ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

§ 151

Vymezení některých pojmů v oblasti zvládání radiační mimořádné události

Pro účely tohoto zákona se rozumí

§ 152

Při zvládání radiační mimořádné události se ve věcech neupravených tímto zákonem postupuje podle zákona o integrovaném záchranném systému nebo podle zákona o krizovém řízení.

§ 153

Kategorizace v oblasti zvládání radiační mimořádné události

§ 154

Analýza a hodnocení radiační mimořádné události

§ 155

Připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost

§ 156

Povinnosti držitele povolení k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost

§ 157

Odezva na radiační mimořádnou událost

§ 158

Náprava stavu po radiační havárii

a) odezvou na radiační mimořádnou událost uplatnění souboru opatření ke zvládnutí situace související se vznikem radiační mimořádné události s cílem znovunabytí kontroly nad vzniklou situací a zabránění následkům vzniklé radiační mimořádné události, včetně neradiačních následků, nebo jejich zmírnění,

b) připraveností k odezvě na radiační mimořádnou událost soubor organizačních, technických, materiálních a personálních opatření připravovaných podle pravděpodobného průběhu radiační mimořádné události k odvrácení nebo zmírnění jejích dopadů a zpracovaných ve formě zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu, plánu k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí19) (dále jen „vnější havarijní plán“) a národního radiačního havarijního plánu.

(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, mohou v nich být opatření ke zvládání radiační mimořádné události činěna držiteli povolení společně.

(2) Při stanovování zóny havarijního plánování musí být zohledněno vzájemné působení a umístění jaderných zařízení různých držitelů povolení.

(1) Podle velikosti možných dopadů radiační nehody nebo radiační havárie na území České republiky se jaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací zařazují do kategorie ohrožení A až E.

(2) Pro účely odstupňované připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost se radiační mimořádná událost zařazuje do kategorie radiační mimořádná událost prvního stupně, radiační nehoda nebo radiační havárie.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení.

c) stanovit na základě výsledků analýzy a hodnocení radiační mimořádné události kategorii ohrožení,

a) zpracovat analýzu a hodnocení radiační mimořádné události,

(1) Žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) a e), § 9 odst. 2 písm. a), b), d) a f), kromě žadatele o povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, § 9 odst. 3 písm. a) a b) a § 9 odst. 4 je povinen

d) oznámit kategorii ohrožení zpracovateli vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu a

b) stanovit na základě výsledků analýzy a hodnocení radiační mimořádné události kategorii radiační mimořádné události, která by při vykonávání povolené činnosti mohla vzniknout,

e) zohlednit výsledky analýzy a hodnocení radiační mimořádné události při zpracování dokumentace pro povolovanou činnost.

(2) Analýza a hodnocení radiační mimořádné události musí být provedena na základě výčtu možných radiačních mimořádných událostí, jejich příčin a rozsahu jejich dopadů na vykonávání činností v rámci expozičních situací, činností souvisejících s využíváním jaderné energie, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látky.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události.

j) dokumentování připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost včetně zpracování vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu a havarijního řádu.

(1) Připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost zahrnuje vzdělávání a odbornou přípravu k odezvě na radiační mimořádnou událost a přípravu na

a) zjišťování vzniku radiační mimořádné události,

b) zařazení vzniklé radiační mimořádné události do kategorie radiační mimořádné události,

c) vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění dotčených orgánů,

d) řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,

e) omezení havarijního ozáření,

f) zdravotnické zajištění,

g) předběžné informování obyvatelstva,

h) prověřování připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost,

i) příjem vnější pomoci a

(2) Vnitřní havarijní plán se zpracovává pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření kromě pracoviště s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii. Vnější havarijní plán se zpracovává pro zónu havarijního plánování.

b) postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost.

a) požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

f) pravidelně prověřovat připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost nácvikem, havarijním cvičením a ověřováním funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu; prověření připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost musí být prováděno na základě ročního plánu a hodnoceno, a

e) zajistit systém vzdělávání fyzických osob dotčených zásahovou instrukcí, vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem v oblasti zvládání radiační mimořádné události,

d) sdílet informace nutné pro řízení a provedení odezvy na radiační mimořádnou událost v rámci povolené činnosti se sousedící osobou, je-li také držitelem povolení podle tohoto zákona,

a) neprodleně seznámit se schváleným vnitřním havarijním plánem všechny osoby tímto plánem dotčené, včetně osoby provozující objekt nebo zařízení, které může být radiační mimořádnou událostí vzniklou při činnosti, k níž bylo držiteli povolení vydáno povolení, ovlivněno nebo zasaženo (dále jen „sousedící osoba“), a osob podle vnitřního havarijního plánu určených k odezvě na radiační mimořádnou událost,

(1) Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen

c) neprodleně seznámit se schváleným havarijním řádem všechny osoby určené k zajištění přepravy a fyzické osoby tímto řádem určené k provedení zásahu,

b) neprodleně seznámit s vypracovanou zásahovou instrukcí fyzické osoby touto instrukcí dotčené,

g) zajistit soulad sledovaných veličin a parametrů svého programu monitorování s monitorovací úrovní stanovenou ve vnitřním havarijním plánu.

b) předávat podklady ke zpracování

1. vnějšího havarijního plánu Hasičskému záchrannému sboru České republiky a krajskému úřadu,

2. národního radiačního havarijního plánu Úřadu a Ministerstvu vnitra,

a) spolupracovat s orgány státní správy a územní samosprávy a zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému na zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost při radiační havárii v zóně havarijního plánování,

c) zajistit systémy monitorování radiační situace v areálu jaderného zařízení a v zóně havarijního plánování a podílet se na zajištění monitorování radiační situace na území České republiky podle § 149 odst. 2 písm. b),

d) zajistit ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky vybavení obyvatelstva a složek integrovaného záchranného systému zasahujících při radiační havárii v zóně havarijního plánování antidoty k jódové profylaxi,

e) poskytovat obyvatelstvu v zóně havarijního plánování základní informace pro případ radiační havárie a pravidelně je aktualizovat; základní informace pro případ radiační havárie lze poskytnout nebo aktualizovat jen na základě souhlasného vyjádření Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a hejtmana kraje,

f) zajistit systém vyrozumění dotčených orgánů,

g) pořídit, udržovat a provozovat v zóně havarijního plánování koncové prvky varování s hlasovým modulem20),

h) ověřovat cvičením a taktickým cvičením21) ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a složkami integrovaného záchranného systému správnost, účinnost a vzájemný soulad vnitřního havarijního plánu a vnějšího havarijního plánu a jejich soulad s národním radiačním havarijním plánem,

i) podílet se na vyhodnocování cvičení a taktického cvičení podle písmene h) a na základě výsledku vyhodnocení přijmout opatření k nápravě zjištěného nedostatku,

j) neprodleně informovat Úřad o předání podkladů ke zpracování vnějšího havarijního plánu krajskému úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky a o jejich obsahu a

k) vypracovat výroční zprávu o zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost při činnostech, které držitel povolení vykonává, a předat ji do 31. ledna následujícího kalendářního roku Úřadu.

(2) Držitel povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, je povinen

(3) Míru podílu držitele povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, na činnostech podle odstavce 2 písm. e) a g), s výjimkou udržování a provozování koncových prvků varování, stanoví pro příslušný kalendářní rok dohoda mezi držitelem povolení a zpracovatelem vnějšího havarijního plánu po projednání návrhu dohody bezpečnostní radou kraje.

e) obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost.

d) obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace,

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

b) způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu,

c) požadavky na zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost v zóně havarijního plánování,

a) způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnosti technických prostředků,

(1) Odezva na radiační mimořádnou událost prováděná vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření je součástí opatření a postupů při řešení mimořádné události nebo krizové situace podle jiného právního předpisu22).

(2) Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen zajistit odezvu na radiační mimořádnou událost vzniklou při jím vykonávaných činnostech podle příslušného vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu nebo zásahové instrukce, pokud se vnitřní havarijní plán nevypracovává, a to

j) zajistit monitorování radiační situace v zóně havarijního plánování podle příslušného programu monitorování při podezření na vznik radiační nehody nebo radiační havárie a podle pokynů Úřadu k němu, vydaných v návaznosti na vývoj expoziční situace, a předávat data z tohoto monitorování Úřadu,

2. 1 měsíce od vyhlášení jiné radiační mimořádné události,

1. 3 měsíců od vyhlášení v případě radiační havárie, nebo

n) spolupracovat na přípravě nápravy stavu po radiační havárii na území zasaženém radiační havárií.

k) zajistit likvidaci následků radiační nehody v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření,

m) evidovat a uchovávat záznam o průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost a zprávu o vzniku a průběhu radiační mimořádné události po dobu nejméně 5 let od vyhlášení radiační mimořádné události nebo po dobu 30 let od vyhlášení v případě radiační havárie a

l) zpracovat průběh odezvy na radiační mimořádnou událost zaznamenaný podle písmene a) ve formě zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události a zprávu předat Úřadu do

a) zahájit neprodleně odezvu na radiační mimořádnou událost a průběh odezvy na radiační mimořádnou událost zaznamenávat,

b) neprodleně varovat fyzickou osobu nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření, realizovat opatření k její ochraně a informovat o nich Úřad a v případě vzniku radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárie informovat také další dotčené orgány a osoby stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem; součástí varování musí být v případě vzniku radiační havárie i návrh na zavedení neodkladných ochranných opatření,

c) neprodleně vyrozumět o vzniku nebo podezření na vznik radiační mimořádné události Úřad a v případě radiační nehody spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárie neprodleně vyrozumět také místně příslušné starosty obcí s rozšířenou působností a místně příslušného hejtmana kraje prostřednictvím územně příslušného operačního střediska Hasičského záchranného sboru České republiky, další dotčené orgány stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a sousedící osoby,

d) ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky neprodleně zahájit při vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování a zajistit neprodlené odvysílání tísňové informace23); součástí informace je pokyn k zavedení neodkladných ochranných opatření formou ukrytí a použití jódové profylaxe,

e) kontrolovat, vyhodnocovat a regulovat ozáření fyzických osob podílejících se na průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření,

f) navrhnout hejtmanovi kraje zavedení neodkladného opatření k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování formou evakuace podle průběhu nebo předpokládaného vývoje radiační havárie a podle výsledků monitorování radiační situace prováděného podle písmene j),

g) předávat Úřadu údaje pro hodnocení radiační havárie a pro prognózu jejího vývoje, včetně údajů o meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie,

h) informovat o činnostech jím vykonávaných v průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost při radiační nehodě nebo radiační havárii Úřad a o činnostech jím vykonávaných v průběhu odezvy na radiační mimořádnou událost při radiační nehodě spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření z areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo radiační havárii Hasičský záchranný sbor České republiky a další dotčené orgány a osoby stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem,

i) v případě radiační havárie neprodleně informovat obyvatelstvo touto radiační havárií dotčené o skutečnostech radiační havárie a jejím předpokládaném vývoji,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla k zajištění odezvy na radiační mimořádnou událost podle odstavce 2.

(1) Úřad vydává k zajištění nápravy stavu po radiační havárii pro území zasažené radiační havárií nebo pro jeho část po ukončení odezvy na radiační mimořádnou událost v rámci správy kontaminované oblasti podle § 102 odst. 4 návrhy na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, které se vztahují na kontaminované oblasti a jednotlivce z obyvatelstva.

(2) Držitel povolení, v důsledku jehož činnosti došlo k radiační havárii, je povinen

c) poskytnout součinnost při správě kontaminované oblasti vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a podílet se na náhradě újmy jiným osobám podle jiného právního předpisu24).

b) vyřadit jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie z provozu, není-li možné obnovit jeho provoz, a

a) provést v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. kategorie nápravu stavu po radiační havárii v souladu se strategií optimalizované radiační ochrany podle vnitřního havarijního plánu,

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii.