(3) Náklady spojené s vyhledáním a identifikací zdroje ionizujícího záření při podezření, že je opuštěným zdrojem, bezpečným předáním, skladováním nebo zneškodněním opuštěného zdroje nese původní vlastník, je-li znám, jinak je nese Česká republika nebo provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, stane-li se vlastníkem zdroje ionizujícího záření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2. V případě, že se zdroj ionizujícího záření nestal opuštěným zdrojem s vědomím nebo zaviněním původního vlastníka nebo by takové náklady představovaly pro původního vlastníka nepřiměřenou zátěž, kterou po něm nelze spravedlivě požadovat, náklady nese Česká republika. Původní vlastník musí požádat o převzetí nákladů Úřad do 60 dnů poté, co je zjištěn, jinak je nese sám. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů.