SPRÁVA DANĚ

a) daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,

b) případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a

c) případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.

(1) Daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.

(2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.

(3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.

(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.

(5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní.

(1) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.

(2) U nedoplatku z částky daně, která má být uhrazena na základě dodatečného daňového přiznání, začne lhůta pro placení daně běžet dnem doměření daně na základě tohoto dodatečného daňového přiznání.