(1) Způsobilostí instituce k řešení krize se rozumí stav instituce, v němž lze proveditelně a věrohodně řešit její selhání likvidací, postupy podle insolvenčního zákona nebo uplatněním opatření k řešení krize podle tohoto zákona, bez značných nepříznivých dopadů na finanční systém České republiky, popřípadě jiného členského státu nebo Evropské unie jako celku, včetně případů, kdy selhání instituce nastane v situaci již narušené finanční stability a předchozích událostí se systémovým dopadem, a za současného zachování zásadních činností, které instituce vykonává. Posuzování způsobilosti instituce k řešení krize nesmí předpokládat nouzovou likviditní pomoc České národní banky ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize.