47. Tento důsledek přitom dovozuje nikoliv na základě toho, že by se snad dané osoby dopouštěly nějakého závadného, neetického, či dokonce protiprávního jednání, nýbrž jen ze skutečnosti, že dané osoby uzavřou registrované partnerství - tedy chovají se způsobem, který právo umožňuje a předpokládá, činí tak zcela transparentně a předvídatelně a přebírají na sebe i všechny povinnosti, z tohoto registrovaného partnerství plynoucí. Jak ostatně plyne z odborných zkoumání, „konsenzus spočívá v uznání homosexuality jako vrozené nezměnitelné sexuální orientace, která vzniká v důsledku plurality faktorů. Problematiku společenské reflexe homosexuality je možno uzavřít tvrzením, že v každém případě je stavem dobrovolně nezvoleným a vůlí neovlivnitelným, a jako taková by se tedy v občanské společnosti neměla stávat záminkou jakékoli diskriminace“ (viz D. Elischer, in: S. Radvanová, c. d., str. 173). Navíc, jak uvedl Ústavní soud již výše, k této zcela bezdůvodné diskriminaci registrovaných partnerů zákonodárce přistoupil za situace, kdy jim současně uložil výchovné povinnosti týkající se dítěte, o které již pečuje druhý partner (viz opakovaně citovaný § 13 odst. 3 zákona o registrovaném partnerství).