ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

SPOLEČNÉ PŘEDPOKLADY VÝKONU ČINNOSTÍ V OBLASTI MÍROVÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

Předmět úpravy

Vymezení některých pojmů

Základní pravidla mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
Zakázané činnosti

Regulace využívání jaderné energie a ionizujícího záření
Vedení seznamů a rejstříků

Systém řízení
Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zvláštní odborná způsobilost

Poplatky na odbornou činnost Úřadu

a) podmínky mírového využívání jaderné energie,

d) schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva,

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“)¹) a Evropské unie²), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu³) a Evropské unie⁴) a upravuje

e) monitorování radiační situace,

f) zvládání radiační mimořádné události,

g) podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření (dále jen „zabezpečení“),

h) požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní a

i) výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

c) nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

b) podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situací,

(2) Tento zákon se nevztahuje na expoziční situace v důsledku ozáření z

a) minerální vody, která pochází z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, o nichž bylo vydáno osvědčení o zdroji podle jiného právního předpisu, a je spotřebovávána k pití, vaření, přípravě potravin nebo k použití v domácnosti,

b) vody určené k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m³ nebo zásobující méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci podnikatelské činnosti nebo služby pro veřejnost,

c) přírodního pozadí,

d) kosmického záření způsobeného jednotlivcům z obyvatelstva nebo pracovníkům, kromě posádek letadel při letu v nadmořské výšce nad 8 km nebo posádek kosmických lodí při letu nebo v kosmickém prostoru.

f) jadernou položkou jaderný materiál, vybraná položka v jaderné oblasti, položka dvojího použití v jaderné oblasti nebo jiná položka v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní,

g) transferem přemístění radioaktivního odpadu, vyhořelého jaderného paliva nebo jaderné položky k jiné osobě mezi Českou republikou a jiným členským státem Euratomu nebo naopak.

1. uran, zahrnující směs izotopů, vyskytující se v přírodě,

2. uran ochuzený o izotop ²³⁵U,

3. thorium,

4. položka uvedená v bodech 1 až 3 ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, nebo

5. materiál obsahující prvek uvedený v bodech 1 až 3,

1. izotop ²³⁹Pu,

e) položkou dvojího použití v jaderné oblasti materiál, zařízení a technologie, včetně softwaru, které nejsou navrhovány a vyráběny k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti použitelné,

3. uran obohacený izotopy ²³⁵U nebo ²³³U, nebo

4. materiál obsahující radionuklid uvedený v bodech 1 až 3, není-li výchozím materiálem,

d) vybranou položkou v jaderné oblasti materiál, zařízení a technologie, včetně softwaru, navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti,

c) jaderným materiálem výchozí materiál, zvláštní štěpný materiál a jiný štěpný materiál, který je významný z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní,

b) zvláštním štěpným materiálem

a) výchozím materiálem

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

2. izotop ²³³U,

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

2. nelékařské ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření, zejména pro zjišťování věcí skrytých na lidském těle nebo na něm upevněných, pro odhalování skrytých osob jako součást detekční kontroly nákladu nebo pro jiné bezpečnostní účely,

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. nelékařské ozáření radiologickým zařízením, zejména pro účely přistěhování, pojištění, hodnocení fyzického vývoje dětí a mladistvých ke sportovní a taneční kariéře, vyšetření k určení věku, pro účely zaměstnání, kromě pracovnělékařských služeb, nebo identifikace věcí skrytých v lidském těle, nebo

4. z přírodního zdroje záření, které není modifikováno lidskou činností,

3. způsobené radionuklidem přítomným v lidskou činností neporušené zemské kůře, nebo

2. způsobené kosmickým zářením, které je běžné na zemském povrchu,

1. způsobené radionuklidem obsaženým přirozeně v lidském těle,

4. poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozáření podle § 64 odst. 1,

3. dobrovolné účasti zdravých fyzických osob nebo pacientů na biomedicínském výzkumu, nebo

2. pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče,

1. vyšetření nebo léčby pacienta,

3. generuje ionizující záření.

2. obsahuje radionuklid záměrně v něm vytvořený aktivací, nebo

1. obsahuje radionuklid záměrně do něj přidaný,

2. činnost, při které je přírodní radionuklid v rámci plánovaných expozičních situací využíván pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky včetně činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu,

1. činnost s umělým zdrojem ionizujícího záření v rámci plánované expoziční situace včetně poskytování služeb v kontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie, nebo

3. existující expoziční situace, která již existuje v době, kdy se rozhoduje o její regulaci, včetně dlouhodobě trvajícího následku nehodové expoziční situace nebo ukončené činnosti v rámci plánované expoziční situace,

2. nehodová expoziční situace, která může nastat při plánované expoziční situaci nebo být vyvolána svévolným činem a vyžaduje přijetí okamžitých opatření k odvrácení nebo omezení důsledků, nebo

1. plánovaná expoziční situace, která je spojena se záměrným využíváním zdroje ionizujícího záření,

2. generátor záření, kterým je zařízení způsobilé generovat ionizující záření,

1. radioaktivní látka a předmět nebo zařízení ji obsahující nebo uvolňující, nebo

k) kosmickou lodí pilotovaný dopravní prostředek navržený k provozu v nadmořské výšce nad 100 km.

j) reprezentativní osobou jednotlivec z obyvatelstva zastupující modelovou skupinu fyzických osob, které jsou z daného zdroje a danou cestou nejvíce ozařovány,

i) jednotlivcem z obyvatelstva fyzická osoba vystavená ozáření obyvatel,

h) nelékařským ozářením záměrné ozáření fyzické osoby pro účely zobrazování, jehož hlavním cílem není přínos pro zdraví ozářené fyzické osoby; nelékařským ozářením je

g) potenciálním ozářením ozáření, o němž se nepředpokládá, že nastane, ale které může nastat jako důsledek události pravděpodobnostní povahy,

f) ozářením z přírodního pozadí vystavení fyzické osoby ionizujícímu záření

e) ozářením obyvatel všechna ozáření s výjimkou profesního ozáření, lékařského ozáření a havarijního ozáření při nehodové expoziční situaci nebo v jejím důsledku,

d) havarijním ozářením ozáření jiné než zasahující osoby v důsledku nehodové expoziční situace a ozáření zasahující osoby při nehodové expoziční situaci,

c) lékařským ozářením ozáření v rámci

b) profesním ozářením ozáření v souvislosti s výkonem práce při činnosti v rámci plánované expoziční situace,

a) ozářením vystavení fyzické osoby ionizujícímu záření s výjimkou ozáření z přírodního pozadí,

h) spotřebním výrobkem s přidaným radionuklidem výrobek, který lze prodat nebo dát k dispozici veřejnosti bez zvláštní regulace nebo kontroly po prodeji, a který

g) radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření,

f) radiační činností

e) expoziční situací všechny v úvahu připadající okolnosti vedoucí k vystavení fyzické osoby nebo životního prostředí ionizujícímu záření; expoziční situací je

d) radionuklidovým zdrojem zdroj ionizujícího záření obsahující radioaktivní látku, u nějž součet podílů aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1 a současně součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1,

c) zdrojem ionizujícího záření

b) radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje radionuklid nebo je jím kontaminovaná v míře, která z hlediska možného ozáření vyžaduje regulaci podle tohoto zákona,

a) ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nm s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x 10¹⁵ Hz, který je schopen vytvářet ionty,

8. čištění průmyslových odpadních vod z pracovišť, která jsou součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů,

9. těžba radioaktivního nerostu chemickým loužením,

1. z hodnot zaznamenaných a odečtených ze zařízení určeného k osobnímu monitorování, včetně jeho kalibrace,

c) optimalizací radiační ochrany iterativní proces k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby ozáření fyzické osoby a životního prostředí bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při uvážení všech hospodářských a společenských hledisek,

b) zasahující osobou fyzická osoba, které jsou stanoveny úkoly v rámci nehodové expoziční situace a která by mohla být vystavena ozáření při provádění opatření v rámci odezvy na radiační mimořádnou událost,

a) radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozáření,

7. provoz dekontaminačních stanic provozovaných důlních děl,

12. sanace a rekultivace následků činností souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu,

5. nakládání s uranovým koncentrátem,

6. shromažďování těžebních odpadů na odvalech a odkalištích, které vznikly při hornické činnosti během získávání radioaktivního nerostu,

2. dobývání radioaktivních nerostů,

11. čištění důlních vod z uzavřených ložisek radioaktivního nerostu,

3. přeprava radioaktivních nerostů,

f) prováděním osobní dozimetrie stanovování osobních dávek

2. z výsledků měření radioaktivity v lidském těle nebo v biologických vzorcích z něho pocházejících, nebo

3. výpočtem z výsledků monitorování pracoviště, jde-li o radiačního pracovníka kategorie A.

10. zpracování loužicích roztoků sloužících k dobývání radioaktivního nerostu,

1. průzkum ložiska radioaktivního nerostu v etapě podrobného a těžebního průzkumu,

e) činností zvláště důležitou z hlediska radiační ochrany činnost zajišťující plnění požadavků na radiační ochranu stanovených tímto zákonem, používání technických a organizačních opatření a postupů bezpečného provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi nebo spočívající v provádění hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření anebo řízení služeb významných z hlediska radiační ochrany,

4. úprava a zušlechťování radioaktivních nerostů,

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

d) činností související se získáváním radioaktivního nerostu

4. obohacovací závod, závod na výrobu jaderného paliva nebo závod na přepracování vyhořelého jaderného paliva,

b) nakládáním s radioaktivním odpadem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, tříděním, zpracováním, úpravou, skladováním a ukládáním radioaktivního odpadu, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány,

c) úložištěm radioaktivního odpadu prostor, objekt nebo zařízení sloužící k ukládání radioaktivního odpadu,

d) vyhořelým jaderným palivem ozářené jaderné palivo, které bylo trvale vyjmuto z aktivní zóny jaderného reaktoru,

e) jaderným zařízením

f) úplným vyřazením uvedení jaderného zařízení, pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie do stavu umožňujícího jeho využití k jinému účelu nebo využití území, v němž se nacházelo, bez omezení,

g) vyřazováním z provozu administrativní a technické činnosti, jejichž cílem je úplné vyřazení nebo vyřazení jaderného zařízení, pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie s omezením k použití k dalším činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie nebo činnostem v rámci expozičních situací,

h) uzavřením úložiště radioaktivního odpadu dokončení všech činností souvisejících s nakládáním s radioaktivním odpadem a jeho uvedení do stavu, který bude dlouhodobě bezpečný.

6. úložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy,

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. stavba nebo provozní celek, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci,

2. sklad vyhořelého jaderného paliva,

5. sklad radioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnost,

a) radioaktivním odpadem věc, která je radioaktivní látkou nebo předmětem nebo zařízením ji obsahujícím nebo jí kontaminovaným, pro kterou se nepředpokládá další využití a která nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro uvolňování radioaktivní látky z pracoviště,

3. sklad čerstvého jaderného paliva, pokud není součástí jiného jaderného zařízení,

b) radiační mimořádnou událostí prvního stupně radiační mimořádná událost zvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla,

2. připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost,

3. odezvy na radiační mimořádnou událost a

4. nápravy stavu po radiační havárii,

1. projektování, umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, provádění změny nebo vyřazování z provozu jaderného zařízení,

2. navrhování, výroba, montáž, údržba, opravy a ověřování systémů jaderného zařízení nebo jejich součástí včetně materiálu k jejich výrobě,

3. navrhování, výroba, údržba, opravy a ověřování obalového souboru pro přepravy, skladování nebo ukládání štěpných látek nebo radioaktivních látek,

4. nakládání s jadernou položkou a provádění výzkumu a vývoje souvisejícího s jadernou položkou,

5. přeprava radioaktivní nebo štěpné látky,

6. uzavření úložiště radioaktivního odpadu,

1. vybrané zařízení, nebo

2. zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, které není vybraným zařízením,

1. analýzy a hodnocení radiační mimořádné události, kterou je analýza v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostí a hodnocení jejich dopadů,

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

c) vybraným zařízením systém, konstrukce, komponenta nebo jiná součást jaderného zařízení, které mají vliv na jadernou bezpečnost a plní bezpečnostní funkci,

b) zařízením s vlivem na jadernou bezpečnost

a) bezpečnostní funkcí činnost systému, konstrukce, komponenty nebo jiné součásti jaderného zařízení, která je významná pro zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,

c) činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti činnost s přímým vlivem na jadernou bezpečnost vykonávaná v rámci řízení celého jaderného zařízení a jeho jednotlivých částí a při manipulaci s jaderným palivem.

b) činností související s využíváním jaderné energie

a) jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a fyzických osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo úniku radioaktivních látek anebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezit následky nehod,

l) národním radiačním havarijním plánem plán zpracovávaný pro území České republiky vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie pro přípravu na řízení a provádění odezvy na radiační nehodu nebo radiační havárii s dopadem mimo zónu havarijního plánování.

k) zónou havarijního plánování oblast v okolí areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, ve které se na základě analýzy a hodnocení radiační mimořádné události uplatňují požadavky na přípravu zavedení neodkladných ochranných opatření podle § 104 odst. 1 písm. a), dalších opatření ochrany obyvatelstva v důsledku předpokládaného překročení referenčních úrovní a jiných opatření ochrany obyvatelstva,

j) areálem jaderného zařízení střežený prostor jaderného zařízení a prostor k němu přiléhající, který je využíván k zajištění výkonu činností souvisejících s využíváním jaderné energie,

i) střeženým prostorem prostor, v němž se nalézá jaderný materiál III. kategorie, nebo chráněný prostor,

h) chráněným prostorem prostor, v němž se nalézá jaderný materiál II. kategorie, vnitřní prostor nebo životně důležitý prostor,

g) životně důležitým prostorem prostor, v němž jsou umístěny systémy a zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

f) vnitřním prostorem prostor, v němž je umístěn nebo skladován jaderný materiál I. kategorie,

e) zvládáním radiační mimořádné události systém postupů a opatření k zajištění

d) radiační havárií radiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která vyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo,

c) radiační nehodou radiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která nevyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo,

a) radiační mimořádnou událostí událost, která vede nebo může vést k překročení limitů ozáření a která vyžaduje opatření, jež by zabránila jejich překročení nebo zhoršování situace z pohledu zajištění radiační ochrany,

n) projektem jaderného zařízení dokumentovaný návrh jaderného zařízení a postupy a návody pro činnosti související s využíváním jaderné energie během životního cyklu tohoto jaderného zařízení.

m) životním cyklem jaderného zařízení období vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie, od umístění jaderného zařízení za účelem jeho provozu až po vyřazení jaderného zařízení z provozu nebo uzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpadu,

l) technickou bezpečností stav trvalé shody vybraného zařízení s technickými požadavky na něj kladenými, při němž není ohroženo lidské zdraví a majetek,

k) limity a podmínkami soubor požadavků, při jejichž plnění je výkon činnosti považován za bezpečný,

j) rozšířenými projektovými podmínkami havarijní podmínky vyvolané scénáři závažnějšími než základní projektová nehoda, které jsou zohledněny při projektování jaderného zařízení,

i) základní projektovou nehodou havarijní podmínky, při kterých správná funkce bezpečnostních systémů zajistí, že nedojde k překročení odpovídajících referenčních úrovní nebo limitů ozáření,

h) havarijními podmínkami stav jaderného zařízení, který není provozním stavem,

g) provozním stavem stav jaderného zařízení, který je normálním provozem nebo abnormálním provozem,

f) abnormálním provozem stav jaderného zařízení odchylující se od normálního provozu, který není plánovaný, ale jehož výskyt lze při provozu jaderného zařízení očekávat a který nevede k poškození palivového systému nebo k porušení palivových elementů a k porušení integrity primárního okruhu; po ukončení abnormálního provozu a odstranění jeho příčin a následků je jaderné zařízení schopno normálního provozu,

e) normálním provozem stav jaderného zařízení, při kterém jsou dodrženy limity a podmínky,

d) zařízením s vlivem na jadernou bezpečnost, které není vybraným zařízením, systém, konstrukce, komponenta nebo jiná součást jaderného zařízení, která má vliv na jadernou bezpečnost, neplní přímo bezpečnostní funkci, ale svým selháním může způsobit ztrátu plnění bezpečnostní funkce vybraného zařízení, nebo zařízení, které slouží ke zvládání rozšířených projektových podmínek,

c) fyzikálním spouštěním etapa uvádění jaderného zařízení do provozu tvořená zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru a následným provedením testů fyzikálního spouštění jaderného zařízení, která začíná první manipulací s jaderným palivem s cílem jej zavézt do jaderného reaktoru,

d) energetickým spouštěním jaderného zařízení etapa životního cyklu jaderného zařízení s jaderným reaktorem, jejímž účelem je ověřit projektové charakteristiky jaderného zařízení na různých výkonových hladinách předpokládaných projektem jaderného zařízení,

(4) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňující neoprávněným činnostem s jaderným zařízením nebo jaderným materiálem,

b) projektovou základní hrozbou soubor vlastností a schopností fyzické osoby, která se nachází uvnitř nebo vně jaderného zařízení nebo u jaderného materiálu, které jsou předmětem fyzické ochrany, a která je způsobilá s tímto předmětem úmyslně protiprávně naložit,

e) zvláštní odbornou způsobilostí schopnost prakticky využít informace a dovednosti získané v rámci požadovaného vzdělání, odborné praxe a odborné přípravy, které jsou předpokladem udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany.

b) provést vyhodnocení záměru vykonávat činnost a jejích očekávaných výsledků z hlediska přínosu pro společnost a jednotlivce (dále jen „odůvodnění“),

c) v rámci odůvodnění vzít v úvahu také postupy nevyužívající jadernou energii a ionizující záření, kterými lze dosáhnout srovnatelného výsledku,

d) vykonávat pouze činnost, jejíž přínos pro společnost a jednotlivce převažuje nad rizikem, které při této činnosti nebo v jejím důsledku vzniká; taková činnost se považuje za odůvodněnou a

e) znovu provést odůvodnění svého jednání, pokud jsou k dispozici nové a důležité poznatky o účinnosti nebo možných důsledcích vykonávané činnosti nebo nové a důležité údaje o jiných technických postupech nebo technologiích.

(2) Každý, kdo využívá jadernou energii, nakládá s jadernou položkou nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen

(1) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen

a) předcházet radiační mimořádné události, a nastane-li, zajistit dodržení postupů pro zvládání radiační mimořádné události a omezit její následky,

b) zajistit bezpečné vykonávání těchto činností a ochranu fyzické osoby a životního prostředí před účinky ionizujícího záření a

c) postupovat tak, aby riziko ohrožení fyzické osoby a životního prostředí bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při zohlednění současné úrovně vědy a techniky a všech hospodářských a společenských hledisek.

a) přednostně zajišťovat jadernou bezpečnost, bezpečnost jaderných položek a radiační ochranu, a to při respektování stávající úrovně vědy a techniky a správné praxe,

(5) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen

c) riziku spojenému s vykonávanými činnostmi a jejich povaze.

b) typu a množství jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu a

a) typu jaderného zařízení nebo kategorii pracoviště se zdroji ionizujícího záření,

b) soustavně a komplexně hodnotit naplňování zásad mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi.

a) při získání nových významných informací o rizicích a následcích těchto činností zhodnotit úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a přijmout opatření ke splnění požadavků tohoto zákona a

b) v existující expoziční situaci a nehodové expoziční situaci opatřením měnícím způsob ozáření, které zajišťuje přínos pro společnost a jednotlivce převyšující způsobenou nebo možnou újmu.

a) v plánované expoziční situaci opatřením s přímým vztahem ke zdroji ionizujícího záření, které zajišťuje přínos pro společnost a ozařovaného jednotlivce převyšující způsobenou nebo možnou újmu a zohledňuje všechna hlediska a stadia činnosti se zdrojem ionizujícího záření, nebo

(3) Splnění povinnosti podle odstavce 2 písm. d) lze dosáhnout

(4) Povinnost zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zabezpečení a bezpečnost jaderného materiálu nebo jiné položky v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, nelze přenést na jinou osobu.

(6) Každý, kdo využívá jadernou energii, vykonává činnosti s jaderným materiálem nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen provést zabezpečení.

(7) Každý, kdo využívá jadernou energii, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení provádět sběr, třídění, analýzu, dokumentování a využívání zkušeností a bezpečnostně významných informací systémem zpětné vazby a zohlednit význam vzájemného působení pracovníků, zařízení a organizačního uspořádání.

(8) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení využívat přístup odstupňovaný podle velikosti možného ozáření a jeho možných důsledků (dále jen „odstupňovaný přístup“). Odstupňovaný přístup musí odpovídat

(9) Opatření sloužící k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní musí být navržena a provedena tak, aby se v rozumně dosažitelné míře nevhodně neovlivňovala.

(2) Každý, kdo nalezne jaderný materiál nebo jiný zdroj ionizujícího záření nebo kdo má podezření, že nalezený předmět je zdrojem ionizujícího záření, je povinen neprodleně oznámit nález Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) nebo Policii České republiky, která tuto skutečnost neprodleně sdělí Úřadu.

(1) Jaderná energie a jaderná položka mohou být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky⁵) pouze pro mírové účely.

(7) Každý, kdo zjistí skutečnost, která by mohla vést nebo vede k ozáření fyzické osoby způsobujícímu ohrožení jejího zdraví nebo života, je povinen ji oznámit neprodleně Úřadu.

a) rozsah, způsob a lhůty pro oznamování zahájení a rozsahu činností podle odstavce 5 Úřadu,

b) rozsah, způsob a dobu uchovávání informací o těžbě a zpracování uranové nebo thoriové rudy na území České republiky a jejich předávání Úřadu.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

(3) Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo závažné poškození jaderného materiálu nebo jiného zdroje ionizujícího záření anebo jeho obalu, nebo odcizení vybrané položky v jaderné oblasti anebo položky dvojího použití v jaderné oblasti, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu.

(4) Každý, kdo zjistí na území České republiky vznik nehodové expoziční situace, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu.

(5) Každý, kdo vyrábí obalové soubory pro ozářené jaderné palivo, provádí výstavbu horkých komor, provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu nebo vykonává jiné činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Euratomu upravujícím uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu⁶), je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu.

(6) Každý, kdo na území České republiky těží nebo zpracovává uranové nebo thoriové rudy, je povinen uchovávat informace o této činnosti a předávat je Úřadu.

b) dovoz nebo transfer z členského státu Euratomu podle odstavce 4.

(2) Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu a podpora provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu nebo účast na něm jsou zakázány.

(3) Dovoz radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na území České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu je zakázán, nejedná-li se o

(1) Výroba jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich získávání jakýmkoliv jiným způsobem a poskytování nebo vyhledávání jakékoliv pomoci při vývoji a výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení je zakázána. Získání kontroly nad jadernými zbraněmi nebo jinými jadernými výbušnými zařízeními jakýmkoli způsobem je zakázáno.

a) zpětný dovoz radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfer z členského státu Euratomu povolený podle tohoto zákona, nebo

b) státu, který je signatářem Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé a který není členským státem Euratomu, pokud nejde o vývoz použitého zdroje ionizujícího záření vyrobeného v tomto státě nebo radioaktivní odpad vzniklý z materiálu vyvezeného z tohoto státu za účelem jeho zpracování anebo přepracování v České republice, nebo

(7) Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky jako poštovní zásilky provozovatelem poštovní služby je zakázána.

(6) Dovoz, vývoz nebo transfer jaderné položky, který je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, je zakázán.

(4) Dovoz radioaktivního odpadu nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití na území České republiky je povolen, pouze pokud je zajištěn neprodlený vývoz nebo transfer zpracovaného radioaktivního odpadu a radioaktivního odpadu, který vznikl při zpracování dovezeného nebo transferovaného radioaktivního odpadu, do země původu.

(5) Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do

a) místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky,

c) státu, který nemá podle stanoviska příslušného orgánu státu původu radioaktivního odpadu právním předpisem upraveno bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem nebo nemá zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem.

(2) Přidávání radioaktivních látek do potravin, krmiv, hraček, osobních předmětů používaných k ozdobným účelům a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků, jsou zakázány.

(1) Činnost, která by po uzavření úložiště radioaktivních odpadů mohla vést k narušení izolačních bariér úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu a ke kontaminaci fyzické osoby anebo složky životního prostředí radioaktivní látkou nebo jejich vystavení ionizujícímu záření, je zakázána.

(3) Prodej nebo zpřístupnění spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem veřejnosti, pokud nesplňuje podmínky pro zproštění povinnosti ohlášení, registrace nebo povolení podle § 67, jsou zakázány.

(6) Distribuce nebo instalace autonomního ionizačního hlásiče požáru je zakázána.

(7) Záměrné ozáření fyzické osoby nesmí být provedeno, pokud jeho přínos pro společnost a jednotlivce není významně vyšší než riziko z něj plynoucí.

(5) Je zakázáno ředit radioaktivní látku uvolňovanou z pracoviště za účelem dosažení koncentrace radionuklidu, která je předpokladem uvolňování radioaktivní látky z pracoviště bez povolení Úřadu. Za ředění podle věty první se nepovažuje mísení, k němuž dochází v běžném provozu pracoviště.

(4) Činnost způsobující aktivaci materiálu vedoucí ke zvýšení aktivity materiálu, které nelze z hlediska radiační ochrany zanedbat při dodávání výrobku z tohoto materiálu na trh nebo při jeho výrobě, a dovoz nebo vývoz tohoto materiálu nebo výrobku z něj, se považují za neodůvodněné. V případě hraček a osobních předmětů používaných k ozdobným účelům jsou činnosti podle věty první zakázány.

c) provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie; prováděcí právní předpis stanoví výčet změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,

b) provoz pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie,

a) výstavba pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

f) provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení.

e) jednotlivé etapy vyřazování z provozu jaderného zařízení a

d) provoz jaderného zařízení,

k) mísení radioaktivních látek uvolňovaných z pracoviště podle § 93 odst. 1 písm. b) za účelem jejich opakovaného použití nebo recyklace.

j) dodávání stavebního materiálu na trh, překročí-li efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu 1 mSv za rok ze zevního ozáření; prováděcí právní předpis stanoví výčet stavebních materiálů, a

i) poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie kromě případů, kdy je činnost vykonávána ojediněle nebo hrozí nebezpečí z prodlení a kdy provozovatel kontrolovaného pásma zajistí všechny požadavky radiační ochrany pracovníků, kteří tuto činnost vykonávají,

h) vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to

(2) Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností v rámci expozičních situací:

(1) Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností souvisejících s využíváním jaderné energie:

7. měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 95 odst. 1 písm. b) včetně jejich provádění pro vlastní potřebu,

6. měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě podle § 100 odst. 2 písm. a) a ve stavebních výrobcích a surovinách s očekávaným zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů, které jsou určeny k zabudování do staveb s obytnými nebo pobytovými místnostmi (dále jen „stavební materiál“), podle § 101 odst. 2 písm. a), včetně jejich provádění pro vlastní potřebu, a

5. měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě pro účely prevence pronikání radonu do stavby podle § 98 nebo ochrany před přírodním ozářením ve stavbě podle § 99 a stanovení radonového indexu pozemku podle § 98 včetně jejich provádění pro vlastní potřebu,

4. zajištění soustavného dohledu nad radiační ochranou (dále jen „soustavný dohled“) dohlížející osobou,

3. monitorování pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, výpustí z tohoto pracoviště, jeho okolí, okolí úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu, odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu a monitorování pro účely umisťování nebo výstavby jaderného zařízení,

2. měření a stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu pro účely podle § 93 a 96 včetně jejich provádění pro vlastní potřebu,

1. provádění osobní dozimetrie radiačních pracovníků kategorie A včetně jejího provádění pro vlastní potřebu,

9. opravy a servis zdroje ionizujícího záření kromě oprav a servisu generátoru záření, které nemohou být spojeny s ozářením fyzické osoby, a oprav a servisu prováděných držitelem povolení k používání tohoto zdroje, není-li oprava spojena s vyšším potenciálním ozářením než běžný provoz,

8. hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření zkouškami zdroje ionizujícího záření ke schválení typu výrobku, posuzováním shody vlastností zdroje ionizujícího záření podle jiného právního předpisu⁷), přejímací zkouškou zdroje ionizujícího záření a zkouškou dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření,

7. používání zdroje ionizujícího záření kromě používání spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem, jehož výroba, dovoz nebo vývoz byly povoleny, zdroje ionizujícího záření, který je nedílnou součástí technologických celků nebo provozních médií na pracovišti, k jehož provozu je uživatel oprávněn na základě povolení podle písmene b), zdroje ionizujícího záření používaného pouze v rozsahu, k němuž je uživatel oprávněn na základě jiných povolení, a používání zdroje ionizujícího záření, které je registrováno Úřadem nebo bylo Úřadu ohlášeno,

6. provozování uznaného skladu za účelem skladování radionuklidového zdroje,

c) uvádění do provozu jaderného zařízení,

5. instalace nebo uvádění do provozu zdroje ionizujícího záření kromě instalace nebo uvádění do provozu zdroje ionizujícího záření, které provádí osoba oprávněná používat zdroj ionizujícího záření a které není spojeno s vyšším rizikem ozáření než běžné používání,

4. distribuce zdroje ionizujícího záření kromě distribuce generátoru záření,

3. vývoz zdroje ionizujícího záření kromě vývozu zdroje ionizujícího záření pro vlastní potřebu, vývozu nevýznamného a drobného zdroje a vývozu generátoru záření,

2. dovoz zdroje ionizujícího záření kromě dovozu zdroje ionizujícího záření pro vlastní potřebu nebo dovozu generátoru záření,

11. vyhledávání a identifikace nalezeného zdroje ionizujícího záření při podezření, že je opuštěným zdrojem, a jeho následné zajištění,

10. nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích a

1. výroba zdroje ionizujícího záření kromě výroby generátoru záření, který je nevýznamným zdrojem ionizujícího záření,

b) výstavba jaderného zařízení,

a) umístění jaderného zařízení,

g) přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku,

f) nakládání se zdrojem ionizujícího záření, a to

e) uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nestanoví-li tento zákon jinak,

d) jednotlivé etapy vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,

b) přepravě radioaktivní látky; prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro určení radioaktivních látek, jejichž přeprava podléhá povolení, jejich klasifikaci a požadavky, které musí splňovat, a vymezí technické požadavky pro určení obalového souboru k přepravě radioaktivních látek a požadavky na něj kladené,

(6) Povolení Úřadu je nutné k

(5) Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nešíření jaderných zbraní:

(4) Povolení Úřadu je nutné k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, a to k

(3) Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem:

c) přepravě radioaktivní nebo štěpné látky za zvláštních podmínek, nelze-li s ohledem na hospodářské a společenské podmínky splnit všechny požadavky stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem⁸) a tyto požadavky jsou nahrazeny zvláštními požadavky, které zajišťují, že úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události při přepravě je stejná nebo vyšší, a

d) přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, přesahuje-li jejich aktivita a hmotnostní aktivita radionuklidů v nich obsažených zprošťovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem a je-li státem původu, státem určení nebo prvním státem průvozu Euratomu Česká republika, s výjimkou přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z členského státu Euratomu do České republiky nebo jeho průvozu přes Českou republiku, není-li Česká republika prvním státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupují.

a) nakládání s jaderným materiálem a

b) dovoz nebo vývoz jaderné položky nebo průvoz jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti.

a) odborné přípravě a další odborné přípravě pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (dále jen „vybraný pracovník“) a

b) přípravě fyzické osoby zajišťující radiační ochranu osoby, jejíž registrace byla provedena podle tohoto zákona (dále jen „registrant“).

a) nakládání s radioaktivním odpadem, s výjimkou shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpadu přímo u původce radioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat jako s otevřeným radionuklidovým zdrojem,

b) uzavření úložiště radioaktivního odpadu,

c) zpětný dovoz radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfer z členského státu Euratomu a

d) dovoz radioaktivního odpadu do České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití.

a) přepravě štěpné látky; prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro určení štěpných látek, jejichž přeprava podléhá povolení, jejich klasifikaci a požadavky, které musí splňovat, a vymezí technické požadavky pro určení obalového souboru k přepravě štěpných látek a požadavky na něj kladené,

(7) Povolení Úřadu je nutné k úplnému vyřazení.

(8) Činnost, k níž je nutné povolení Úřadu s výjimkou činnosti podle odstavce 2 písm. h) a i) a odstavce 6, není službou podle zákona o volném pohybu služeb. Povolení Úřadu je třeba též k činnosti vykonávané osobou, která má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie a je držitelem oprávnění k výkonu této činnosti v tomto státě.

1. zubního rentgenového zařízení pro lékařské ozáření,

a) dovozu generátoru záření kromě dovozu pro vlastní potřebu,

2. rentgenového kostního denzitometru pro lékařské nebo nelékařské ozáření a

3. skiagrafického nebo intraorálního rentgenového zařízení ve veterinární medicíně.

c) distribuci generátoru záření a

d) používání

b) vývozu generátoru záření kromě vývozu pro vlastní potřebu a vývozu generátoru záření, který je nevýznamným nebo drobným zdrojem ionizujícího záření,

b) provádění transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky z jaderné oblasti.

a) používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření k lékařskému nebo nelékařskému ozáření, nebo

c) právnická osoba a právnická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, je bezúhonná a

(2) Splnění předpokladu odborné způsobilosti není vyžadováno pro činnost podle § 9 odst. 6.

b) fyzické osoby, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, jsou plně svéprávné, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá,

(1) Činnost podléhající povolení nebo registraci lze vykonávat za předpokladu, že

a) fyzická osoba je plně svéprávná, bezúhonná a odborně způsobilá,

d) fyzická osoba, která je zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, je plně svéprávná a bezúhonná.

b) k trestu odnětí svobody v délce trvání delší 3 let, žádá-li o povolení.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena

a) pro trestný čin, pokud souvisí s povolovanou anebo registrovanou činností, nebo

c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území právnická osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti.

a) výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jehož osoba je nebo byla státním příslušníkem nebo v němž má nebo měla adresu bydliště,

b) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti, nebo

c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti.

a) výpisem z rejstříku trestů,

b) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má právnická osoba sídlo, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti, nebo

(3) Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje

(4) Bezúhonnost právnických osob se prokazuje

(5) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) a c) a odstavce 4 písm. b) a c) nesmí být starší 3 měsíců.

(6) Úřad si vyžádá výpis z rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle jiného právního předpisu⁹).

a) pro radiační činnosti, vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany a nakládání s jaderným materiálem dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou nebo dokladem o ukončeném středním vzdělání s výučním listem a praxí v oboru v délce nejméně 3 roky,

b) pro činnosti související s využíváním jaderné energie neuvedené v písmenu a) a činnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném ve studijních programech v oblasti technických věd, technologií nebo aplikace přírodních věd a praxí v oboru v délce nejméně 3 roky.

(2) Při uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci pro výkon činností uvedených v odstavci 1 postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, pokud uznání odborné kvalifikace nebylo již provedeno jiným správním orgánem podle jiného právního předpisu¹⁰). Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem prokazujícím odbornou způsobilost podle tohoto zákona.

(1) Odborná způsobilost se prokazuje

(3) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle jiného právního předpisu.

(4) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo předkládané fyzickou osobou z tohoto státu.

1. žadatelem,

3. zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, a

2. členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, nebo

(2) Žádost o povolení musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem,

(1) Žádost o povolení musí obsahovat

a) předmět povolované činnosti,

b) rozsah výkonu povolované činnosti,

c) místo výkonu povolované činnosti, liší-li se od místa pobytu nebo sídla žadatele,

d) dobu výkonu povolované činnosti, má-li být jiná než neurčitá nebo nejvýše možná podle § 21 odst. 2 písm. a) až f),

e) předpokládaný způsob ukončení povolované činnosti,

f) datum narození, rodné příjmení, liší-li se od současného, a místo a okres narození fyzické osoby, která je

g) evidenční číslo držitele povolení přidělované Úřadem (dále jen „evidenční číslo“), pokud již bylo přiděleno.

a) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost, jde-li o fyzickou osobu, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost alespoň jednoho ze členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,

b) je-li ustavována dohlížející osoba, jejím písemným souhlasem,

c) je-li vyžadováno pojištění odpovědnosti za jadernou škodu, dokladem prokazujícím sjednání pojištění odpovědnosti za jadernou škodu nebo dokladem o jiném finančním zajištění,

d) požadovanou dokumentací pro povolovanou činnost a

e) v případě, že při povolované činnosti má vznikat radioaktivní odpad, dokladem o zajištění bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem včetně financování tohoto nakládání.

(3) Změnu skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je držitel povolení povinen Úřadu neprodleně oznámit.

a) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby pro registrovanou činnost nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro registrovanou činnost alespoň jednoho ze členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,

(1) Žádost o registraci musí být podána na registračním formuláři.

(2) Žádost o registraci musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem,

c) dokumentací pro registrovanou činnost.

b) dokladem o ustanovení fyzické osoby zajišťující radiační ochranu registranta (dále jen „osoba zajišťující radiační ochranu registranta“) a jejím písemným souhlasem s ustanovením a

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

b) výčet dokumentace pro registrovanou činnost a požadavky na její obsah.

a) vzory registračních formulářů,

(2) Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti musí obsahovat

a) určení používaných zdrojů ionizujícího záření, účel použití a jejich počet,

f) prohlášení o konečném použití jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti.

e) adresu dodavatele a osoby, která bude s jaderným materiálem nebo vybranou položkou v jaderné oblasti nakládat (dále jen „koncový uživatel“), a

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu,

c) předpokládaný způsob a termín uskutečnění transferu jaderné položky,

b) množství, název a specifikaci vybrané položky v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu,

a) v případě jaderného materiálu jeho množství a kategorii,

c) předpokládaný způsob bezpečného ukončení používání zdroje ionizujícího záření.

b) adresu pracoviště, kde se nachází používaný zdroj ionizujícího záření, a

(1) Ohlášení používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření musí obsahovat

(4) Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti určené k zajištění provozu jaderného zařízení, jejíž nedodání by mohlo vést k ohrožení jaderné bezpečnosti nebo snížení úrovně radiační ochrany anebo zvládání radiační mimořádné události jaderného zařízení, musí být v případě nebezpečí z prodlení provedeno nejméně 5 pracovních dnů před předpokládaným zahájením činnosti s jaderným materiálem nebo vybranou položkou v jaderné oblasti.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti prohlášení o konečném použití jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti.

(3) Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti musí být provedeno nejméně 30 dnů před předpokládaným zahájením činnosti.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vydání povolení činí

e) 90 dnů pro ostatní povolení.

d) 6 měsíců pro povolení

c) 12 měsíců pro povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

b) 18 měsíců pro povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením,

a) 12 měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízení,

1. uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,

2. provozu jaderného zařízení,

3. provozu pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením,

4. k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení,

5. k uzavření úložiště radioaktivního odpadu,

(1) Povolení se vydává na základě žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení, pokud v souvislosti s činností související s využíváním jaderné energie nebo s činností v rámci expoziční situace jiný právní předpis vyžaduje vedení řízení, v němž veřejnost nebo dotčené osoby mohou uplatňovat zájem na ochraně životního prostředí a ve kterém jsou dotčeny zájmy podle tohoto zákona, nebo nemůže-li mít činnost vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o vydání povolení nemá odkladný účinek.

(3) Povolení k činnostem podle § 9 odst. 2 písm. h) a i) a odst. 6 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(1) Pokud žádost o registraci obsahuje náležitosti podle § 17 a jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad provede registraci do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři.

(2) Nemá-li žádost o registraci náležitosti podle § 17, vyzve Úřad žadatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění nedostatků a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může Úřad na žádost žadatele prodloužit lhůtu k odstranění nedostatků žádosti, a to i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení registrace a její potvrzení.

(3) Odstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se žádost o registraci od počátku za bezvadnou. Neodstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení. Pokud žadatel před vydáním rozhodnutí nedostatky odstraní a Úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro provedení registrace, provede registraci a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři.

(4) Nesplňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení.

e) v případě povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky zvláštní podmínky týkající se způsobu provádění přepravy, identifikační údaje rozhodnutí a odkazy na mezinárodně stanovené požadavky k přepravě.

d) dobu, na kterou se povolení vydává, jde-li o povolení na dobu určitou, a

b) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení, které je vydáváno na dobu nejvýše 10 let,

c) podmínky vykonávání a ukončení povolované činnosti,

c) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, které je vydáváno na dobu nejvýše 10 let,

d) povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu, které je vydáváno na dobu nejvýše 20 let,

e) povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, které je vydáváno na dobu nejvýše 5 let,

f) povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, které je vydáváno na dobu nejvýše 3 let.

a) evidenční číslo,

b) předmět a rozsah povolované činnosti,

(2) Povolení je vydáváno na dobu neurčitou s výjimkou

(1) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede

a) povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru, které je vydáváno na dobu nejvýše 5 let,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví zvláštní podmínky týkající se způsobu provádění přepravy, identifikační údaje rozhodnutí a odkazy na mezinárodně stanovené požadavky k přepravě vyžadované v rozhodnutí o vydání povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky.

b) došlo-li k podstatné změně skutečností, na základě kterých bylo původní povolení vydáno, nebo

(2) Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. Ustanovení § 19 odst. 2 se použije obdobně.

(1) Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí o vydání povolení

c) došlo-li ke změně při výkonu původně povolené činnosti, která je podstatná z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení.

a) na základě žádosti držitele povolení, dochází-li ke změně v povolené činnosti, která z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení není zanedbatelná,

(3) V řízeních podle odstavce 1 písm. b) a c) je účastník řízení povinen předložit Úřadu na vyžádání doklady potřebné pro vydání nového rozhodnutí, které dokládají změnu skutečností oproti stavu, za nějž bylo vydáno původní rozhodnutí, a splnění podmínek stanovených zákonem.

c) držitel povolení přestal splňovat podmínky rozhodné pro vydání povolení, nebo

b) v případě povolení podle § 21 odst. 2 uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo

a) dnem zániku právnické osoby nebo u fyzické osoby smrtí,

d) držitel povolení o jeho zrušení písemně požádal a prokázal, že zajistil jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, bezpečné nakládání s jaderným materiálem a zvládání radiační mimořádné události.

(8) Právní nástupce držitele povolení, jehož povolení zaniklo podle odstavce 4 písm. a), a právnická osoba, jejíž povolení bylo zrušeno v důsledku přeměny podle odstavce 6 písm. b), jsou povinni neprodleně po zániku povolení zajistit bezpečné ukončení povolené činnosti a do doby bezpečného ukončení povolené činnosti jsou povinni zajistit plnění povinností stanovených tímto zákonem. V povolené činnosti jsou tyto osoby oprávněny pokračovat i bez povolení, pokud zajistí plnění povinností stanovených tímto zákonem a podají žádost o povolení k činnosti do 30 dnů od zániku povolení.

c) dnem nabytí právních účinků rozhodnutí Úřadu o zrušení povolení.

a) držitel povolení závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstranil závažné nedostatky v činnosti zjištěné Úřadem,

b) při přeměně právnické osoby, která je držitelem povolení, dojde ke změně v povolené činnosti, která není zanedbatelná z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,

(7) Držitel povolení je před zánikem povolení povinen v souladu s tímto zákonem ukončit povolenou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v povolené činnosti.

(6) Úřad zruší povolení, jestliže

(5) Pokud držitel povolení nehodlá dále vykonávat povolenou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení povolení.

(4) Povolení zaniká

(1) Úřad vede rejstříky

(5) Informace podle § 77 odst. 1, § 93 odst. 2 písm. b), § 95 odst. 1 písm. c), § 96 odst. 2 písm. a), § 100 odst. 2 písm. b) a § 101 odst. 2 písm. b) předává povinná osoba Úřadu elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon. Obdobně předává Úřadu informace podle § 25 odst. 1 písm. f) držitel povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 a § 9 odst. 2 písm. h) bodů 1, 2 a 5. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací podle § 25 odst. 1 písm. f), které jsou předávány Úřadu, a četnost jejich předávání.

(4) Každý, kdo se seznámil s informacemi týkajícími se zabezpečení a specifikace zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položky, jejichž zveřejnění by mohlo vést k jejich zneužití a ohrožení veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo bezpečnosti zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položky, je povinen zachovávat mlčenlivost a neposkytovat je veřejnosti podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím¹¹). Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního nebo jiného obdobného poměru.

(3) Informace vztahující se k jadernému zařízení nebo zdroji ionizujícího záření včetně jaderného materiálu jsou zveřejňovány souhrnně bez uvedení osobních údajů, obdobných údajů právnických osob a údajů o umístění zdroje ionizujícího záření.

(2) Informace podle odstavce 1 jsou zveřejňovány bez uvedení data narození a údaje o místu pobytu.

(1) Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o

(7) Údaje uvedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení.

(6) V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:

(5) V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:

(4) Rejstříky podle odstavců 1 a 2 jsou veřejné.

(3) Účelem rejstříků podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

(2) Správa vede rejstřík původců radioaktivních odpadů.

(8) Údaje uvedené v seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení, s výjimkou údajů uvedených v seznamech podle odstavce 1 písm. c) a e), které jsou zpracovávány po dobu, nežli fyzická osoba, které se údaje týkají, dosáhne věku 75 let, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během níž byla tato fyzická osoba vystavena profesnímu ozáření.

(7) V seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:

(6) V seznamech podle odstavce 1, s výjimkou seznamů podle písmen d) a h), a podle odstavce 2 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:

(5) Úřad vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a i) osobě, která prokáže právní zájem. Správa vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 2 osobě, která prokáže právní zájem. Vydání výpisu může být nahrazeno poskytnutím informací z informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Seznamy podle odstavce 1 písm. a), f) a h) jsou veřejné. Seznamy podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a i) a odstavce 2 jsou neveřejné.

(3) Účelem seznamů podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, nešíření jaderných zbraní a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

(2) Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) vede seznam radioaktivních odpadů.

(1) Úřad vede seznamy

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Držitel povolení a registrant jsou povinni

(7) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost.

(6) Úřad na základě žádosti rozhodne o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost nemá odkladný účinek.

(5) Změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, je držitel povolení povinen oznámit Úřadu 30 dnů nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, 72 hodin před tím, než hodlá postupovat v souladu s nimi, nestanoví-li Úřad, s ohledem na význam této dokumentace pro zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo nešíření jaderných zbraní, v podmínkách povolení jinak. Nejsou-li změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, v souladu s požadavky odstavce 4, Úřad vyzve držitele povolení k odstranění nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Držitel povolení není oprávněn postupovat podle změněné dokumentace pro povolovanou činnost, pokud není v souladu s požadavky odstavce 4.

(4) Držitel povolení je povinen dokumentaci pro povolovanou činnost uchovávat po dobu výkonu povolované činnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, a udržovat ji v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe a skutečným stavem povolené činnosti.

(3) Úřad rozhodnutím schvaluje dokumentaci pro povolovanou činnost, pokud je to tímto zákonem stanoveno. Žadatel je jediným účastníkem řízení, pokud v souvislosti s povolovanou činností související s využíváním jaderné energie nebo činností v rámci expoziční situace jiný právní předpis vyžaduje vedení řízení, v němž veřejnost nebo dotčené osoby mohou uplatňovat zájem na ochraně životního prostředí a ve kterém jsou dotčeny zájmy podle tohoto zákona, nebo nemůže-li mít činnost vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření. Schválení dokumentace pro povolovanou činnost a vydání povolení provede Úřad ve společném řízení, pokud spolu řízení časově souvisejí. Odvolání proti rozhodnutí o schválení dokumentace pro povolovanou činnost nemá odkladný účinek.

(2) Výčet dokumentace pro povolovanou činnost je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona.

(1) Držitel povolení je povinen postupovat v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost.

(5) Právní nástupce registranta, jehož registrace zanikla smrtí, nebo jeho zánikem, šlo-li o právnickou osobu, je oprávněn pokračovat v registrované činnosti po dobu 30 dnů od zániku registrace, pokud zajistí plnění podmínek pro výkon registrované činnosti stanovených tímto zákonem.

(4) Registrant je před zánikem registrace povinen v souladu s tímto zákonem ukončit registrovanou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v registrované činnosti.

(3) Úřad zruší registraci, jestliže registrant

(2) Pokud registrant nehodlá dále vykonávat registrovanou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení registrace.

(1) Registrace zaniká

a) smrtí fyzické osoby, která je registrantem,

b) dnem zániku registranta, je-li právnickou osobou, nebo

c) dnem nabytí právních účinků rozhodnutí Úřadu o zrušení registrace.

a) přestal splňovat předpoklady rozhodné pro provedení registrace nebo závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) ve stanovené lhůtě neprovedl opatření k nápravě uložená Úřadem, nebo

c) požádal o zrušení registrace.

a) oznamovat Úřadu neprodleně každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení nebo provedení registrace, s výjimkou údajů, které jsou zjistitelné z veřejného registru,

b) vyšetřit neprodleně každé porušení tohoto zákona a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace,

c) hodnotit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení v rozsahu platných požadavků,

d) zajistit výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany vybranými pracovníky, kteří plní povinnosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany stanovené tímto zákonem,

e) dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení a pracoviště se zdrojem ionizujícího záření a bezpečného vykonávání jiné povolené nebo registrované činnosti a technické a organizační podmínky bezpečného nakládání se zdrojem ionizujícího záření a postupovat v souladu s vnitřními předpisy,

f) sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a informace o nich uchovávat a předávat Úřadu, účastnit se porovnávacích měření pořádaných Úřadem a přijmout opatření k nápravě, není-li účast v porovnávacím měření úspěšná,

g) zajistit vhodné přístrojové vybavení k měření veličin podle písmene f),

h) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a jaderných položek a evidované údaje předávat Úřadu,

i) předávat Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem nebo předpisy Euratomu nebo Evropské unie, včetně identifikačních údajů fyzických osob, a tyto údaje poskytovat Úřadu,

j) poskytovat součinnost inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Evropské komise a zástupcům Evropské komise při výkonu mezinárodní kontroly podle § 205 a

k) ověřovat pravidelně u fyzické osoby vykonávající citlivou činnost podle tohoto zákona, zda je oprávněna k výkonu této činnosti.

a) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

b) rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a dobu uchovávání informací o nich,

c) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

d) rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdrojích ionizujícího záření a jaderných položkách a lhůty pro jejich předávání Úřadu,

e) okruh údajů podle odstavce 1 písm. i) a způsob jejich předávání.

a) jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,

b) jaderných materiálů,

c) údajů o ozáření radiačních pracovníků a zasahujících osob,

d) údajů o lékařském ozáření,

e) osobních radiačních průkazů,

f) schválených typů obalových souborů pro přepravu a skladování štěpných nebo radioaktivních látek, zdrojů ionizujícího záření a dalších výrobků,

g) vyvezených, dovezených a transferovaných vybraných položek v jaderné oblasti,

h) dat z monitorování radiační situace na území České republiky,

i) údajů charakterizujících ozáření z přírodního zdroje záření.

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,

d) adresa místa pobytu.

a) název,

b) identifikační číslo osoby,

c) adresa sídla.

a) držitelů povolení,

b) registrantů,

c) ohlašovatelů,

d) držitelů oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

e) osob neuvedených v písmenech a) až d), jimž jsou stanoveny povinnosti k zajištění radiační ochrany,

f) kontrolovaných osob.

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,

d) adresa místa pobytu.

a) název,

b) identifikační číslo osoby,

c) adresa sídla.

a) zahájeném řízení o vydání povolení k činnosti související s využíváním jaderné energie a vydaných povoleních,

b) udělených oprávněních k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

c) provedených registracích,

d) ohlašovatelích,

e) datech z monitorování radiační situace na území České republiky,

f) provedeném periodickém hodnocení bezpečnosti.

c) osobou, která navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo provádí jeho změnu,

b) osobou projektující jaderné zařízení,

a) držitelem povolení podle

(1) K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení

f) osobou provádějící posouzení území k umístění jaderného zařízení podle § 47.

d) osobou, která připravuje, řídí a provádí výstavbu staveb a technologických celků, jež jsou součástí jaderného zařízení,

4. § 9 odst. 3 a 4,

3. § 9 odst. 2 písm. f) bodu 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie,

2. § 9 odst. 2 písm. a) až d),

1. § 9 odst. 1,

e) osobou provádějící hodnocení bezpečnosti podle § 48 a

5. § 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

(2) Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat

b) možným následkům neshody vykonávaných procesů a činností s dokumentovanými požadavky (dále jen „neshoda“) a jejímu vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a kvalitu výstupu z procesů a činností a

a) složitosti procesů a činností, které ovlivňují jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „procesy a činnosti“), jejich vstupů a výstupů a jejich významu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

c) potřebnosti a přiměřenosti zdrojů pro procesy a činnosti, jejich vstupů a výstupů.

(3) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna

e) stanovit vnitřní orgány nebo pracovníky, kteří mají obecnou povinnost zajistit zavedení a udržování systému řízení,

f) stanovit práva a povinnosti pracovníků a způsob komunikace mezi nimi tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

g) plánovat zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a toto plánování dokumentovat,

h) provádět změny systému řízení způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí systému řízení,

i) posuzovat účinnost systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn a

j) integrovat všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení nebo na ni mohou mít negativní vliv, tak, aby byly naplňovány ve vzájemném souladu.

d) určit organizační strukturu a vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami,

c) dokumentovat systém řízení včetně procesů a činností a postupovat podle dokumentace systému řízení,

b) plánovaně řídit a provádět procesy a činnosti tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

a) určit procesy a činnosti včetně procesů, u nichž nelze v plném rozsahu ověřit soulad jejich výstupu s požadavky na něj (dále jen „zvláštní procesy“),

e) postup provádění změn systému řízení,

g) postupy řízení neshody.

(5) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

b) obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení,

c) pravidla provádění a řízení procesů a činností včetně zvláštních procesů,

d) způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování,

f) pravidla posuzování účinnosti systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn,

a) požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení,

d) předcházení opakování neshody.

c) neprodlené nápravě neshody a

b) odhalování neshody,

a) předcházení neshodě,

(7) Prováděcí právní předpis stanoví

(4) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k

(6) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost.

(1) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb.

(2) Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona.

(3) Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací.

(7) Osoba podle § 29 odst. 1 je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“).

a) rozsah a způsob komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby,

b) opatření pro dohled nad dodavatelem výrobku nebo služby,

c) požadavky na systém řízení dodavatele, včetně požadavků na procesy a činnosti, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

d) požadavky na kvalifikaci pracovníků provádějících procesy a činnosti v systému řízení dodavatele,

e) požadavky na pravidelné hodnocení systému řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnosti z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

f) způsob nakládání s výsledky hodnocení procesů a činností a jejich výstupů v systému řízení dodavatele a

g) rozsah a způsob posouzení, zda dodávané výrobky nebo služby splňují ujednané požadavky.

(6) Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(5) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat

(4) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

b) rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti.

a) způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti,

(8) Požadavky podle odstavců 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranu.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany může vybraný pracovník vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Úřadem.

(3) Za osobnostně způsobilého se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje vybraný pracovník, u něhož byly zjištěny výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.

a) má požadované vzdělání, odbornou praxi a absolvoval odbornou přípravu,

b) je osobnostně způsobilý v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti a zdravotně způsobilý podle zákona o specifických zdravotních službách, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, a

c) úspěšně složil zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany na základě žádosti vybraného pracovníka, pokud

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

(5) Odbornou přípravu podle odstavce 2 písm. a) lze pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany nahradit absolvováním studijního programu k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika.

(4) Úřad uzná odbornou kvalifikaci získanou v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci jako zvláštní odbornou způsobilost pro výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Při uznávání odborné kvalifikace postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

e) výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti.

d) náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti,

b) druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti,

a) výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

c) typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti,

(2) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí, s výjimkou dokladů o vzdělání vydaných v členském státu Evropské unie nebo předkládaných žadatelem z tohoto státu, musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle jiného právního předpisu.

b) v případě činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti dokladem osobnostní a zdravotní způsobilosti v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti.

a) dokladem o dosaženém požadovaném vzdělání, absolvování odborné praxe a absolvování odborné přípravy a

(3) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost je žadatel povinen složit do 12 měsíců od podání žádosti před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. Zkušební komise má nejméně 3 členy a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Úřadu.

(1) Žádost o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany musí být doložena

b) určení rozsahu činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, k jejímuž vykonávání je držitel oprávnění oprávněn.

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu,

(9) Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nahrazuje úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou Úřadem.

(8) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se uděluje na dobu nejvýše 8 let, a to v závislosti na počtu předchozích oprávnění k vykonávání téže činnosti, která byla témuž žadateli udělena, a na výsledku zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost.

(7) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany se uděluje na dobu neurčitou.

(6) Doklad zvláštní odborné způsobilosti obsahuje

c) délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti.

(5) Žadateli, který na základě zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost získal oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, vydá Úřad doklad zvláštní odborné způsobilosti.

(4) Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost nebo její část je žadatel oprávněn v rámci období podle odstavce 3 opakovat nejvýše dvakrát.

b) podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost,

(10) Prováděcí právní předpis stanoví

a) rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení,

(3) Držitel oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je povinen se podrobit pravidelnému ověřování své osobnostní a zdravotní způsobilosti.

(1) Držitel oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany je povinen se účastnit další odborné přípravy.

(2) Vznikne-li důvodné podezření, že úroveň zvláštní odborné způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany není zachována, je Úřad oprávněn nařídit a provést jeho přezkoušení. Úřad postupuje při přezkoušení obdobně jako při udělování oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

c) doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem pro zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

a) smrtí držitele oprávnění,

b) omezením svéprávnosti držitele oprávnění,

c) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, nebo

d) nabytím právních účinků rozhodnutí o zrušení oprávnění podle odstavce 5 nebo 6.

a) závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon,

b) poruší zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření,

c) neuspěje při přezkoušení,

d) pozbude osobnostní nebo zdravotní způsobilost v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti,

e) dlouhodobě nevykonává činnost, k níž bylo oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany uděleno, nebo

f) požádá o jeho zrušení.

a) náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění,

b) interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

(7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany nemá odkladný účinek.

(6) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud došlo k podstatné změně podmínek, za kterých bylo oprávnění k vykonávání těchto činností uděleno.

(5) Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud držitel oprávnění

(4) Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zaniká

b) udržovací poplatek,

c) poplatek za požádání o předběžnou informaci.

a) poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za žádost“),

(2) Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení.

(1) Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení.

(3) Poplatníkem poplatku za požádání o předběžnou informaci je osoba, která požádala o předběžnou informaci.

a) provozu

1. jaderného zařízení, nebo

2. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

1. jaderného zařízení,

2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo

3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

1. jaderného zařízení,

2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo

3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením.

1. jaderného zařízení,

2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo

3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,

1. jaderného zařízení,

2. pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo

3. pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením.

(1) Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním

(2) Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s výkonem kontroly nad činností držitelů povolení k

b) jednotlivým etapám vyřazování z provozu

a) povolení k umístění jaderného zařízení,

b) povolení k výstavbě

c) prvního povolení k provozu

d) povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu

(3) Předmětem poplatku za požádání o předběžnou informaci je činnost Úřadu související s poskytnutím předběžné informace.

(1) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení právní moci.

(2) Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo.

b) veřejné vysoké školy a

a) zdravotnická zařízení, která činnosti podle tohoto zákona vykonávají za úhradu z veřejného zdravotního pojištění,

(2) Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na výzvu Úřadu.

(1) Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují

c) osoby, které činnosti podle tohoto zákona vykonávají pouze za úhradu z veřejných prostředků na výzkum a vývoj, včetně prostředků z fondů Evropské unie nebo Euratomu.

(3) Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

d) § 36 odst. 1 písm. d) nejvýše 60 000 000 Kč.

c) § 36 odst. 1 písm. c) nejvýše 60 000 000 Kč,

b) § 36 odst. 1 písm. b) nejvýše 150 000 000 Kč,

a) § 36 odst. 1 písm. a) nejvýše 30 000 000 Kč,

(1) Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o povolení podle

(2) Je-li jednou žádostí požadováno vydání více povolení, činí sazba poplatku za žádost součet sazeb příslušných pro jednotlivé žádosti o tato povolení.

(5) Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 36.

(3) Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč.

(4) Sazba poplatku za požádání o předběžnou informaci činí nejvýše 1 500 000 Kč.

(1) Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o povolení.

(2) Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok.

(3) Poplatek za požádání o předběžnou informaci je splatný do 30 dnů ode dne požádání o předběžnou informaci.