ČÁST DVANÁCTÁ
HISTORICKÉ VĚDY

A. Základní tematické okruhy

a) Historiografie a filozofie dějin,

b) Národní a zemské dějiny v obecném kontextu,

c) Dějiny pravěku, starověku, středověku, novověku a soudobé dějiny,

d) Hospodářské a sociální dějiny,

e) Kulturní dějiny,

f) Etnologie a etnografie,

g) Pomocné vědy historické a archivnictví,

h) Politické dějiny.

B. Výčet typických studijních programů

a) Historické vědy,

b) Archeologie,

c) Etnologie.

C. Rámcový profil absolventa

a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:

1. znalosti historických skutečností, jevů a procesů od pravěku až do soudobých dějin,

2. znalosti základních pramenných textů, včetně jejich typologie a způsobů vyhledávání a uchovávání,

3. znalosti umění a kultury v historickém vývoji,

4. znalosti historiografie, filozofie dějin, teorie, směrů a škol historického výzkumu,

5. znalosti institucionálního zajištění historického bádání zahrnující znalosti institucí uchovávajících zdroje informací o dějinách i znalosti základních výzkumných pracovišť.

b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:

1. samostatně identifikovat a kriticky interpretovat klíčové historické jevy a reflektovat jejich vzájemné souvislosti,

2. studovat pramenné materiály a odbornou literaturu v originálním znění,

3. vnímat historické skutečnosti, jevy a procesy v kontextu výsledků výzkumu dalších vědních oborů.

c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například:

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v oblasti památkové péče,

3. v archivnictví,

4. v muzejnictví,

5. v knihovnictví,

6. v oblasti cestovního ruchu,

7. ve školství, orgánech veřejné správy a samosprávy (archiváři).

D. Relevantní charakteristické profese¹¹)

1. osoba odborně způsobilá pro provádění archeologických výzkumů,

2. osoba odborně způsobilá pro provádění stavebně-historických výzkumů.