Kolegium pro řešení krize

g) příslušné ministerstvo členského státu, jehož orgán příslušný k řešení krize je členem kolegia, není-li samo orgánem příslušným k řešení krize,

h) orgán nebo jiný subjekt odpovědný za systém pojištění vkladů, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krize tohoto členského státu a

i) Evropský orgán pro bankovnictví; který však pro účely jednání kolegia nedisponuje hlasovacím právem.

a) výměně informací nutných k vypracování skupinového plánu řešení krize, k výkonu přípravných a preventivních pravomocí nad evropskou finanční skupinu a její řešení krize,

b) vypracování skupinového plánu řešení krize,

c) posouzení způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny,

d) odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny,

e) rozhodování o nutnosti vypracování postupu skupinového řešení krize,

f) dosažení dohody o postupu skupinového řešení krize,

g) informování veřejnosti o postupu skupinového řešení krize,

h) koordinaci financování řešení krize,

i) stanovení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku a

j) projednávání všech otázek souvisejících se skupinovým řešením krize.

(1) Kolegiem pro řešení krize se rozumí kolegium, které zřizuje orgán příslušný k řešení krize skupiny (dále jen „kolegium“).

(2) Členy kolegia jsou

(3) Členové kolegia v rámci kolegia úzce spolupracují při

a) orgán příslušný k řešení krize skupiny,

b) orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob,

c) orgány příslušné k řešení krize v členských státech, ve kterých mají sídlo osoby podle § 2 písm. c) ovládající povinné osoby ve skupině,

d) orgány příslušné k řešení krize významných poboček,

e) orgán dohledu na konsolidovaném základě a orgán dohledu, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krize v tomto členském státě,

f) ústřední banka, není-li zároveň orgánem dohledu a považuje-li to orgán dohledu za účelné,

a) řídí a koordinuje činnost kolegia,

b) svolává jednání kolegia a včasně informuje všechny členy kolegia o plánovaném jednání a jeho programu tak, aby mohli požádat o účast,

c) rozhoduje, kteří členové a pozorovatelé se zúčastní jednání; přitom bere v úvahu význam projednávaného tématu pro jednotlivé členy a pozorovatele a přihlíží zejména k možnému dopadu na finanční stabilitu členských států členů kolegia,

(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny

(2) Plní-li již zřízené kolegium nebo obdobná skupina úkoly podle § 180 odst. 3 a splňuje-li požadavky na fungování kolegia včetně členství a účasti podle tohoto zákona, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny není povinna kolegium zřizovat; platí, že takto zřízené kolegium nebo obdobná skupina se považuje za kolegium podle § 180 odst. 1.

(3) Zřídí-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny pro plnění úkolů podle § 180 odst. 3 kolegium, pak je jeho činnost založena na písemných ujednáních, která připravuje Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny po projednání s dalšími členy kolegia podle § 180 odst. 2 písm. b) až i). Je-li to účelné, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny koordinuje činnost a spolupráci s příslušnými orgány jiných než členských států.

e) koordinuje výměnu informací mezi jednotlivými členy kolegia.

d) informuje v přiměřeném čase všechny členy kolegia o rozhodnutích a závěrech z jednání kolegia a

(4) Orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu je oprávněn účastnit se jednání kolegia vždy, když je na programu jednání otázka, která je předmětem společného rozhodování, nebo týká-li se člena skupiny, který vykonává svou činnost na území tohoto členského státu.

(5) Příslušný orgán jiného než členského státu, ve kterém vykonává činnost ovládaná osoba nebo pobočka, se může na vlastní žádost účastnit jednání kolegia jako pozorovatel za předpokladu, že Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny shledá, že tím nebude narušena důvěrnost sdílených informací.