(1) Zprostředkovatel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru sjednat

a) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení,

b) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, nebo

c) smluvní pokutu.