Principy a obecná pravidla radiační ochrany

g) potenciální radiologickou událostí událost, která by mohla vést ke vzniku radiologické události, pokud by nebyly chyby vedoucí k radiologické události včas odhaleny a odstraněny; potenciální radiologickou událostí není událost, při které byly chyby odhaleny pomocí dokumentovaných kontrolních mechanismů.

f) zdravotní újmou v důsledku ozáření snížení délky a kvality života u části obyvatelstva včetně snížení délky a kvality života způsobeného tkáňovými reakcemi, rakovinou a vážnými genetickými poruchami,

e) radiologickou událostí událost při lékařském ozáření, při které dojde k chybnému ozáření pacienta,

d) diagnostickou referenční úrovní úroveň dávky v diagnostické a intervenční radiologii nebo aplikovaná aktivita v nukleární medicíně, která se používá jako nástroj optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření pacientů pro určení, zda je za běžných podmínek množství použitého záření neobvykle vysoké nebo nízké,

c) intervenční radiologií používání rentgenového zobrazování k snadnějšímu zavedení přístroje nebo pomůcky do lidského těla a jeho navádění v něm pro diagnostické nebo léčebné účely,

b) referenční úrovní úroveň ozáření nebo rizika ozáření v nehodové expoziční situaci nebo v existující expoziční situaci, kterou je nežádoucí překročit; snížením úrovně ozáření nebo rizika ozáření na referenční úroveň nelze mít optimalizaci radiační ochrany za docílenou,

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dávkovou optimalizační mezí horní mez předpokládaných osobních dávek stanovená pro účely optimalizace radiační ochrany pro příslušný zdroj ionizujícího záření v plánované expoziční situaci,

e) externím pracovníkem radiační pracovník, který není zaměstnán provozovatelem sledovaného nebo kontrolovaného pásma, ale vykonává v tomto pásmu pracovní činnost, včetně žáka nebo studenta.

d) kontrolovaným pásmem prostor s kontrolovaným vstupem, v němž jsou zavedena zvláštní pravidla k zajištění radiační ochrany a předcházení šíření kontaminace,

b) otevřeným radionuklidovým zdrojem radionuklidový zdroj, který není uzavřeným radionuklidovým zdrojem,

c) sledovaným pásmem prostor, který podléhá dohledu pro účely radiační ochrany,

a) uzavřeným radionuklidovým zdrojem radionuklidový zdroj, jehož úprava zapouzdřením nebo ochranným překryvem zajišťuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje za předvídatelných podmínek použití a opotřebování únik radionuklidu,

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) opuštěným zdrojem radionuklidový zdroj, který není pod dozorem stanoveným právními předpisy, zejména pokud pod dozorem stanoveným právními předpisy nikdy nebyl, byl opuštěn nebo ztracen držitelem, byl držiteli odcizen anebo jej držitel nabyl náhodně nebo bez oznámení Úřadu,

b) nevyužívaným zdrojem radionuklidový zdroj, který se již k činnosti, pro niž bylo Úřadem vydáno povolení, nevyužívá a jehož další využití se nepředpokládá,

c) uznaným skladem pracoviště oprávněné ke shromažďování nebo skladování radionuklidových zdrojů včetně vysokoaktivních zdrojů,

d) vysokoaktivním zdrojem uzavřený radionuklidový zdroj, jehož aktivita je rovna nebo vyšší, než pro daný radionuklid stanoví prováděcí právní předpis,

e) radonovým indexem pozemku ukazatel míry rizika migrace radonu z geologického podloží; radonový index pozemku je nízký, střední nebo vysoký,

f) ozářením z radonu ozáření radonem a jeho dceřinými produkty.

a) ozáření pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické události,

b) aktivitu radionuklidu, která činí uzavřený radionuklidový zdroj vysokoaktivním zdrojem.

(1) Pro účely odstupňovaného přístupu k regulaci činností se podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením zdroje ionizujícího záření kategorizují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné. Úřad je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnutím změnit kategorii zdroje ionizujícího záření v rámci kategorií stanovených ve větě první. Při rozhodování o zařazení zdroje ionizujícího záření do jiné kategorie Úřad zohlední typický způsob nakládání se zdrojem ionizujícího záření, související míru možného ozáření pracovníků a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu zdroje ionizujícího záření.

(2) Pro účely regulace přeshraničního pohybu radionuklidových zdrojů a jejich zabezpečení se radionuklidové zdroje podle aktivity zařazují do 1. až 5. kategorie zabezpečení (dále jen „kategorie zabezpečení“).

(3) Pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, se zařazuje do I., II., III. nebo IV. kategorie. Úřad je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnutím změnit kategorii pracoviště v rámci kategorií stanovených ve větě první. Při rozhodování o zařazení pracoviště do jiné kategorie Úřad zohlední typický způsob provozu pracoviště, související míru možného ozáření pracovníků a obyvatelstva a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu pracoviště.

b) způsob zařazení radionuklidových zdrojů do kategorií zabezpečení,

c) kritéria pro zařazení pracoviště do příslušné kategorie,

d) pravidla zařazení radiačních pracovníků do kategorie A nebo B.

a) kritéria pro zařazení zdrojů ionizujícího záření do kategorií,

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

(5) Vystavení ionizujícímu záření na pracovišti se považuje za rizikový faktor pracovních podmínek na pracovištích. Práce, které smí vykonávat pouze radiační pracovníci kategorie A, jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými; ostatní práce zahrnující vystavení ionizujícímu záření na pracovišti jsou pracemi kategorie první.

(4) Pro účely monitorování a pracovnělékařských služeb se radiační pracovníci podle možné míry zdravotního rizika spojeného s ionizujícím zářením zařazují do kategorie A nebo B.

(2) Limity ozáření jsou

(1) Limitem ozáření je kvantitativní ukazatel pro omezení celkového ozáření fyzické osoby z činností v rámci plánovaných expozičních situací.

a) obecné limity pro obyvatele,

b) limity pro radiační pracovníky,

c) limity pro žáky a studenty.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty limitů ozáření a způsob nakládání s nimi.

(5) Limitům ozáření nepodléhá lékařské ozáření.

(4) Pokud se při optimalizaci radiační ochrany zjistí, že nelze pro určitou radiační činnost dodržet limit pro radiační pracovníky stanovený pro určité období, může Úřad na základě posouzení úrovně radiační ochrany a rizik plynoucích z ozáření rozhodnutím schválit jiný způsob čerpání tohoto limitu v čase.

(3) Autorizovaný limit je kvantitativní ukazatel, který je výsledkem optimalizace radiační ochrany pro jednotlivou radiační činnost nebo jednotlivý zdroj ionizujícího záření a je zpravidla nižší než dávková optimalizační mez. Autorizované limity stanoví Úřad v povolení k činnostem v rámci expozičních situací. Nepřekročení autorizovaných limitů prokazuje nepřekročení limitů ozáření.

3. být vybaveny ochrannými prostředky a

(2) Ozáření fyzické osoby podle odstavce 1 musí prokazovat dostatečný čistý přínos s přihlédnutím k přímým zdravotním přínosům pro pacienta, k možným přínosům pro fyzickou osobu poskytující péči a podporu a k možné zdravotní újmě v důsledku ozáření.

(1) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací, který provádí lékařské ozáření, je povinen omezit ozáření fyzických osob, které

b) dobrovolně pomáhají fyzické osobě podstupující lékařské ozáření tak, aby v součtu za kalendářní rok nepřesáhlo dávkovou optimalizační mez 5 mSv efektivní dávky; tyto fyzické osoby musí

a) dobrovolně mimo rámec svých pracovních povinností pečují o pacienty vystavené lékařskému ozáření, tyto pacienty navštěvují nebo žijí ve společné domácnosti s pacienty, kteří byli po aplikaci radionuklidu propuštěni ze zdravotnického zařízení tak, aby v součtu za kalendářní rok nepřesáhlo dávkovou optimalizační mez 1 mSv efektivní dávky u fyzických osob mladších 18 let a 5 mSv efektivní dávky u ostatních fyzických osob,

2. být poučeny o rizicích plynoucích z ozáření,

4. písemně potvrdit svůj souhlas s ozářením.

1. být starší 18 let,

(3) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací, na jehož pracovišti I. až IV. kategorie pracuje těhotná žena, je povinen neprodleně poté, co žena těhotenství oznámí, upravit podmínky její práce k omezení ozáření plodu tak, aby součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření plodu alespoň po zbývající dobu těhotenství nepřekročil 1 mSv.

(4) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací, na jehož pracovišti I. až IV. kategorie pracuje kojící žena, je povinen neprodleně poté, co žena oznámí, že kojí dítě, upravit podmínky její práce k omezení ozáření kojence příjmem radionuklidu z kontaminovaného mateřského mléka a přeřadit ji z práce v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem.

(1) Pokud držitel povolení hodlá v rámci plánované expoziční situace vykonávat práce, při kterých může předpokládané ozáření radiačního pracovníka překročit limity pro radiační pracovníky (dále jen „výjimečné ozáření“), je povinen předem požádat Úřad o schválení výjimečného ozáření. Žádost o schválení výjimečného ozáření musí obsahovat odůvodnění výjimečného ozáření a postupy optimalizace radiační ochrany při výjimečném ozáření.

(2) Úřad na základě posouzení úrovně radiační ochrany a rizik plynoucích z výjimečného ozáření může rozhodnutím schválit výjimečné ozáření v případě, že se jedná o jednorázové, krátkodobé nebo jiné výjimečné práce se zdrojem ionizujícího záření, které jsou omezeny pouze na malý počet fyzických osob a na vymezené prostory a nejsou vykonávány v rámci nehodové expoziční situace. V rozhodnutí o schválení výjimečného ozáření Úřad stanoví míru schváleného výjimečného ozáření a období, po které může být radiační pracovník výjimečnému ozáření vystaven.

(4) Výjimečnému ozáření může být vystaven pouze radiační pracovník kategorie A, a to se svým souhlasem a po předchozím poučení o rizicích s tím spojených.

(5) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací je povinen práci zahrnující výjimečné ozáření a její podmínky předem projednat se zástupci zaměstnanců vystavených výjimečnému ozáření a s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

(6) Výjimečné ozáření není přípustné u fyzických osob mladších 18 let, žáků, studentů a těhotných a kojících žen.

(3) Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací je povinen omezit výjimečné ozáření tak, aby efektivní dávka z opakovaných výjimečných ozáření nepřekročila 500 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních roků.

b) při vykonávání činnosti v rámci plánované expoziční situace pravidelným rozborem vztahu obdržených dávek k prováděným úkonům, s uvážením dalších opatření k zajištění radiační ochrany a porovnáním s podobnou provozovanou a společensky přijatelnou činností,

d) při uskutečňování opatření k zajištění radiační ochrany v rámci existující a nehodové expoziční situace rozborem obdržených dávek ve vztahu k prováděným opatřením a uvážením změny zvolených opatření a postupů.

a) před zahájením činnosti v rámci plánované expoziční situace posouzením variant řešení radiační ochrany, které přicházejí v úvahu, s ohledem na nutné náklady, kolektivní dávku, dávky reprezentativních osob a správnou praxi,

c) před uskutečněním opatření k zajištění radiační ochrany v rámci existující a nehodové expoziční situace a před zahájením uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření posouzením možných variant opatření a volbou takové, která svým způsobem provedení, rozsahem a dobou trvání přinese co největší čistý přínos,

(2) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen provést optimalizaci radiační ochrany

(1) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen při optimalizaci radiační ochrany zohlednit rozsah ozáření, jeho pravděpodobnost a počet fyzických osob vystavených ozáření.

b) způsob použití referenčních úrovní,

(3) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situace, je povinen pro optimalizaci ozáření obyvatelstva používat dávkové optimalizační meze podle § 82 odst. 1.

(4) Pro optimalizaci ozáření pracovníků při plánované expoziční situaci držitel povolení stanoví příslušné dávkové optimalizační meze pro stanovené časové období v programu monitorování.

(5) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci existující a nehodové expoziční situace, je povinen pro optimalizaci radiační ochrany obyvatelstva, radiačních pracovníků a zasahujících osob používat referenční úrovně a optimalizaci přednostně zaměřit na ozáření přesahující referenční úroveň.

c) postupy používané při optimalizaci radiační ochrany včetně způsobu stanovení dávkových optimalizačních mezí.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) referenční úrovně,