumání přeměny znalcem,

j) osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a

k) podmínkách pro zápis přeměny do obchodního rejstříku.

(2) Garanční systém do 3 měsíců od rozhodného dne sestaví k rozhodnému dni zahajovací rozvahu Garančního systému, zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů a zahajovací rozvahu Fondu pro řešení krize. Zahajovací rozvahu Garančního systému a zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů bez zbytečného odkladu ověří auditor.

(1) Garanční systém do 2 měsíců od rozhodného dne sestaví účetní závěrku stávajícího Fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor.

(3) Do Garančního systému se k rozhodnému dni vyčlení majetek a dluhy stávajícího Fondu, který nebyl vyčleněný podle odstavců 1 a 2.

d) majetek a dluhy v souvislosti s obstaráním potřebných finančních prostředků na trhu nebo s dotací a návratnou finanční výpomocí podle § 41i zákona upravujícího činnost bank,

c) výnosy z investování peněžních prostředků ve stávajícím Fondu,

a) příspěvky bank podle § 41a odst. 3 zákona upravujícího činnost bank, bez ohledu na to, jsou-li držené ve formě hotovosti, cenných papírů nebo jiné formě,

b) pohledávky oprávněných osob plynoucí z náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů,

e) pohledávky stávajícího Fondu existující k rozhodnému dni.

(1) Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni vyčlení existující majetek a dluhy stávajícího Fondu související s pojištěním pohledávek z vkladů, zejména

(2) Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni dále vyčlení finanční prostředky na bankovních účtech stávajícího Fondu tak, aby zahajovací rozvaha Fondu pojištění vkladů sestavená podle odstavce 1 byla vyrovnaná.

(2) Zaměstnanci stávajícího Fondu jsou od rozhodného dne zaměstnanci Garančního systému.

(3) Ministr financí jmenuje členy správní rady Garančního systému do 2 týdnů od rozhodného dne tak, aby složení správní rady bylo v souladu s § 199. Při prvním jmenování členů správní rady jmenuje ministr financí jednoho člena na 3 roky, dva členy na 4 roky a dva členy na 5 let. Výkonnou radu jmenuje takto nově jmenovaná správní rada do 1 týdne od jmenování posledního člena správní rady.

(4) Funkci statutárního orgánu Garančního systému vykonává od rozhodného dne správní rada Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování všech členů výkonné rady. K vydání statutu Garančního systému, statutů Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a schválení jednacího řádu správní rady, jednacího řádu výkonné rady, účetní závěrky stávajícího Fondu a zahajovací rozvahy Garančního systému, Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize je příslušná nově jmenovaná správní rada.

(1) Členové správní rady stávajícího Fondu se stávají od rozhodného dne členy správní rady Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování nové správní rady Garančního systému podle odstavce 3.