VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE

Obecná pravidla bezpečného využívání jaderné energie

Povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie

Vybraná zařízení a technická bezpečnost

3. jiná změna v zabezpečení,

1. změna ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení, zejména změna vybraného zařízení včetně změny části vybraného zařízení nebo média v systémech vybraného zařízení, při které dochází ke změně způsobu nebo rozsahu plnění bezpečnostní funkce vybraného zařízení nebo k výměně bezpečnostně významné součásti vybraného zařízení zařazeného do bezpečnostní třídy 1 nebo 2,

2. jiná změna při využívání jaderné energie,

3. změna s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení, která není změnou ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení ani jinou změnou při využívání jaderné energie,

g) změnou při využívání jaderné energie

1. změna zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, která ovlivňuje jadernou bezpečnost nebo technickou bezpečnost a při které nedochází ke změně způsobu nebo rozsahu plnění bezpečnostní funkce zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost nebo k výměně bezpečnostně významné součásti vybraného zařízení,

3. nevyžaduje nucené chlazení a pro které je dosažení kritického stavu nebo nadkritického stavu prakticky vyloučenou skutečností a jehož efektivní koeficient násobení je v rozmezí 0,6 až 0,98, je podkritický reaktor,

2. nevyžaduje nucené chlazení a jehož efektivní koeficient násobení je větší než 0,98, je experimentální reaktor,

1. vyžaduje nucené chlazení, je výzkumný reaktor,

e) kritériem přijatelnosti bezpečnostní, technická nebo administrativní podmínka nebo mez veličin určující jejich přijatelnost z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,

f) jinou změnou při využívání jaderné energie

h) postupným vyřazováním vyřazování z provozu, při němž jsou vyřazovací činnosti rozděleny do několika postupných, věcně a časově ohraničených etap, mezi nimiž může být časová prodleva.

2. organizační změna,

a) provozní událostí událost na jaderném zařízení se skutečnými nebo možnými důsledky pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, která nastala během životního cyklu jaderného zařízení,

b) ochranou do hloubky způsob ochrany založený na několika nezávislých úrovních stupňovitě bránících vzniku možnosti ozáření pracovníků a obyvatelstva, šíření ionizujícího záření a úniku radioaktivních látek do životního prostředí,

c) výzkumným jaderným zařízením jaderné zařízení s jaderným reaktorem, který je využíván jako zdroj ionizujícího záření pro účely výzkumu, vzdělávání, výroby radionuklidů, neutronové radiografie, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb, přičemž jeho hlavním účelem není výroba elektrické energie nebo výroba tepla; výzkumným jaderným zařízením, které k zachování bezpečnostních funkcí

d) projektovými východisky soubor údajů charakterizujících funkce, které jsou zajišťovány systémy, konstrukcemi a komponentami jaderného zařízení při vnitřních a vnějších ohroženích a událostech, a hodnoty nebo rozsahy hodnot řídících parametrů jaderného zařízení, které jsou užívány při projektování jaderného zařízení,

(1) Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být v souladu s principem odstupňovaného přístupu určeny bezpečnostní funkce a rozděleny do 3 kategorií.

(2) Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být vybrané zařízení pro účely zajištění odstupňovaného přístupu při zajišťování jeho kvality zařazeno do bezpečnostní třídy 1 až 3 podle bezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívá.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

(3) Pro účely využití systému zpětné vazby při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie se provozní událost podle jejího vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení zařazuje do kategorie významná nebo méně významná.

c) kritéria pro zařazení provozní události do kategorie.

b) bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do těchto tříd,

a) výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost,

e) zajistit stínění a zabránit úniku radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření do životního prostředí.

(1) Jaderná bezpečnost, radiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení musí být během životního cyklu jaderného zařízení zajištěny ochranou do hloubky.

(2) Jaderné zařízení s jaderným reaktorem musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu

a) umožňovat v případě potřeby okamžitě a bezpečně odstavit jaderný reaktor a udržovat jej v podkritickém stavu,

b) zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce,

c) fyzikálně znemožnit vznik kritického a nadkritického stavu mimo vnitřní prostor jaderného reaktoru,

d) zajišťovat odvod tepla vytvářeného jaderným palivem a technologickými systémy a

c) zajistit stínění a zabránit úniku radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření do životního prostředí.

(3) Jaderné zařízení bez jaderného reaktoru musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu nebo do doby stanovené v dokumentaci pro povolovanou činnost v případě úložiště radioaktivního odpadu

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zajištění ochrany do hloubky.

a) fyzikálně znemožnit vznik kritického a nadkritického stavu,

b) zajišťovat odvod vytvářeného tepla a

d) zajistit plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky,

(1) Jaderné zařízení musí být projektováno tak, aby po celou dobu jeho životního cyklu byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní.

(2) Projekt jaderného zařízení musí

m) zajistit plnění požadavků na zabezpečení.

l) zajistit plnění požadavků na zvládání radiační mimořádné události a

k) zajistit plnění požadavků na technické prostředky k zajištění radiační ochrany,

j) zařadit vybraná zařízení do bezpečnostních tříd,

i) stanovit požadavky na vybraná zařízení z hlediska bezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívají, a na zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, která nejsou vybraným zařízením,

h) stanovit požadavky na rozsah a způsob vyhodnocování prevence, odolnosti a ochrany podle písmene g),

g) zajistit prevenci, odolnost a ochranu jaderného zařízení před vnitřními vlivy,

f) stanovit požadavky na rozsah a způsob vyhodnocování odolnosti a ochrany podle písmene e),

e) zajistit odolnost a ochranu jaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území k umístění jaderného zařízení a z vnějších vlivů,

c) zajistit plnění bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací,

b) zajistit plnění principů bezpečného využívání jaderné energie,

a) zajistit plnění bezpečnostních cílů,

(8) Prováděcí právní předpis stanoví obsah požadavků na projekt jaderného zařízení podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), e), g), i), k), l) a m) a odstavce 3.

(5) Projektování jaderného zařízení musí zahrnovat hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické postupy a organizační opatření pro výstavbu jaderného zařízení, uvádění do provozu jaderného zařízení, provoz jaderného zařízení, vyřazování z provozu jaderného zařízení a pro uzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpadu.

(3) Při projektování jaderného zařízení musí být stanovena projektová východiska a použity ověřené metody, postupy a technologie.

(7) Dokumentace skutečného stavu jaderného zařízení musí být po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení udržována v souladu se skutečným stavem jaderného zařízení. Provádění hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4 musí být dokumentováno.

(6) Změna jaderného zařízení, včetně změny stavebních a technologických částí, parametrů médií a technických postupů, musí být před svým provedením projektována v souladu s odstavci 1 až 4 a dokumentována v projektové dokumentaci této změny. Změna jaderného zařízení musí být po svém provedení zapracována do dokumentace skutečného stavu jaderného zařízení.

a) jeho vlastností způsobilých ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení a

(1) Území k umístění jaderného zařízení musí být posouzeno z hlediska

b) dopadu jaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí.

(2) Umístění jaderného zařízení je zakázáno v území, jehož vlastnosti podle odstavce 1 písm. a) snižují požadovanou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení natolik, že z hlediska stávající úrovně vědy a techniky není možná náprava formou technického nebo administrativního opatření.

a) výčet vlastností území k umístění jaderného zařízení posuzovaných podle odstavce 1,

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

(3) Před umístěním jaderného zařízení musí být proveden základní průzkum území k umístění jaderného zařízení z hlediska monitorování radiační situace měřením a vyhodnocením výchozího obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí a potravního řetězce. Výsledky základního průzkumu musí být uchovány pro potřeby úplného vyřazení.

b) charakteristiky vlastností území podle odstavce 1 písm. a), při jejichž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno,

c) požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení.

(1) Během životního cyklu jaderného zařízení musí být pravidelně, systematicky, komplexně a ověřitelným způsobem prováděno hodnocení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „hodnocení bezpečnosti“) a jeho dokumentování.

e) zvláštní hodnocení bezpečnosti.

d) průběžné hodnocení bezpečnosti a

(2) Hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat tyto typy hodnocení:

a) deterministické hodnocení bezpečnosti,

b) pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti v případě jaderného zařízení, které není experimentálním reaktorem, podkritickým reaktorem, skladem radioaktivního odpadu, skladem vyhořelého jaderného paliva nebo úložištěm radioaktivního odpadu,

c) periodické hodnocení bezpečnosti,

d) při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(3) Zvláštní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno

(4) Hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení významných informací o riziku využívání jaderné energie a k přijetí takových opatření, aby se předešlo snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(5) Hodnocením bezpečnosti musí být ověřeno, zda jsou zavedena opatření pro předcházení vzniku havarijních podmínek a ke zmírňování jejich následků včetně ochrany do hloubky.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) před provedením změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení nebo jiné změny při využívání jaderné energie,

b) v případě radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu,

c) stanoví-li tak Úřad rozhodnutím v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisu Euratomu, nebo

a) pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny,

b) způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení,

c) způsob využití hodnocení bezpečnosti.

m) provádět odhad vývoje stavu skutečností, které byly rozhodné pro posouzení přijatelnosti území k umístění jaderného zařízení s ohledem na předpokládanou délku životního cyklu jaderného zařízení,

2. zastarávání podle programu zastarávání,

1. řízeného stárnutí podle programu řízeného stárnutí,

3. splňovalo požadavky na projekt jaderného zařízení,

2. odpovídalo vlastnostem území, v němž je umístěno, uvedeným v § 47 odst. 1 a

1. plnilo bezpečnostní cíle, bezpečnostní funkce a principy bezpečného využívání jaderné energie,

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Držitel povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je povinen

a) zajistit a udržovat finanční a lidské zdroje potřebné k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné události a zabezpečením,

b) zajistit, aby jaderné zařízení od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu

c) v případě porušení limitů a podmínek od zahájení výstavby až do vyřazování z provozu zajistit uvedení jaderného zařízení do stavu, při němž je zajištěna jaderná bezpečnost,

d) provádět hodnocení bezpečnosti,

e) na základě hodnocení bezpečnosti v rozumně proveditelné míře trvale zvyšovat úroveň jaderné bezpečnosti,

f) zajistit, aby bylo ověřeno hodnocení bezpečnosti osobami, které se na hodnocení bezpečnosti přímo nepodílely, týká-li se hodnocení bezpečnosti skutečností významných pro zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení,

g) zpracovat vnitřní předpisy a průběžně je aktualizovat podle skutečného stavu jaderného zařízení tak, aby byly v souladu s projektem jaderného zařízení a zahrnovaly všechny projektem jaderného zařízení uvažované stavy jaderného zařízení,

h) před zahájením následující etapy životního cyklu jaderného zařízení zajistit, ověřit a dokumentovat připravenost jaderného zařízení a pracovníků na tuto etapu,

i) dokumentovat úkony v rámci systému zpětné vazby a tuto dokumentaci uchovávat během životního cyklu jaderného zařízení,

j) provádět šetření provozní události, oznamovat provozní událost Úřadu a přijímat opatření k předcházení provozní události a k nápravě stavu po ní,

k) zajistit prevenci vzniku požárů a výbuchů, jejich detekci, likvidaci a vyloučení a omezení jejich vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

l) průběžně hodnotit skutečnosti, které byly rozhodné pro posouzení přijatelnosti území k umístění jaderného zařízení a jejich vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

n) stanovit kvalifikační požadavky pro činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a zajistit systém vzdělávání, odborné přípravy a výcviku pracovníků, včetně evidence získané kvalifikace, a jejího ověřování s ohledem na význam jimi vykonávaných činností,

o) dokumentovat a oznamovat Úřadu provedení jiné změny při využívání jaderné energie a změny s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení,

p) vyhodnotit změnu při využívání jaderné energie, která nastala během životního cyklu jaderného zařízení, s výjimkou umísťování, z hlediska vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a fyzickou ochranu,

q) zajistit pro jaderné zařízení, které není výzkumným jaderným zařízením nebo úložištěm radioaktivního odpadu, od zahájení jeho výstavby jednotku hasičského záchranného sboru podniku podle zákona o požární ochraně,

r) zajistit, udržovat a procvičovat opatření a postupy zvládání radiační mimořádné události stanovené vnitřním havarijním plánem a vnitřními předpisy,

s) soustavně sledovat stav jaderného zařízení a systémů, konstrukcí a komponent od zahájení výstavby jaderného zařízení až do jeho vyřazení z provozu z hlediska provádění procesu

t) zabránit štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a tuto manipulaci dokumentovat,

u) zavést procesy a činnosti k zabránění rozvoji havarijních podmínek na jaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků, dokumentovat je a průběžně aktualizovat,

v) zavést procesy a činnosti k řízení konfigurace jaderného zařízení pro zajištění souladu a předcházení vzniku neshod mezi projektovými východisky, projektem jaderného zařízení a aktuálním stavem jaderného zařízení a

w) informovat způsobem umožňujícím dálkový přístup o skutečnostech významných pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, které nastaly při výkonu povolené činnosti.

a) lhůty pro oznamování provozní události Úřadu,

b) postup šetření provozní události,

c) okruh informací využívaných systémem zpětné vazby,

d) výčet jiných změn při využívání jaderné energie a změn s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení,

e) rozsah a způsob dokumentování jiných změn při využívání jaderné energie a jejich oznamování Úřadu,

f) postupy provádění procesu řízeného stárnutí a zastarávání,

g) pravidla pro zabránění štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a způsob dokumentování této manipulace,

h) postupy zavedení procesů a činností podle odstavce 1 písm. u) a jejich dokumentování a průběžné aktualizace.

b) zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti programu neaktivního vyzkoušení a

b) provádět zkoušení jaderného zařízení a jeho částí v průběhu výstavby jaderného zařízení v souladu s programy zkoušek a testů.

c) ověřit a dokumentovat úplnost a připravenost všech systémů potřebných pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem.

a) provést neaktivní vyzkoušení jaderného zařízení bez jaderného paliva podle programu neaktivního vyzkoušení,

(1) Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení je povinen

(2) Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem

a) zajistit, aby nedošlo ke snížení již dosažené úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jiného jaderného zařízení nacházejícího se na území, v němž je umístěno jaderné zařízení ve výstavbě, a

b) zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti programu neaktivního vyzkoušení.

a) provést neaktivní vyzkoušení jaderného zařízení podle programu neaktivního vyzkoušení a

(3) Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na aktivní vyzkoušení jaderného zařízení

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení.

3. v případě experimentálního reaktoru a podkritického reaktoru ověřit a dokumentovat projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízení a ověřit a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,

(2) Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen vytvářet rovnoměrně finanční rezervu na jeho vyřazování z provozu podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování z provozu ověřený Správou přesáhne 600 000 Kč, tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným plánem vyřazování z provozu.

b) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na následující etapu životního cyklu jaderného zařízení

a) po zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru

3. ověřit a dokumentovat existenci a správnost dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů, včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu, a

2. zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

1. zajistit, ověřit a dokumentovat úspěšné provedení zkoušek prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

(1) Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen

2. ověřit neutronově-fyzikální vlastnosti aktivní zóny jaderného reaktoru a související bezpečnostní funkce,

1. provést kontrolu zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru,

4. ověřit zajištění radiační ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 156 odst. 2 písm. c) až g).

a) způsob provedení prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

b) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 až 3,

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

(5) Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu podle odstavce 3 lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu po schválení Správou.

(4) Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum.

(3) Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen ukládat peněžní prostředky ve výši rezervy podle odstavce 2 na vázaný účet u banky se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky, která má sídlo na území jiného členského státu Evropské unie; úroky z vázaného účtu se připisují na tento účet. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

c) způsob stanovení rezervy na vyřazování z provozu.

a) způsob provedení prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

b) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle odstavce 1 písm. a) a b) a písm. c) bodů 1 až 3.

a) ověřit a dokumentovat na různých výkonových hladinách projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízení,

b) ověřit a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,

c) v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků k provozu

d) vytvářet rezervu na vyřazování z provozu jaderného zařízení podle § 51 odst. 2 až 4 a odstavce 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou.

2. zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

1. zajistit, ověřit a dokumentovat úspěšné provedení zkoušek prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním energetickém spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen

4. ověřit zajištění radiační ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 156 odst. 2 písm. c) až g) a

3. ověřit a dokumentovat existenci a správnost dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů, včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu, a

2. ověřit existenci a správnost programu a dílčích programů aktivního vyzkoušení, limitů a podmínek, vnitřních předpisů včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu a programu systému řízení a

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen

a) před zahájením aktivního vyzkoušení

b) provést aktivní vyzkoušení,

c) ověřit a prokázat na reálných stavech budoucího provozu projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízení a

d) vytvářet rezervu na vyřazování z provozu podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou.

a) pravidla zajištění jaderné bezpečnosti při uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,

b) rozsah a způsob dokumentování kontroly připravenosti jaderného zařízení k zahájení aktivního vyzkoušení.

3. zajistit a ověřit celkovou připravenost jaderného zařízení a jeho pracovníků k aktivnímu vyzkoušení,

1. provést a dokumentovat kontrolu připravenosti jaderného zařízení k této etapě,

(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen

2. přijmout nápravná opatření zamezující opakování provozní události a

1. analyzovat a odstranit příčiny, které vedly k odstavení, a

a) průběžně zajišťovat, ověřovat a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,

b) informovat Úřad o plánovaném ukončení provozu jaderného zařízení nejméně 2 roky před plánovaným ukončením provozu,

c) vytvářet rezervu na vyřazování z provozu podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou,

d) před přechodem jaderného zařízení do první etapy vyřazování z provozu vyvézt veškeré vyhořelé jaderné palivo, pokud je v jaderném zařízení umístěno, do jiného jaderného zařízení určeného k nakládání s jaderným palivem,

e) v případě výzkumného jaderného zařízení provést dlouhodobé odstavení jaderného reaktoru, jsou-li dány důvody pro jeho dočasné nevyužívání, a

f) zajistit vyřazování z provozu u jaderného zařízení nebo uzavření úložiště radioaktivního odpadu neprodleně po ukončení jeho provozu.

a) zajistit, aby systémy, konstrukce a komponenty nutné pro provoz jaderného zařízení byly v provozuschopném stavu pro zajištění spolehlivého a bezpečného provozu v souladu s projektem jaderného zařízení,

b) v případě odstavení z jiných příčin, nežli je výměna paliva v jaderném reaktoru,

c) zajistit a ověřit připravenost jaderného zařízení a pracovníků k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu a k dalšímu provozu.

(2) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je před uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu a v případě podkritického reaktoru před zahájením jeho využívání povinen

2. kartogram zavezení,

3. prohlášení o aktualizaci vnitřních předpisů provedené na základě úprav při předchozím provozu jaderného zařízení,

8. harmonogram dalšího provozu jaderného zařízení, včetně programu uvádění jaderného zařízení do opětovného provozu a programů fyzikálního a energetického spouštění jaderného zařízení a

7. souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho pracovníků k dalšímu provozu,

(3) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je po výměně paliva v jaderném reaktoru povinen

4. doklady a protokoly o vyzkoušení připravenosti zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost,

a) splnit kritéria úspěšnosti prací a zkoušek vztahujících se k výměně paliva,

b) provést kontrolu zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru,

c) provést fyzikální spouštění podle vnitřních předpisů a doložit Úřadu splnění kritérií fyzikálního spouštění,

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

5. doklady a protokoly z provozních kontrol,

6. doklady o splnění kritérií přijatelnosti,

a) pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování schopnosti stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,

b) důvody dočasného nevyužívání jaderného reaktoru vedoucí k jeho dlouhodobému odstavení v případě výzkumného jaderného zařízení,

c) způsob provedení dlouhodobého odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného zařízení,

d) lhůty pro předložení dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva Úřadu a požadavky na její obsah.

d) při fyzikálním spouštění ověřit neutronově-fyzikální vlastnosti aktivní zóny jaderného reaktoru a související bezpečnostní funkce,

e) s výjimkou experimentálního reaktoru a podkritického reaktoru zajistit a ověřit připravenost jaderného zařízení k energetickému spouštění jaderného zařízení,

f) prokázat Úřadu připravenost jaderného zařízení a pracovníků k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva těmito dokumenty:

g) s výjimkou experimentálního reaktoru a podkritického reaktoru provést energetické spouštění jaderného zařízení.

1. informace o neutronově-fyzikálních vlastnostech aktivní zóny jaderného reaktoru,

2. monitorování, který zohledňuje změny jaderného zařízení v jednotlivých etapách vyřazování z provozu,

(2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vyřazování z provozu a ukončení vyřazování z provozu jaderného zařízení.

(1) Držitel povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení je povinen

1. nakládání s radioaktivními odpady,

3. kontrol, testování a údržby systémů, konstrukcí a komponent vyřazovaného jaderného zařízení, s důrazem na jejich dostupnost, funkčnost a spolehlivost v procesu vyřazování z provozu, a to i v období mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozu, a

4. sběru, vyhodnocení a uchovávání všech údajů nutných pro potřeby vyřazování z provozu včetně údajů o množství látek uvolněných do životního prostředí a radioaktivního odpadu skladovaného na území, v němž je jaderné zařízení umístěno,

a) mít zaveden systém

b) jednou ročně vypracovat a zaslat Úřadu hodnocení jednotlivých etap vyřazování z provozu včetně plnění časového harmonogramu,

c) v případě postupného vyřazování zajistit využívání prvků pasivní bezpečnosti v období časové prodlevy mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozu,

d) zpracovat návrh čerpání prostředků rezervy na vyřazování z provozu v souladu se schváleným plánem vyřazování z provozu,

e) peněžní prostředky rezervy na vyřazování z provozu použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou,

f) uchovávat údaje podle písmene a) bodu 4 po dobu 20 let od úplného vyřazení nebo vyřazení s omezením k použití k dalším činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie nebo činnostem v rámci expozičních situací (dále jen „ukončení vyřazování z provozu“) a

g) zakončit vyřazování z provozu jaderného zařízení, je-li úložištěm radioaktivního odpadu, uzavřením úložiště radioaktivního odpadu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až f) je povinen zajišťovat kvalitu vybraného zařízení tak, aby bylo jaderné zařízení, jehož je vybrané zařízení součástí, schopno plnit bezpečnostní funkce, a zajišťování kvality vybraného zařízení dokumentovat záznamy.

b) druhy záznamů zajišťování kvality vybraného zařízení a způsob jejich vedení.

a) rozsah a způsob zajišťování kvality vybraného zařízení v procesu jeho navrhování, výroby, montáže, obstarávání, uvádění do provozu a provozu,

(1) Každý, kdo navrhuje, vyrábí, montuje, uvádí do provozu nebo opravuje vybrané zařízení nebo jeho díl, jehož selhání nebo chybná funkce může ohrozit technickou bezpečnost vybraného zařízení (dále jen „část vybraného zařízení“), nebo provádí jeho údržbu a držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až f) jsou povinni zajišťovat shodu vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky a toto zajišťování shody dokumentovat.

(2) Technická bezpečnost vybraného zařízení a části vybraného zařízení musí být zajištěna po celou dobu jejich předpokládané životnosti, jsou-li používány za rozumně předvídatelných a technicky odůvodnitelných podmínek.

b) požadavky na způsob zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení s technickými požadavky,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) technické požadavky na vybrané zařízení a část vybraného zařízení,

c) požadavky na dokumentaci zajišťování shody vybraného zařízení a části vybraného zařízení s technickými požadavky.

c) výrobce nebo dovozce vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení, nebo

a) autorizovaná osoba podle zákona o technických požadavcích na výrobky,

(2) Posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky provádí

(1) Každý, kdo navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení nebo provádí jejich montáž po výrobě, je povinen zajistit posouzení shody tohoto zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky.

d) provozovatel vybraného zařízení; proces posouzení shody provozovatelem vybraného zařízení musí zajistit míru ochrany oprávněného zájmu v míře odpovídající posouzení shody akreditovanou nebo autorizovanou osobou.

b) akreditovaná osoba podle zákona o technických požadavcích na výrobky,

(8) Náklady na posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky nese ten, v jehož prospěch je tato činnost prováděna.

a) technickým předpisům pro jaderná zařízení, které jsou pro výrobu tohoto vybraného zařízení nebo této části vybraného zařízení závazné,

b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe určeným pro jaderná zařízení, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu naroveň postaveným,

c) mezinárodním technickým normám pro jaderná zařízení oprávněně používaným v tomto státě, nebo

d) výrobním postupům používaným pro jaderná zařízení v souladu s právními předpisy státu, v němž bylo vyrobeno, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že toto vybrané zařízení nebo tato část vybraného zařízení mohou být pro daný účel použití posouzeny v případě potřeby i na základě doplňujících zkoušek vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení.

a) postupy a rozsah posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky,

b) požadavky na dokumentování posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky,

c) jednotlivé postupy, které osoby podle odstavce 2 mohou uplatnit k posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky,

d) předpoklady posuzování technické bezpečnosti, které musejí být naplněny pro vydání závazného stanoviska Úřadu podle odstavce 3.

b) upraví vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení způsobem, který může ovlivnit jejich shodu s technickými požadavky.

a) vyrábí nebo si nechává vyrobit vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení, nebo

(7) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je oprávněn použít vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení až po úspěšném posouzení jejich shody, nejde-li o dovážené vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení, které splňují podmínky podle odstavců 5 a 6. Držitel povolení k provozu jaderného zařízení, který hodlá použít vybrané zařízení dodané distributorem, je povinen zajistit, aby toto zařízení způsobem výroby a technickými požadavky odpovídalo zamýšlenému účelu použití na jaderném zařízení.

(3) Autorizace pro posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky může být udělena jen na základě souhlasného závazného stanoviska Úřadu, kterým Úřad vyjádří, zda žadatel o autorizaci splňuje předpoklady pro posuzování požadované úrovně technické bezpečnosti podle tohoto zákona.

(4) Za výrobce vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení se považuje osoba, která

(5) Každý, kdo dováží vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení za účelem jeho použití v České republice, je povinen zajistit posouzení jejich shody s technickými požadavky, s výjimkou případů, kdy ve státě, v němž bylo vyrobeno, odpovídají

(6) Výjimka podle odstavce 5 se použije, pouze pokud technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen zajistit pravidelné prověřování shody provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky.

(2) Každý, kdo opravuje vybrané zařízení, provádí jeho údržbu nebo jeho zpětnou montáž po jeho opravě anebo údržbě, je povinen zajistit prověřování shody tohoto zařízení s technickými požadavky před jeho opětovným použitím.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) rozsah a způsob prověřování shody provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky,

b) způsob dokumentování a obsah dokumentace prověřování shody provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky.

(3) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen zajistit dokumentování prověřování shody vybraného zařízení s technickými požadavky.