ČÁST 1
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje
a) způsob výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,
b) podmínky pro použití úplného nebo částečného interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku,
c) výpočet skupinové solventnosti,
d) podmínky pro použití a způsob výpočtu vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky,
e) vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu,
f) náležitosti a strukturu zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci,
g) způsob výplaty a stanovení odměny a náhrady hotových výdajů nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jeho zástupce a likvidátora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) diverzifikačními efekty snížení expozice pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích nebo zajišťovacích skupin vůči rizikům související s diverzifikací jejich činnosti, které vyplývá ze skutečnosti, že nepříznivý dopad jednoho rizika může být vyrovnán příznivějším dopadem jiného rizika, pokud uvedená rizika nejsou plně korelovaná,
b) likvidačním majetkem majetkový zůstatek, který zbude po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace před vypořádáním odměny likvidátora,
c) testem užití vyhodnocení použití interního modelu v řídicím a kontrolním systému, zejména pak integrace interního modelu do systému řízení rizik a příslušných rozhodovacích procesů,
d) standardy kalibrace požadavky na kalibraci stanovené v § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví a standardy kalibrace pro účely interního modelu podle § 12.
ČÁST 2
HLAVA 1
§ 3
Základní solventnostní kapitálový požadavek
(1) Základní solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje kapitálové požadavky alespoň k rizikovým modulům
a) neživotního upisovacího rizika,
b) životního upisovacího rizika,
c) zdravotního upisovacího rizika,
d) tržního rizika,
e) rizika selhání protistrany a
f) dalším rizikovým modulům stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
(2) Rizikové moduly podle odstavce 1 písm. a) až e) se skládají alespoň z rizikových podmodulů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a dále z rizikových podmodulů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
(3) Pro účely výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku se kapitálové požadavky k rizikovým modulům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e) agregují pomocí korelačních koeficientů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Pro účely odstavce 1 písm. a) až c) se pojistné a zajistné operace zařadí do modulu upisovacího rizika, který nejlépe zohledňuje technickou povahu podkladových rizik dané operace.
§ 4
Kapitálový požadavek k operačnímu riziku
Kapitálový požadavek k operačnímu riziku zohledňuje operační rizika v rozsahu, ve kterém nejsou zohledněna v rizikových modulech podle § 3.
§ 5
Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty
(1) Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty3) odráží případné částečné vyrovnání neočekávaných ztrát prostřednictvím současného snížení technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti nebo kombinací obojího.
(2) Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty odráží efekt snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku z pojistných smluv v rozsahu, pro který je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna schopna prokázat, že snížení uvedených plnění lze použít na krytí případných neočekávaných ztrát.
§ 6
Zjednodušený výpočet
Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může pro rizikové moduly nebo podmoduly podle § 3 odst. 2 použít zjednodušený výpočet stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku, pokud je to přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Zjednodušený výpočet tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna provede v souladu s ustanoveními § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví.
§ 7
Prováděcí opatření k solventnostnímu kapitálovému požadavku
Výpočet solventnostního kapitálového požadavku, kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům podle § 3, kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 4, úpravy podle § 5 a uplatňování podmínek a pravidel pro použití zjednodušeného výpočtu podle § 6 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
§ 8
Solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu
Ustanovení § 3 až 7 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.
HLAVA 2
§ 9
Test užití
Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna v rámci testu užití prokazuje, že interní model je v jejím řídicím a kontrolním systému široce a soustavně používán, a to alespoň v rozsahu § 78 odst. 4 písm. a) a b) zákona o pojišťovnictví.
§ 10
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zajistí, že interní model, včetně stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti, ze které interní model vychází, splňuje požadavky stanovené v odstavcích 2 až 6 a v § 11.
(2) Metody používané ke stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na vhodných pojistněmatematických a statistických metodách a musí být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Metody používané ke stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na aktuálních a spolehlivých informacích a na realistických předpokladech. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna odůvodní České národní bance předpoklady, které jsou základem pro její interní model.
(3) Data použitá pro interní model musí být přesná, úplná, vhodná a spolehlivá. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna alespoň jednou ročně aktualizuje soubory dat, které používá při stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti.
(4) Interní model musí zahrnovat rizika uvedená v § 74 odst. 4 zákona o pojišťovnictví a všechna další významná rizika, jimž je nebo by mohla být tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vystavena.
(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ve svém interním modelu přesně posoudí jednotlivá rizika související s finančními garancemi a veškerými smluvními opcemi, jsou-li významná. Posoudí rovněž rizika související s opcemi pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a smluvními opcemi tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, včetně dopadu, které by mohly mít budoucí změny finančních i jiných než finančních podmínek na uplatnění uvedených opcí.
(6) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zohlední ve svém interním modelu veškeré platby pojistníkům, pojištěným a oprávněným osobám, o kterých předpokládá, že budou provedeny, bez ohledu na to, zda jsou uvedené platby smluvně zaručeny, či nikoli.
§ 11
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu přihlédnout k závislostem v rámci jednotlivých kategorií rizik i mezi těmito kategoriemi, pokud jde o diverzifikační efekty a zároveň odůvodní České národní bance, že systém používaný pro měření diverzifikačních efektů je vhodný.
(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu plně zohlednit účinky technik snižování rizika, pokud jsou v interním modelu úvěrové riziko a jiná rizika vyplývající z použití daných technik řádně zohledněna.
(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu zohlednit budoucí opatření svého vedení, jejichž uskutečnění lze očekávat, a to s ohledem na dobu nezbytnou k jejich provedení.
§ 12
Standardy kalibrace
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může pro účely konstrukce interního modelu použít jiné časové období nebo míru rizika než ty, které jsou stanoveny v § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví, pokud lze výstupy interního modelu používat pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku způsobem, který pojistníkům, pojištěným a oprávněným osobám poskytne úroveň ochrany podle § 74 zákona o pojišťovnictví.
(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna odvodí solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti vytvořené interním modelem za použití metody hodnoty v riziku podle § 74 odst. 3 zákona o pojišťovnictví.
(3) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nemůže odvodit solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti vytvořené interním modelem, může při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použít aproximace, pokud je schopna České národní bance prokázat, že je pojistníkům poskytována úroveň ochrany podle § 74 zákona o pojišťovnictví.
§ 13
Standardy pro ověřování platnosti interního modelu
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna pravidelně ověřuje platnost interního modelu podle § 78 zákona o pojišťovnictví a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Součástí ověřování platnosti interního modelu je alespoň sledování jeho chování, přezkum trvalé vhodnosti jeho specifikace a porovnání jeho výsledků s pozorovanou zkušeností.
(2) Proces ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat účinný statistický proces pro ověřování platnosti interního modelu, kterým tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna prokazuje České národní bance, že interním modelem stanovené výsledné kapitálové požadavky jsou odpovídající podle § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví.
(3) Ověřováním podle odstavce 2 tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna statistickými metodami testuje vhodnost prognózy rozdělení pravděpodobnosti vůči
a) škodní zkušenosti a
b) veškerým dalším významným souvisejícím novým údajům a informacím.
(4) Proces ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat analýzu jeho stability, zejména testování citlivosti výsledků interního modelu na změny klíčových předpokladů. Dále musí zahrnovat rovněž posouzení přesnosti, úplnosti, vhodnosti a spolehlivosti dat používaných v interním modelu.
§ 14
Dokumentační standardy interního modelu
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podrobně dokumentuje konstrukci svého interního modelu a jeho fungování.
(2) Dokumentace musí prokazovat soulad s požadavky stanovenými v § 73 odst. 3 a § 78 odst. 3 zákona o pojišťovnictví a v § 9 až 13.
(3) Dokumentace musí obsahovat popis teorie, předpokladů a matematického a empirického základu interního modelu.
(4) V dokumentaci musí být uvedeny okolnosti, za nichž interní model nefunguje správně.
(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna dokumentuje veškeré významné změny svého interního modelu.
§ 15
Prováděcí opatření k internímu modelu
Způsob plnění požadavků stanovených v § 9 až 14, požadavky na externí modely a data, připisování zisků a ztrát a způsob integrace částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu nebo částečného interního modelu.
§ 16
Interní modely pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu
Ustanovení § 9 až 15 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.
ČÁST 3
§ 17
Obecná ustanovení
(1) Při výpočtu skupinové solventnosti zohlední osoba držící účast podle § 89c odst. 1 zákona o pojišťovnictví (dále jen „odpovědná osoba“) poměrný podíl držený v přidružených osobách. Poměrný podíl se stanoví jako
a) procento použité pro sestavování konsolidovaných účtů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet skupinové solventnosti v případě, že odpovědná osoba používá pro výpočet skupinové solventnosti metodu účetní konsolidace, nebo
b) součet přímého a nepřímého podílu odpovědné osoby na základním kapitálu přidružené osoby v případě, že odpovědná osoba používá pro výpočet skupinové solventnosti metodu odpočtu agregovaných dat.
(2) Pokud má některá z ovládaných pojišťoven nebo zajišťoven použitelný kapitál nižší než solventnostní kapitálový požadavek, použije se při výpočtu skupinové solventnosti celkový deficit solventnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny, nikoli pouze poměrný podíl.
(3) Pokud jsou odpovědnost nebo ručení odpovědné osoby za závazky ovládané pojišťovny nebo zajišťovny přesně a jednoznačně omezeny výší jejího podílu na základním kapitálu ovládané osoby, je po schválení Českou národní bankou, je-li orgánem dohledu nad skupinou, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu v kolegiu možné při výpočtu skupinové solventnosti zohlednit nesoulad mezi výší použitelného kapitálu a solventnostním kapitálovým požadavkem této ovládané pojišťovny nebo zajišťovny v poměrném podílu.
§ 18
Zákaz vícenásobného použití kapitálu
(1) Při výpočtu skupinové solventnosti je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostních kapitálových požadavků u různých osob v téže skupině.
(2) Pro účely odstavce 1 se při výpočtu skupinové solventnosti vyloučí hodnota aktiv
a) pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, která jsou použita pro financování položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku jí přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, a
b) přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, která jsou použita pro financování položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, která na ní drží účast, nebo jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.
(3) Ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku lze použít
a to v té výši, ve které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovny nebo zajišťovny. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 4.
a to v té výši, ve které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovny nebo zajišťovny. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 4.
a) disponibilní bonusový fond podle § 65 zákona o pojišťovnictví pojišťovny provozující činnost podle odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví nebo zajišťovny provozující činnost v životním zajištění přidružené odpovědné osobě a
b) upsaný, ale nesplacený základní kapitál pojišťovny nebo zajišťovny přidružené odpovědné osobě,
(4) Ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku nelze použít
a) upsaný, ale nesplacený základní kapitál, který představuje závazek pojišťovny nebo zajišťovny držící účast,
b) upsaný, ale nesplacený základní kapitál pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, který představuje závazek přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, nebo
c) upsaný, ale nesplacený základní kapitál přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, který představuje závazek jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.
(5) Pokud příslušný orgán dohledu rozhodne, že některá z dalších položek kapitálu přidružené pojišťovny nebo zajišťovny není použitelná ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící v této přidružené pojišťovně nebo zajišťovně účast, může být hodnota těchto položek zahrnuta do kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku pouze do té výše, do které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.
(6) Celková hodnota použitelných položek kapitálu uvedených v odstavcích 3 a 5 nesmí přesáhnout výši solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.
(7) Položky kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, které podléhají předchozímu souhlasu orgánu dohledu domovského členského státu, lze použít ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pouze pokud byly tímto orgánem dohledu schváleny.
§ 19
Vyloučení vzájemného financování
Při výpočtu skupinové solventnosti nelze zohlednit žádnou položku použitelného kapitálu, která vznikla ze vzájemného financování mezi osobami patřícími do stejné skupiny. Vzájemným financováním se rozumí situace, kdy pojišťovna nebo zajišťovna nebo její přidružená osoba přímo nebo nepřímo drží podíl v osobě, která přímo nebo nepřímo drží položky kapitálu použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této pojišťovny nebo zajišťovny, nebo této osobě poskytuje úvěry.
§ 20
Metoda účetní konsolidace
(1) Výpočet skupinové solventnosti pomocí metody účetní konsolidace vychází z konsolidovaných účtů. Skupinová solventnost se určí jako rozdíl mezi
a) kapitálem použitelným ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku určeným z konsolidovaných účtů a
b) skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem vypočítaným z konsolidovaných účtů.
(2) Skupinový solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný z konsolidovaných účtů nesmí být nižší než součet
a) minimálního kapitálového požadavku odpovědné osoby a
b) poměrné výše minimálního kapitálového požadavku přidružených pojišťoven nebo zajišťoven zahrnutých do výpočtu.
(3) Na úrovni skupiny musí být k dispozici primární kapitál ve výši podle § 71 odst. 4 zákona o pojišťovnictví alespoň ve výši součtu podle odstavce 2. Ustanovení § 89c odst. 4 a 5 a § 89d až 89g zákona o pojišťovnictví a § 17 až 19 se pro účely stanovení použitelného kapitálu podle věty první použijí obdobně.
§ 21
Metoda odpočtu agregovaných dat
(1) Skupinová solventnost počítaná metodou odpočtu agregovaných dat se určí jako rozdíl mezi
a) součtem použitelného kapitálu podle odstavce 2 a
b) součtem účetní hodnoty podílu a položek kapitálu odpovědné osoby na přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě ke dni sestavení účetní závěrky a agregovaného solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3.
(2) Součet použitelného kapitálu je roven součtu
a) kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku odpovědné osoby a
b) poměrného podílu odpovědné osoby na kapitálu přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.
(3) Agregovaný solventnostní kapitálový požadavek je roven součtu
a) solventnostního kapitálového požadavku odpovědné osoby a
b) poměrného podílu solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.
(4) Spočívá-li účast na přidružených pojišťovnách nebo zajišťovnách plně nebo zčásti v nepřímé majetkové účasti, do položky podle odstavce 1 písm. b) se zahrne hodnota této nepřímé majetkové účasti s ohledem na rozhodné navazující účasti, a do položek podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. b) se zahrnou příslušné poměrné podíly použitelného kapitálu přidružených pojišťoven nebo zajišťoven a podíly solventnostního kapitálového požadavku přidružených pojišťoven nebo zajišťoven.
§ 22
Prováděcí opatření ke skupinové solventnosti
Zásady a metody výpočtu skupinové solventnosti, skupinového solventnostního kapitálového požadavku a použitelného kapitálu k jeho krytí podle § 17 až 21 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet skupinové solventnosti.
ČÁST 4
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
ČÁST 5
§ 27
Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace obdobně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, který upravuje předkládání pravidelné zprávy orgánům dohledu a zprávu orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti, a to ve vztahu k pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.
ČÁST 6
§ 28
Podmínky použití vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky
(1) Vyrovnávací úpravu bezrizikové výnosové křivky podle § 54b odst. 1 zákona o pojišťovnictví lze použít, pokud
a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyčlenila portfolio aktiv složené z dluhopisů nebo jiných finančních nástrojů s obdobnými charakteristikami peněžních toků (dále jen „portfolio přiřazených aktiv“) určené ke krytí hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků, u kterých bude při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použita vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky (dále jen „portfolio vyčleněných závazků“),
b) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna udržuje složení portfolia přiřazených aktiv po celou dobu trvání příslušných závazků, s výjimkou situace, kdy je úprava složení tohoto portfolia nezbytná pro zachování replikace očekávaných peněžních toků plynoucích z aktiv a závazků podle písmene d) v případě výrazné změny těchto peněžních toků,
c) určení, uspořádání a správa portfolia přiřazených aktiv a portfolia vyčleněných závazků jsou prováděny odděleně od ostatních aktivit tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a portfolio přiřazených aktiv zároveň nesmí být použito ke krytí ztrát plynoucích z ostatních činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
d) očekávané peněžní toky plynoucí z portfolia přiřazených aktiv replikují všechny jednotlivé peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků ve stejné měně a rizika plynoucí z jakéhokoliv nesouladu těchto peněžních toků jsou nevýznamná vzhledem k rizikům spjatým s činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, ke které se vyrovnávací úprava vztahuje,
e) z pojistných a zajišťovacích smluv portfolia vyčleněných závazků neplynou žádné budoucí platby pojistného a zajistného,
f) v souvislosti s upisovacím rizikem je portfolio vyčleněných závazků vystaveno pouze riziku dlouhověkosti, riziku nákladů, riziku revize a riziku úmrtnosti,
g) zahrnuje-li upisovací riziko, které vyplývá z portfolia vyčleněných závazků, také riziko úmrtnosti, hodnota nejlepšího odhadu tohoto portfolia se v důsledku aplikace úmrtnostního šoku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku v modulu životního upisovacího rizika kalibrovaného v souladu s § 74 zákona o pojišťovnictví nezvýší o více než 5 % své původní hodnoty,
h) pojistné smlouvy portfolia vyčleněných závazků neobsahují žádné opce pro pojistníky; právo na odkupné může být součástí pojistné smlouvy pouze v případě, nepřekročí-li výše tohoto odkupného hodnotu aktiv oceněných podle § 51 zákona o pojišťovnictví určených ke krytí tohoto závazku v době uplatnění práva na odkupné,
i) peněžní toky plynoucí z portfolia přiřazených aktiv jsou pevně stanovené a emitent ani jakákoliv třetí strana je nemá právo změnit nebo jinak upravit a
j) závazky vyplývající z jedné pojistné nebo zajišťovací smlouvy nejsou od sebe při sestavování portfolia vyčleněných závazků oddělovány.
(2) Podmínka neměnnosti peněžních toků podle odstavce 1 písm. i) je považována za splněnou v případě, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna pro portfolio přiřazených aktiv využije aktiva, z nichž plynoucí peněžní toky jsou s výjimkou závislosti na inflaci pevně stanovené a zároveň podle odstavce 1 písm. d) replikují peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků závislé na inflaci.
(3) Právo emitenta nebo třetí strany změnit peněžní toky plynoucí z aktiva obsaženého v portfoliu přiřazených aktiv není porušením podmínky pro použití vyrovnávací úpravy podle odstavce 1 písm. i) v případě, že toto právo zahrnuje kompenzaci umožňující tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně získat stejné peněžní toky reinvestováním do aktiv stejné nebo vyšší úvěrové kvality.
§ 29
Stanovení vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky
(1) Pro každou měnu je vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky rovna rozdílu
a) roční efektivní úrokové sazby vyjádřené jedinou diskontní sazbou, jejíž použití na peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků vede k hodnotě, která je rovna hodnotě portfolia přiřazených aktiv oceněného podle § 51 zákona o pojišťovnictví, a
b) roční efektivní úrokové sazby vyjádřené jedinou diskontní sazbou, jejíž použití na peněžní toky plynoucí z portfolia vyčleněných závazků vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia vyčleněných závazků vypočteného v souladu s § 53 zákona o pojišťovnictví.
(2) Vyrovnávací úprava nezahrnuje základní rozpětí zohledňující rizika, která si tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ponechává (dále jen „základní rozpětí“).
(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna základní rozpětí zvýší tak, aby vyrovnávací úprava plynoucí z držby aktiva s určitou dobou do splatnosti a typu s úvěrovým hodnocením nižším, než je investiční stupeň, nepřevyšovala vyrovnávací úpravu plynoucí z držby aktiv se stejnou dobou do splatnosti, stejného typu a s investičním stupněm úvěrového hodnocení.
(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá pro účely stanovení výše vyrovnávací úpravy externí úvěrová hodnocení způsobem, který je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím použití externích úvěrových hodnocení.
(5) Základní rozpětí podle odstavce 2 se stanoví jako součet
a) úvěrového rozpětí odpovídajícího pravděpodobnosti selhání aktiv, jehož výpočet je založen na dlouhodobých statistikách úvěrového selhání relevantních pro dotčená aktiva s přihlédnutím k době do splatnosti, úvěrové kvalitě a typu těchto aktiv, a
b) úvěrového rozpětí odpovídajícího očekávané ztrátě plynoucí ze snížení úvěrového hodnocení aktiv.
(6) Není-li možné stanovit úvěrové rozpětí podle odstavce 5, použije se pro výpočet základního rozpětí postup podle odstavce 7 nebo odstavce 8 v závislosti na typu expozice.
(7) V případě expozic vůči ústřední vládě a centrální bance členského státu odpovídá základní rozpětí podle odstavce 2 alespoň 30 % hodnoty dlouhodobého průměru rozpětí pozorovatelného na finančních trzích odvozeného z aktiv se stejnou dobou do splatnosti, úvěrové kvality a typu vzhledem k bezrizikové výnosové křivce.
(8) V případě expozic vůči subjektům jiným než podle odstavce 7 odpovídá základní rozpětí podle odstavce 2 alespoň 35 % hodnoty dlouhodobého průměru rozpětí pozorovatelného na finančních trzích odvozeného z aktiv se stejnou dobou do splatnosti, úvěrové kvality a typu vzhledem k bezrizikové výnosové křivce.
§ 30
Vyrovnávací úprava pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu
Ustanovení § 28 a 29 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.
ČÁST 7
§ 31
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna provádí vyhodnocení citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu alespoň čtvrtletně.
(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyhodnocuje citlivost technických rezerv a použitelného kapitálu, zejména změnu výše technických rezerv a použitelného kapitálu vzhledem na změny použitých dat nebo parametrů, na základě realistických a vhodných předpokladů a odpovídajících metod. Součástí vyhodnocení je také posouzení vhodnosti a přiměřenosti těchto předpokladů a metod.
§ 32
Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky podle § 31 obdobně.
ČÁST 8
§ 33
§ 34
(1) Náležitosti a strukturu zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. Nařídí-li Česká národní banka ověření jen vymezeného okruhu informací, použije se pro sktrukturu zprávy příloha č. 5 k této vyhlášce přiměřeně.
(2) Statutární auditor uvede ve zprávě podle odstavce 1 údaje o své osobě, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení této zprávy. Auditorská společnost ve zprávě podle odstavce 1 uvede údaje o své osobě, evidenční číslo a jméno statutárního auditora, který pro auditorskou společnost vyhotovil tuto zprávu, jeho evidenční číslo, jeho podpis a datum vyhotovení této zprávy. Ve zprávě podle odstavce 1 se vždy uvedou údaje o pojišťovně nebo zajišťovně, u níž se ověření provádí.
§ 35
(1) Nařídí-li Česká národní banka ověření uveřejňovaných informací k použitelnému kapitálu, zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení jeho určení, členění a použitelnosti podle § 71 zákona o pojišťovnictví vzhledem k limitům kapitálu podle právních předpisů upravujících požadavky na kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie. V případě tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou, zahrnuje zpráva také výsledek posouzení, zda nedochází k vícenásobnému použití položek kapitálu použitelného na úrovni skupiny.
(2) Nařídí-li Česká národní banka ověření uveřejňovaných informací k solventnostnímu kapitálovému požadavku vypočítanému podle standardního vzorce, zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení správnosti postupu jeho výpočtu, a to i jestliže byly při výpočtu použity parametry specifické pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Ve vztahu k solventnostnímu kapitálovému požadavku vypočítanému prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení, zda je model používán v souladu s podmínkami povolení a podle právních předpisů upravujících solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.
(3) Nařídí-li Česká národní banka ověření uveřejňovaných informací k minimálnímu kapitálovému požadavku, zahrnuje zpráva podle § 34 odst. 1 výsledek posouzení jeho výpočtu s ohledem na právní předpisy upravující minimální kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.
(4) Součástí zprávy o ověření uveřejňovaných informací je výrok auditora, zda informace, které jsou předmětem ověření, jsou ve všech významných ohledech v souladu s právními předpisy upravujícími oceňování aktiv a závazků, technické rezervy, investování a solventnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a zda neobsahují významné věcné nesprávnosti.
§ 36
Zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci u pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu
Ustanovení § 33 až 35 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.
ČÁST 9
§ 37
Stanovení odměny nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a jeho zástupce
(1) Nucenému správci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny náleží měsíčně odměna ve výši
a) 75 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven nedosahuje 100 000 000 Kč,
b) 100 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven dosahuje alespoň 100 000 000 Kč, ale méně než 1 000 000 000 Kč,
c) 125 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven dosahuje alespoň 1 000 000 000 Kč, ale méně než 10 000 000 000 Kč, nebo
d) 150 000 Kč, jestliže hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zvýšená o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven dosahuje alespoň 10 000 000 000 Kč.
(2) Zástupci nuceného správce náleží poměrná část odměny podle odstavce 1, a to přiměřeně počtu účelně a důvodně provedených úkonů souvisejících s činností zástupce prokázaných České národní bance. Pro účely schválení výše odměny předloží zástupce České národní bance nejpozději 30 dnů po skončení kalendářního měsíce, za který má být odměna vyplacena, seznam provedených úkonů.
(3) Pro účely určení výše odměny podle odstavce 1 se použije poslední známá hodnota vlastního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a poslední známá hodnota aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven před tím, než Česká národní banka rozhodla o zavedení její nucené správy. Nucený správce předloží tyto informace České národní bance, a to do 10 dnů od konce kalendářního měsíce, za který je odměna splatná.
§ 38
Způsob výplaty odměny nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny
(1) Odměna nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny je splatná zpětně za kalendářní měsíc, a to do konce následujícího kalendářního měsíce po prokázání rozhodných údajů pro stanovení její výše podle § 37 odst. 3. Odměna zástupce je splatná zpětně za kalendářní měsíc, a to do 3 měsíců ode dne předložení seznamu provedených úkonů podle § 37 odst. 2.
(2) Pokud nucený správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ukončil svoji činnost v průběhu kalendářního měsíce, náleží mu za tento měsíc poměrná část odměny odpovídající poměru počtu pracovních dnů, během nichž vykonával činnost nuceného správce, a celkového počtu pracovních dnů kalendářního měsíce, v němž ukončil svoji činnost. Tím nejsou dotčena ustanovení § 37.
§ 39
Stanovení odměny likvidátora
(1) Základem pro určení výše odměny likvidátora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu za provedení likvidace (dále jen „základ“) je hodnota likvidačního majetku; základ se zvyšuje
a) o jednu desetinu hodnoty aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud došlo k převodu pojistného kmene těchto závazků, a
b) o hodnotu aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které nebyly převedeny na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.
(2) Likvidátorovi náleží odměna ve výši
a) 50 000 Kč zvýšených o 1 % ze základu v případě, že základ činí nejvýše 10 000 000 Kč,
b) 150 000 Kč zvýšených o 0,3 % z rozdílu mezi výší základu a 10 000 000 Kč v případě, že základ činí nejvýše 100 000 000 Kč,
c) 420 000 Kč zvýšených o 0,07 % z rozdílu mezi výší základu a 100 000 000 Kč v případě, že základ činí nejvýše 1 000 000 000 Kč,
d) 1 050 000 Kč zvýšených o 0,01 % z rozdílu mezi výší základu a 1 000 000 000 Kč v případě, že základ činí nejvýše 10 000 000 000 Kč, nebo
e) 1 950 000 Kč zvýšených o 0,001 % z rozdílu mezi výší základu a 10 000 000 000 Kč v případě, že základ činí více než 10 000 000 000 Kč.
(3) Nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti na odměnu likvidátora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu, hradí tuto odměnu likvidátorovi stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z likvidačního majetku, nejvýše však ve výši 150 000 Kč za celé období likvidace, za které likvidátor nedostal vzhledem k nedostačujícímu likvidačnímu majetku odměnu.
(4) Pro účely určení výše základu podle odstavce 1 se použije hodnota aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven, zjištěná ze zahajovací rozvahy ke dni vstupu tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu do likvidace.
(5) Skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna hodnota likvidačního majetku, náleží likvidátorovi odměna ve výši 25 000 Kč. V případě, že likvidátor provedl převod pojistného kmene, zvyšuje se tato odměna postupem podle odstavce 2 s tím, že za základ se použije jedna desetina hodnoty aktiv určených ke krytí technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví pojišťoven k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zjištěné ze zahajovací rozvahy ke dni vstupu tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu do likvidace. Pro její výplatu se § 40 použije přiměřeně.
§ 40
Způsob výplaty odměny likvidátora
(1) Odměna náležející likvidátorovi je splatná do 30 dnů ode dne výmazu tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu z obchodního rejstříku, nebo do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu.
(2) Pokud se podílelo na likvidaci tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu postupně více likvidátorů, náleží každému z nich podíl z odměny podle § 39 odpovídající délce jejich činnosti, její složitosti a náročnosti a počtu účelně a důvodně provedených úkonů souvisejících s jejich činností.
(3) Pro účely určení výše odměny předloží likvidátor České národní bance informaci o
a) výši navrhované odměny likvidátora,
b) výši likvidačního majetku a
c) průběhu a výsledku případného převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části.
(4) Informace podle odstavce 3 předloží likvidátor České národní bance nejpozději 30 dnů před svoláním valné hromady, která má rozhodnout o návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, nebo 30 dnů před podáním návrhu na výmaz z obchodního rejstříku, pokud se valná hromada nemůže uskutečnit.
§ 41
Hotové výdaje likvidátora, nuceného správce a jeho zástupce
(1) Likvidátorovi, nucenému správci a jeho zástupci náleží náhrada hotových výdajů zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie, které byly účelně a důvodně vynaloženy v souvislosti s likvidací tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu nebo v souvislosti s nucenou správou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.
(2) Pro stanovení výše náhrady cestovních výdajů platí zákoník práce obdobně.
§ 42
Způsob výplaty náhrady hotových výdajů nuceného správce a jeho zástupce
Hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhrada hotových výdajů se vyplatí z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní banka souhlasila. Česká národní banka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování nucenému správci nebo jeho zástupci bez zbytečného odkladu.
§ 43
Způsob výplaty náhrady hotových výdajů likvidátora
(1) Hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhrada hotových výdajů se vyplatí z likvidačního majetku tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní banka souhlasila. Česká národní banka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování likvidátorovi bez zbytečného odkladu.
(2) Nedostačuje-li likvidační majetek tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu k náhradě hotových výdajů likvidátora, hradí tyto výdaje do výše, v jaké nemohou být uhrazeny z likvidačního majetku, stát, nejvýše však v celkové výši 300 000 Kč za výdaje uvedené v § 41 odst. 1. Náhrada se vyplatí do 30 dnů poté, co s účelností a důvodností vynaložení hotových výdajů Česká národní banka souhlasila, odstavec 1 věta první se použije obdobně. Česká národní banka zašle vyjádření k předloženému vyúčtování likvidátorovi bez zbytečného odkladu.
§ 44
Zvýšení odměny nuceného správce nebo jeho zástupce a likvidátora
Odměna likvidátora nebo nuceného správce podle § 37 odst. 1 a § 39 odst. 2 může být zvýšena Českou národní bankou až o 100 % s tím, že důvodem pro zvýšení odměny je mimořádná složitost, náročnost, délka jejich činnosti nebo mimořádně vysoký počet účelně a důvodně provedených úkonů, souvisejících s jejich činností.
ČÁST 10
§ 45
Úprava parametrů standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku
(1) Expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států jsou do 31. prosince 2017 pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentrace tržního rizika a riziku úvěrového rozpětí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jejich výpočet považovány za bezrizikové i v případě, že jsou vyjádřeny a financovány v měně jiného členského státu odlišné od měny příslušného členského státu.
(2) Parametry určené k výpočtu kapitálového požadavku k riziku koncentrace a riziku úvěrového rozpětí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jejich výpočet pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členského státu vyjádřené v měně jiného členského státu odlišné od měny tohoto státu jsou pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím standardního vzorce
a) pro rok 2018 sníženy o 80 % hodnoty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a
b) pro rok 2019 sníženy o 50 % hodnoty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
(3) Od 1. ledna 2020 se pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku k riziku koncentrace tržního rizika a riziku úvěrového rozpětí prostřednictvím standardního vzorce použijí neupravené parametry stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
§ 46
Úprava parametrů podmodulu akciového rizika
(1) Pro akcie, které byly k 1. lednu 2016 ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, se jako parametr pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku podle bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce použije vážený průměr
a) parametru podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost závazků stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku a
b) parametru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
(2) Vážený průměr podle odstavce 1 je stanoven tak, aby váha parametru podle odstavce 1 písm. b) počínaje 1. lednem 2017 každoročně narůstala alespoň lineárně tak, aby její podíl činil k 1. lednu 2023 100 %.
§ 47
Informace uveřejněné podle vyhlášky č. 434/2009 Sb.
Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pobočka pojišťovny z třetího státu nebo pobočka zajišťovny z třetího státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, ponechá údaje uveřejněné podle vyhlášky č. 434/2009 Sb. na svých internetových stránkách plně přístupné i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, a to alespoň po dobu následujících 3 let.
§ 48
Přechodné ustanovení k odměňování
Pro stanovení výše odměny, způsobu její výplaty a náhrady hotových výdajů likvidátora nebo nuceného správce a jeho zástupce, který byl jmenován nebo ustanoven přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST 11
§ 49
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
k vyhlášce č. 306/2016 Sb.
Struktura rizikových modulů pro výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce
Struktura rizikových modulů pro výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce
1. Modul neživotního upisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. a) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se neživotního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti. Tento modul přihlíží k nejistotě výsledků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti se stávajícími smlouvami i se smlouvami, o kterých tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. Modul neživotního upisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku
a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše škod (riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění) a
b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo extrémními událostmi (katastrofické riziko v neživotním pojištění).
2. Modul životního upisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. b) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se životního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti. Modul životního upisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku
a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy zvýšení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko úmrtnosti v životním pojištění),
b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy snížení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (riziko dlouhověkosti v životním pojištění),
c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti (riziko invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti v životním pojištění),
d) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných a zajišťovacích smluv (riziko nákladů v životním pojištění),
e) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání úrovně, vývoje nebo volatility revizních sazeb uplatňovaných na renty, které jsou dány změnami v právním prostředí nebo zdravotním stavem pojištěných osob (riziko revize v životním pojištění),
f) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně nebo volatility míry storna, míry ukončení, míry obnovení a míry odkupu pojistných smluv (riziko storen v životním pojištění) a
g) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo extrémními událostmi (katastrofické riziko v životním pojištění).
3. Modul zdravotního upisovacího rizika podle § 3 odst. 1 písm. c) zachycuje riziko vyplývající ze závazků týkajících se zdravotního pojištění v souvislosti s podstupovanými riziky a postupy používanými při výkonu činnosti bez ohledu na to, je-li zdravotní pojištění provozováno na podobném technickém základě jako životní pojištění či nikoliv. Modul zdravotního upisovacího rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku
a) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající z kolísání načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí a načasování a výše částek na likvidaci pojistných událostí,
b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility nákladů vzniklých při správě pojistných smluv zdravotního pojištění a souvisejících zajišťovacích smluv a
c) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze značné nejistoty předpokladů při stanovení sazeb pojistného nebo zajistného a technických rezerv v souvislosti s vypuknutím rozsáhlých epidemií, jakož i nezvyklého nahromadění rizik v rámci těchto extrémních okolností.
4. Modul tržního rizika podle § 3 odst. 1 písm. d) zachycuje riziko vyplývající z úrovně nebo volatility tržních cen finančních nástrojů, které ovlivňují hodnotu aktiv a závazků tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny. Tento modul řádným způsobem zachycuje strukturální nesoulad mezi aktivy a závazky, zejména z hlediska jejich trvání. Modul tržního rizika sestává alespoň z těchto rizikových podmodulů a případně dalších rizikových podmodulů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku
a) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny výnosových křivek nebo jejich volatility (úrokové riziko),
b) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen akcií nebo jejich volatility (akciové riziko), včetně symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika zohledňující rizika vyplývající ze změn ceny akcií podle bodu 6 této přílohy,
c) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen nemovitých věcí nebo jejich volatility (nemovitostní riziko),
d) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně úvěrových rozpětí nebo jejich volatility vzhledem k bezrizikové výnosové křivce (riziko úvěrového rozpětí),
e) citlivosti hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen směnných kurzů nebo jejich volatility (měnové riziko) a
f) dodatečných rizik vyplývajících z nedostatečné diverzifikace portfolia aktiv nebo z nadměrného vystavení se riziku selhání vůči jednotlivému emitentovi cenných papírů nebo skupině přidružených emitentů (koncentrace tržního rizika).
5. Modul rizika selhání protistrany podle § 3 odst. 1 písm. e) zachycuje možné ztráty v nadcházejících 12 měsících plynoucí z neočekávaného úvěrového selhání nebo zhoršení úvěrového hodnocení protistran a dlužníků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Modul rizika selhání protistrany se vztahuje na právní jednání týkající se technik snižování rizika, jako například zajišťovací smlouvy, sekuritizace a derivátové kontrakty, na pohledávky za zprostředkovateli, jakož i na veškeré jiné úvěrové expozice, na které se nevztahuje podmodul rizika úvěrového rozpětí. Tento modul náležitě zohledňuje zajištění v držení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny nebo na její účet a rizika s tím spojená. V modulu rizika selhání protistrany se přihlíží k velikosti celkové expozice tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny vystavené riziku úvěrového selhání protistrany ke každé její protistraně bez ohledu na právní formu smluvních závazků vůči tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně.
6. Kalibrace symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika podle bodu 4 písm. b) je provedena v souladu s § 74 odst. 3 zákona o pojišťovnictví tak, aby pokrývala riziko vyplývající ze změn cen akcií.
k vyhlášce č. 306/2016 Sb.
Korelační koeficienty pro výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku
Korelační koeficienty pro výpočet základního solventnostního kapitálového požadavku
| Neživotní upisovací riziko | Životní upisovací riziko | Zdravotní upisovací riziko | Tržní riziko | Riziko selhání protistrany | |
|---|---|---|---|---|---|
| Neživotní upisovací riziko | 1 | 0 | 0 | 0,25 | 0,5 |
| Životní upisovací riziko | 0 | 1 | 0,25 | 0,25 | 0,25 |
| Zdravotní upisovací riziko | 0 | 0,25 | 1 | 0,25 | 0,25 |
| Tržní riziko | 0,25 | 0,25 | 0,25 | 1 | 0,25 |
| Riziko selhání protistrany | 0,5 | 0,25 | 0,25 | 0,25 | 1 |
k vyhlášce č. 306/2016 Sb.
Náležitosti a struktura zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci
Náležitosti a struktura zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci
A. Zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci má následující strukturu pokrývající tyto předměty ověření:
I. Oblast rozvahy, ve které budou oceněna aktiva a závazky podle § 51 zákona o pojišťovnictví, zahrnuje
1. část zprávy popisující oceňování pro účely solventnosti,
2. následující kvantitativní výkazy:
a) rozvaha,
b) technické rezervy neživotního pojištění,
c) technické rezervy životního pojištění a zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako životní pojištění a
d) technické rezervy neživotního pojištění a zdravotního pojištění provozovaného na jiném technickém základě než životní pojištění.
II. Oblast kapitálu zahrnuje
1. část zprávy popisující řízení kapitálu a
2. kvantitativní výkaz o kapitálu.
III. Oblast kapitálových požadavků zahrnuje
1. část zprávy věnovanou minimálnímu kapitálovému požadavku a solventnostnímu kapitálovému požadavku v plném rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast kapitálových požadavků ve zprávě o solventnosti a finanční situaci,
2. následující kvantitativní výkazy:
a) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce,
b) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek v kombinaci s částečným interním modelem, nebo
c) solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, která počítá solventnostní kapitálový požadavek prostřednictvím úplného interního modelu a
d) minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny provozující pouze životní, nebo neživotní pojištění, nebo
e) minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění.
B. V případě tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou má zpráva o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci následující strukturu pokrývající tyto předměty ověření:
I. část zprávy popisující činnost a výkonnost skupiny,
II. část zprávy o oceňování pro účely skupinové solventnosti,
III. část zprávy o řízení kapitálu ve skupině v plném rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast zprávy o solventnosti a finanční situaci za skupinu a
IV. kvantitativní výkazy:
1. rozvaha, nejedná-li se o tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu podléhající dohledu nad skupinou, která počítá skupinový solventnostní kapitálový požadavek jen metodou odpočtu agregovaných dat,
2. popis osob ve skupině,
3. kapitál ve skupině a
4. skupinový solventnostní kapitálový požadavek.