PLÁNY ŘEŠENÍ KRIZE

Plán řešení krize

Skupinový plán řešení krize

(1) Česká národní banka, je-li to účelné po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize jiných členských států, na jejichž území vykonává činnost člen skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krize významné pobočky“), vypracuje plán řešení krize instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a současně posoudí její způsobilost k řešení krize podle § 22, 23 a podle kritérií obsažených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Při vypracování plánu řešení krize Česká národní banka zohlední možný dopad selhání instituce a následného řešení selhání podle insolvenčního zákona na finanční systém, ostatní instituce včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě instituce, jejímu rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, rozsahu a složitosti jejích činností, jejímu členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹) a k investičním službám, které instituce poskytuje.

(2) Česká národní banka poskytne instituci shrnutí hlavních prvků jejího plánu řešení krize.

g) popis způsobů ocenění a posouzení možnosti převodu nebo prodeje zásadních činností, hlavních obchodních činností a aktiv instituce,

i) popis možných způsobů financování řešení krize,

j) popis možných selhání instituce a jejich řešení v rámci strategie řešení krize,

o) informaci o minimálním požadavku nebo o vnitřním minimálním požadavku a lhůtu pro jejich dosažení,

n) plán komunikace s médii a s veřejností,

m) popis dopadů plánu na zaměstnance včetně posouzení souvisejících nákladů, popřípadě proces konzultace zaměstnanců a jejich zástupců při řešení krize,

l) popis možných postupů pro zachování přístupu do platebních a vypořádacích systémů a k další infrastruktuře a posouzení převoditelnosti klientských a zákaznických pozic,

k) popis zásadních vazeb a propojení instituce,

a) shrnutí hlavních prvků plánu,

b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního poskytnutí informací podle odstavce 6,

c) popis možností právního a ekonomického oddělení zásadních činností a hlavních obchodních činností, aby mohlo být zajištěno jejich poskytování a byla zajištěna digitální provozní odolnost³⁵) v případě selhání instituce,

d) odhad časového rámce provedení každého podstatného prvku plánu,

e) popis posouzení způsobilosti k řešení krize instituce,

f) popis opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize,

h) stanovení rozsahu informačních povinností instituce ve vztahu k České národní bance,

(4) Plán řešení krize obsahuje popis možných situací, ve kterých může dojít k selhání, včetně případu selhání, ke kterému došlo v době narušené finanční stability nebo po předchozích událostech se systémovým dopadem a stanoví možnosti uplatnění opatření k řešení krize. Plán řešení krize nesmí předpokládat poskytnutí nouzové likviditní pomoci Českou národní bankou ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize.

(5) Plán řešení krize zahrnuje alespoň

(6) Nemá-li Česká národní banka k dispozici informace nezbytné k vypracování plánu řešení krize obsažené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je instituce povinna poskytnout jí na vyžádání veškeré potřebné informace, včetně případných analýz nebo simulací podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Instituce je povinna poskytnout České národní bance také veškerou další součinnost potřebnou pro vypracování plánu řešení krize.

s) analýzu situace, za které by instituce mohla provádět obchody s Českou národní bankou, a určení aktiv, která by mohla sloužit jako zajištění.

r) případné vyjádření instituce k plánu řešení krize a

q) popis procesů a systémů nutných pro zachování soustavného fungování provozního systému instituce, včetně sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru³⁵),

p) lhůtu ke splnění požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c,

(1) Plán řešení krize musí být aktualizován jednou ročně nebo v případě změny právní nebo organizační struktury instituce, jejích obchodních činností a finanční situace, v jejímž důsledku by mohlo dojít ke snížení efektivity plánu řešení krize nebo která jinak vyžaduje aktualizaci plánu řešení krize. O takové změně je instituce povinna bez zbytečného odkladu informovat Českou národní banku.

(3) Česká národní banka současně se sestavením plánu řešení krize podle § 17 nebo jeho aktualizací posoudí způsobilost k řešení krize instituce.

(2) Plán řešení krize musí být aktualizován rovněž po uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Při aktualizaci plánu řešení krize Česká národní banka stanoví lhůtu podle § 17 odst. 5 písm. o) a p) se zohledněním lhůty pro splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle jiného právního předpisu⁶).

a) jejíž celková bilanční suma převyšuje částku odpovídající 30 000 000 000 EUR, nebo

b) jejíž podíl celkové bilanční sumy vzhledem k hrubému domácímu produktu přesahuje 20 % a zároveň její celková bilanční suma převyšuje částku odpovídající 5 000 000 000 EUR.

(4) Na základě posouzení instituce podle § 17 odst. 3 stanoví Česká národní banka rozsah a náležitosti plánu řešení krize, rozsah informací poskytovaných institucí, periodicitu jeho aktualizace a rozsah posouzení způsobilosti k řešení krize.

(5) Dojde-li Česká národní banka k závěru, že bude v souladu s posouzením podle odstavce 4 postačovat zjednodušený plán řešení krize instituce, informuje o tom Evropský orgán pro bankovnictví. Zjednodušený plán řešení krize může předpokládat, že selhání instituce bude řešeno likvidací nebo podle insolvenčního zákona, bez použití pravomocí k řešení krize podle tohoto zákona. Zjednodušený plán řešení krize může být aktualizován méně často, než je stanoveno v odstavci 1. Vypracování zjednodušeného plánu řešení krize není překážkou pro uplatnění opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize.

(6) Zjednodušený plán řešení krize podle odstavce 5 nelze vypracovat pro instituci,

b) možnosti koordinovaného řešení krize, včetně opatření usnadňujících převod evropské finanční skupiny, jejích členů nebo členů skupiny podléhající řešení krize nebo oddělených obchodních činností některých jejích členů na jinou osobu a zároveň označí případné překážky koordinovaného řešení krize,

(1) Plán řešení krize evropské finanční skupiny (dále jen „skupinový plán řešení krize“) obsahuje opatření, která mají být uplatněna vůči evropské ovládající osobě a jí ovládaným osobám se sídlem na území členských států. Skupinový plán řešení krize může zahrnovat opatření, která mají být uplatněna vůči ovládaným osobám se sídlem na území jiného než členského státu. Skupinový plán řešení krize vypracovává orgán příslušný k řešení krize skupiny ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, rovněž ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize významných poboček, v rámci kolegia pro řešení krize a po konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě, orgány dohledu nad ovládanými osobami a orgány dohledu nad významnými pobočkami.

(2) Skupinový plán řešení krize určí pro každou evropskou finanční skupinu osoby podléhající řešení krize a skupiny podléhající řešení krize; § 17 odst. 2, 4 až 6 a § 18 odst. 1, 2, 4 až 6 se na skupinový plán řešení krize použijí obdobně; skupinový plán řešení krize popisuje

a) opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči osobě podléhající řešení krize, a dopady těchto opatření na jednotlivé členy evropské finanční skupiny; pokud evropská finanční skupina zahrnuje více skupin podléhajících řešení krize, popisuje skupinový plán opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči jednotlivým osobám podléhajícím řešení krize, a dopady těchto opatření na ostatní členy skupiny podléhající řešení krize a ostatní skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí stejné evropské finanční skupiny,

c) způsob spolupráce a koordinace s orgány jiného než členského státu v případě, že je součástí skupiny ovládaná osoba nebo pobočka instituce se sídlem na území jiného než členského státu, a důsledky pro řešení krize v Evropské unii,

d) opatření, která jsou nezbytná pro uplatnění opatření k řešení krize vůči členům skupiny; tato opatření mohou zahrnovat také právní a ekonomické oddělení některých funkcí nebo obchodních činností,

e) jakákoliv další opatření, která může být nutné přijmout vůči členům každé skupiny podléhající řešení krize,

f) způsob financování skupinového řešení krize a případné zásady pro sdílení nákladů mezi jednotlivými mechanismy financování řešení krize členských států, a to s ohledem na jejich finanční stabilitu a principy způsobu stanovení výše účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize.

(3) Součástí skupinového plánu řešení krize je posouzení způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize. Zahrnuje-li evropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, je součástí skupinového plánu i posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize. Skupinový plán řešení krize nesmí mít nepřiměřený dopad na žádný členský stát. Skupinový plán řešení krize dále nesmí předpokládat použití veřejných prostředků ani poskytnutí nouzové likviditní pomoci ústřední bankou vyjma použití prostředků mechanismů financování řešení krize.

b) orgánům příslušným k řešení krize ovládaných osob, orgánům příslušným k řešení krize významných poboček, orgánům příslušným k řešení krize osob podle § 3 písm. c), orgánům dohledu nad ovládanými osobami a orgánům dohledu nad významnými pobočkami alespoň v rozsahu, ve kterém se týkají příslušné ovládané osoby, významné pobočky nebo osoby podle § 3 písm. c).

(2) Jsou-li splněny podmínky podle § 244, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny při přípravě skupinového plánu řešení krize, může konzultovat s orgány příslušnými k řešení krize v jiných než členských státech, na jejichž území mají sídlo ovládané osoby nebo finanční holdingové osoby nebo na jejichž území vykonávají činnost členové evropské finanční skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krize jiného než členského státu“).

a) Evropskému orgánu pro bankovnictví v rozsahu nezbytném k zajištění jeho úkolů ve vztahu ke skupinovému plánu řešení krize,

(1) Evropská ovládající osoba poskytne České národní bance jako orgánu příslušnému k řešení krize skupiny informace o všech členech evropské finanční skupiny obdobně podle § 17 odst. 6; jsou-li splněny podmínky podle § 244, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny předá tyto informace

(6) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny je povinna poskytnout skupinový plán řešení krize a jeho aktualizace příslušným orgánům dohledu nad ovládanými osobami, orgánům dohledu nad významnými pobočkami a o jeho vypracování a aktualizaci bez zbytečného odkladu informovat evropskou ovládající osobu.

(5) Pokud při jednání o skupinovém plánu řešení krize některý z orgánů příslušných k řešení krize ovládané osoby sdělí České národní bance jako orgánu příslušnému pro řešení krize skupiny, že skupinový plán řešení krize může mít dopad na veřejné rozpočty členského státu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny přezkoumá skupinový plán řešení krize, a to včetně minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny rovněž přezkoumá skupinový plán řešení krize včetně minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku, dospěje-li sama k závěru, že skupinový plán řešení krize může mít přímý dopad na veřejné rozpočty České republiky.

(4) Pokud Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nebo jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nevypracuje skupinový plán řešení krize podle odstavce 3 písm. a) do doby vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

(3) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ohledně skupinového plánu řešení krize ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy příslušným orgánům v rámci kolegia pro řešení krize předložila informace podle odstavce 1 písm. b); není-li v této lhůtě dohody dosaženo,

b) může Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny v posledních 7 dnech před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷), nejedná-li se o spor ohledně otázky podle odstavce 5.

a) je Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny oprávněna vypracovat řádně odůvodněný skupinový plán řešení krize ve vztahu k osobám se sídlem v členských státech, jejichž orgány příslušné k řešení krize s dohodou souhlasily; přitom vezme v úvahu stanoviska orgánů příslušných k řešení krize, která vyjádřily v průběhu této lhůty, nebo

(7) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny současně se sestavením aktualizací plánu řešení krize skupiny posoudí způsobilost evropské finanční skupiny k řešení krize.

(2) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷), netýká-li se spor otázky podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nebo jiný orgán příslušný k řešení krize členů dotčené skupiny požádá o toto urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nevypracuje plán řešení krize do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby usiluje o dosažení dohody ohledně skupinového plánu řešení krize pro evropskou finanční skupinu. Nebylo-li dosaženo dohody mezi Českou národní bankou jako orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby a orgánem příslušným k řešení krize skupiny, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny poskytl České národní bance jako orgánu příslušnému k řešení krize ovládané osoby informace, které jsou podkladem pro vypracování skupinového plánu řešení krize, je Česká národní banka oprávněna vypracovat plán řešení krize pro členy skupiny, kteří mají sídlo na území České republiky, a popřípadě určit osobu podléhající řešení krize. Česká národní banka oznámí členům kolegia pro řešení krize rozhodnutí o vypracování plánu řešení krize a uvede důvody nesouhlasu se skupinovým plánem řešení krize navrženým orgánem příslušným k řešení krize skupiny; odůvodnění musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby dohodnout se ohledně skupinového plánu řešení krize pouze ve vztahu k osobám se sídlem v členských státech, jejichž orgány příslušné k řešení krize s takovou dohodou souhlasily.

(4) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby současně se sestavením a aktualizací plánu řešení krize skupiny posoudí způsobilost dotčené ovládané osoby k řešení krize.

(3) Pokud při jednání o skupinovém plánu řešení krize Česká národní banka dospěje k závěru, že skupinový plán řešení krize může mít dopad na veřejné rozpočty České republiky, sdělí to orgánu příslušnému k řešení krize skupiny za účelem přezkumu skupinového plánu řešení krize, zahrnujícího rovněž přezkum minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.