Požadavky na kapitál a způsobilé závazky
Obecná ustanovení
Požadavky na kapitál a způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize
Požadavky na kapitál a způsobilé závazky povinné osoby jiné než osoby podléhající řešení krize
Postup při určování minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize
Podávání zpráv a informační povinnost
Následky porušení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku
Přechodné období pro splnění minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
§ 127
Základní ustanovení
§ 127a
Minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek
§ 127aa
Některé další podmínky pro určení vnitřního požadavku na konsolidovaném základě
Česká národní banka může rozhodnout, že ovládaná osoba, která je institucí podle § 127 odst. 3 nebo povinnou osobou podle § 127 odst. 4, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, pokud
§ 127b
Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
§ 127ba
Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku osobě podléhající likvidaci
§ 127c
Prodej podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům
§ 128
Způsobilé závazky ke splnění minimálního požadavku
§ 128a
Způsobilé závazky ovládané osoby
Závazek ovládané osoby se sídlem na území členského státu, která je součástí stejné skupiny podléhající řešení krize jako osoba podléhající řešení krize, vůči stávajícímu společníkovi ovládané osoby, který není součástí stejné skupiny podléhající řešení krize, může být zahrnutý mezi způsobilé závazky dotčené osoby podléhající řešení krize určené pro plnění minimálního požadavku, pouze pokud
§ 128b
Požadavek na podřízenost způsobilých závazků
§ 128c
Požadavek na podřízenost způsobilých závazků globálně systémově významné instituce a významné osoby podléhající řešení krize
§ 128d
Skutečnosti zohledňované při rozhodování o požadavku na podřízenost
§ 129
Určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny
§ 129a
Určení minimálního požadavku instituci mimo evropskou finanční skupinu
§ 129b
Rezerva pro zajištění důvěry
§ 129c
Určení minimálního požadavku významné osobě podléhající řešení krize
§ 129d
Určení minimálního požadavku globálně systémově významné instituci
§ 130
Způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku
§ 130a
Za kapitál se pro účely udržování kapitálu a způsobilých závazků alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku považují
§ 131
Určení vnitřního minimálního požadavku
§ 131a
Výjimka z vnitřního minimálního požadavku
§ 131b
Plnění vnitřního minimálního požadavku prostřednictvím závazku k plnění
§ 131c
Česká národní banka určí významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu a současně není osobou podléhající řešení krize, vnitřní minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92b a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného vnitřního minimálního požadavku; § 128 odst. 2 a § 129d odst. 2 se použijí obdobně.
Určení požadavku významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu
§ 132
Určení minimálního požadavku
§ 133
Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize
§ 134
Rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku
§ 135
Určení odepisovatelného závazku z derivátu
§ 136
Podávání zpráv pro účely dohledu
§ 136a
Povinnost uveřejňování
§ 136b
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o minimálním požadavku nebo vnitřním minimálním požadavku, které určila pro jednotlivé povinné osoby, a o rozhodnutích podle § 127aa.
Informační povinnost
(1) Instituce se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuální úrovni alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku.
(2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku.
(3) Instituce, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládaná osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, jestliže jí Česká národní banka vnitřní minimální požadavek určí.
(5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(6) Pokud Česká národní banka postupuje podle § 131a odst. 2 nebo § 131b odst. 2, povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(7) Do konsolidace osob uvedených v odstavcích 2 a 5 se nezahrnou ovládané osoby, které jsou hypotečními úvěrovými institucemi se sídlem v jiném členském státě, jsou financovány krytými dluhopisy a nejsou oprávněny přijímat vklady, pokud orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu rozhodne v souladu s čl. 45a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/591), že hypoteční úvěrová instituce není povinna plnit vnitřní minimální požadavek.
(1) Minimální požadavek určí Česká národní banka podle pododdílu 2 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu
(2) Vnitřní minimální požadavek určí Česká národní banka podle pododdílu 3 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu
(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.
a) tato ovládaná osoba
b) udržování kapitálu a způsobilých závazků na konsolidovaném základě namísto na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku podstatným způsobem nenaruší
(1) Při určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku povinné osobě přihlédne Česká národní banka k
(2) Pokud plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, je minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek roven částce dostatečné k zajištění toho, že
(3) Předpokládá-li Česká národní banka, že skupina způsobilých závazků bude zčásti nebo zcela vyloučena podle § 123 z odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nebo přejde na jiného, určí minimální požadavek tak, aby
(1) Česká národní banka neurčí minimální požadavek ani vnitřní minimální požadavek osobě podléhající likvidaci, ledaže považuje určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku na individuálním základě ve výši přesahující částku pro úhradu ztráty za nezbytné, a to zejména s ohledem na možný dopad selhání osoby podléhající likvidaci na finanční stabilitu a šíření nákazy. Česká národní banka přitom zohlední i objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů.
(2) Je-li osobě podléhající likvidaci určen minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, plní ho
(3) Ustanovení čl. 77 odst. 2 a čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se nepoužije vůči osobě podléhající likvidaci, která není povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(4) Předmětem odpočtů podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nejsou nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a způsobilé závazky vydané ovládanou osobou, která je osobou podléhající likvidaci a která není povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(5) Odstavec 4 se nepoužije, jestliže
(1) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku se rozumí osoba, která podřízený závazek vydává, jiná osoba, která uzavírá obchod, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek, a osoba, která je oprávněna takový obchod uzavřít pro zastoupeného. Prodávající je při prodeji podřízeného způsobilého závazku povinen postupovat podle odstavců 2 až 6. Prodejem podřízeného způsobilého závazku se rozumí vydání a prodej podřízeného závazku nebo uzavření obchodu, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek.
(2) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku osobě, která není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „neprofesionální zákazník“), může být pouze
(3) Prodej podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi prodávajícím podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je přípustný, pouze pokud
(4) Neprofesionální zákazník poskytne pro účely odstavce 3 prodávajícímu podřízeného způsobilého závazku pravdivé a přesné informace o výši a složení svého investičního portfolia, včetně informace o výši svých investic do podřízených způsobilých závazků.
(5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí ve vztahu k podřízeným způsobilým závazkům splňujícím podmínky uvedené v čl. 72a odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Investičním portfoliem neprofesionálního zákazníka se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí jeho peněžní prostředky a investiční nástroje s výjimkou investičních nástrojů, které mu byly poskytnuty jako předmět zajištění.
(7) Odstavce 1 až 6 se na závazek splňující podmínky podle § 130 použijí obdobně.
(1) Za způsobilý závazek se pro účely dodržování minimálního požadavku považuje
(2) Pro účely plnění části minimálního požadavku podle § 129d odst. 1, která odpovídá požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se za způsobilý závazek považuje závazek podle čl. 72k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Strukturovaný dluhopis nebo jiný závazek vyplývající z dluhového nástroje s vloženým derivátem, který splňuje podmínky podle odstavce 1 kromě podmínky podle čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se považuje za způsobilý závazek pro účely dodržování minimálního požadavku, pouze pokud
(4) Závazek podle odstavce 3 včetně vloženého derivátu nesmí být předmětem dohody o započtení nebo závěrečného vyrovnání a pro účely dodržování minimálního požadavku se zahrnuje pouze ve výši, která odpovídá částce jistiny podle odstavce 3 písm. a) nebo fixní nebo rostoucí částce závazku podle odstavce 3 písm. b).
(5) Souhlas se snížením nástrojů způsobilých závazků podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 uděluje Česká národní banka na žádost instituce za podmínek a postupem podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
a) splňuje podmínky uvedené v § 130 a
b) celková výše všech takto zahrnutých závazků nepřekročí výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a a výši způsobilých závazků pro plnění vnitřního minimálního požadavku, ze kterých je přímým nebo nepřímým věřitelem osoba podléhající řešení krize.
(1) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost, pokud
(2) Ke splnění požadavku na podřízenost podle odstavce 1 vyjádřeného podle § 127a odst. 1 písm. b) může osoba podléhající řešení krize využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy.
(3) Požadavek na podřízenost nesmí být vyšší než
(4) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nelze uložit požadavek na podřízenost vyšší než
(5) Jestliže by závazky splňující výjimku podle § 122 a závazky, které mají být vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 123, byly uspokojovány v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako způsobilé závazky a zároveň představují více než 10 % celkové výše všech závazků uspokojovaných v daném pořadí, Česká národní banka vždy posoudí riziko uvedené v odstavci 1 písm. b).
(1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize podle odstavce 6, plní požadavek na podřízenost ve výši 8 % kapitálu a závazků. Ustanovení § 128b odst. 2 a § 128d odst. 3 se použijí obdobně.
(2) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 1 v žádosti České národní bance splnění podmínek uvedených v čl. 72b odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka této osobě povolit, aby plnila požadavek na podřízenost ve výši nižší než 8 % jejího kapitálu a závazků, nejméně však ve výši vypočtené podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(3) Nepostupuje-li Česká národní banka podle odstavce 4 a převyšuje-li požadavek podle odstavce 1 nebo 2 hodnotu 27 % celkového objemu rizikové expozice významné osoby podléhající řešení krize podle odstavce 6 písm. a), Česká národní banka zváží dopad takové výše požadavku na obchodní model dotčené významné osoby podléhající řešení krize a sníží požadavek na hodnotu 27 %, pokud
(4) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba uvedená v odstavci 1 plní požadavek na podřízenost, který nesmí být vyšší než vyšší z hodnot rovnající se 8 % kapitálu a závazků a částky vypočtené podle § 128b odst. 3 písm. b), pokud
(5) Osoba uvedená v odstavci 1 může k plnění části minimálního požadavku podle odstavce 4 vyjádřené podle § 127a odst. 1 písm. b) využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy.
(6) Významnou osobou podléhající řešení krize se pro účely tohoto zákona rozumí osoba podléhající řešení krize, která není globálně systémově významnou institucí ani členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a
(1) Při přijímání rozhodnutí podle § 128b odst. 1 a § 128c odst. 4 Česká národní banka zohlední
(2) Za významnou výši podle odstavce 1 písm. d) se považuje, pokud výše závazků splňujících výjimku podle § 122 a vyloučených závazků přesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků osoby podléhající řešení krize. Česká národní banka vždy posoudí významnost výše nad tuto hodnotu.
(3) Při zahrnutí závazků vyplývajících z derivátů do kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize za účelem stanovení požadavku na podřízenost se zohlední právo protistrany provést započtení nebo závěrečné vyrovnání.
(1) Česká národní banka určí postupem podle § 132a osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky
(2) Česká národní banka určí postupem podle § 132a osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) jako součet částky
(3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a § 158 odst. 1 písm. d).
(4) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní banka použije poslední vykázané hodnoty celkového objemu rizikové expozice a příslušné celkové míry expozic, které upraví s ohledem na změny vyplývající z opatření k řešení krize předvídaného v plánu řešení krize.
(5) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní banka s ohledem na očekávaný dopad opatření k řešení krize, které je předvídané v plánu řešení krize, upraví požadavek na kapitál, který osoba podléhající řešení krize bude udržovat v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo na základě opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6).
(6) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna plnit požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), Česká národní banka určí minimální požadavek podle odstavce 1 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU.
(7) Při určování minimálního požadavku Česká národní banka zohlední, zda se selhání ovládaných osob se sídlem na území jiného než členského státu má podle skupinového plánu řešení krize řešit odděleně.
(1) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky
(2) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) jako součet částky
(3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 písm. b) Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a § 158 odst. 1 písm. d).
(4) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(1) Rezervou pro zajištění důvěry se rozumí částka rovnající se hodnotě kombinované kapitálové rezervy snížené o hodnotu proticyklické kapitálové rezervy, kterou by osoba podléhající řešení krize měla plnit po uplatnění opatření k řešení krize.
(2) Česká národní banka může částku k rekapitalizaci podle § 129 odst. 1 písm. b) a § 129a odst. 1 písm. b) zvýšit o rezervu pro zajištění důvěry za účelem zajištění dostatečné důvěry účastníků finančního trhu po dobu nepřesahující 1 rok v osobu podléhající řešení krize, vůči které bylo uplatněno opatření pro řešení krize.
(3) Česká národní banka sníží rezervu pro zajištění důvěry, pokud nižší hodnota proveditelně a věrohodně zajistí dostatečnou důvěru účastníků finančního trhu, zachování zásadních činností osoby podléhající řešení krize a její přístup k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize, po uplatnění opatření k řešení krize.
(4) Česká národní banka zvýší rezervu pro zajištění důvěry, pokud je nedostatečná k zajištění důvěry účastníků finančního trhu, zachování zásadních činností osoby podléhající řešení krize nebo zachování jejího přístupu k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize.
(5) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize, Česká národní banka určí rezervu pro zajištění důvěry v souladu s pravidly stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU.
(1) Minimální požadavek významné osoby podléhající řešení krize nesmí být nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Významná osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost ve výši alespoň 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a alespoň 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Ustanovení § 128b a 128c tím nejsou dotčena.
(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavců 1 a 2 určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.
(1) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného minimálního požadavku.
(2) Česká národní banka určí osobě uvedené v odstavci 1 dodatečný minimální požadavek tak, aby celkový minimální požadavek splňoval podmínky uvedené v § 127a, 127b, 128c a 129 až 129b, a zohlední přitom všechny podmínky uvedené v § 127 až 131c.
(1) Za způsobilý závazek pro účely dodržování vnitřního minimálního požadavku se považuje odepisovatelný závazek povinné osoby, která není osobou podléhající řešení krize, pokud
(2) Pokud povinná osoba udržuje vnitřní minimální požadavek na konsolidovaném základě, zahrnou se do výše kapitálu a způsobilých závazků této povinné osoby způsobilé závazky vydané jí ovládanou osobou se sídlem v členském státě, která je zahrnuta do konsolidace povinné osoby, pokud je věřitelem z pohledávky odpovídající způsobilému závazku
(3) Výše závazků podle odstavce 2 nesmí překročit výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše
a) nástroje kmenového kapitálu tier 1 a
b) odepisovatelné kapitálové nástroje, pouze pokud jsou nabyty
(1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky
(2) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. b) jako součet částky
(3) Při určování vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka přihlédne k výši pohledávek, které odpovídají dluhům osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které nejsou vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 122 písm. i). Při určování vnitřního minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 a 2 a v § 158 odst. 1 písm. d).
(4) Evropské ovládající osobě, která není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě na úrovni evropské finanční skupiny.
(5) Česká národní banka může určit povinné osobě, která není institucí ani osobou podléhající řešení krize a je členem evropské finanční skupiny, minimální vnitřní požadavek podle odstavců 1 a 2.
(6) Ustanovení § 129 odst. 4 a 5 a § 129b se použijí obdobně.
(1) Česká národní banka může rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže
(2) Česká národní banka může dále rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže
(1) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění osoby podléhající řešení krize, pokud
(2) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění ovládající osoby, pokud
(3) Česká národní banka může požadovat, aby jí osoba podléhající řešení krize, ovládající osoba nebo ovládaná osoba předložila písemné, odůvodněné a nezávislé právní posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 2 písm. i), nebo aby jinak doložila splnění této podmínky.
(1) Instituci, která není členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka.
(2) Osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka, je-li orgánem příslušným k řešení krize všech členů této evropské finanční skupiny.
(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je součástí evropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize.
(2) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1.
(3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
(4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
(5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Česká národní banka nepožádá o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky uvedené v § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Česká národní banka nepožádá podle odstavce 5 o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, který je institucí, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky podle § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % součinu požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.
(7) Česká národní banka oznámí rozhodnutí o minimálním požadavku evropské ovládající osobě.
(1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, pro kterou je určena nejméně jedna další osoba podléhající řešení krize, nebo je-li členem globální systémově významné instituce osoba se sídlem na území jiného než členského státu, která by byla osobou podléhající řešení krize, kdyby měla sídlo na území členského státu, vypočte ve spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize
(2) Je-li rozdíl mezi součtem minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státu, a které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a minimálním požadavkem, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí, způsoben rozdíly ve výpočtu celkového objemu rizikových expozic v členských státech nebo v jiných než členských státech, upraví podle čl. 72e nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 Česká národní banka po dohodě s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny pro řešení krize minimální požadavek určený osobě uvedené v odstavci 1. Úpravu minimálního požadavku Česká národní banka neuplatní za účelem odstranění rozdílů vyplývajících ze vzájemných expozic mezi skupinami řešícími krizi v rámci téže skupiny, která je globální systémově významnou institucí.
(3) Součet minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státu, a které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nesmí být nižší než minimální požadavek, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globálně systémově významnou institucí.
(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny, orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize.
(2) Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1.
(3) Nepostačuje-li součet výše způsobilých závazků podle § 130 a nástrojů podle § 130a, ze kterých je přímo nebo nepřímo věřitelem osoba podléhající řešení krize, k plnění vnitřního minimálního požadavku ovládanou osobou a je-li to v souladu se strategií řešení krize skupiny, může dohoda podle odstavce 1 určit, že pro účely plnění vnitřního minimálního požadavku se zčásti přihlédne ke způsobilým závazkům podle § 130 a nástrojům podle § 130a písm. b), ze kterých je věřitelem stávající společník ovládané osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize.
(4) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
(5) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
(6) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7).
(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku v souvislosti s přípravou nebo aktualizací plánu řešení krize, a zohlední přitom všechny podmínky uvedené v § 127 až 131c.
(2) Rozhodnutí o určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka pravidelně přezkoumává a v případě podstatné změny okolností vydá nové rozhodnutí.
(1) Pro účely určení hodnoty odepisovatelného závazku z derivátu se u derivátu, který podléhá dohodě o vzájemném započtení pohledávek smluvních stran, určí odepisovatelné závazky povinné osoby vyplývající z tohoto derivátu, jako by bylo provedeno toto započtení, a takto určený odepisovatelný závazek povinné osoby je pak předmětem určení hodnoty odepisovatelného závazku z takového derivátu.
(2) Česká národní banka nebo oceňovatel při určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z derivátové smlouvy postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU31), a použije vhodné postupy pro
(1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o
(2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o
(3) Povinná osoba uvede u všech položek podle odstavců 1 a 2 jejich složení včetně profilu splatnosti, pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a informace, zda se řídí právem jiného než členského státu. Řídí-li se právem jiného než členského státu, uvede také, zda jsou splněny požadavky na obsah smluvní dokumentace podle § 74a, 148 a dále čl. 52 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 63 písm. n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinná osoba podává informace uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) nejméně jednou za 6 měsíců a informace uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b) a odstavci 3 nejméně jednou ročně. Česká národní banka může vyžadovat častější podávání informací.
(5) Informaci o výši jiných odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, která ke dni vzniku povinnosti podat informaci udržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši alespoň 150 % minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku vypočítané podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a).
(6) Není-li osoba podléhající likvidaci povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, není též povinna podávat informace podle odstavce 1 nebo 2.
(7) Osobě podléhající likvidaci, která je povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka určí rozsah a četnost podávání informací podle odstavce 1 nebo 2 v míře nezbytné k hodnocení plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.
(1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně
(2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně
(3) Není-li osoba podléhající likvidaci povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, není též povinna uveřejňovat informace podle odstavce 1 nebo 2. Osobě podléhající likvidaci, která je povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka stanoví rozsah a četnost uveřejňování informací podle odstavce 1 nebo 2 v míře nezbytné k hodnocení plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.
(4) Pokud bylo provedeno opatření k řešení krize nebo došlo k odpisu nebo konverzi podle části páté, povinnost zveřejnit informace podle odstavce 1 nebo 2 vznikne uplynutím lhůty pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.
(1) Pokud povinná osoba neudržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka uplatní
(2) Při porušení povinnosti podle odstavce 1 může Česká národní banka rovněž provést posouzení, zda povinná osoba selhává podle § 4.
(1) Významná osoba podléhající řešení krize nemusí splňovat požadavek na podřízenost podle § 129c po dobu 2 let ode dne, kdy byl vůči ní uplatněn odpis nebo konverze odepisovatelných závazků nebo odpis a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.
(2) Povinná osoba nemusí plnit požadavky podle § 128c a 129c po dobu 3 let ode dne, kdy povinná osoba nebo skupina, jejíž je povinná osoba členem, byla určena globálně systémově významnou institucí nebo se stala nebo byla určena významnou osobou.
(3) Česká národní banka stanoví povinné osobě, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo pravomoc k odpisu a konverzi podle § 60, vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost.
(4) Česká národní banka sdělí povinné osobě očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků pro každé období v délce 1 roku v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a rekapitalizace.
(5) Při určení přechodného období podle odstavce 3 Česká národní banka zohlední
(6) Pravomoc České národní banky následně přezkoumat délku přechodného období nebo očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků ani pravomoc vydat v této věci nové rozhodnutí není odstavci 1 až 5 dotčena.
a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
1. by byla nepřiměřeně ovlivněna uplatněním odpočtů podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je ovládána přímo osobou podléhající řešení krize, která je evropskou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, a příslušná osoba podléhající řešení krize přímo neovládá jinou osobu se sídlem v členském státě podléhající vnitřnímu minimálnímu požadavku nebo minimálnímu požadavku, nebo
2. podléhá požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle jiného právního předpisu6) pouze na konsolidovaném základě, přičemž určení vnitřního minimálního požadavku na konsolidovaném základě nepovede k nadhodnocení částky k rekapitalizaci podskupiny složené z osob zahrnutých do konsolidace dotčené ovládané osoby nezbytné ke splnění potřeby podle § 127b odst. 1 písm. b), zejména pokud mezi osobami zahrnutými do konsolidace převažují osoby podléhající likvidaci, a
1. věrohodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny,
2. schopnost dotčené ovládané osoby plnit požadavek na kapitál po uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi podle § 60 a
3. přiměřenost mechanismu převodu ztrát na osobu podléhající řešení krize a rekapitalizace osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, včetně odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků dotčené ovládané osoby nebo jiných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize.
a) potřebě zajistit, aby krize skupiny podléhající řešení krize byla řešitelná uplatněním opatření k řešení krize, včetně případného uplatnění odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků, vůči osobě podléhající řešení krize způsobem, kterým lze dosáhnout účelů řešení krize,
b) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, měly dostatek kapitálu a způsobilých závazků k tomu, aby při odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků mohla být uhrazena ztráta a celkový kapitálový poměr a případně pákový poměr mohl být obnoven na úroveň nezbytnou ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu jsou na základě těchto povolení k činnosti oprávněny,
c) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize měla v případě, že plán řešení krize určuje, že skupina způsobilých závazků může být vyloučena z odpisu nebo konverze nebo přejít na jiného, dostatečný kapitál a další způsobilé závazky k uhrazení ztráty a obnově celkového kapitálového poměru a případně pákového poměru v rozsahu nezbytném k tomu, aby splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu je na základě tohoto povolení k činnosti oprávněna,
d) velikosti, obchodnímu modelu, modelu financování a rizikovému profilu povinné osoby a
e) rozsahu, v němž by selhání povinné osoby mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu, včetně případů šíření nákazy vzhledem k propojení povinné osoby s jinými osobami nebo se zbytkem finančního systému.
a) očekávané ztráty povinné osoby budou plně uhrazeny (dále jen „částka pro úhradu ztráty“) a
b) osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, budou rekapitalizovány v rozsahu nezbytném ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a zachování výkonu povolených činností (dále jen „částka k rekapitalizaci“) po přiměřenou dobu, která nepřesáhne 1 rok.
a) výše vyloučených způsobilých závazků byla pokryta kapitálem a dalšími způsobilými závazky a
b) byly splněny podmínky uvedené v odstavci 2.
a) kmenovým kapitálem tier 1 a odepisovatelnými kapitálovými nástroji,
b) odepisovatelnými závazky, pokud splňují podmínky podle čl. 72a, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
c) způsobilými závazky podle § 128 odst. 3.
a) vlastníkem nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo věřitelem ze způsobilých závazků je povinná osoba, která
b) podíl nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků vydaných osobou podléhající likvidaci na součtu kapitálu a způsobilých závazků povinné osoby podle písmene a) vypočtený k 31. prosinci kalendářního roku jako průměr za předchozích 12 měsíců je nejméně 7 %.
a) osoba podléhající minimálnímu nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, o jejíž podřízený způsobilý závazek se jedná, nebo srovnatelná osoba se sídlem na území jiného členského státu,
b) osoba, která je na základě povolení k činnosti uděleného Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu oprávněna v České republice poskytovat alespoň hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a), b), d) nebo e) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu upravujícího poskytování investičních služeb, nebo
c) jiná osoba, jestliže prodej podřízených způsobilých závazků neprovádí jako svou hlavní činnost, jednu z hlavních činností ani podnikatelsky.
a) prodávající podřízeného způsobilého závazku provede vyhodnocení informací podle § 15h odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu v rozsahu podle § 15h odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a na základě tohoto vyhodnocení nabude přesvědčení, že podřízený způsobilý závazek je pro neprofesionálního zákazníka vhodný,
b) prodávající podřízeného způsobilého závazku poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi prohlášení o vhodnosti podle § 15e odst. 3 nebo 4 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
c) celková investovaná částka do podřízených způsobilých závazků nepřesáhne v době prodeje 10 % investičního portfolia neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje v době prodeje částku odpovídající 500 000 EUR, a
d) počáteční investice neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje částku odpovídající 500 000 EUR, do jednoho nebo více podřízených způsobilých závazků odpovídá částce nejméně 10 000 EUR.
a) odepisovatelný závazek, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 72a až 72c, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) nástroj kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně 1 rok, který není považován za položku kapitálu tier 2 podle čl. 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
a) jistina dluhopisu nebo jiného dluhového nástroje je známa již v okamžiku vzniku závazku, je fixní nebo rostoucí, není ovlivněna vloženým derivátem a celková hodnota závazku se dá určit alespoň jednou denně podle výsledků aktivního a likvidního dvoustranného trhu se stejným nástrojem bez úvěrového rizika podle čl. 104 a 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) smluvní dokumentace dluhopisu nebo jiného dluhového nástroje obsahuje ujednání stanovující, že v případě řešení úpadku osoby, která jej vydala, v insolvenčním řízení nebo v případě uplatnění opatření k řešení krize vůči této osobě, je výše závazku fixní nebo rostoucí a není vyšší než původně poskytnuté protiplnění.
a) nepodřízené způsobilé závazky mají stejné nebo dřívější pořadí uspokojování v řízení podle insolvenčního zákona než závazky splňující výjimku podle § 122 nebo závazky, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123,
b) existuje riziko, že v důsledku plánem řešení krize předpokládanému odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků nebudou věřitelé z nepodřízených odepisovatelných závazků uspokojeni alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona, a
c) výše podřízených závazků a kapitálu není dostatečná pro zajištění uspokojení věřitelů podle písmene b) alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona.
a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a
b) součet
a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a
b) součet
a) plán řešení krize nepředpokládá použití prostředků Fondu pro řešení krize, nebo
b) výši kapitálu a způsobilých závazků udržovanou ve výši odpovídající minimálnímu požadavku považuje Česká národní banka za dostatečnou k zajištění splnění podmínek pro použití prostředků Fondu pro řešení krize stanovených v § 125 odst. 1 nebo 2.
a) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize a osoba uvedená v odstavci 1 ve stanovené lhůtě neprovedla opatření k jejich odstranění uložená Českou národní bankou podle § 23 až 26,
b) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize, které nelze odstranit postupem podle § 23 až 26, a rozhodnutí, že část minimálního požadavku musí osoba uvedená v odstavci 1 plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, by vedlo k částečnému nebo úplnému odstranění těchto překážek,
c) Česká národní banka považuje proveditelnost a věrohodnost upřednostňované strategie řešení krize za nedostatečnou s ohledem na velikost, propojení s jinými osobami, povahu, rizikovost a složitost vykonávaných činností, právní povahu a vlastnickou strukturu osoby uvedené v odstavci 1 nebo
d) osoba podle odstavce 1 patří s ohledem na výši požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) mezi 20 % nejrizikovějších institucí, pro které Česká národní banka stanoví minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek; počet institucí, které patří mezi 20 % nejrizikovějších institucí, se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.
a) je součástí skupiny podléhající řešení krize s celkovou výší aktiv odpovídající částce nejméně 100 000 000 000 EUR nebo
b) byla jako významná osoba podléhající řešení krize určena rozhodnutím České národní banky z důvodu, že by v případě svého selhání mohla s přiměřenou pravděpodobností představovat systémové riziko; při určení osoby jako významné osoby podléhající řešení krize Česká národní banka přihlédne k
a) hloubku trhu pro nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a podřízené způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize, způsob stanovení ceny těchto nástrojů a dobu potřebnou k provedení operací nezbytných ke splnění povinností uložených rozhodnutím,
b) celkovou hodnotu podřízených způsobilých závazků se zbývající splatností kratší než 1 rok ke dni rozhodnutí,
c) dostupnost a výši nepodřízených způsobilých závazků,
d) skutečnost, zda výše závazků splňujících výjimku podle § 122 a závazků, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123 a kterým podle insolvenčního zákona odpovídá pohledávka stejného nebo pozdějšího pořadí jako nejdříve uspokojovaným pohledávkám odpovídajícím způsobilým závazkům, je ve srovnání s kapitálem a způsobilými závazky osoby podléhající řešení krize významná,
e) obchodní model, model financování, rizikový profil a stabilitu osoby podléhající řešení krize a její přínos pro hospodářství a
f) dopad nákladů případné restrukturalizace osoby podléhající řešení krize na její rekapitalizaci.
a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize a požadavku na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a
b) k rekapitalizaci, která umožní osobě podléhající řešení krize, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6).
a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize, a
b) k rekapitalizaci umožňující osobě podléhající řešení krize, aby po přijetí opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle
b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
a) je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku
b) splňuje podmínky podle čl. 72a s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a čl. 72b odst. 3 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) má v řízení podle insolvenčního zákona pozdější pořadí než závazky, které nesplňují podmínku podle písmene a) a nejsou způsobilé pro plnění požadavků na kapitál,
d) odpis nebo konverze takového odepisovatelného závazku je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny podléhající řešení krize a zejména neovlivní ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize,
e) nabytí způsobilého závazku není přímo ani nepřímo financováno povinnou osobou,
f) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, výslovně ani implicitně neuvádí, že by závazek mohl být povinnou osobou předčasně vypovězen, umořen, splacen nebo zpětně odkoupen, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a povinná osoba to ani jinak neuvádí nebo nenaznačuje,
g) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, nedávají věřiteli právo na urychlení splacení výnosů nebo jistiny závazku, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a
h) výše výnosu ze závazku se nemění na základě úvěrového hodnocení povinné osoby nebo její ovládající osoby.
a) osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize nezahrnutých do konsolidačního základu povinné osoby, nebo
b) stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize.
a) závazků, kdy je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku povinná osoba, která je předmětem vnitřního minimálního požadavku na konsolidovaném základě, přímo nebo nepřímo prostřednictvím osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí konsolidačního základu povinné osoby, a
b) nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a.
1. osobou náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo
2. jinou osobou, pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby, která odepisovatelný kapitálový nástroj vydala, osobou podléhající řešení krize.
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle
b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr instituce podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po výkonu odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po přijetí opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila kapitálový požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku,
c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek osobou podléhající řešení krize ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči osobě podléhající řešení krize uplatněno opatření k řešení krize,
d) osoba podléhající řešení krize splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná,
e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané osobou podléhající řešení krize se vztahují i na ovládanou osobu a
f) osoba podléhající řešení krize disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby.
a) ovládaná a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku,
c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek ovládající osobou ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči ovládající osobě uplatněno opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků,
d) ovládající osoba splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná,
e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané ovládající osobou se vztahují i na ovládanou osobu a
f) ovládající osoba disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby.
a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku,
c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje,
d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost osoby podléhající řešení krize plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve,
e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním,
f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e),
g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění,
h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči osobě podléhající řešení krize přijato opatření k řešení krize.
a) ovládaná osoba a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku,
c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje,
d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost ovládající osoby plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve,
e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním,
f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e),
g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění,
h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči ovládající osobě přijato opatření k řešení krize nebo uplatněn odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.
a) součet dodatečných minimálních požadavků podle § 129d určených osobám podléhajícím řešení krize a osobám se sídlem na území jiného než členského státu, které by byly osobami podléhajícími řešení krize, kdyby měly sídlo na území členského státu, a které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a
b) dodatečný minimální požadavek podle § 129d pro evropskou ovládající osobu, jako by evropská ovládající osoba byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí.
a) určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z dané třídy derivátů včetně derivátů podléhajících dohodám o vzájemném započtení pohledávek,
b) stanovení okamžiku, ke kterému je hodnota odepisovatelného závazku povinné osoby vyplývajícího z derivátu zjišťována,
c) srovnání poklesu hodnoty pohledávek a dluhů vyplývajících z derivátu, který by nastal v důsledku provedení vzájemného započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání a zahrnutí výsledného odepisovatelného závazku do odpisu nebo konverze, s hodnotou, o kterou by byla snížena ztráta, kdyby odepisovatelný závazek vyplývající z derivátu byl zahrnut do odpisu nebo konverze závazků.
a) výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené v absolutních částkách a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, po případném uplatnění odpočtů podle čl. 72e až 72j nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
b) výši jiných odepisovatelných závazků.
a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130, vyjádřené v absolutních částkách, a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, a
b) výši jiných odepisovatelných závazků.
a) výši kapitálu a způsobilých závazků,
b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a
c) minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1.
a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130,
b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a
c) vnitřní minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 2.
a) opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 až 26,
b) pravomoc uložit omezení podle § 26a,
c) opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6),
d) opatření včasného zásahu podle § 37, nebo
e) sankce nebo opatření k nápravě podle části jedenácté.
a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování,
b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a
c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku.
1. je ovládána osobou podléhající řešení krize nebo osobou se sídlem na území jiného než členského státu, která by byla osobou podléhající řešení krize, kdyby měla sídlo na území členského státu,
2. není osobou podléhající řešení krize, a
3. ovládá osobu podléhající likvidaci, která náleží do stejné skupiny podléhající řešení krize, a
1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a
3. výše kombinované kapitálové rezervy.
1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332),
2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
3. výše kombinované kapitálové rezervy.
1. převaze vkladů a absenci dluhových nástrojů v rámci jejího modelu financování,
2. rozsahu, v jakém je přístup k obchodování se způsobilými závazky na kapitálovém trhu omezen, a
3. rozsahu, v jakém dotčená osoba plní minimální požadavek prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1.
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.
1. osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo
2. stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize, a to pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize,
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.