(1) Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou.

(2) Samostatný zprostředkovatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr na základě

a) smlouvy uzavřené v písemné formě s jednou nebo více osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěr (§ 7), nebo

b) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřené se spotřebitelem.