FINANCOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE
Půjčování mechanismů financování řešení krize

(1) Za účelem zajištění mechanismu financování řešení krize zřídí Garanční systém svým statutem vydaným podle § 204 odst. 1 Fond pro řešení krize. Garanční systém vydá statut Fondu pro řešení krize, ve kterém blíže upraví jeho činnost a rámcová pravidla pro investování majetku podle § 204 odst. 3.

(2) Instituce se sídlem v České republice a pobočky instituce z jiného než členského státu jsou povinny přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pro řešení krize.

a) pravidelné příspěvky podle § 214, včetně neodvolatelných platebních příslibů podle § 214 odst. 6,

b) mimořádné příspěvky podle § 215,

c) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 216,

d) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 217 a splátky jím poskytnutých úvěrů podle § 218,

e) peněžní prostředky, které Fond pro řešení krize získal podle § 219,

f) příjmy získané od povinné osoby, překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv na základě rozhodnutí České národní banky, jiného příslušného orgánu pro řešení krize nebo smluvního nároku v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize, a

g) peněžní prostředky převedené z provozního fondu Fondu pro řešení krize podle § 212 odst. 2.

c) mimořádné provozní příspěvky podle § 212 odst. 3,

a) výnosy z investování prostředků ve Fondu pro řešení krize, včetně úrokových výnosů z úvěrů poskytnutých Fondem pro řešení krize podle § 218,

b) pokuty uložené podle tohoto zákona v souladu s § 241,

d) další příjmy, kterými jsou zejména dotace, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení a z procesu řešení krize, pokud se nejedná o příjmy podle § 210, a

e) zálohy na úhradu výdajů poskytnuté Fondem pojištění vkladů.

(1) Majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize lze použít za účelem

a) poskytnutí jistoty za majetek a dluhy povinné osoby, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize, nebo jistoty za majetek a dluhy jí ovládaných osob, nabyvatele při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv,

h) vypořádání rozdílu ve výši příspěvku podle § 215a odst. 4.

g) splácení jistiny a úroku úvěru podle § 216 nebo 217 a poskytnutí úvěru mechanismu financování řešení krize jiného členského státu podle § 218,

f) poskytnutí příspěvku při odpisu nebo konverzi závazků podle § 124 a 125, nebo

e) výplaty dorovnání podle § 177,

d) poskytnutí příspěvku nabyvateli při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv,

c) koupě majetku povinné osoby, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize,

b) poskytnutí úvěru povinné osobě, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize, nebo úvěru jí ovládaným osobám, nabyvateli při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv,

(2) Majetek tvořící provozní fond Fondu pro řešení krize lze použít k účelům podle odstavce 1. K jiným účelům lze tento majetek použít, stanoví-li tak zákon nebo statut Garančního systému. Z provozního fondu Fondu pro řešení krize lze převést majetek do příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize.

(3) V případě, že majetek v provozním fondu Fondu pro řešení krize nepostačuje k náhradě výdajů podle § 207, Garanční systém navrhne České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků nutných k úhradě těchto výdajů. Česká národní banka na základě návrhu rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku ve vztahu k jednotlivým institucím a pobočkám institucí z jiných než členských států; podíl instituce a pobočky instituce z jiného než členského státu na celkové výši mimořádného provozního příspěvku přitom stanoví tak, aby odpovídal podílu instituce a pobočky instituce z jiného než členského státu na roční cílové úrovni pravidelných příspěvků do Fondu pro řešení krize podle § 214. Výběr mimořádného provozního příspěvku stanoví tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení pravidelného příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.

(4) O použití majetku ve Fondu pro řešení krize pro účely podle odstavce 1 písm. a) až f) a § 220 rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní banka. Majetek lze použít pouze v rozsahu nutném pro zajištění efektivního uplatnění opatření k řešení krize.

(5) Majetek ve Fondu pro řešení krize nesmí být použit k přímému krytí ztrát povinné osoby, ani k její rekapitalizaci. Nepřímé krytí ztrát povinné osoby z majetku Fondu pro řešení krize je možné pouze v souladu se zásadami poskytnutí příspěvku z Fondu pro řešení krize podle § 124 a 125.

(6) S majetkem nabytým Fondem pro řešení krize v přímém důsledku rozhodnutí podle odstavce 4 nakládá Garanční systém po konzultaci s Českou národní bankou.

(1) Cílový objem majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize (dále jen „cílový objem Fondu pro řešení krize“) je 1 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů.

(2) Cílový objem Fondu pro řešení krize musí být naplněn do 31. prosince 2024. Dojde-li před uplynutím této lhůty k použití majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize v souhrnné výši alespoň 0,5 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, lhůta pro dosažení cílového objemu Fondu pro řešení krize se prodlužuje do 31. prosince 2028.

(3) Dojde-li po uplynutí lhůty podle odstavce 2 k poklesu majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize, Česká národní banka rozhodne o výběru pravidelných příspěvků tak, aby došlo ke znovunaplnění cílového objemu Fondu pro řešení krize ve lhůtě 6 let od konce roku, ve kterém došlo k poklesu majetku pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize. Pokud po uplynutí lhůty podle odstavce 2 dojde k poklesu majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize pod cílový objem Fondu pro řešení krize a současně tento majetek nepoklesne pod dvě třetiny cílového objemu Fondu pro řešení krize, Česká národní banka rozhodne o výběru pravidelných příspěvků tak, aby došlo k naplnění cílového objemu Fondu pro řešení krize ve lhůtě úměrné k výši poklesu a lhůtě podle věty první. Ustanovení § 214 odst. 2 věty druhé se uplatní obdobně.

(1) Pro účely přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků²¹) (dále jen „nařízení o pravidelných příspěvcích“), je orgánem příslušným k řešení krize Česká národní banka, nevyplývá-li z tohoto zákona, že jím je Garanční systém.

(2) Česká národní banka, po projednání s Garančním systémem, jednou ročně uveřejní úředním sdělením roční cílovou úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize (dále jen „roční cílová úroveň“) podle čl. 3 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích tak, aby byla dodržena lhůta podle § 213 odst. 2. Při stanovení roční cílové úrovně Česká národní banka přihlédne k požadavku rovnoměrného rozložení výše příspěvků během trvání lhůty a současně náležitě zohlední fázi hospodářského cyklu a případný procyklický dopad pravidelných příspěvků na finanční situaci přispívajících osob.

(3) Pravidelný příspěvek instituce podle čl. 3 bodu 1 nařízení o pravidelných příspěvcích (dále jen „instituce se standardním příspěvkovým režimem“) stanoví Česká národní banka jako roční příspěvek podle čl. 3 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích. Podíl základního ročního příspěvku instituce se standardním příspěvkovým režimem na roční cílové úrovni se určí jako poměr výše dluhů této instituce snížených o její kapitál a objem krytých pohledávek z vkladů k výši dluhů všech institucí a poboček institucí z jiných než členských států snížených o sumu jejich kapitálu a celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, nestanoví-li nařízení o pravidelných příspěvcích jinak. Podrobnosti a způsob výpočtu výše dluhů a rizikovou úpravu základního ročního příspěvku vymezuje nařízení o pravidelných příspěvcích.

(4) Pravidelný příspěvek instituce se standardním příspěvkovým režimem, která splňuje podmínku podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích, se stanoví postupem podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích.

(5) Pro stanovení pravidelného příspěvku instituce jiné než instituce se standardním příspěvkovým režimem a pobočky instituce z jiného než členského státu (dále jen „instituce se zvláštním příspěvkovým režimem“) se ustanovení odstavce 3 věta druhá použije obdobně a ustanovení čl. 4 až 12 a čl. 20 bodu 1 věta první až třetí nařízení o pravidelných příspěvcích se použijí přiměřeně. Ustanovení čl. 13, 14, 16 až 19, čl. 20 bodu 1 věta poslední a čl. 2 až 5 nařízení o pravidelných příspěvcích se ve vztahu k instituci se zvláštním příspěvkovým režimem uplatní obdobně.

(6) Umožní-li Česká národní banka, se souhlasem Garančního systému, v rozhodnutí podle čl. 13 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích uhradit část pravidelného příspěvku v podobě neodvolatelného platebního příslibu, stanoví v rozhodnutí podrobnosti jeho placení a zejména podmínky pro rizikovost, likviditu a diverzifikaci poskytovaného zajištění tak, aby byl platební příslib zajištěný jen nízkorizikovým aktivem nezatíženým právy třetích stran. Platební příslib lze poskytnout a přijmout pouze za podmínek uvedených v rozhodnutí České národní banky a zároveň Fond pro řešení krize tímto zajištěním může volně nakládat a je vyčleněné k výlučnému užití Fondem pro řešení krize k účelům podle § 212 odst. 1. Podíl neodvolatelných platebních příslibů na majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize nesmí překročit 30 %.

(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, pokud výše pravidelného příspěvku instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu nepřevyšuje částku podle čl. 10 bodu 6 nařízení o pravidelných příspěvcích.

(1) Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, rozhodne Česká národní banka o výběru mimořádných příspěvků.

(2) Mimořádný příspěvek nelze uhradit neodvolatelným platebním příslibem.

(3) Celkovou výši mimořádných příspěvků a dobu jejich splatnosti stanoví Česká národní banka po projednání s Garančním systémem a to tak, že celková výše mimořádných příspěvků bude odpovídat rozdílu mezi výší předpokládaných nákladů na financování řešení krize a majetkem Fondu pro řešení krize; současně však tato výše nesmí překročit trojnásobek roční cílové úrovně příspěvků. Česká národní banka oznámí celkovou výši mimořádných příspěvků Garančnímu systému.

(4) Pro určení podílu instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných příspěvků se postup podle § 214 odst. 3 až 5 použije obdobně. Pro rozhodnutí o stanovení výše a výběru mimořádného příspěvku se obdobně použije čl. 13 bod 2, čl. 13 bod 3 věta první a čl. 13 bod 4 nařízení o pravidelných příspěvcích.

(5) Ohrozila-li by povinnost placení mimořádného příspěvku likviditu nebo plnění požadavků na kapitál instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu, Česká národní banka může na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu dočasně snížit výši jejího mimořádného příspěvku nebo dočasně pozastavit její povinnost platit mimořádný příspěvek, a to nejvýše na 6 měsíců. Tuto lhůtu lze na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu prodloužit. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla uhrazena v řádné výši nebo lhůtě, se stává splatnou uplynutím stanovené lhůty.

(1) Podání rozkladu proti rozhodnutí o stanovení pravidelného nebo mimořádného příspěvku nemá odkladný účinek.

(2) Případný rozdíl mezi výší příspěvku, která byla zaplacena na základě rozhodnutí později zrušeného nebo změněného, a výší příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, Česká národní banka zohlední v rozhodnutí o stanovení pravidelného příspěvku splatného v bezprostředně následujícím období. Česká národní banka obdobně zohlední rozdíl mezi výší příspěvku, která byla v daném období stanovena ostatním povinným osobám, a výší příspěvku, která ostatním povinným osobám měla být pro dané období stanovena. Článek 17 odst. 4 nařízení o pravidelných příspěvcích se použije obdobně.

(4) Nelze-li postupovat podle odstavce 2, vydá Česká národní banka v bezprostředně následujícím období rozhodnutí, kterým povinné osobě nebo jejímu právnímu nástupci anebo Garančnímu systému stanoví povinnost k úhradě rozdílu mezi výší příspěvku, která byla v daném období povinné osobě stanovena, a výší příspěvku, která měla být správně stanovena.

(3) Rozdíl mezi výší příspěvku, která byla v daném období stanovena ostatním povinným osobám, a výší příspěvku, která měla být ostatním povinným osobám pro dané období stanovena v důsledku změny výše příspěvku podle odstavce 2 věty první, není důvodem pro zahájení přezkumného řízení, nařízení nebo povolení obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věcech, které se týkaly stanovení příspěvků ostatním povinným osobám.

(1) Roční cílová úroveň, pravidelný příspěvek, celková výše mimořádných příspěvků, mimořádný příspěvek, celková výše mimořádných provozních příspěvků a mimořádný provozní příspěvek se stanovují a platí v korunách českých a zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(2) Je-li pravidelný příspěvek nebo mimořádný příspěvek vyjádřen v cizí měně, přepočte se na koruny české podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního roku, v němž vznikla povinnost k jeho úhradě.

(1) Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši a prostředky nelze obstarat ani za přiměřených podmínek a bez zbytečného odkladu na trhu, Fond pro řešení krize může požádat o úvěr mechanismus financování řešení krize jiného členského státu.

(2) Úrok, doba splatnosti a ostatní podmínky úvěru podle odstavce 1 se určí dohodou mezi Fondem pro řešení krize a mechanismem financování řešení krize jiného členského státu. Účastní-li se poskytnutí úvěru více mechanismů financování řešení krize současně, úrok, doba splatnosti a ostatní podmínky poskytnutí jednotlivých úvěrů se určí ve vztahu ke všem úvěrům za rovných podmínek; odchylné podmínky pro jednotlivé úvěry lze sjednat pouze dohodou všech zúčastněných mechanismů financování řešení krize.

(1) Na žádost mechanismu financování řešení krize jiného členského státu může Fond pro řešení krize poskytnout tomuto mechanismu úvěr. K poskytnutí úvěru se vyžaduje alespoň splnění podmínky podle § 217 odst. 1 nebo obdobné podmínky podle srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k žádajícímu mechanismu financování řešení krize a souhlas Ministerstva financí. O poskytnutí úvěru jsou Garanční systém a Ministerstvo financí povinni rozhodnout v přiměřeném čase vzhledem k naléhavosti žádosti.

(2) Účastní-li se poskytnutí úvěru více mechanismů financování řešení krize, určí se podíl Fondu pro řešení krize na výši celkového úvěru podle poměru objemu tuzemských krytých pohledávek z vkladů k součtu objemů krytých pohledávek z vkladů všech členských států, ve kterých mají sídlo zúčastněné mechanismy financování řešení krize. Určit podíl Fondu pro řešení krize odchylně lze pouze dohodou všech zúčastněných mechanismů financování řešení krize. Ustanovení § 217 odst. 2 se použije obdobně.

(3) Nesplacená část úvěru poskytnutého podle odstavců 1 a 2 z příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize se považuje za majetek v příspěvkovém fondu pro účely § 213.

d) výši spoluúčasti Fondu pojištění vkladů a systémů pojištění vkladů jiných členských států,

c) výši ztrát, které v důsledku uplatnění opatření k řešení krize vzniknou skupinám vlastníků nástrojů účasti na členech skupiny a věřitelů členů skupiny,

b) výši ztrát, které vykazují jednotliví členové skupiny v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize,

a) ocenění podle § 52 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k dotčeným členům skupiny,

f) výši, účel a formu účasti každého mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize a způsob jejího stanovení,

h) časový harmonogram použití prostředků jednotlivých mechanismů financování řešení krize.

(1) Za účelem zajištění účasti všech dotčených mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize, a to v rámci mechanismu financování skupinového řešení krize, je při postupu pro skupinové řešení krize podle § 184 sestaven plán financování, který zahrnuje

e) celkovou výši, účel a formu účasti všech mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize,

g) výši prostředků, které jednotlivé mechanismy financování řešení krize získají podle § 216 nebo 217 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu a

d) podíl výše prostředků, jejichž použití bude přímo k prospěchu členům skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize.

(2) Není-li v plánu financování dohodnuto jinak, způsob stanovení účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize podle odstavce 1 písm. f) musí být v souladu s pravidly a zásadami stanovenými ve skupinovém plánu řešení krize a současně musí zohlednit zejména

a) podíl rizikově vážených aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši rizikově vážených aktiv skupiny,

b) podíl aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši aktiv skupiny,

c) podíl ztrát, které vykázali členové skupiny, nad kterými vykonává dohled orgán dohledu v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na výši celkových ztrát, v jejichž důsledku došlo ke splnění podmínek pro skupinové řešení krize a

(4) Fond pro řešení krize může poskytnout svůj majetek jako zajištění za dluhy mechanismu financování skupinového řešení krize, kterého se účastní, pokud tyto dluhy vznikly způsobem podle § 216 nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(3) Podle § 216 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu lze postupovat i ve vztahu k mechanismu financování skupinového řešení krize.

(5) Výnosy nebo zisky plynoucí z účasti mechanismů financování řešení krize v mechanismu financování skupinového řešení krize se rozdělí poměrně na základě výše účasti jednotlivých mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize.

(1) Je-li v důsledku odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna částce, která by byla odepsána z krytých pohledávek z vkladů podle § 138 odst. 1, pokud by kryté pohledávky z vkladů byly předmětem odpisu odepisovatelných závazků ve stejném rozsahu jako pohledávky se stejným pořadím podle insolvenčního zákona.

(2) Je-li v důsledku uplatnění opatření k řešení krize jiného než odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna výši ztráty, kterou by utrpěli věřitelé krytých pohledávek z vkladů, pokud by se v důsledku uplatnění opatření k řešení krize podíleli na krytí ztrát povinné osoby poměrně jako věřitelé se stejným pořadím pohledávek podle insolvenčního zákona.

(3) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů je placena v peněžních prostředcích a nelze ji použít jako zdroj příspěvku při rekapitalizaci povinné osoby nebo překlenovací instituce při konverzi odepisovatelných závazků podle § 138 odst. 2.

(4) Pro určení výše spoluúčasti Fondu pojištění vkladů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o ocenění. O použití majetku Fondu pojištění vkladů pro účely jeho spoluúčasti na financování řešení krize rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní banka. Ustanovení § 212 se použije obdobně.

(6) Spoluúčastí Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize se Garanční systém stává věřitelem povinné osoby ve výši této spoluúčasti.

(5) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Je-li objem dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů vyšší než 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 100 % objemu dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Spoluúčast zároveň nesmí být vyšší než újma, která by vznikla Fondu pojištění vkladů, pokud by vůči majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize.

(7) Dojde-li uplatněním opatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u části pojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, snižuje se o tuto částku nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za jakoukoli zbývající část pohledávek z těchto vkladů vůči povinné osobě. Dojde-li uplatněním opatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u všech pojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za pohledávky z těchto vkladů vůči povinné osobě.