NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍM ODPADEM A VYHOŘELÝM JADERNÝM PALIVEM

a) skladováním radioaktivního odpadu předem časově omezené umístění radioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení s úmyslem jej znovu vyjmout,

b) ukládáním radioaktivního odpadu trvalé umístění radioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení bez úmyslu jej vyjmout,

c) přepracováním vyhořelého jaderného paliva činnost vykonávaná s cílem získat z vyhořelého jaderného paliva materiál pro další použití,

d) institucionální kontrolou soubor činností, kterými je zajišťována údržba a sledování území a vlastního úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu, a to po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost,

e) nakládáním s vyhořelým jaderným palivem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, skladováním, přepracováním nebo uložením vyhořelého jaderného paliva, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

(1) Pokud je radioaktivní odpad zasílán z České republiky do jiného členského státu Euratomu nebo do státu, který není členským státem Euratomu, ke zpracování nebo přepracování, je Česká republika nadále povinna zajistit bezpečné a zodpovědné uložení tohoto odpadu, včetně odpadu vzniklého jako vedlejší produkt zpracování nebo přepracování.

(2) Radioaktivní odpad vzniklý v České republice lze ukládat v jiném členském státě Euratomu nebo ve státě, který není členským státem Euratomu, je-li uzavřena dohoda mezi Českou republikou a tímto státem o využívání jeho úložiště radioaktivního odpadu. Před uskutečněním přepravy do státu, který není členským státem Euratomu, Úřad informuje Evropskou komisi o obsahu dohody.

a) uzavřel dohodu s Euratomem týkající se nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem nebo je jednou ze stran Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivním odpadem a

(3) Dohodu podle odstavce 2 mezi Českou republikou a státem, který není členským státem Euratomu, lze uzavřít, pokud tento stát

b) má program pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání, jehož cíl představuje vysokou úroveň bezpečného nakládání a je rovnocenný cíli stanovenému předpisem Euratomu¹³), a úložiště radioaktivního odpadu je

3. řízeno v souladu s požadavky stanovenými programem tohoto státu pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání.

1. schváleným zařízením pro radioaktivní odpad,

2. v provozu již před uskutečněním přepravy radioaktivního odpadu do něj a

(4) Česká republika je povinna zajistit nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem vzniklými na jejím území, není-li zajištěno podle § 106 až 117, a to včetně monitorování radiační situace okolí úložiště radioaktivního odpadu a institucionální kontroly po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Pro nakládání s radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpadu vzniklého při radiační havárii jako její důsledek, a vyhořelým jaderným palivem zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou pravidelně vyhodnocuje, nejméně jednou za 10 let, a v případě potřeby ji aktualizuje. O koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, jejím vyhodnocení a aktualizaci informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu Evropskou komisi.

(2) S radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem lze nakládat pouze tak, aby současným i budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž.

c) způsob informování Evropské komise o vyhodnocení a aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem.

a) obsah koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

b) způsob hodnocení a aktualizace koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

(1) Na nakládání se zbytky po těžbě nerostu, který obsahuje přírodní radionuklid, a na odpad obsahující přírodní radionuklid, který nepochází z radiační činnosti, se požadavky na nakládání s radioaktivním odpadem nevztahují.

(2) Při nakládání s radioaktivním odpadem musí být brány v úvahu všechny jeho fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečné nakládání s ním ovlivnit.

(1) Do doby, než vyhořelé jaderné palivo jeho původce označí záznamem do průvodního listu radioaktivního odpadu za radioaktivní odpad nebo než Úřad rozhodne, že vyhořelé jaderné palivo je radioaktivním odpadem, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky na radioaktivní odpad.

(2) Původce vyhořelého jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další přepravy a dalšího nakládání s ním.

(1) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpadem nebo původce radioaktivního odpadu, nebyl-li radioaktivní odpad předán držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpadem, je povinen

c) nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení; smlouva o převodu práva nakládat s radioaktivním odpadem nebo o převodu vlastnického práva k radioaktivnímu odpadu vyžaduje písemnou formu,

a) vypracovat strategii nakládání s radioaktivním odpadem, která zohlední principy obsažené v koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

b) omezit množství vznikajícího radioaktivního odpadu technickými a organizačními opatřeními,

f) zohlednit v dostatečné míře vzájemnou souvislost jednotlivých kroků při nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení a

g) vypracovat a vést průvodní list radioaktivního odpadu.

e) vést evidenci radioaktivních odpadů podle druhu odpadu, s výjimkou Správy ji uchovávat po dobu 10 let od předání nebo zneškodnění radioaktivního odpadu a předávat údaje z této evidence Správě,

d) nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem po jeho uložení, včetně monitorování úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu a s potřebnými výzkumnými a vývojovými pracemi; tyto náklady jsou hrazeny formou poplatků na jaderný účet, který je veden u České národní banky (dále jen „jaderný účet“),

(2) Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpadem je povinen

a) nakládat s radioaktivním odpadem tak, aby množství a aktivita radioaktivního odpadu byly udržovány na co nejnižší úrovni při uvážení všech bezpečnostních, hospodářských a společenských hledisek,

b) nakládat s radioaktivním odpadem pouze na pracovišti, které splňuje technické požadavky pro bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem,

c) dodržovat postupy pro bezpečné shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivních odpadů a

d) seznámit se strategií nakládání s radioaktivním odpadem a jejími změnami Správu a Ministerstvo průmyslu a obchodu, kteří způsob naplňování této strategie zohlední při případné aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem.

c) rozsah a způsob vedení evidence radioaktivních odpadů a průvodního listu radioaktivního odpadu,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) technické požadavky na zařízení pro pracoviště, kde se nakládá s radioaktivním odpadem,

b) postup pro shromažďování, třídění, zpracování, úpravu, skladování a ukládání radioaktivního odpadu,

d) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu je povinen

c) uchovávat záznamy o úložných prostorech a o množství, radioaktivitě a formě radioaktivního odpadu v nich uloženého po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost.

b) provádět opatření k nápravě stavu, dojde-li k úniku radionuklidu do životního prostředí, a

a) provádět institucionální kontrolu po dobu stanovenou v podmínkách povolení,

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění uzavření úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Správa je organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivního odpadu. Správa vykonává činnosti na základě povolení podle tohoto zákona.

(2) Činnost Správy je financována prostřednictvím státního rozpočtu z prostředků jaderného účtu. Nevyčerpané prostředky jsou nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu.

(3) Správa z prostředků jaderného účtu nevytváří nároky z nespotřebovaných výdajů podle rozpočtových pravidel¹⁴).

g) kontrola tvorby rezervy na vyřazování z provozu včetně podmínek smlouvy o vedení vázaného účtu,

p) ověřování průkazu o finančním krytí a ověřování odhadu nákladů na vyřazování z provozu.

o) schvalování čerpání peněžních prostředků rezervy na vyřazování z provozu,

n) poskytování dotací na likvidaci staré radiační zátěže podle § 114,

m) poskytování příspěvků obcím podle § 117,

l) správa radioaktivního odpadu a zdrojů ionizujícího záření zajištěných podle trestního řádu,

b) monitorování vlivu úložiště radioaktivního odpadu na okolí,

c) institucionální kontrola úložiště radioaktivního odpadu,

d) nakládání s radioaktivním odpadem,

e) úprava vyhořelého jaderného paliva do formy vhodné pro uložení nebo následné využití po jeho prohlášení za radioaktivní odpad,

f) správa poplatků za ukládání radioaktivního odpadu,

h) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem,

(4) Předmětem činnosti Správy je

k) zajišťování bezpečného vykonávání činností při hospodaření s jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření, které jsou majetkem státu,

j) zajišťování bezpečného nakládání s jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření, které byly nalezeny nebo zachyceny, v souladu s rozhodnutím Úřadu,

i) nakládání s radioaktivním odpadem dopraveným na území České republiky ze zahraničí, který nelze vrátit,

a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivního odpadu,

(5) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti.

(6) Na financování činností podle odstavce 4 písm. i) až k) a na nakládání s radioaktivním odpadem, který vznikl před 1. červencem 1997 a představuje starou radiační zátěž, nelze použít prostředky jaderného účtu. Správa na tento účel použije prostředky státního rozpočtu.

d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu v případě zařízení uvedeného do provozu před jeho privatizací.

b) na likvidaci radioaktivní kontaminace životního prostředí, ke které došlo do doby privatizace jejího původce,

c) v rozsahu poměrné části nákladů na zneškodnění radioaktivního odpadu vzniklého z látek nebo předmětů, které byly kontaminovány radionuklidem do doby privatizace původce radioaktivního odpadu, nebo

a) na zneškodnění radioaktivního odpadu, který vznikl do doby privatizace původce radioaktivního odpadu,

(1) Ministerstvo financí spravuje jaderný účet. Jaderný účet je součástí účtů státních finančních aktiv. Peněžní prostředky na jaderném účtu lze použít pouze podle tohoto zákona.

c) příjmy Správy,

b) výnosy z operací s peněžními prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 116,

a) poplatky za ukládání radioaktivních odpadů,

d) dotace, peněžní dary a granty.

(2) Příjmy jaderného účtu jsou zejména

(1) Peněžní prostředky na jaderném účtu je oprávněno investovat Ministerstvo financí. Při investování peněžních prostředků postupuje s odbornou péčí a bezpečným způsobem.

1. členským státem Evropské unie nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jestliže stát, který je vydal, je hodnocen alespoň investičním stupněm ratingu vydaným ratingovou agenturou podle odstavce 6,

3. Evropskou unií, Evropskou centrální bankou, Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Evropským fondem finanční stability nebo Evropským stabilizačním mechanismem,

(2) Investovat peněžní prostředky lze do

5. mezinárodní finanční organizací, jejímž členem je jeden nebo více států podle bodu 1 a tyto státy převzaly záruky za její dluhy, nebo

6. osobou, za niž převzala záruku Česká republika, stát podle bodu 1 nebo osoba podle bodu 3 nebo 4.

4. Mezinárodním měnovým fondem nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

2. centrální bankou státu podle bodu 1,

a) státních dluhopisů vydaných Českou republikou,

b) dluhopisů vydaných Českou národní bankou, nebo

c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných

(3) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír podle odstavce 2 může být obchodován pouze na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu.

(4) Nelze investovat více než 15 % peněžních prostředků na jaderném účtu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů podle odstavce 2, pokud byly vydány týmž emitentem. To neplatí, pokud je emitentem osoba podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(5) S investičními nástroji podle odstavce 2 může Ministerstvo financí obchodovat na vlastní účet, nakupovat je a prodávat je, a to samostatně nebo prostřednictvím osoby, která má dostatečné znalosti s obchodováním na příslušném trhu.

(6) Při investování do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů lze použít pouze rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách¹⁵), pokud je tato ratingová agentura uvedena v seznamu zveřejňovaném na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

b) stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech,

a) stanoveno průzkumné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech,

c) povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu.

(1) Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním území je

(2) Obci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 1 písm. b) nenáleží.

b) 60 000 000 Kč, pokud na jejím katastrálním území bylo stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech; v kalendářním roce, v němž byl obci poskytnut tento příspěvek, nelze poskytnout příspěvek podle odstavce 1 písm. b).

(3) Každá obec obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši

a) 1 000 000 Kč, pokud Správa podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce; příspěvek nelze poskytnout opakovaně,

c) pravidla pro poskytování příspěvku podle odstavce 3.

a) způsob výpočtu příspěvku podle odstavce 1 písm. a) s přihlédnutím k velikosti průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivního odpadu v podzemním prostoru,

(4) Vláda stanoví nařízením

b) pravidla pro poskytování příspěvku a výši příspěvku podle odstavce 1 písm. b) a c),