120/2016 Sb. — Nařízení vlády o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh

§ 1

Předmět úpravy

(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje technické požadavky na měřidla, které musí splňovat při uvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shody.

(2) Toto nařízení se vztahuje na následující měřidla určená k používání pro měření v závazkových vztazích, při ochraně spotřebitele, při stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, v souvislosti s ochranou životního prostředí, při zajištění veřejné bezpečnosti a pořádku, v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, nebo v souvislosti s ochranou dalších veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy⁴), která jsou výrobky určenými k posuzování shody podle § 4 zákona:

a) vodoměry (MI-001), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha č. 3 k tomuto nařízení,

b) plynoměry a přepočítávače množství plynu (MI-002) a jejich podsestavy, jejichž definice, zvláštní požadavky, uvedení do provozu a posuzování shody stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení,

c) elektroměry k měření činné energie (MI-003), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení,

d) měřidla tepelné energie (MI-004) a jejich podsestavy, jejichž definice, zvláštní požadavky, uvedení do provozu a posuzování shody stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení,

e) měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda (MI-005), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha č. 7 k tomuto nařízení,

f) váhy s automatickou činností (MI-006), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha č. 8 k tomuto nařízení,

g) taxametry (MI-007), jejichž definice, požadavky na ně a posuzování shody stanoví příloha č. 9 k tomuto nařízení,

h) ztělesněné míry (MI-008), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha č. 10 k tomuto nařízení,

i) měřidla pro měření rozměrů (MI-009), jejichž definice a posuzování shody stanoví příloha č. 11 k tomuto nařízení, a

j) analyzátory výfukových plynů (MI-010), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha č. 12 k tomuto nařízení.

(3) Při posuzování elektromagnetické kompatibility měřidla se postupuje podle tohoto nařízení, pokud jde o elektromagnetickou odolnost. Pokud jde o elektromagnetické vyzařování, postupuje se podle nařízení vlády upravujícího posuzování shody výrobků z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

§ 2

Vymezení pojmů

V tomto nařízení se rozumí

a) měřidlem zařízení nebo systém s měřicí funkcí, uvedené v § 1 odst. 2,

b) podsestavou technické zařízení, které funguje nezávisle a tvoří měřidlo společně s dalšími podsestavami, se kterými je slučitelné, nebo s měřidlem, se kterým je slučitelné,

c) normativním dokumentem písemnost, která obsahuje technické specifikace přijaté Mezinárodní organizací pro legální metrologii,

d) metrologickou kontrolou kontrola fungování měřidla pro jeho použití z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, vybíraní daní a poplatků, ochrany spotřebitelů a poctivého obchodování.

§ 3

Technické požadavky na měřidla

Technickými požadavky na měřidla jsou obecné požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky stanovené pro jednotlivé druhy měřidel v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla (dále jen „základní technické požadavky“). Splnění základních technických požadavků se prokazuje posuzováním shody.

§ 4

Dodávání na trh a uvádění do provozu

(1) Měřidla mohou být dodána na trh nebo uváděna do provozu, pouze pokud jsou splněny požadavky tohoto nařízení.

(2) Na veletrzích, výstavách, předváděcích nebo podobných akcích lze předvádět měřidla, která nejsou ve shodě s tímto nařízením, za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že nejsou ve shodě a že nemohou být dodávána na trh ani uváděna do provozu, dokud nebudou uvedena do shody.

(3) Pokud příslušná příloha k tomuto nařízení definuje pro měřidlo různé třídy přesnosti a zároveň udává, které třídy se mají používat pro určité aplikace, lze měřidlo pro danou aplikaci uvést do provozu, pouze pokud odpovídá udané nebo lepší třídě.

§ 5

Výrobce

(1) Při uvádění měřidel na trh nebo do provozu výrobce zajistí, aby tato měřidla byla navržena a vyrobena v souladu s přílohou č. 1 k tomuto nařízení a zvláštními přílohami k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidel, vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v § 12 a provede nebo nechá provést postup posuzování shody stanovený v § 10.

(2) Pokud byl soulad měřidla se stanovenými požadavky postupem posuzování shody podle příslušné přílohy k tomuto nařízení prokázán, vypracuje výrobce EU prohlášení o shodě a umístí na měřidlo označení CE a doplňkové metrologické označení.

(3) Výrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.

(4) Výrobce provádí zkoušky vzorků měřidel dodaných na trh a šetření, je-li to potřebné vzhledem k fungování měřidla. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje měřidlo vzhledem k výrobcem stanovenému účelu použití. Výrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících měřidel a stažení měřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributory.

(5) Výrobce zajistí, aby bylo na měřidle, které uvedl na trh, uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha měřidla neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena v dokladu přiloženém k měřidlu a na obalu, pokud je měřidlo baleno, v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(6) Výrobce uvede na měřidle, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém k měřidlu a na obalu, pokud je měřidlo baleno, své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru.

(7) Výrobce zajistí, aby byla k měřidlu, které dodává na trh, přiložena kopie EU prohlášení o shodě a návody a informace podle bodu 9.3 k tomuto nařízení a aby bylo opatřeno informacemi podle bodů 9.1 nebo 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jež jsou pro uživatele jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné; kopie EU prohlášení o shodě, návody a informace uvedené v bodě 9 přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo v příslušných přílohách k tomuto nařízení musí být uvedeny v českém jazyce.

§ 6

Zplnomocněný zástupce

Zplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.

§ 7

Dovozce

(1) Před uvedením měřidla na trh nebo do provozu dovozce zajistí, aby výrobce provedl postup posuzování shody uvedený v § 10, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby měřidlo bylo opatřeno označením CE a doplňkovým metrologickým označením, aby k němu byla přiložena kopie EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6.

(2) Dovozce uvede na měřidle, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém k měřidlu a na jeho obalu, pokud je měřidlo baleno, své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Kontaktní údaje musí být uvedeny v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru.

(3) Dovozce zajistí, aby byly k měřidlu přiloženy návody a informace podle bodu 9.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce.

(4) Dovozce provádí zkoušky vzorků měřidel dodaných na trh a šetření, je-li to vhodné vzhledem k fungování měřidla. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje měřidlo vzhledem k výrobcem stanovenému účelu použití. Dovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících měřidel a stažení měřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributory.

(5) Dovozce po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby dozoru nad trhem a zajišťuje, že orgánům dozoru může být na žádost předložena technická dokumentace.

§ 8

Distributor

Distributor před dodáním měřidla na trh nebo jeho uvedením do provozu ověří, zda

a) měřidlo bylo opatřeno označením CE a doplňkovým metrologickým označením,

b) je k měřidlu přiložena kopie EU prohlášení o shodě a požadované doklady a návody a informace v českém jazyce a

c) výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6 a § 7 odst. 2.

§ 9

Doba identifikace hospodářského subjektu

Hospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání měřidla na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekt, který mu měřidlo dodal nebo kterému měřidlo dodal.

§ 10

Postupy posuzování shody

(1) Postupy posuzování shody jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. K posouzení shody se základními technickými požadavky se použije jeden z postupů posuzování shody uvedený v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla.

(2) Dokumenty vztahující se k postupům posuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu Evropské unie, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, na kterém se výrobce s tímto oznámeným subjektem dohodnou.

(3) Podsestavy a měřidla lze pro účely zjišťování shody posuzovat nezávisle a samostatně.

§ 11

Předpoklad shody

(1) Pokud je měřidlo ve shodě s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jejich částmi, popřípadě s částmi normativních dokumentů, jejichž seznam byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části, popřípadě části normativních dokumentů, vztahují.

(2) Výrobce může zvolit jakékoli technické řešení, které splňuje základní technické požadavky. Aby mohl výrobce využít předpoklad shody, musí správně použít řešení uvedená v příslušných harmonizovaných normách nebo v normativních dokumentech.

(3) Pokud byl proveden odpovídající program zkoušek v souladu s příslušnými dokumenty uvedenými v odstavci 1 a jestliže výsledky zkoušek zajišťují shodu se základními technickými požadavky, má se za to, že měřidla vyhovují zkouškám uvedeným v § 12 odst. 3 písm. i).

§ 12

Technická dokumentace

(1) Technická dokumentace musí popisovat návrh, výrobu a fungování měřidla a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

(2) Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byl zajištěn soulad s těmito požadavky:

a) určení metrologických vlastností,

b) reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných měřidel, jestliže jsou správně justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků, a

c) neporušenost měřidla.

(3) Technická dokumentace musí obsahovat následující informace, pokud jsou potřebné pro posuzování a identifikaci typu měřidla nebo identifikaci měřidla:

a) všeobecný popis měřidla,

b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, popřípadě další konstrukční dokumentaci,

c) výrobní postupy zajišťující jednotnost výroby,

d) případně popis elektronických zařízení s výkresy, schématy, vývojovými diagramy logických obvodů a obecnými informacemi o vlastnostech a funkci prvků programového vybavení,

e) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení skutečností uvedených v písmenech b), c) a d) včetně fungování měřidla,

f) seznam harmonizovaných norem nebo normativních dokumentů podle § 11, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti,

g) popisy řešení zvolených pro splnění základních technických požadavků, pokud nebyly použity harmonizované normy nebo normativní dokumenty podle § 11, včetně seznamu jiných příslušných použitých technických specifikací,

h) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol a podobných činností,

i) v případě potřeby výsledky zkoušek prokazující, že typ nebo měřidlo jsou v souladu:

1. s požadavky tohoto nařízení za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a za stanovených rušení pocházejících z okolního prostředí a

2. se specifikacemi stálosti pro plynoměry, vodoměry, měřidla tepelné energie a pro měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda a

j) certifikát EU přezkoušení typu nebo certifikát EU přezkoumání návrhu u měřidel, která obsahují části shodné s částmi, které jsou použity v návrhu daného měřidla.

(4) Výrobce v technické dokumentaci uvede, kam umístil plomby a označení.

(5) Výrobce uvede v technické dokumentaci případné podmínky, které je třeba dodržet pro slučitelnost s rozhraními a podsestavami.

§ 13

EU prohlášení o shodě

(1) EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení a požadavků stanovených v příslušných přílohách k tomuto nařízení.

(2) EU prohlášení o shodě se vypracovává podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se měřidlo uvádí nebo dodává na trh.

(3) Pokud se na měřidlo vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.

§ 14

Označení CE a další označení

(1) Označení CE a doplňkové metrologické označení se umístí na měřidlo nebo na jeho výrobní štítek před jeho uvedením na trh. Pokud to vzhledem k povaze měřidla není možné nebo odůvodněné, umístí se na průvodní dokumenty a na obal, pokud je měřidlo baleno. Označení CE a doplňkové metrologické označení se mohou, pokud je to odůvodněné, umístit na měřidlo během výrobního procesu.

(2) Jestliže se měřidlo skládá ze souboru zařízení, která nejsou podsestavami, avšak pracují dohromady, umístí se označení CE a doplňkové metrologické označení na hlavní zařízení měřidla.

(3) Doplňkové metrologické označení tvoří velké písmeno „M“ a poslední dvě číslice roku, ve kterém bylo umístěno, ohraničené obdélníkem, jehož výška se rovná výšce označení CE. Doplňkové metrologické označení následuje ihned za označením CE. Způsob označování CE platí pro doplňkové metrologické označení obdobně.

(4) Za označením CE a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační číslo oznámeného subjektu nebo subjektů, které jsou zapojeny do kontrolní fáze výroby v souladu s přílohou č. 2 k tomuto nařízení. Identifikační číslo dotyčného oznámeného subjektu musí být nesmazatelné nebo umístěno tak, aby je nebylo možno bez poškození odstranit.

(5) Za označením CE, doplňkovým metrologickým označením a identifikačním číslem oznámeného subjektu může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo způsob použití.

§ 15

Formální nedostatky

Za formální nedostatek se považuje, pokud

a) označení CE nebo doplňkové metrologické označení bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 14,

b) označení CE nebo doplňkové metrologické označení nebylo umístěno,

c) identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s § 14 nebo nebylo umístěno,

d) EU prohlášení o shodě nebylo k měřidlu přiloženo,

e) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,

f) technická dokumentace chybí nebo je neúplná,

g) informace uvedené v § 5 odst. 6 nebo § 7 odst. 2 chybějí, nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo

h) nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 5 nebo v § 7 nebo administrativní požadavek uvedený v § 6 odst. 1, 5 nebo 6 nebo § 8 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona.

§ 17

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.

2. Nařízení vlády č. 246/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.

§ 18

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
OBECNÉ POŽADAVKY
Měřidlo musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby každá dotčená osoba mohla mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navrženo a vyrobeno s vysokou kvalitou z hlediska technologie měření a bezpečnosti měřených hodnot.
Základní požadavky, které musí měřidla splňovat, jsou uvedeny dále a v případě potřeby jsou doplněny zvláštními požadavky na jednotlivé druhy měřidel uvedenými v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení, které jsou v určitých hlediscích obecných požadavků mnohem podrobnější.
Řešení přijatá, pokud jde o základní požadavky, musí zohledňovat zamýšlené použití měřidla a jeho předvídatelné zneužití.
DEFINICE
Měřená veličina
Měřená veličina je blíže určená veličina, která je předmětem měření.
Ovlivňující veličina
Ovlivňující veličina je veličina, která není měřenou veličinou, avšak ovlivňuje výsledek měření.
Stanovené pracovní podmínky
Stanovené pracovní podmínky jsou hodnoty měřené veličiny a ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky měřidla.
Rušení
Rušení je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích stanovených určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky měřidla. Ovlivňující veličina je rušením, jestliže pro takovou ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené pracovní podmínky.
Hodnota kritické změny
Hodnota kritické změny je hodnota, při níž je změna výsledku měření považována za nežádoucí.
Ztělesněná míra
Ztělesněná míra je zařízení určené k reprodukování nebo poskytování jedné nebo více známých hodnot dané veličiny trvalým způsobem během používání.
Přímý prodej
Obchodní transakce je přímým prodejem tehdy, jestliže
Klimatické prostředí
Klimatické prostředí představuje podmínky, v nichž lze měřidla používat. Aby bylo možné zohlednit klimatické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, byla definována řada teplotních rozmezí.
Distribuční společnost
Za distribuční společnost se považuje dodavatel elektrické energie, plynu, tepelné energie nebo vody.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

b) alespoň jednou ze stran této transakce, která je spojena s měřením, je spotřebitel nebo jakákoli jiná osoba vyžadující podobnou úroveň ochrany a

c) všechny strany transakce přijímají výsledek měření v daném čase a na daném místě.

a) výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení,

1. Dovolené chyby

1.3 Výrobce musí stanovit klimatické, mechanické a elektromagnetické prostředí, v nichž se má dané měřidlo používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly mít vliv jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v příslušných zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidel.

	Teplotní meze
Horní teplotní mez	30 °C	40 °C	55 °C	70 °C
Dolní teplotní mez	5 °C	-10 °C	-25 °C	-40 °C

Tabulka 1
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno jinak, stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot uvedených v tabulce 1 a uvede, zda je měřidlo navrženo pro vlhkost, při níž dochází ke kondenzaci, nebo pro vlhkost, při níž ke kondenzaci nedochází, a také zamýšlené umístění daného měřidla, to znamená v otevřeném, nebo uzavřeném prostoru.

1.3.4 Další ovlivňující veličiny, které je případně třeba zvážit, jsou

a) kolísání napětí,

b) kolísání kmitočtu sítě,

c) magnetická pole síťového kmitočtu,

d) veškeré další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit přesnost měřidla.

1.3.1 Klimatické prostředí

1.3.2

Tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s nevýznamnými vibracemi a rázy, zejména na měřidla upevněná k lehčím podpůrným konstrukcím, které jsou vystaveny zanedbatelným vibracím a rázům v důsledku lokálních činností souvisejících s tlakovými vlnami, nárazy, boucháním dveří.
a) Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, jak je popsáno dále.
M1
M2
Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s významnou nebo vysokou úrovní vibrací a rázů, zejména přenášených ze strojů a projíždějících vozidel v těsné blízkosti nebo v sousedství těžkých strojů, dopravníkových pásů.
M3
Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách, kde je vysoká nebo velmi vysoká úroveň vibrací a rázů, zejména na měřidla namontovaná přímo na stroje, dopravníkové pásy.

b) V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:

1. vibrace,

2. mechanické rázy.

1.3.3

E2
a) Pokud není v příslušných zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidel stanoveno jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do tříd E1, E2, E3, jak je stanoveno dále.
E1
Tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s elektromagnetickým rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v obytných a obchodních budovách a budovách s lehkým průmyslem.
Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s elektromagnetickým rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v ostatních průmyslových budovách.
E3
Tato třída se vztahuje na měřidla, která jsou napájena baterií vozidla. Tato měřidla musí splňovat požadavky třídy E2 a následující doplňující požadavky:

1. poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů startéru motorů s vnitřním spalováním,

2. přechodové jevy související s odpojením zátěže, které se objevují v případě, kdy je za chodu motoru odpojena vybitá baterie.

b) V souvislosti s elektromagnetickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:

7. rázové napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu.

6. vysokofrekvenční elektromagnetická pole vedená po napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,

5. vysokofrekvenční elektromagnetická pole,

4. elektrostatické výboje,

3. napěťové přechodové jevy na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,

2. krátkodobé poklesy napětí,

1. přerušení napětí,

1.1 Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu rušení nesmí chyba měření překročit hodnotu největší dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích na dané měřidlo.
Pokud není ve zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidel stanoveno jinak, je MPE vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od konvenčně pravé hodnoty měření.

Pokud je měřidlo určeno k používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené měřicí vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích MPE.
1.2 Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu rušení musí požadavek na fungování odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro daný druh měřidla.

1.4 Na provádění zkoušek podle tohoto nařízení se vztahují následující body:

1.4.1 Základní pravidla pro zkoušení a pro určení chyb
Základní požadavky uvedené v bodech 1.1 a 1.2 musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu. Pokud není v příslušné zvláštní příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla stanoveno jinak, používají se tyto základní požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina použita samostatně a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní ovlivňující veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách.
Metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující veličiny, podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu měřidla, kdy se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví.

1.4.2 Vlhkost okolního prostředí

a) Podle pracovního klimatického prostředí, ve kterém má být měřidlo používáno, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem při ustálené teplotě (bez kondenzace), nebo vlhkým teplem cyklickým (dochází ke kondenzaci).

b) Zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná, pokud je významná kondenzace, nebo když je pronikání vodní páry urychlováno vlivem dýchání. Za podmínek vlhkosti, kdy nedochází ke kondenzaci, je vhodná zkouška vlhkým teplem při ustálené teplotě.

Při použití stejné měřené veličiny v jiném umístění nebo jiným uživatelem, přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.
2. Reprodukovatelnost

3. Opakovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.

4. Rozlišitelnost a citlivost
Měřidlo musí být dostatečně citlivé a musí mít pro zamýšlené měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.

Měřidlo musí být navrženo tak, aby si zachovalo odpovídající stálost svých metrologických vlastností po období předem stanovené výrobcem za předpokladu, že je správným způsobem instalováno, udržováno a používáno v souladu s pokyny výrobce v podmínkách prostředí, pro které je určeno.
5. Stálost

Měřidlo musí být konstruováno tak, aby co možná nejvíce omezilo vliv závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela zřejmá.
6. Spolehlivost

7. Použitelnost

7.3 Chyby měřidla spotřeby médií v distribuční síti při průtocích nebo proudech mimo sledovaný rozsah nesmějí být nadměrně jednostranné.

7.6 Měřidlo musí být navrženo tak, aby po uvedení na trh a do provozu umožňovalo kontrolu měřicích funkcí. Pokud je třeba, musí být součástí měřidla i zvláštní zařízení nebo programové vybavení pro tuto kontrolu. Postup zkoušky musí být popsán v návodu k obsluze.
Jestliže k měřidlu patří programové vybavení, které vedle funkce měření plní ještě další funkce, musí být programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, identifikovatelné a nesmí být přídavným programovým vybavením nepřípustně ovlivňováno.

7.5 Měřidlo musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je zkonstruováno, musí odpovídat podmínkám, ve kterých se má používat.

7.4 Jestliže je měřidlo určeno k měření hodnot měřené veličiny, které jsou v průběhu času konstantní, musí být měřidlo necitlivé na malé kolísání hodnoty měřené veličiny, nebo musí vhodným způsobem reagovat.

7.2 Měřidlo musí být vhodné pro své zamýšlené použití, přičemž je třeba vzít v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při jeho snaze získat správný výsledek měření nepřiměřené nároky.

7.1 Měřidlo nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat podvodné použití, a možnosti pro neúmyslné nesprávné použití musí být minimální.

8. Ochrana proti narušení

8.2 Součást technického vybavení, která je zásadní pro metrologické vlastnosti, musí být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací zařízení musí poskytovat důkaz o každém zásahu.

8.1 Metrologické vlastnosti měřidla nesmějí být žádným nepřípustným způsobem ovlivněny připojením jiného zařízení k tomuto měřidlu, žádnou vlastností připojeného zařízení ani žádným vzdáleným zařízením, které s měřidlem komunikuje.

8.5 U měřidel spotřeby médií v distribuční síti nesmí být možno během použití vynulovat indikační jednotku celkového dodaného množství ani indikační jednotky, ze kterých lze toto celkové dodané množství, jež zcela, nebo zčásti tvoří základ vyúčtování, odvodit.

8.4 Naměřené hodnoty, programové vybavení, které je zásadní pro měřicí vlastnosti, a metrologicky významné parametry, uložené nebo přenášené, musí být odpovídajícím způsobem chráněny před náhodným nebo úmyslným zkreslením.

Důkaz o každém zásahu musí být k dispozici po přiměřenou dobu.
Identifikaci programového vybavení musí jednoduchým způsobem umožňovat měřidlo.
8.3 Programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, musí být jako takové identifikovatelné a musí být zabezpečeno.

9. Informace umístěné na měřidle nebo k němu přiložené

9.6 Ztělesněná míra musí být označena jmenovitou hodnotou nebo stupnicí s příslušnou jednotkou měření.

9.5 Pokud není v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla stanoveno jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 × 10ⁿ, 2 × 10ⁿ nebo 5 × 10ⁿ, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka měření nebo její značka musí být uvedena v blízkosti číselné hodnoty.

9.4 Skupiny totožných měřidel používaných na stejném místě nebo pro měření dodávek v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k obsluze.

9.3 K měřidlu musí být přiloženy informace týkající se jeho fungování, pokud není měřidlo tak jednoduché, že tyto informace nejsou potřebné. Informace musí být snadno pochopitelné a musí v případě potřeby obsahovat

e) pokyny pro správný provoz a veškeré zvláštní podmínky použití a

d) návody k instalaci, údržbě, opravám, přípustným justováním,

c) horní a dolní teplotní meze, zda může docházet ke kondenzaci, nebo nikoli, umístění v otevřených nebo uzavřených prostorách,

b) třídy mechanického a elektromagnetického prostředí,

a) stanovené pracovní podmínky,

f) podmínky pro slučitelnost s rozhraními, podsestavami nebo měřidly.

9.2 Měřidlo, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou stavbu, aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít vhodně označený obal, pokud je měřidlo baleno, a doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují ustanovení tohoto nařízení.

9.1 Měřidlo musí být opatřeno těmito nápisy:

a) jméno/název výrobce, obchodní firma nebo ochranná známka,

g) číslo certifikátu EU přezkoušení typu nebo certifikátu EU přezkoumání návrhu,

f) identifikační označení,

e) měřicí rozsah,

d) měřicí schopnost,

c) informace týkající se podmínek použití,

b) informace o jeho přesnosti a případně:

h) informace o tom, zda doplňková zařízení poskytující metrologické výsledky splňují ustanovení tohoto nařízení týkající se metrologické kontroly, či nikoli.

9.8 Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoli požadavku musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné.

9.7 Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu s ustanoveními právních předpisů upravujících používání jednotek měření a jejich značek.

10. Indikace výsledku

10.5 Bez ohledu na to, zda lze měřidlo určené pro měření dodávek v distribuční síti odečítat na dálku, či nikoli, musí být v každém případě vybaveno metrologicky kontrolovanou indikační jednotkou, která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoli nástroje. Odečet této indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ pro určení účtované ceny.

10.1 Výsledek měření musí být uveden pomocí indikační jednotky nebo trvalého záznamu.

10.2 Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a doplněná takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro informování uživatele o významu výsledku. Za normálních podmínek použití musí být výsledek snadno čitelný. Mohou být uvedeny i další indikace za předpokladu, že je není možné zaměnit s metrologicky kontrolovanými indikacemi.

10.3 V případě trvalého záznamu musí být výtisk nebo záznam rovněž snadno čitelný a nesmazatelný.

10.4 Měřidlo určené pro obchodní transakce přímého prodeje musí být navrženo tak, aby při zamýšlené instalaci ukazovalo výsledek měření oběma stranám transakce. Pokud je to v případě přímého prodeje zásadní, musí každá stvrzenka poskytovaná zákazníkovi prostřednictvím pomocného zařízení, které nesplňuje požadavky tohoto nařízení, obsahovat informace o příslušném omezení.

11. Další zpracování dat sloužící k dokončení obchodní transakce

11.2 Kromě toho musí být na žádost v okamžiku dokončení měření k dispozici trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k identifikaci transakce.

11.1 Měřidlo jiné než měřidlo spotřeby médií v distribuční síti musí trvalým způsobem zaznamenávat výsledek měření doplněný informací, která slouží k identifikaci příslušné transakce, jestliže

a) je měření neopakovatelné a

b) měřidlo je běžně určeno k použití bez přítomnosti jedné ze stran obchodní transakce.

12. Hodnocení shody
Měřidlo musí být navrženo tak, aby umožňovalo snadné hodnocení shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL A)
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLY MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL A2)
EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU (MODUL B)
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL C)
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLÁCH MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL C2)
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D)
ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D1)
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY MĚŘIDLA (MODUL E)
ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝSTUPNÍ KONTROLY A ZKOUŠEK MĚŘIDEL (MODUL E1)
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F)
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F1)
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY (MODUL H)
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU (MODUL G)
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU (MODUL H1)

1. Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

3. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

4. Označení shody a EU prohlášení o shodě

4.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení.

Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
4.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uvedeno měřidlo, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh. V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérií nebo zásilku měřidel.

5. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

6. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

7. Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.

8. Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu měřidla se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.

9. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně, či na žádost zpřístupní Úřadu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.
Komise, členské státy a jiné oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu a dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem.
Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.

10. Po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh uchovává výrobce pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací.

11. Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 8 a 10, pokud jsou uvedeny v pověření.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
VODOMĚRY (MI-001)
Na vodoměry určené pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody při použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Vodoměr
Měřidlo určené k měření, zaznamenávání a indikaci objemu vody protékající měřicím snímačem za podmínek měření.
Minimální průtok (Q₁)
Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).
Přechodový průtok (Q₂)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Trvalý průtok (Q₃)
Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za obvyklých podmínek použití, to znamená za ustálených nebo proměnlivých podmínek proudění.
Přetěžovací průtok (Q₄)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
Použitelnost
Přípustný vliv rušení
Uvedení do provozu
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.

Q₂/Q₁ = 1,6
1. Rozsah průtoku vody
Q₄/Q₃ = 1,25
Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:
Q₃/Q₁ ≥ 40

2. Rozsah teploty vody
Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.
od 30 °C do nejméně 90 °C.
Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:
od 0,1 °C do nejméně 30 °C, nebo

3. Rozsah relativního tlaku vody: tento rozsah je při Q₃ od 0,3 barů do nejméně 10 barů.

Největší dovolená chyba (MPE)
4. Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.

2 % pro vodu o teplotě ≤ 30 °C,
U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran
3 % pro vodu o teplotě > 30 °C.
5. MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q₂) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q₄) je

6. MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q₁) do přechodového průtoku (Q₂) (vyjma) je 5 % pro vodu libovolné teploty.
U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

9. Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.

10. Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodů 1, 2 a 3 byly distribuční společností nebo osobou pověřenou instalací vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

§ 16

Přechodná ustanovení

(1) Měřidla splňující požadavky nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále dodávána na trh a uváděna do provozu, pokud byla uvedena na trh v době přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(2) Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 464/2005 Sb. zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle tohoto nařízení.

(3) Měřidla splňující požadavky stanovené právními předpisy platnými přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále uváděna na trh a do provozu, a to do skončení platnosti schválení typu těchto měřidel, nejdéle však do 30. října 2016.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU (MI-002)
Na plynoměry a přepočítávače množství plynu definované dále a určené pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Plynoměr
Měřidlo navržené k měření, zaznamenávání a indikaci množství (objemu nebo hmotnosti) topného plynu, které jím proteklo.
Přepočítávač množství
Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.
Minimální průtok (Q_min)
Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
Maximální průtok (Q_max)
Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na MPE.
Přechodový průtok (Q_t)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Přetěžovací průtok (Q_r)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.

Část I

ČÁST I
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
PLYNOMĚRY

1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce uvede stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:

1.5 Jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.

1.4 Minimální rozsah teploty je 50 °C pro klimatické prostředí.

Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména
1.3. Podmínky vztahující se na palivo/plyn

a) skupinu nebo typ plynu,

b) maximální provozní tlak.

1.2. Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.

1.1. Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:

Třída	Q_max/Q_min	Q_max/Q_t	Q_r/Q_max
1,5	≥ 150	≥ 10	1,2
1,0	≥ 20	≥ 5	1,2

6. Jednotky
Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
4. Stálost

4.2 Plynoměry třídy 1,0

4.2.2 Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než MPE uvedená v bodě 2.

4.2.1 Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina MPE uvedené v bodě 2.

4.1 Plynoměry třídy 1,5

4.1.2 Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek MPE uvedené v bodě 2.

4.1.1 Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Q_t do Q_max nesmí překročit výsledek měření o více než 2 %.

3. Přípustný vliv rušení

Za podmínek instalace stanovených výrobcem nesmí být vliv rušení průtoku větší než jedna třetina MPE.
3.2 Vliv rušení průtoku na vstupu a výstupu

3.1 Elektromagnetická odolnost

3.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr

c) umožňovat obnovení všech hodnot měření přítomných bezprostředně před výskytem rušení.

b) zajišťovat všechny měřicí funkce, a

a) obnovit svou činnost v rozmezí MPE,

3.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot:

b) množství odpovídající MPE pro množství proteklé za jednu minutu při maximálním průtoku.

a) množství odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu,

3.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač množství plynu jen do té míry, že

a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 3.1.3, nebo

b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako výsledek měření.

2. Největší dovolené chyby (MPE)

2.2 U plynoměru s teplotním přepočítáváním, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se MPE zvýší o 0,5 %.
Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.

Třída	1,5	1,0
Q_min ≤ Q < Q_t	3 %	2 %
Q_t ≤ Q ≤ Q_max	1,5 %	1 %

Tabulka 1
U plynoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
2.1 Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost

5. Použitelnost

5.4 Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze uvedené výrobcem v návodu k instalaci.

5.6 Plynoměr musí dodržovat MPE v libovolném směru proudění, nebo jen v tom směru proudění, který je jasně vyznačen.

5.5 Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek v přiměřeném časovém úseku.

5.3 Indikační zařízení musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Q_max nevrátí číslice na jejich počáteční hodnoty.

5.2 Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň pět let. Po uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.

5.1 Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, aby během selhání základního zdroje byly všechny měřicí funkce zajištěny.

Část II

PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
ČÁST II
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Pro přepočítávače množství plynu platí základní požadavky pro plynoměry, pokud jsou použitelné. Vedle nich platí následující požadavky:
Přepočítávač množství plynu tvoří podsestavu, pokud je spolu s měřidlem, se kterým je slučitelný.

9. Použitelnost

9.2 Elektronický přepočítávač musí být schopen indikovat všechny příslušné hodnoty měření bez doplňkového zařízení.

9.1 Elektronický přepočítávač musí být schopen zaznamenat, že je mimo provozní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém případě musí přepočítávač přestat integrovat přepočítávanou veličinu a po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy), ji může sčítat odděleně.

7. Základní podmínky pro přepočítávané veličiny
Výrobce upřesní základní podmínky pro přepočítávané veličiny.

8. Největší dovolená chyba (MPE)
Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
Poznámka:
U přepočítávače množství plynu nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

a) 0,5 % při teplotě okolí 20 °C ± 3 °C, vlhkosti okolního prostředí 60 % ± 15 %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,

b) 0,7 % pro teplotní přepočítávač při stanovených provozních podmínkách,

c) 1 % pro jiné přepočítávače při stanovených provozních podmínkách.

Část III

ČÁST III
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
POSUZOVÁNÍ SHODY
Uvedení do provozu
UVEDENÍ DO PROVOZU A POSUZOVÁNÍ SHODY

10. a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy 1,0, která mají poměr Q_max /Q_min větší nebo roven 150.

b) Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5.

c) Musí být zajištěno, aby ohledně požadavků podle bodů 1.2 a 1.3 distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací měřidla určila vlastnosti tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE (MI-003)
Na elektroměry k měření činné energie určené pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Elektroměr k měření činné energie je zařízení, které měří činnou elektrickou energii spotřebovanou v elektrickém obvodu.
I = elektrický proud protékající elektroměrem;
I_n = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr v připojení přes měřicí transformátor navržen;
I_st = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží);
I_min = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích největších dovolených chyb (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží);
I_tr = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší MPE odpovídající označení třídy elektroměru;
I_max = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích MPE;
U = napětí přiváděné do elektroměru;
U_n = stanovené referenční napětí;
f = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru;
f_n = stanovený referenční kmitočet;
PF = účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ mezi I a U.
Poznámka:
Elektroměry se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory. Tato příloha se vztahuje pouze na elektroměry a nevztahuje se na měřicí transformátory.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
POSUZOVÁNÍ SHODY
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:

1. Přesnost
Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.

Elektroměr musí splňovat požadavky na MPE v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí.
2. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, zejména:
0,9 ∙ U_n≤ U ≤ 1,1 ∙ U_n
Rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň
0,98 ∙ f_n ≤ f ≤ 1,02 ∙ f_n

	Třída A	Třída B	Třída C
Přímo zapojené elektroměry
I_st	≤ 0,05 ∙ I_tr	≤ 0,04 ∙ I_tr	≤ 0,04 ∙ I_tr
I_min	≤ 0,5 ∙ I_tr	≤ 0,5 ∙ I_tr	≤ 0,3 ∙ I_tr
I_max	≥ 50 ∙ I_tr	≥ 50 ∙ I_tr	≥ 50 ∙ I_tr
Elektroměry v připojení přes měřicí transformátor
I_st	≤ 0,06 ∙ I_tr	≤ 0,04 ∙ I_tr	≤ 0,02 ∙ I_tr
I_min	≤ 0,4 ∙ I_tr	≤ 0,2 ∙ I_tr ⁽¹⁾	≤ 0,2 ∙ I_tr
I_n	= 20 ∙ I_tr	= 20 ∙ I_tr	= 20 ∙ I_tr
I_max	≥ 1,2 ∙ I_n	≥ 1,2 ∙ I_n	≥ 1,2 ∙ I_n

rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.
⁽¹⁾ Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být I_min ≤ 0,4 ∙ I_tr.
hodnoty f_n, U_n, I_n, I_st, I_min, I_tr a I_max. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1

Jestliže elektroměr pracuje v jiných rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty MPE.
3. Největší dovolené chyby (MPE)
Tabulka 2
Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c, ...) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než MPE uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:
Chyba měření = √(a²+b²+c²...)
Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.

MPE v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě
	Pracovní teploty			Pracovní teploty			Pracovní teploty			Pracovní teploty
	+ 5 °C ... + 30 °C			-10 °C ... + 5 °C nebo +30 °C ... + 40 °C			- 25 °C ... - 10 °C nebo + 40 °C ... + 55°C			- 40 °C ... - 25 °C nebo + 55°C ... + 70 °C
Třída elektroměru	A	B	C	A	B	C	A	B	C	A	B	C
Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží
I_min ≤ I < I_tr	3,5	2	1	5	2,5	1,3	7	3,5	1,7	9	4	2
I_tr ≤ I ≤ I_max	3,5	²	0,7	4,5	2,5	1	7	3,5	1,3	9	4	1,5
Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží
I_tr ≤ I ≤ I_max, viz dále uvedená výjimka	4	2,5	1	5	3	1,3	7	4	1,7	9	4,5	2
Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5I_tr ≤ I ≤ I_max

U elektroměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

4. Přípustný vliv rušení

4.2 Vliv dlouhodobých rušení

Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé rušení
Rušení	Hodnoty kritické změny v procentech pro třídu elektroměru
Rušení	A	B	C
Obrácený sled fází	1,5	1,5	0,3
Nesymetrie napětí (platí pouze pro vícefázové elektroměry)	4	2	1
Harmonické v proudových obvodech ⁽¹⁾	1	0,8	0,5
Stejnosměrná složka a harmonické v proudovém obvodu ⁽¹⁾	6	3	1,5
Rychlé přechodné jevy	6	4	2
Magnetická pole; vysokofrekvenční (vyzařované radiofrekvenční) elektromagnetické pole; rušení indukované vysokofrekvenčními poli; a odolnost proti oscilačním vlnám	3	2	1

⁽¹⁾ U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.
Tabulka 3

4.1 Obecně
Pokud existuje nebezpečí častého výskytu blesku nebo převládají nadzemní elektrické rozvodné sítě, musí být metrologické vlastnosti elektroměru ochráněny.
Elektromagnetické prostředí a přípustné vlivy zohledňují skutečnost, že existují dlouhodobá rušení, která nesmějí ovlivnit přesnost více, než činí hodnoty kritické změny, a přechodná rušení, která mohou způsobit dočasné zhoršení nebo výpadek fungování nebo provozuschopnosti, po nichž však se musí fungování elektroměru obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více, než činí hodnoty kritické změny.
Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat dodatečné požadavky uvedené v bodech 4.2 a 4.3.
Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, používá se pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.

4.3 Přípustný vliv přechodných elektromagnetických jevů

Hodnota kritické změny v kWh je m ∙ U_n ∙ I_max ∙ 10^-6
4.3.1 Účinek elektromagnetického rušení na elektroměr musí být takový, že během něj a bezprostředně po jeho ukončení
(kde m je počet měřicích prvků elektroměru, U_n je ve voltech a I_max v ampérech).

e) nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší, než je hodnota kritické změny.

d) musí umožnit obnovení všech naměřených hodnot dostupných před výskytem rušení, a

c) musí zajišťovat všechny měřicí funkce,

b) musí obnovit své fungování v mezích MPE,

a v přiměřeném časovém úseku po skončení rušení elektroměr
a) nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny,

4.3.2 Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.

5. Použitelnost

Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při U_n, PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven I_st.
5.5 Náběh

Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 ∙ U_n do 1,1 U_n.
5.4 Chod naprázdno

5.3 V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat čitelná po dobu alespoň 4 měsíců.

5.2 Indikační jednotka celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikované údaje nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = I_max, U = U_n a PF = 1) a nesmí být možné indikační jednotku za provozu vynulovat.

5.1 U napětí menších, než je jmenovité pracovní napětí, nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %.

Naměřená elektrická energie musí být zobrazována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.
6. Jednotky

7. Uvedení do provozu

b) Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B.

c) Musí být zajištěno, aby distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací elektroměru určila rozsah měřeného proudu tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
MĚŘIDLA TEPELNÉ ENERGIE (MI-004)
Na měřidla tepelné energie definovaná dále a určená pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Měřidlo tepelné energie je měřidlo navržené pro měření tepelné energie, která se ve výměníku tepelné energie předává kapalině nazývané teplonosná kapalina.
Měřidlo tepelné energie je buď kompaktní měřidlo, nebo kombinované měřidlo skládající se z podsestav, jak jsou uvedeny v § 2 písm. b), to znamená snímač průtoku, dvojice snímačů teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo kombinace kompaktního a kombinovaného měřidla.
ϴ =teplota teplonosné kapaliny;
ϴ_in =hodnota ϴ na přívodu k výměníku;
ϴ_out =hodnota ϴ na výstupu výměníku;
Δϴ =teplotní rozdíl ϴ_in - ϴ_out, přičemž platí Δϴ ≥ 0;
ϴ_max =horní mez ϴ, při níž měřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
ϴ_min =dolní mez ϴ, při níž měřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
Δϴ_max=horní mez Δϴ, při níž měřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
Δϴ_min =dolní mez Δϴ, při níž měřidlo tepelné energie pracuje správně v mezích MPE;
q =průtok teplonosné kapaliny;
q_s =nejvyšší hodnota q přípustná po krátké časové intervaly, při níž bude měřidlo tepelné energie pracovat správně;
q_p =nejvyšší hodnota q trvale přípustná, při níž bude měřidlo tepelné energie pracovat správně;
q_i =nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepelné energie pracovat správně;
P =tepelný výkon výměny tepelné energie;
P_s =horní přípustná mez P, při níž bude měřidlo tepelné energie pracovat správně.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
UVEDENÍ DO PROVOZU
POSUZOVÁNÍ SHODY
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:

Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být upřesněny výrobcem takto:
1. Stanovené pracovní podmínky

1.3 pro průtoky kapaliny: q_s, q_p, q_i, přičemž hodnoty q_p a q_i podléhají následujícímu omezení: q_p/q_i ≥ 10.

při těchto omezeních: Δϴ_max/Δϴ_min ≥ 10; Δϴ_min = 3 K nebo 5 K nebo 10 K.
1.1 a) pro teplotu kapaliny: ϴ_max, ϴ_min,

b) pro teplotní rozdíly: Δϴ_max, Δϴ_min,

1.2 pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidlo tepelné energie dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě.

1.4 pro tepelný výkon: P_s.

Pro měřidla tepelné energie jsou definovány následující třídy přesnosti: 1, 2, 3.
2. Třídy přesnosti

Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidlo tepelné energie pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou
U kompaktního měřidla tepelné energie nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
3. Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidla tepelné energie

a) Pro třídu 1: E = E_f + E_t + E_c, hodnoty E_f, E_t, E_c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.

b) Pro třídu 2: E = E_f + E_t + E_c, hodnoty E_f, E_t, E_c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.

c) Pro třídu 3: E = E_f + E_t + E_c, hodnoty E_f, E_t, E_c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.

4. Přípustné vlivy elektromagnetického rušení

4.2 Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna výsledku měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle požadavku v bodě 4.3 nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že ji nelze vykládat jako platný výsledek měření.

4.3 Hodnota kritické změny pro kompaktní měřidlo tepelné energie je rovna absolutní hodnotě MPE použitelné pro měřidlo tepelné energie (viz bod 3).

4.1 Měřidlo nesmí být ovlivněno statickými magnetickými poli ani elektromagnetickými poli o síťovém kmitočtu.

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
5. Stálost

5.2 Snímače teploty: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C.

5.1 Snímače průtoku: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny.

6. Nápisy na měřidle tepelné energie

c) mezní hodnoty teploty,

a) třída přesnosti,

f) znázornění směru průtoku.

e) místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi, a

d) mezní hodnoty teplotního rozdílu,

b) mezní hodnoty průtoku,

Ustanovení pro podsestavy se mohou používat pro podsestavy vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se měřidlo tepelné energie skládá z podsestav, vztahují se základní požadavky pro měřidla tepelné energie odpovídajícím způsobem na jednotlivé podsestavy. Navíc platí následující požadavky:
7. Podsestavy

přičemž chyba E_t vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a rozdílem teplot.
E_t = (0,5 + 3 ∙ Δϴ_min/Δϴ),
7.2 Relativní MPE páru snímačů teploty vyjádřená v %

7.5 Nápisy na jednotlivých podsestavách

7.5.2 Snímač teploty:

b) mezní hodnoty teploty

c) mezní hodnoty teplotního rozdílu

a) identifikace typu (zejména Pt 100)

7.5.3 Kalorimetrické počitadlo:

e) místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi

d) Požadovaná konstanta měřidla (zejména litry/impulsy) nebo odpovídající vstupní signál ze snímače průtoku

c) mezní hodnoty teplotního rozdílu

b) mezní hodnoty teploty

a) typ snímačů teploty

7.5.1 Snímač průtoku:

d) konstanta měřidla (zejména litry/impulsy) nebo odpovídající výstupní signál

e) znázornění směru průtoku

c) mezní hodnoty teploty

b) mezní hodnoty průtoku

a) třída přesnosti

přičemž chyba E_f vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem.
7.1 Relativní MPE snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti

a) třída 1: E_f = (1 + 0,01 q_p/q), ale ne větší než 5 %,

b) třída 2: E_f = (2 + 0,02 q_p/q), ale ne větší než 5 %,

c) třída 3: E_f = (3 + 0,05 q_p/q), ale ne větší než 5 %,

7.4 Hodnota kritické změny pro podsestavu měřidla tepelné energie je rovna příslušné absolutní hodnotě MPE použitelné pro danou podsestavu (viz body 7.1, 7.2 nebo 7.3).

E_c = (0,5 + Δϴ_min/Δϴ),
přičemž chyba E_c vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou tepelné energie.
7.3 Relativní MPE kalorimetrického počitadla vyjádřená v %

8. a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby byla tato měření prováděna jakýmkoli měřidlem třídy 3.

b) Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je požadováno použití měřidla třídy 2.

c) Ohledně požadavků podle bodů 1.1 až 1.4 distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací měřidla určí vlastnosti tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
MĚŘICÍ SYSTÉMY PRO KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ VODA (MI-005)
Na měřicí systémy určené pro kontinuální a dynamické měření množství (objemu nebo hmotnosti) kapalin jiných než voda se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze. Pokud je to vhodné, lze pojem „objem“ a symbol „L“ v této příloze číst jako „hmotnost“ a „kg“.
DEFINICE
Měřidlo
Měřidlo navržené pro kontinuální měření, zaznamenávání a indikaci množství kapaliny protékající měřicím převodníkem v uzavřeném a zcela zaplněném potrubí za podmínek měření.
Počitadlo
Část měřidla, která přijímá výstupní signály z jednoho nebo více měřicích převodníků a případně z připojených měřidel a indikuje výsledky měření.
Připojené měřidlo
Měřidlo připojené k počitadlu pro měření určitých veličin, které jsou charakteristické pro danou kapalinu, s cílem provést korekci nebo přepočítání.
Přepočítávací zařízení
Část počitadla, která bere v úvahu vlastnosti kapaliny (teplota, hustota atd.) naměřené pomocí připojených měřidel nebo uložené v paměti a automaticky přepočítává
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se převádí množství kapaliny naměřené za podmínek měření.
Měřicí systém
Systém, který obsahuje měřidlo samotné a všechna zařízení nezbytná k zajištění správného měření nebo určená ke zjednodušení měřicích činností.
Výdejní stojan
Měřicí systém určený pro doplňování paliva do motorových vozidel, malých lodí a malých letadel.
Samoobslužné uspořádání
Uspořádání, které umožňuje zákazníkovi používat měřicí systém k získávání kapaliny určené pro jeho vlastní použití.
Samoobslužné zařízení
Zvláštní zařízení, které je součástí samoobslužného uspořádání a které umožňuje činnost jednoho nebo více měřicích systémů v samoobslužném uspořádání.
Nejmenší odměr (MMQ)
Nejmenší množství kapaliny, pro které je měření v daném měřicím systému metrologicky přijatelné.
Přímá indikace
Indikace objemu nebo hmotnosti odpovídající měřené veličině, kterou je měřidlo schopno fyzikálně měřit. Poznámka: Přímou indikaci lze pomocí přepočítávacího zařízení převést na indikaci jiné veličiny.
Přerušitelný/nepřerušitelný
Měřicí systém lze považovat za přerušitelný/nepřerušitelný, jestliže proudění kapaliny lze/nelze snadno a rychle zastavit.
Rozsah průtoku
Rozsah mezi minimálním průtokem (Q_min) a maximálním průtokem (Q_max).
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
POSUZOVÁNÍ SHODY
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1 nebo modul G.
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:

a) objem kapaliny naměřené za podmínek měření na objem při základních podmínkách nebo na hmotnost, nebo

b) hmotnost kapaliny naměřené za podmínek měření na objem za podmínek měření nebo na objem při základních podmínkách. Poznámka: Přepočítávací zařízení zahrnuje příslušná připojená měřidla.

Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
1. Stanovené pracovní podmínky

Tabulka 1
1.1 Rozsah průtoku

Druh měřícího systému	Druh kapaliny	Minimální poměr Q_max: Q_min
Výdejní stojany	Nezkapalněné plyny	10: 1
Výdejní stojany	Zkapalněné plyny	5: 1
Měřicí systém	Kryogenní kapaliny	5: 1
Měřicí systémy na potrubí a systémy pro nakládku lodí	Všechny kapaliny	Podle podmínek použití
Všechny ostatní měřicí systémy	Všechny kapaliny	4: 1

Rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:

a) rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku každého jeho prvku, zejména pak měřidla,

b) měřidlo a měřicí systém:

1.2 Vlastnosti kapaliny, která se má měřit měřidlem, uvedením názvu nebo druhu kapaliny nebo příslušných jejích vlastností, například

c) rozsah hustoty,

d) rozsah viskozity.

a) rozsah teploty,

b) rozsah tlaku,

1.3 Jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.

Poznámka:
Bod 1.4 platí, aniž je dotčeno ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
1.4 Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty.

2. Klasifikace přesnosti a největší dovolené chyby (MPE)

2.7 Požadavek v bodě 2.6 písm. a) se vztahuje na jakýkoli výpočet, nejen na přepočet.

2.8 U měřicího systému nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

	Třída přesnosti
	0,3	0,5	1,0	1,5	2,5
Měřicí systémy (A)	0,3 %	0,5 %	1,0 %	1,5 %	2,5 %
Měřidla (B)	0,2 %	0,3 %	0,6 %	1,0 %	1,5 %

2.1 U množství rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 2

2.2 U množství menších než 2 litry jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:

Měřený objem V	Největší dovolená chyba (MPE)
V < 0,1 L	4 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,1 L
0,1 L ≤ V < 0,2 L	4 x hodnota v tabulce 2
0,2 L ≤ V < 0,4 L	2 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,4 L
0,4 L ≤ V < 1 L	2 x hodnota v tabulce 2
1 L ≤ V < 2 L	hodnota v tabulce 2 použitá na 2 L

Tabulka 3

2.3 Bez ohledu na měřené množství je však velikost MPE dána větší z následujících dvou hodnot:

b) absolutní hodnota MPE pro nejmenší odměr (E _min).

a) absolutní hodnota MPE uvedené v tabulce 2 nebo v tabulce 3,

2.5 Přepočítávaný indikovaný údaj
V případě přepočítávaného indikovaného údaje platí MPE z řádku A tabulky 2.

2.6 Přepočítávací zařízení
MPE přepočítávaných indikovaných údajů získaných přepočítávacím zařízením jsou rovny ± (A - B), kde A a B jsou hodnoty uvedené v tabulce 2.
Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně

a) Počitadlo
MPE indikovaných hodnot množství kapaliny platná pro výpočet, kladná nebo záporná, se rovná jedné desetině MPE uvedené v řádku A tabulky 2.

c) Přesnost výpočtové funkce
MPE výpočtu každého charakteristického množství kapaliny, kladná nebo záporná, je rovna dvěma pětinám hodnoty uvedené v písmeni b).

b) Připojená měřidla
Připojená měřidla musí mít přesnost alespoň takovou, jakou udávají hodnoty v tabulce 4:
Tabulka 4

MPE pro měření	Třídy přesnosti měřícího systému
MPE pro měření	0,3	0,5	1,0	1,5	2,5
Teplota	± 0,3 °C	± 0,5 °C			± 1,0 °C
Tlak	Menší než 1 MPa: ± 50 kPa Od 1 do 4 MPa: ± 5 % Větší než 4 MPa: ± 200 kPa
Hustota	± 1 kg/m³		± 2 kg/m³		± 5 kg/m³

Tyto hodnoty se vztahují na údaje charakteristických veličin kapaliny indikovaných přepočítávacím zařízením.

3. Největší přípustný vliv rušení

3.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té míry, že

c) změna výsledku měření je větší než hodnota kritické změny, přičemž v tomto případě měřicí systém musí umožnit obnovení výsledku měření provedeného bezprostředně před výskytem hodnoty kritické změny a musí přerušit průtok.

b) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vykládat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření. Vedle toho v případě přerušitelných systémů může tato situace také znamenat, že nebude možné provádět měření, nebo

a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 3.2,

3.2 Hodnota kritické změny odpovídá větší z následujících hodnot: jedné pětině MPE pro určitou měřenou veličinu nebo E_min.

4. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněno následující kritérium:
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota pro měřidla uvedená v řádku B tabulky 2.

5. Použitelnost

5.5 Výdejní stojany

5.5.1 Indikační jednotky výdejních stojanů nesmí být možné v průběhu měření vynulovat.

5.5.2 Zahájení nového měření musí být znemožněno, dokud indikační jednotka není vynulována.

5.5.3 Jestliže je měřicí systém vybaven indikační jednotkou ukazující cenu, nesmí být rozdíl mezi zobrazenou cenou a cenou vypočtenou z ceny za jednotku a indikovaného množství větší než cena odpovídající E _min. Tento rozdíl však nemusí být menší, než je nejmenší jednotka měny.

5.3 Jakékoli procentuální množství vzduchu nebo plynu, které není v kapalině snadno zjistitelné, nesmí způsobit změnu chyby větší než
Povolená změna však nesmí být nikdy menší než 1 % nejmenšího odměru (MMQ). Tato hodnota platí v případě existence vzduchových nebo plynových kapes.

b) 1 % pro pitné kapaliny a pro kapaliny o viskozitě větší než 1 mPa.s.

a) 0,5 % pro kapaliny s výjimkou pitných kapalin a pro kapaliny, jejichž viskozita není větší než 1 mPa.s, nebo

5.2 Měřené množství za obvyklých podmínek použití nesmí být možné odvést jinam, aniž by to bylo okamžitě zřejmé.

5.1 Pro každou měřenou veličinu vztahující se ke stejnému měření musí platit, že indikované údaje poskytované různými zařízeními se nesmějí navzájem lišit o více než o jeden dílek stupnice, jestliže tato zařízení mají stejný dílek stupnice. V případě, že tato zařízení mají různé dílky stupnice, nesmí být tento rozdíl větší, než je největší z dílků stupnice.
V případě samoobslužného uspořádání však musí být dílky stupnice hlavního indikačního zařízení měřicího systému a dílky stupnice samoobslužného zařízení stejné a výsledky měření se od sebe nesmí navzájem lišit.

5.4 Měřidla určená pro přímý prodej

5.4.4 Jakýkoli procentuální obsah vzduchu nebo plynu v kapalině nesmí způsobit změnu chyby, která je větší než hodnoty uvedené v bodě 5.3.

5.4.3 Měřicí systémy pro přímý prodej musí být přerušitelné.

5.4.2 Indikace množství, na němž je založena transakce, musí být trvalá až do okamžiku, než všechny strany transakce přijmou výsledek měření.

Měřené množství nesmí být možné odvést jinam.
5.4.1 Měřicí systém pro přímý prodej musí být vybaven prostředky pro vynulování indikační jednotky.

Měřicí systém musí být buď vybaven záložním zdrojem, který zajistí provedení všech měřicích funkcí během selhání hlavního napájecího zdroje, nebo musí být vybaven prostředky k zachování a indikaci údajů tak, aby bylo umožněno ukončení probíhající transakce, a dále prostředky pro zastavení proudění v okamžiku selhání hlavního napájecího zdroje.
6. Selhání napájecího zdroje

Tabulka 5
⁽¹⁾ Pro účely vybírání daní na minerální oleje při nakládce (vykládce) lodí a železničních a silničních cisteren mohou být vyžadovány měřicí systémy třídy přesnosti 0,3 nebo 0,5.
Poznámka: Výrobce však může pro určitý druh měřicího systému stanovit vyšší přesnost.

Třída přesnosti	Druhy měřicích systémů
0,3	Měřicí systémy na potrubí
0,5	Všechny měřicí systémy, pokud není jinde v této tabulce stanoveno jinak, zejména: a) výdejní stojany (s výjimkou stojanů pro zkapalněné plyny) b) měřicí systémy na silničních cisternách pro kapaliny s nízkou viskozitou (< 20 mPa.s) c) měřicí systémy pro nakládku (vykládku) lodí a železničních a silničních cisteren ⁽¹⁾d) měřicí systémy na mléko e) měřicí systémy pro doplňování paliva letadel
1,0	Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě -10 °C nebo vyšší
1,0	Měřicí systémy běžně třídy 0,3 nebo 0,5, ale používané pro kapaliny, a) jejichž teplota je nižší než -10 °C nebo vyšší než 50 °C b) jejichž dynamická viskozita je vyšší než 1 000 mPa.s c) jejichž maximální objemový průtok nepřekročí 20 L/h
1,5	Měřicí systémy pro zkapalněný oxid uhličitý
1,5	Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě nižší než -10 °C (s výjimkou kryogenních kapalin)
2,5	Měřicí systémy pro kryogenní kapaliny (o teplotě nižší než -153 °C)

7. Uvedení do provozu

8. Jednotky měření
Měřené množství musí být indikováno v mililitrech, krychlových centimetrech, litrech, krychlových metrech, gramech, kilogramech nebo tunách.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
VÁHY S AUTOMATICKOU ČINNOSTÍ (MI-006)
Na váhy s automatickou činností definované dále a určené pro stanovení hmotnosti tělesa využitím působení gravitace na toto těleso se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky stanovené v této příloze a postupy posuzování shody stanovené v kapitole I této přílohy.
DEFINICE
Váhy s automatickou činností
Zařízení, které určuje hmotnost produktu bez zásahu operátora a postupuje přitom podle předem stanoveného programu automatických postupů charakteristických pro toto měřidlo.
Dávkovací váhy s automatickou činností
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost předem seskupených samostatných zátěží (zejména hotově baleného zboží) nebo jednotlivých množství volně loženého materiálu.
Kontrolní váhy s automatickou činností
Dávkovací váhy s automatickou činností, které třídí zboží rozdílné hmotnosti do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu mezi jejich hmotností a jmenovitým bodem nastavení.
Etiketovací váhy
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti.
Váhy s tiskem cenových etiket
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti a informací o ceně.
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
Váhy s automatickou činností, které plní kontejnery předem stanovenou a prakticky konstantní hmotností sypkého produktu.
Diskontinuální součtové váhy (součtové zásobníkové váhy)
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost velkého množství sypkého produktu tak, že toto množství rozdělí do samostatných dávek. Určuje se hmotnost každé samostatné dávky a postupně se přičítá. Každá samostatná dávka se pak přidá k již odváženému celkovému množství.
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost určitého množství produktu na dopravním pásu bez systematického dělení produktu a bez přerušení pohybu dopravního pásu.
Kontinuální součtové váhy
Váhy s automatickou činností s nosičem zatížení, který má koleje pro pohyb železničních kolejových vozidel.
Kolejové váhy
KAPITOLA I
Požadavky společné pro všechny druhy vah s automatickou činností
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
KAPITOLA II
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
KAPITOLA III
Dávkovací váhy s automatickou činností
Diskontinuální součtové váhy
KAPITOLA IV
Kontinuální součtové váhy
KAPITOLA V
Kolejové váhy s automatickou činností
KAPITOLA VI

3. Použitelnost

3.6 Každý výsledek mimo rozsah měření musí být jako takový označen, pokud existuje možnost tisku.

3.5 K dispozici musí být vhodné prostředky pro nastavení indikace na nulu, které umožní, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE.

3.4 Neporušenost indikační jednotky (pokud existuje) musí být ověřitelná operátorem.

3.3 Každé řídicí rozhraní pro operátora musí být jasné a účinné.

3.2 Musí být zajištěno vhodné zařízení pro manipulaci s materiálem, aby bylo umožněno, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE.

3.1 K omezení vlivu naklonění, zatěžování a rychlosti provozu musí být poskytnuty takové prostředky, které zajistí, aby za normálních podmínek provozu nebyly MPE překročeny.

modul B + modul D nebo modul B + modul E nebo modul B + modul F nebo modul D1 nebo modul F1 nebo modul G nebo modul H1.
4. Posuzování shody
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou
Pro mechanické systémy
Pro elektromechanické váhy
modul B + modul D nebo modul B + modul E nebo modul B + modul F nebo modul G nebo modul H1.
Pro elektronické systémy nebo systémy obsahující programové vybavení:
modul B + modul D nebo modul B + modul F nebo modul G nebo modul H1.

Pro každý druh vah je v příslušné kapitole této přílohy k tomuto nařízení uvedeno požadované fungování a hodnota kritické změny.
2. Přípustný vliv rušení - Elektromagnetické prostředí

Výrobce musí pro příslušné váhy určit stanovené pracovní podmínky takto
1. Stanovené pracovní podmínky

1.3 Pro mechanické a klimatické ovlivňující veličiny
Pokud není v následujících kapitolách této přílohy k tomuto nařízení stanoveno jinak, je minimální rozsah teploty 30 °C.
Třídy mechanického prostředí podle bodu 1.3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se nepoužijí. Pro váhy, které se používají pod vlivem zvláštního mechanického namáhání, zejména váhy zabudované do vozidel, musí výrobce definovat mechanické podmínky používání.

1.1 Pro měřenou veličinu
Rozsah měření vyjádřený maximální a minimální váživostí.

Rychlost (rychlosti) provozu.
1.4 Pro ostatní ovlivňující veličiny (pokud je to použitelné)
Vlastnosti váženého produktu (produktů).

Pro zdroj střídavého napětí: jmenovité střídavé napájecí napětí nebo mezní hodnoty střídavého napětí.
1.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje
Pro zdroj stejnosměrného napětí: jmenovité a minimální stejnosměrné napájecí napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.

Při stanovení vážicího rozsahu pro váhy třídy Y musí vzít výrobce v úvahu, že minimální váživost nesmí být menší než:
5. Vážicí rozsah

b) třída Y(II): 20 e pro 0,001 g ≤ e ≤ 0,05 g, a 50 e pro 0,1 g ≤ e

a) třída Y(I): 100 e

c) třída Y(a): 20 e

e) Třídicí váhy, zejména poštovní váhy a váhy pro vážení odpadu: 5 e

d) třída Y(b): 10 e

6. Dynamické nastavení

6.1 Zařízení pro dynamické nastavení musí pracovat v rozsahu zatížení stanoveném výrobcem.

6.2 Po namontování nesmí být zařízení pro dynamické nastavení, které kompenzuje dynamické vlivy zatížení za pohybu, v činnosti mimo rozsah zatížení a musí být možné ho zajistit.

7. Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetických rušení

7.1 MPE způsobené ovlivňujícími veličinami

7.1.2 U vah kategorie Y

a) pro každé zatížení v automatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1,

b) pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty uvedené v tabulce 1 pro kategorii X.

7.1.1 U vah kategorie X

b) pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1.

a) pro automatickou činnost platí hodnoty podle tabulek 1 a 2,

7.2 Hodnota kritické změny v důsledku rušení je jeden ověřovací dílek.

7.3 Rozsah teploty

b) Pro třídu XII a Y(II) je minimální rozsah 15 °C.

a) Pro třídu XI a Y(I) je minimální rozsah 5 °C,

8. Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického rušení

8.2. Hodnota kritické změny způsobená rušením je jeden dílek sčítací stupnice pro libovolnou indikaci hmotnosti a pro jakýkoli uložený součet.

Tabulka 7
8.1 MPE způsobené ovlivňujícími veličinami musí být podle tabulky 7.

Zatížení (m) vyjádřené pomocí dílků sčítací stupnice (d_t)	MPE
0 < m ≤ 500	± 0,5 d_t
500 < m ≤ 2 000	± 1,0 d_t
2 000 < m ≤ 10 000	± 1,5 d_t

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
TAXAMETRY (MI-007)
Na taxametry se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Taxametr
Zařízení, které pracuje společně s generátorem signálu a tvoří s ním měřidlo (generátor signálu ujeté vzdálenosti je mimo oblast působnosti tohoto nařízení).
Toto zařízení měří dobu trvání jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru signálu vzdálenosti vypočítává vzdálenost. Vedle toho na základě vypočtené vzdálenosti nebo doby trvání jízdy nebo obou těchto hodnot vypočítává a ukazuje jízdné k zaplacení.
Jízdné
Celková finanční částka účtovaná za jízdu, založená na pevném počátečním poplatku z pronájmu, na vzdálenosti, na době trvání jízdy nebo na kombinaci těchto hodnot. Jízdné nezahrnuje příplatky účtované za mimořádné služby.
Přepínací rychlost
Hodnota rychlosti zjištěná jako podíl hodnoty sazby za čas a hodnoty sazby za vzdálenost.
Systém běžného výpočtu S (použití jedné sazby)
Výpočet jízdného založený na využití sazby za čas pro rychlosti nižší než přepínací rychlost a na využití sazby za vzdálenost pro rychlosti vyšší než přepínací rychlost.
Systém běžného výpočtu D (použití dvou sazeb)
Výpočet jízdného založený na současném využití sazby za čas a sazby za vzdálenost v průběhu celé jízdy.
Pracovní poloha
Rozdílné režimy, v nichž taxametr vykonává různé funkce. Pracovní polohy jsou rozlišeny následovně:
POŽADAVKY NA NÁVRH
STANOVENÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY
NEJVĚTŠÍ DOVOLENÉ CHYBY (MPE)
PŘÍPUSTNÝ VLIV RUŠENÍ
SELHÁNÍ NAPÁJECÍHO ZDROJE
DALŠÍ POŽADAVKY
POSUZOVÁNÍ SHODY
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:

c) „Jízdné“: Pracovní poloha, v níž je ukazováno jízdné účtované za jízdu a alespoň výpočet jízdného založený na čase není aktivní.

b) „Obsazeno“: Pracovní poloha, v níž probíhá výpočet jízdného na základě možného počátečního poplatku a sazby za ujetou vzdálenost nebo dobu trvání jízdy nebo obě tyto hodnoty.

a) „Volný“: Pracovní poloha, v níž není výpočet jízdného v provozu.

1. Taxametr musí být navržen tak, aby počítal vzdálenost a měřil dobu trvání jízdy.

2. Taxametr musí být navržen tak, aby při pracovní poloze „Obsazeno“ počítal a ukazoval jízdné po určitých přírůstcích. Taxametr musí být rovněž navržen tak, aby v pracovní poloze „Jízdné“ ukazoval konečnou částku za jízdu.

4. Taxametr musí být schopen prostřednictvím vhodně zabezpečeného (zabezpečených) rozhraní poskytovat tyto údaje:
Vnitrostátní právní předpisy mohou vyžadovat, aby byla k rozhraní (rozhraním) taxametru připojena určitá zařízení. Jestliže je takové zařízení vyžadováno, pak musí být prostřednictvím zabezpečeného nastavení možné vyřadit automaticky taxametr z provozu z důvodů nepřipojení nebo nesprávného fungování tohoto požadovaného zařízení.

c) všeobecné informace: konstantu generátoru signálu vzdálenosti, datum zabezpečení, identifikaci vozidla, reálný čas, identifikaci sazby,

a) údaj o pracovní poloze: „Volný“, „Obsazeno“ nebo „Jízdné“,

b) součtové údaje podle bodu 15.1,

d) informace o jízdném za cestu: celkovou účtovanou cenu, jízdné, výpočet jízdného, příplatek, datum, počáteční čas jízdy, konečný čas jízdy, ujetou vzdálenost,

e) informace o sazbě (sazbách): parametry sazby (sazeb).

3. Taxametr musí být schopen využívat běžně režimy výpočtu S a D. Mezi těmito režimy výpočtu musí existovat možnost volby prostřednictvím zabezpečeného nastavení.

5. V příslušných případech musí být možné taxametr nastavit na konstantu generátoru signálu vzdálenosti, k němuž má být připojen, a toto nastavení zabezpečit.

7. MPE, do kterých se nezahrnují chyby způsobené použitím taxametru ve vozidle, jsou:

b) Pro ujetou vzdálenost: ± 0,2 %
minimální hodnota MPE: 4 m;

minimální hodnota MPE: 0,2 s;
a) Pro uplynulou dobu: ± 0,1 %

c) Pro výpočet jízdného: ± 0,1 %
minimální hodnota včetně zaokrouhlení: odpovídá poslední platné číslici indikace jízdného.

8. Elektromagnetická odolnost

9. V případě poklesu napájecího napětí na hodnotu menší, než je dolní pracovní mez stanovená výrobcem, musí taxametr

b) zrušit prováděné měření a vrátit se do polohy „Volný“, trvá-li pokles napětí delší dobu.

a) pokračovat ve správné funkci nebo obnovit svou správnou funkci bez ztráty dat dostupných před poklesem napětí, pokud je tento pokles pouze dočasný, to znamená v důsledku opětovného spuštění motoru,

10. Výrobce taxametru musí stanovit podmínky slučitelnosti taxametru s generátorem signálu vzdálenosti.

11. Pokud se účtuje příplatek za mimořádné služby zadávaný ručně řidičem vozidla, nesmí být tento příplatek zahrnut do ukazovaného jízdného. V tomto případě však může taxametr dočasně ukázat hodnotu jízdného včetně příplatku.

12. Jestliže se jízdné vypočítává podle režimu výpočtu D, může mít taxametr doplňkový indikační režim, při kterém ukazuje v reálném čase pouze celkovou vzdálenost a dobu trvání jízdy.

13. Všechny hodnoty ukazované zákazníkovi musí být vhodným způsobem identifikovatelné. Tyto hodnoty i jejich identifikace musí být ve dne i v noci snadno čitelné.

16. Automatická změna sazeb je povolena na základě

d) data,

e) dne v týdnu.

a) vzdálenosti jízdy,

b) doby trvání jízdy,

c) denní doby,

18. Pro účely zkoušení po instalaci musí taxametr umožňovat samostatná zkoušení přesnosti měření času a vzdálenosti a přesnosti výpočtu.

17. Jestliže jsou vlastnosti vozidla podstatné pro správnou funkci taxametru, musí taxametr obsahovat prostředky pro zabezpečení připojení taxametru k vozidlu, ve kterém je instalován.

19. Taxametr a pokyny k jeho instalaci stanovené výrobcem musí být takové, aby v případě instalace taxametru podle pokynů výrobce bylo dostatečně znemožněno provádění neoprávněných změn měřicího signálu ujeté vzdálenost.

20. Obecný základní požadavek týkající se ochrany proti podvodnému zneužití musí být splněn takovým způsobem, aby byly chráněny zájmy zákazníka, řidiče vozidla, zaměstnavatele řidiče vozidla a orgánů finanční správy.

21. Taxametr musí být zkonstruován tak, aby byl v mezích MPE bez justování po dobu jednoho roku běžného používání.

22. Taxametr musí být vybaven hodinami s reálným časem, pomocí nichž se uchovává denní čas a datum, přičemž jednu z těchto hodnot nebo obě lze používat pro automatickou změnu sazeb. Požadavky na hodiny se skutečným časem jsou:

c) V průběhu jízdy nesmí být možné provést automatickou ani ruční korekci.

a) Měření času musí mít přesnost 0,02 %.

b) Možnost korekce hodin nesmí být větší než 2 minuty za týden. Korekce letního a zimního času se musí provádět automaticky.

23. Hodnoty ujeté vzdálenosti a uplynulé doby ukazované nebo vytištěné v souladu s tímto nařízení musí používat následující jednotky:

b) Uplynulá doba: sekundy, minuty nebo hodiny podle potřeby; je však třeba vzít v úvahu nezbytné rozlišení a nutnost vyhnout se nedorozumění.

a) Ujetá dráha: kilometry,

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ZTĚLESNĚNÉ MÍRY (MI-008)
KAPITOLA I
KAPITOLA II
Hmotné délkové měrky
Na hmotné délkové měrky dále definované se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze. V případě, že je stanoven požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérii nebo zásilku měřidel.
DEFINICE
Hmotná délková měrka
Zařízení obsahující značky stupnice, jejichž vzdálenost je uvedena v zákonných jednotkách délky.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Referenční podmínky
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
POSUZOVÁNÍ SHODY
modul F1 nebo modul D1 nebo modul B + modul D nebo modul H nebo modul G.
Odměrné nádoby
Na odměrné nádoby dále definované se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze. V případě, že je stanoven požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérii nebo zásilku měřidel. Požadavek, aby byly na měřidle uvedeny informace o jeho přesnosti, pro odměrné nádoby neplatí.
DEFINICE
Odměrná nádoba
Odměrná nádoba (zejména výčepní sklo, džbán nebo odlivka) navržená pro určování stanoveného objemu kapaliny (s výjimkou lékárenských produktů) prodávané pro okamžitou spotřebu.
Odměrná nádoba s ryskou
Odměrná nádoba označená ryskou udávající jmenovitý objem.
Koncová odměrná nádoba
Odměrná nádoba, jejíž vnitřní objem se rovná jmenovitému objemu.
Odměrná nádoba sloužící k přelévání
Odměrná nádoba, z níž se kapalina před spotřebou přelije.
Objem představuje vnitřní objem u koncové odměrné nádoby nebo vnitřní objem k plnicí značce u odměrných nádob s ryskou.
Objem
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul A2 nebo modul F1 nebo modul D1 nebo modul E1 nebo modul B + modul E nebo modul B + modul D nebo modul H.
POSUZOVÁNÍ SHODY

Největší dovolené chyby (MPE)
1.2 Pokud není výrobcem stanoveno jinak a není to odpovídajícím způsobem na měrce vyznačeno, je referenční teplota 20 °C.

1.1 Pásmové měrky o délce pět metrů nebo delší musí vyhovovat požadavku na největší dovolené chyby (MPE), jestliže je aplikována tažná síla o velikosti 50 N nebo jiné hodnoty síly stanovené výrobcem a odpovídajícím způsobem vyznačené na pásmové měrce; v případě neohebných nebo poloohebných měrek není třeba žádná tažná síla.

4. Jmenovitá hodnota musí být vyznačena na měrce. Milimetrové stupnice musí být označeny číslem na každém centimetru a měrky s dílkem stupnice větším než 2 cm musí mít označeny čísly všechny značky stupnice.

5. Označení

5.2 Odměrné nádoby mohou být rovněž označeny až třemi jednoznačně odlišitelnými objemy, z nichž žádný nesmí být možné zaměnit s ostatními.

5.1 Deklarovaný jmenovitý objem musí být na odměrné nádobě jasně a nesmazatelně vyznačen.

5.3 Všechny plnicí značky musí být dostatečně jasné a odolné, aby se zajistilo, že MPE nebudou při používání překročeny.

3. Materiály
Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně pevný a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích MPE.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ (MI-009)
Na dále definované druhy měřidel pro měření rozměrů se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Měřidla pro měření délky
Měřidla pro měření délky slouží pro určení délky navinutelných materiálů (zejména textilie, pásy, kabely) během navíjení měřeného předmětu.
Měřidla pro měření plochy
Měřidla pro měření plochy slouží k určení plochy objektů nepravidelných tvarů, zejména usní.
Měřidla pro vícerozměrová měření
Měřidla pro vícerozměrová měření slouží k určení obvodového rozměru (délky, výšky, šířky) nejmenšího pravoúhlého rovnoběžnostěnu obsahujícího měřený předmět.
KAPITOLA I
Požadavky společné pro všechna měřidla pro měření rozměrů
Elektromagnetická odolnost
POSUZOVÁNÍ SHODY
Pro mechanická nebo elektromechanická měřidla:
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1 nebo modul G.
Pro elektronická měřidla nebo měřidla obsahující programové vybavení:
modul F1 nebo modul E1 nebo modul D1 nebo modul B + modul F nebo modul B + modul E nebo modul B + modul D nebo modul H nebo modul H1 nebo modul G.
KAPITOLA II
Měřidla pro měření délky
Vlastnosti měřeného produktu
KAPITOLA III
Měřidla pro měření plochy
Pracovní podmínky
KAPITOLA IV
Měřidla pro vícerozměrová měření
Pracovní podmínky

1. Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřidlo pro měření rozměrů jen do té míry, že

a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 2, nebo

c) výsledek měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vyložit, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření, nebo

b) není možné provádět žádné měření, nebo

d) výsledek měření vykazuje dostatečně výrazné změny, aby je zaznamenali všichni, kdo mají na výsledku měření zájem.

2. Hodnota kritické změny je rovna jednomu dílku stupnice.

Největší dovolené chyby (MPE)
2.3 Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, kvalitě povrchu a způsobu podávání (zejména z velké role nebo hromady), výrobce stanoví příslušná omezení.

4. Měřidla musí zajišťovat, aby byl produkt měřen nenapnutý, v souladu s předpokládanou roztažností, pro kterou je měřidlo navrženo.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ (MI-010)
Na analyzátory výfukových plynů dále definované a určené pro kontrolu a profesionální údržbu používaných motorových vozidel se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Analyzátor výfukových plynů
Analyzátor výfukových plynů je měřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku.
Složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO₂), kyslík (O₂) a uhlovodíky (HC).
Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C₆H₁₄) měřeného pomocí metod absorpce v blízké infračervené oblasti.
Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro CO, CO₂ a O₂ a v miliontinách objemu (ppm obj.) pro HC.
Analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z objemových podílů složek výfukového plynu hodnotu veličiny lambda.
Lambda
Lambda je bezrozměrná veličina vyjadřující účinnost spalování motoru jako poměr vzduch/palivo ve výfukových plynech. Určuje se pomocí referenčního normalizovaného vzorce.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Třídy měřidel
modul B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:

1. Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I). Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1

Třídy a měřicí rozsahy
Parametr	Třídy 0 a I
podíl CO	od 0 % obj. do 5 % obj.
podíl CO₂	od 0 % obj. do 16 % obj.
podíl HC	od 0 ppm obj. do 2 000 ppm obj.
podíl O₂	od 0 % obj. do 21 % obj.
λ	od 0,8 do 1,2

Stanovené pracovní podmínky

2. Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto

2.1 Pro ovlivňující veličiny klimatického a mechanického prostředí

b) platí třída mechanického prostředí M1.

a) minimální rozsah teploty 35 °C pro klimatické prostředí,

2.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje:

a) rozsah napětí a kmitočtu pro střídavý zdroj napětí,

b) mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.

Největší dovolené chyby (MPE)
2.3 Pro tlak okolního prostředí:
minimální a maximální hodnoty tlaku okolního prostředí pro obě třídy jsou
p_min ≤ 860 hPa, p_max ≥ 1 060 hPa.

3. MPE jsou definovány takto:

3.1 Pro každý z měřených podílů odpovídá největší dovolená chyba přípustná za stanovených pracovních podmínek podle bodu 1.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení větší ze dvou hodnot uvedených v tabulce 2. Absolutní hodnoty jsou vyjádřeny v % obj. nebo ppm obj., hodnoty v procentech představují procenta z konvenčně pravé hodnoty.

Největší dovolené chyby (MPE)
Parametr	Třída 0	Třída I
podíl CO	± 0,03 % obj. ± 5 %	± 0,06 % obj. ± 5 %
podíl CO₂	± 0,5 % obj. ± 5 %	± 0,5 % obj. ± 5 %
podíl HC	± 10 ppm obj. ± 5 %	± 12 ppm obj. ± 5 %
podíl O₂	± 0,1 % obj. ± 5 %	± 0,1 % obj. ± 5 %

Tabulka 2

3.2 MPE pro výpočet hodnoty veličiny lambda je 0,3 %. Konvenční pravá hodnota se vypočítá podle vztahu definovaného v bodě 5.3.7.3 předpisu č. 83 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN).
Přípustný vliv rušení
Z tohoto důvodu se pro výpočet používají hodnoty indikované měřidlem.

4. Pro každý z objemových podílů měřených měřidlem je hodnota kritické změny rovna MPE pro příslušný parametr.

Hodnota veličiny lambda musí být indikována s rozlišením 0,001.

Rozlišení
	CO	CO₂	O₂	HC
Třída 0 a třída 1	0,01 % obj.	0,1 % obj.	⁽¹⁾	1 ppm obj.

Tabulka 3
6. Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může být o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.
⁽¹⁾ 0,01 % obj. pro hodnoty měřené veličiny nižší nebo rovné 4 % obj., jinak 0,1 % obj.

5. Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že
Další požadavky

b) nebo výsledek měření je indikován takovým způsobem, že jej není možné považovat za platný výsledek.

a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4,

7. Směrodatná odchylka 20 měření nesmí být větší než jedna třetina absolutní hodnoty MPE pro každý objemový podíl příslušného plynu.

8. Při měření CO, CO₂ a HC musí měřidlo včetně přívodu plynu indikovat 95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund po přechodu od plynu s nulovým obsahem, zejména čerstvého vzduchu. Při měření O₂ musí měřidlo za podobných podmínek indikovat hodnotu, která se liší od nuly o hodnotu menší než 0,1 % obj., do 60 sekund po změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku.

10. Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které umožňuje provádět nastavení nuly, kalibraci plynem a vnitřní justování. Nastavení nuly a vnitřní justování musí být automatické.

5 % obj. H₂,
6 % obj. CO,
2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan),
0,3 % obj. NO,
16 % obj. CO₂,
10 % obj. O₂,
9. Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí ovlivnit výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty MPE, jestliže jsou tyto složky přítomny v následujících maximálních objemových podílech:
vodní pára až do nasycení.

11. V případě automatických nebo poloautomatických justovacích zařízení nesmí být měřidlo schopno provádět měření, dokud nejsou justování provedena.

12. Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky uhlovodíku v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky uhlovodíku přítomné před provedením jakéhokoli měření přesahují 20 ppm obj., nesmí být možné provést žádné měření.

13. Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické zjišťování jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku opotřebování nebo přerušení přívodního potrubí.

14. Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými palivy (zejména benzín nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost výběru vhodných parametrů pro výpočet hodnoty veličiny lambda, aby nedocházelo k nejednoznačnostem ve vztahu k příslušnému vzorci.

k nařízení vlády č. 120/2016 Sb.
EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX)³)

1. Model měřidla/měřidlo (číslo výrobku, série či typu nebo sériové číslo):

2. Jméno/název a adresa výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce:

3. Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce.

4. Předmět prohlášení (identifikace měřidla umožňující je zpětně vysledovat); je-li to nezbytné pro identifikaci měřidla, může obsahovat vyobrazení):

5. Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské Unie:

6. Odkazy na příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumenty, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, ve vztahu k nimž se shoda prohlašuje:

7. Případně oznámený subjekt ... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát:

(místo a datum vydání):
Podepsáno za a jménem:
(jméno, funkce) (podpis):
8. Další informace: