ČÁST TŘETÍ
STANDARDY PRO AKREDITACI HABILITAČNÍHO ŘÍZENÍ

A. Požadavky na institucionální prostředí

I. Působnost orgánů vysoké školy

1. Vysoká škola má vymezen orgán vysoké školy, který plní působnost statutárního orgánu, a jsou vymezeny další orgány, jejich působnost, pravomoc a odpovědnost.

2. Vysoká škola má vymezeny působnosti, pravomoci a odpovědnosti orgánů jejích součástí k činnostem a jednáním, týkající se habilitačního řízení, které tvoří funkční celek.

B. Posouzení zkušeností vysoké školy s vědeckou nebo uměleckou činností a vzdělávací činností, které odpovídají oborům habilitačního řízení.

I. Vymezení oboru habilitačního řízení
Obor, pro který vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení, je jasně vymezen.

II. Kvalita, rozsah a intenzita vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy ve vztahu k oboru habilitačního řízení

1. Vysoká škola vykazuje v oboru habilitačního řízení dlouhodobou vědeckou nebo uměleckou činnost s mezinárodním rozsahem v kvalitě, intenzitě a rozsahu, které odpovídají povaze tohoto řízení.

2. Vysoká škola nebo její součást je dlouhodobě řešitelem vědeckých nebo uměleckých projektů v České republice nebo v zahraničí, které se odborně vztahují k oboru habilitačního řízení, o jehož akreditaci jde.

3. Vysoká škola uskutečňuje doktorský studijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia.

4. Obor, ve kterém vysoká škola hodlá uskutečňovat habilitační řízení, je zajištěn alespoň dvěma akademickými pracovníky, kteří byli na základě habilitačního řízení jmenováni docentem v daném nebo příbuzném oboru, kteří:

a) mají odpovídající publikační nebo uměleckou činnost za posledních 5 let související s oborem (podle povahy jednotlivých vědních oborů se jedná zejména o publikace ve významných impaktovaných časopisech, recenzovaných odborných časopisech, monografie, zvané plenární přednášky na zahraničních konferencích; v uměleckých oborech odpovídající umělecká díla),

b) splňují podmínku, že lze u nich předpokládat jejich vědecké nebo umělecké působení na dané vysoké škole v daném oboru po dobu platnosti akreditace,

c) působí na vysoké škole jako akademičtí pracovníci na základě pracovního nebo služebního poměru s týdenní pracovní dobou odpovídající alespoň 0,6 násobku stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti; součet jejich týdenní pracovní doby ze všech uzavřených pracovních nebo služebních poměrů na činnost akademického pracovníka na téže nebo jiné vysoké škole nebo na zahraniční vysoké škole nebo tuzemské právnické osobě podle § 93a zákona o vysokých školách nepřesáhne 1,5 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníkem práce,

d) nezajišťují obory habilitačního řízení ani obory řízení ke jmenování profesorem na jiné vysoké škole.

5. Případné pracovní nebo služební poměry akademického pracovníka sjednané na dobu nejvýše jednoho roku s rozsahem týdenní pracovní doby nepřesahující 0,2 násobek stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce se při posuzování požadavků na délku týdenní pracovní doby akademického pracovníka nezohledňují.

6. V případě oboru zdravotnického zaměření se požadavky na délku týdenní pracovní doby akademických pracovníků považují za splněné i tehdy, jestliže lze těmito požadavky stanovenou délku pracovní doby dosáhnout tím, že se k délce týdenní pracovní doby akademického pracovníka na vysoké škole přičte týdenní pracovní doba této osoby daná jejím pracovním poměrem k fakultní nemocnici nebo k jinému zdravotnickému zařízení, se kterým má vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění klinické a praktické výuky nebo výzkumné a vývojové činnosti.

7. Na vysoké škole působí odborní asistenti s odpovídající vědeckou nebo uměleckou činností a s perspektivou habilitačního řízení v daném nebo příbuzném oboru habilitačního řízení; v případě, že jde o obor na součásti vysoké školy, vztahuje se tato podmínka na působení na této součásti.

8. Alespoň dva členové vědecké rady vysoké školy nebo umělecké rady vysoké školy musejí být významnými odborníky v daném oboru habilitačního řízení nebo v oboru habilitačního řízení, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání. Jde-li o obor uskutečňovaný na součásti vysoké školy, musejí dále alespoň dva členové vědecké nebo umělecké rady této součásti být významnými odborníky v daném oboru habilitačního řízení nebo v oboru habilitačního řízení, který svým zaměřením odpovídá ve smyslu § 82 odst. 6 písm. b) zákona o vysokých školách stejné oblasti vzdělávání.

C. Pravidla a postupy habilitačního řízení

1. Vysoká škola má zveřejněná pravidla konkretizující požadavky a postupy při habilitačním řízení, včetně vymezení pravomocí, odpovědností a úpravy postupu při střetu zájmů jednotlivých orgánů, zejména rektora, prorektorů, děkana, proděkanů, členů habilitačních komisí a oponentů. Tato pravidla tvoří funkční celek.

2. Vysoká škola umožňuje účastnit se habilitačního řízení i uchazečům z jiných institucí.

D. Požadavky kladené na uchazeče habilitačního řízení

1. Pravidla habilitačního řízení vymezují v souladu se zákonem o vysokých školách požadavky na uchazeče ve směru jeho dosavadní vzdělávací a tvůrčí činnosti a mezinárodního rozměru v těchto činnostech.

2. Pravidla a postupy habilitačního řízení poskytují záruku, že budou jednoznačně a nestranně ověřeny zákonem o vysokých školách stanovené požadavky na uchazeče.