ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
ZEMĚDĚLSTVÍ

A. Základní tematické okruhy

a) Fytotechnika,

b) Zootechnika,

c) Zahradnictví,

d) Krajinářství,

e) Péče o přírodní zdroje,

f) Rozvoj venkova,

g) Zemědělská technika,

h) Zemědělská ekonomika.

B. Výčet typických studijních programů

a) Zemědělské inženýrství,

b) Fytotechnika,

c) Rostinolékařství,

d) Zootechnika,

e) Tropické zemědělství,

f) Ekologické zemědělství,

g) Živočišná produkce,

h) Zájmové chovy zvířat,

i) Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty,

j) Rybářství, biotechnologie a šlechtění,

k) Kvalita a zpracování zemědělských produktů,

l) Agroekologie,

m) Rozvoj venkova,

n) Pozemkové úpravy,

o) Zahradnické inženýrství.

C. Rámcový profil absolventa

a) S ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:

1. biologické, chemické a fyzikální znalosti živých organismů a biosféry s ohledem na jejich využívání a péči o ně,

2. znalosti technických zařízení využívaných pro pěstování rostlin, chov živočichů a související péči o přírodní zdroje,

3. znalosti technologických postupů pěstování rostlin a chovu živočichů, jejich ošetřování, využívání jejich produkčního i mimoprodukčního potenciálu včetně souvisejícího zpracování odpadů a péče o přírodní zdroje,

4. znalosti ekonomických aspektů pěstování rostlin a chovu živočichů a základních ekonomických principů podstatných pro úspěšné podnikání,

5. znalosti využívání pěstitelských, chovatelských a souvisejících aktivit pro trvale udržitelné využívání a dotváření přírodních zdrojů a životního prostředí lidských sídel a hospodářsky využívané krajiny nebo pro rozvoj venkovského prostoru jako celku.

b) S ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:

1. zajistit organizačně, materiálně a technicky chod podniků na úrovni své specializace,

2. posoudit vliv různých opatření na výkon a jakost, ekonomiku provozu, jakož i zdravotní a bezpečnostní rizika provozovaných činností,

3. zhodnotit a analyzovat údaje o dosahovaných hodnotách produkčních a jakostních ukazatelů,

4. vyhledat a zvolit vhodné diagnostické a analytické postupy pro optimalizaci využívaných procesů,

5. navrhnout a uskutečnit ověření modifikací pracovních postupů v provozních podmínkách.

6. nabyté znalosti využívat k odbornému, odpovědnému, ale i ekonomicky efektivnímu výkonu zemědělské činnosti.

c) S ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi,

2. v oblasti prvovýroby,

3. v oblasti šlechtění rostlin a živočichů,

4. v oblasti zemědělského poradenství a dalších specializovaných služeb,

5. v zemědělských profesních a zájmových organizacích,

6. v kontrolních a inspekčních institucích,

7. ve výrobě krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů.

D. Relevantní charakteristické profese²⁵)

1. rybářský hospodář a jeho zástupce,

2. rostlinolékař,

3. poradce v ochraně rostlin,

4. osoba odborně způsobilá pro činnost uznaných chovatelských sdružení a chovatelských podniků prasat,

5. osoba odborně způsobilá provádět kontrolu výrobce biopotravin nebo osoba, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu,

6. osoba odborně způsobilá pro provádění kontroly žadatele, ekologického podnikatele, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu,

7. projektant pozemkových úprav,

8. osoba odborně způsobilá pro zkoušení osiva nebo sadby,

9. osoba odborně způsobilá pro navrhování pokusů a projektů pokusů a provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,

10. odborný poradce oprávněný zpracovávat hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,

11. akreditovaný poradce pro oblast zemědělství.