PŘIPRAVENOST K ODEZVĚ

(1) Skutečnostmi, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné události vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, jsou

(2) Havarijní akční úrovně, jimiž jsou skutečnosti nebo veličiny, které indikují podezření na vznik nebo vznik radiační mimořádné události při provádění povolené činnosti, jsou

(3) Havarijní akční úrovně musí být stanoveny jako soubor předem určených, místně specifických iniciačních podmínek, jejichž dosažení je podnětem k prošetření podezření na vznik nebo potvrzení vzniku radiační mimořádné události, popřípadě podnětem k zahájení odezvy. Havarijní akční úrovně jsou zpracovány pro všechny činnosti prováděné v rámci povolené činnosti, mohou se skládat z několika monitorovacích úrovní a obsahovat popis provozních událostí, jejichž další rozvoj může ohrozit jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu.

(4) Kontrolní a měřicí přístroje, zařízení a systémy určené k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní podle odstavce 3 musí umožnit signalizaci jejich překročení.

(5) Údaje o okamžitém stavu veličin a skutečností podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou údajů o obalovém souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkou při přepravě nutné pro včasné zjištění radiační havárie a její hodnocení a prognózu jejího vývoje podle § 157 odst. 2 písm. g) atomového zákona musí předávat držitel povolení průběžně Úřadu jako datové soubory formou dálkového způsobu předávání.

(1) Vyhlášení radiační mimořádné události, kterým je aktivace k zahájení řízení a provádění odezvy, aktivace zasahujících osob, příprava technických prostředků určených k odezvě a v případě vzniku radiační nehody nebo radiační havárie příprava prostor určených k řízení odezvy a k ukrytí nebo shromáždění fyzických osob, zahájení havarijního monitorování a varování, musí být provedeno neprodleně po zařazení vzniklé radiační mimořádné události do kategorie.

(2) Pro varování fyzické osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení nebo v prostorách pracoviště se zdrojem ionizujícího záření musí být připraven pro všechny prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením může fyzická osoba vyskytovat, systém technických prostředků a organizačních opatření. Pro vyrozumění dotčených orgánů se připravuje systém technických prostředků a organizačních opatření. Technické prostředky musí být zálohovány.

(3) S každou změnou systému technických prostředků a organizačních opatření připravených podle odstavce 2 musí držitel povolení fyzické osoby tímto systémem nebo opatřením dotčené prokazatelně seznámit.

(1) Řízení a provádění odezvy musí být provedeno podle zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a s uvážením výsledků monitorování vzniklé radiační situace prováděného podle programu monitorování nebo národního programu monitorování a vývoje radiační mimořádné události.

(2) Řízení a provádění odezvy smí provádět pouze držitelem povolení předem určené osoby, které mají určené procesní role podle vyhlášky o požadavcích na systém řízení a které se mohou předem rozdělit do stálých vzájemně zastupitelných skupin (dále jen „směny odezvy“).

(3) Řízení a provádění odezvy musí držitel povolení připravit tak, aby mohla být zahájena okamžitě po zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie, aby při jejich provádění nebyly ovlivněny sousedící osoby, bezpečnost jiného jaderného reaktoru nebo zdroje ionizujícího záření v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření. Řízení a provádění odezvy při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připraveno tak, aby nebyly ovlivněny ostatní osoby případně dotčené přepravou radioaktivní nebo štěpné látky.

(4) Úkryt na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se zřizuje pracoviště pro řízení odezvy, musí umožnit oddělený výkon činností havarijního řídícího střediska a technického podpůrného střediska, zajištění řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánování a vyrozumění a varování.

(5) Úkryt na jaderném zařízení zařazeném do kategorie ohrožení A nebo B, ve kterém se umísťují osoby určené k provádění odezvy, musí umožnit shromáždění sil a prostředků potřebných k zásahu na jaderném zařízení, na kterém radiační nehoda nebo radiační havárie vznikla.

(6) V průběhu řízení a provádění odezvy až do objasnění příčin vzniku radiační mimořádné události nesmí držitel povolení měnit nastavení úrovní signalizace kontrolních a měřicích přístrojů, zařízení a systémů určených k monitorování přímo měřitelných veličin stanovených jako součást havarijních akčních úrovní a dalších veličin sloužících k získávání informací o vzniku a průběhu radiační mimořádné události.

(1) Pro omezení havarijního ozáření osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti IV. nebo III. kategorie, musí být připravena opatření a postupy pro

(2) Pro shromáždění nebo ukrytí podle odstavce 1 musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy:

(3) Pro jódovou profylaxi podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěno balení antidot pro osoby nacházející se v areálu jaderného zařízení, přičemž jedno balení obsahuje 2 dávky po 130 mg jodidu draselného. Počet balení musí odpovídat dvojnásobku kapacity úkrytů a shromaždišť navýšené o 10% rezervu.

(4) Pro evakuaci podle odstavce 1 písm. b) musí být stanovena a zajištěna následující opatření a postupy:

(5) Pro omezení havarijního ozáření obyvatelstva v případě vzniku radiační havárie jsou v příloze č. 9 k této vyhlášce stanoveny hodnoty vybraných přímo měřitelných veličin (dále jen „operační zásahové úrovně“), při jejichž překročení musí být zváženo zavedení neodkladných ochranných opatření.

(6) Pro omezení havarijního ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systému zasahujících při radiační havárii v zóně havarijního plánování musí být zajištěna antidota k jódové profylaxi v množství potřebném podle § 15; součástí balení je vždy písemný návod k jejich užívání v českém jazyce.

(7) Pro omezení havarijního ozáření osob v případě vzniku radiační mimořádné události při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připraveny postupy, které se provedou neprodleně po zastavení přepravy, pro

(1) Pro zdravotnické zajištění osob, které se nacházejí v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jsou dotčené vzniklou radiační mimořádnou událostí, musí být určeny osoby odpovědné za jeho řízení a koordinaci a musí být připravena opatření a postupy pro

(2) Pro zdravotnické zajištění osob dotčených radiační mimořádnou událostí při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky musí být připravena opatření a postupy podle odstavce 1 v rozsahu přiměřeném povolené činnosti.

(1) Předběžné informování obyvatelstva podle § 209 písm. e), § 220 odst. 1 písm. c) a § 224 odst. 1 písm. b) atomového zákona obsahuje

(2) Informace podle odstavce 1 musí být zveřejňovány alespoň na internetových stránkách Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a krajských úřadů a aktualizují se pokaždé, když dojde k významné změně v opatřeních již zveřejněných.

(1) Prověřování připravenosti k odezvě osoby určené k řízení a provádění odezvy musí být provedeno při nácviku nebo havarijním cvičení nebo taktickém cvičení³).

(2) Při nácviku musí být prověřena činnost podle zásahové instrukce nebo dílčí činnost podle vnitřního havarijního plánu a zásahové instrukce nebo národního radiačního havarijního plánu.

(3) Při havarijním cvičení musí být prověřena činnost podle vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu a vybraných zásahových instrukcí nebo národního radiačního havarijního plánu, včetně součinnosti osob určených k provádění a řízení odezvy podle zásahových instrukcí.

(4) Havarijní cvičení se člení na

(5) Závěrečné hodnocení havarijního cvičení pro případ vzniku radiační havárie musí být předáno Úřadu do 2 měsíců po ukončení cvičení.

(6) Nácviky a havarijní cvičení musí být prováděny podle zpracovaného ročního plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah nácviku nebo havarijního cvičení a termíny jejich provedení. Při vypracování tohoto plánu držitel povolení musí vyjít z četností ověřování uvedených v § 16 a 18.

(7) Souhrnné hodnocení všech nácviků a havarijních cvičení provedených k prověření připravenosti k odezvě musí obsahovat hodnocení nácviků a havarijních cvičení provedených podle odstavců 2 až 4 za kalendářní rok včetně přehledu procvičených zásahových instrukcí při nácviku a havarijním cvičení. Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla.

(1) Připravenost k odezvě musí být dokumentována

(2) Nedostatky zjištěné při aktualizaci dokumentů podle odstavce 1 nebo uvedené v závěrečném hodnocení havarijních cvičení, zkušenosti získané nebo nedostatky zjištěné při provádění odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událost, popřípadě další zjištění, která mají dopad na zajištění zvládání radiační mimořádné události, musí být zapracovány do dokumentace podle odstavce 1 písm. b) bez zbytečného odkladu.

(3) Havarijní řád pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky v areálu jaderného zařízení nebo v prostoru pracoviště IV. kategorie téhož držitele povolení může být součástí vnitřního havarijního plánu.

(4) Národní radiační havarijní plán musí být zpracován pro kategorie ohrožení D a E a pro kategorie ohrožení A a B pro případ dopadů radiační havárie mimo zónu havarijního plánování.

(5) Připravenost k odezvě musí být dále dokumentována

(1) Antidota k jódové profylaxi v zóně havarijního plánovaní musí být zajištěna

(2) Za účelem zajištění spolupráce na vybavení obyvatelstva antidoty v zóně havarijního plánování podle odstavce 1

(3) Za účelem stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 2 písm. b) a f), se s využitím stávajících výsledků statistických šetření do počtu započítají

(4) K počtu osob stanovenému podle odstavce 3 se připočítá dalších 10 % jako rezerva.

(1) Ověřování vnitřního havarijního plánu určeného pro zajištění zvládání radiační mimořádné události při vykonávání činností podle § 9 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) atomového zákona pro pracoviště IV. kategorie, podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) atomového zákona, podle národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu musí být provedeno

(2) Jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, ověřování podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 musí provést alespoň jedna směna odezvy.

(3) Ověřování zásahové instrukce pro vykonávání činností při používání zdrojů ionizujícího záření na pracovištích II. kategorie, na nichž se mají provádět karotážní nebo defektoskopické práce se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, musí být provedeno jejím nácvikem nejméně jedenkrát za 4 roky.

(4) Ověřování národního radiačního havarijního plánu musí být provedeno ověřením jeho účinnosti podle § 18 odst. 1 písm. a).

(1) Ověřování funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie musí být provedeno

(2) Ověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění odezvy na pracovišti uranového průmyslu a při používání zdrojů ionizujícího záření na pracovištích, kde je stanoveno kontrolované pásmo, musí být provedeno jedenkrát za 12 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků

(3) Ověřování funkčnosti technických prostředků podle havarijního řádu, který není součástí vnitřního havarijního plánu, musí být provedeno jedenkrát během posledních 72 hodin před zahájením přepravy

(1) Ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu a vnějšího havarijního plánu musí být provedeno minimálně jednou za období 6 kalendářních roků společným procvičením scénáře pro radiační havárii vzniklou na jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie, k němuž je stanovena zóna havarijního plánování a které je zařazeno do kategorie ohrožení A nebo B.

(2) Ověřování účinnosti a vzájemného souladu národního radiačního havarijního plánu a havarijních a krizových plánů musí být provedeno minimálně jednou za období 5 kalendářních roků společným procvičením scénáře pro radiační havárii vzniklou na jaderném zařízení, pracovišti se zdroji ionizujícího záření nebo při činnosti v rámci expozičních situací podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo scénáře s dopady podle § 2 odst. 2 této vyhlášky.

(3) Cvičení podle odstavců 1 a 2 mohou být provedena současně na základě jednoho scénáře.

(4) Cvičení podle odstavců 1 a 2 musí být vyhodnocena a náprava zjištěných nedostatků, které mají dopad na obsah vnitřního havarijního plánu nebo národního radiačního havarijního plánu, musí být provedena bezodkladnou aktualizací těchto plánů.

a) ionizujícího záření a jeho vlastností,

b) veličin a jednotek radiační ochrany,

c) principů detekce ionizujícího záření,

d) biologických účinků ionizujícího záření,

e) expozičních cest a regulace ozáření,

f) ochranných opatření a ochranných pomůcek,

g) zneužití zdrojů ionizujícího záření,

h) zásad krizového řízení a integrovaného záchranného systému podle krizového zákona a souvisejících úkolů držitele povolení, Úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systému, krajského a obecního úřadu a dalších správních orgánů dotčených vnějším nebo národním radiačním havarijním plánem, jehož obsah je stanoven v příloze č. 8 k této vyhlášce, a

i) odpovědnosti držitele povolení a Úřadu při vzniku radiační mimořádné události.

a) zjištění hodnot výsledků měření z monitorování radiační situace na území České republiky vyšších, než jsou hodnoty zásahových úrovní stanovených v národním programu monitorování nebo hodnoty zásahových úrovní stanovených v programu monitorování výpustí nebo okolí pracoviště, a

b) informace o zjištění vzniku radiační mimořádné události mimo území České republiky předané Evropskou komisí nebo sousedním státem.

a) veličiny nebo skutečnosti vztahující se k okamžitému stavu systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení nebo k okamžitému stavu pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo obalového souboru s radioaktivní nebo štěpnou látkou při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do pracovního nebo životního prostředí, nebo vzniku nehodové expoziční situace v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření nebo v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě a

b) zjištění provozní události nebo mimořádné události podle jiného právního předpisu²), která může ohrozit jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu při vykonávání činností v rámci plánované expoziční situace, a průběh této události.

a) shromáždění, které se provádí v případě vzniku radiační nehody s podezřením na únik radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření neprodleně po provedení varování fyzické osoby, a

b) shromáždění, ukrytí, použití jódové profylaxe a evakuaci, které se provádějí v případě vzniku radiační havárie; shromáždění a ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování fyzické osoby.

a) místa shromáždění (dále jen „shromaždiště“) nebo úkryty, které musí být trvale udržovány v provozuschopném stavu,

b) komunikační spojení osob řídících odezvu se shromaždišti nebo úkryty,

c) úniková cesta na shromaždiště nebo do úkrytu a

1. způsob vedení evidence osob na shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení příjmení, jména, popřípadě jmen shromážděných nebo ukrytých osob, a určení osoby odpovědné za provádění této evidence,

3. poskytování první pomoci na shromaždišti nebo v úkrytu.

2. dozimetrickou kontrolu osob na shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace a

d) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace osob ze shromaždiště nebo úkrytu, který obsahuje

a) místo odvozu osob ze shromaždiště nebo úkrytu,

b) potřebný počet dopravních prostředků,

c) technický systém evidence osob, které ze střeženého prostoru nebyly evakuovány,

d) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,

e) prostředky ke stanovení osobních dávek v průběhu řízené evakuace hromadnými dopravními prostředky,

f) komunikační spojení s osobami řídícími odezvu a

3. určení osoby odpovědné za provádění této evidence pro případ nefunkčnosti systému podle písmene c).

g) systém organizování evakuace, který obsahuje

1. určení osoby odpovědné za organizování a řízení evakuace,

2. způsob vedení evidence osob, které ze střeženého prostoru nebyly evakuovány, včetně uvedení jejich příjmení a jména, popřípadě jmen, a

a) shromáždění účastníků přepravy a dalších dotčených osob na vhodném místě na návětrné straně vzhledem k místu vzniku radiační mimořádné události a v dostatečné vzdálenosti od ní,

b) evidenci osob podle písmene a),

c) dozimetrickou kontrolu osob podle písmene a) a

d) provedení dekontaminace osob, pokud byla zjištěna jejich kontaminace.

a) vyhledávání,

b) poskytnutí první pomoci,

c) zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní péče a

d) zajištění odborné nebo speciální lékařské pomoci podle § 214 písm. a) atomového zákona.

a) základní údaje o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí,

b) popis v úvahu připadajících radiačních havárií a jejich důsledků pro obyvatelstvo a životní prostředí,

c) popis způsobu varování,

d) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárie a

e) návody, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárie.

3. zásahové instrukce, které budou procvičovány; zásahové instrukce musí být specifikovány tak, aby vzaly v úvahu kombinaci všech kategorií v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostí, a

a) přípravnou část, při které se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví

1. cíl, rozsah a doba trvání cvičení,

2. vznik a kategorie radiační mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,

4. hodnotitelé, popřípadě pozorovatelé na cvičení,

b) realizační část, kterou je vlastní provedení havarijního cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob odpovědných za řízení a provádění odezvy včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení a zaznamenávání jednotlivých úkonů a

c) hodnotící část, při které se zpracovává závěrečné hodnocení, jehož součástí je i přehled zjištěných nedostatků s uvedením termínu jejich odstranění a osoby odpovědné za toto odstranění.

a) osobu odpovědnou za stanovení potřebného rozsahu, odborné nebo materiální formy a vyhovujícího času příjmu požadované vnější pomoci potřebné pro odezvu na radiační havárii nebo pro nápravu stavu v areálu jaderného zařízení po radiační havárii a

b) za jakých podmínek osoba podle písmene a) zahájí svou činnost.

a) záměrem zajištění zvládání radiační mimořádné události, jehož obsah je stanoven v příloze č. 10 k této vyhlášce, a

b) vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovou instrukcí a jejich aktualizacemi nejméně jedenkrát za 4 roky.

1. zaměstnanců při nástupu do zaměstnání a externích pracovníků při zahájení činnosti u držitele povolení, a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu, který odpovídá jejich pracovnímu zařazení,

2. osob podle něj určených k odezvě bezprostředně po jejich určení, a dále nejméně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícím jejich zařazení k řízení nebo provádění odezvy; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam,

3. dalších osob nacházejících se ve střeženém prostoru jaderného zařízení nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření před jejich vstupem do střeženého prostoru nebo na pracoviště,

4. sousedících osob do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým byl vnitřní havarijní plán schválen,

a) záznamy o seznámení se schváleným vnitřním havarijním plánem, které se provádí u

b) záznamy o seznámení fyzické osoby se zásahovou instrukcí, které se provádí bezprostředně po jejím určení k výkonu činnosti při zásahu podle této instrukce,

c) záznamy o seznámení se schváleným havarijním řádem všech osob určených k zajištění přepravy radioaktivní nebo štěpné látky a fyzických osob určených tímto řádem k provedení zásahu, které se provádí před zahájením přepravy, a to v rozsahu odpovídajícím druhu a povaze činností při řízení a provádění odezvy; pokud je havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu, seznámení je součástí seznámení podle písmene a),

d) záznamy o ověřování znalostí v rámci vzdělávání a odborné přípravy, které se provádí nejméně jedenkrát ročně v rozsahu podle § 5; držitel povolení ověřuje tuto znalost zkouškou a o zkoušce provede záznam,

e) výroční zprávou o zajištění připravenosti k odezvě, která obsahuje přehled nácviků, havarijních cvičení a ověření funkčnosti technických prostředků provedených za kalendářní rok spolu s uvedením zjištěných nedostatků této funkčnosti; jsou-li osoby určené k provádění a řízení odezvy rozděleny do směn odezvy, přehled nácviků a havarijních cvičení obsahuje i informaci o tom, která směna odezvy nácvik nebo havarijní cvičení provedla, a

f) doklady o smluvním zajištění dalších osob nutných k provádění odezvy na radiační nehodu nebo radiační havárii.

a) pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování v balení, které obsahuje nejméně 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet, a 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku, přičemž dávkování a věk osob, které antidota užijí, se řídí příbalovým letákem, případně doporučením lékaře v závislosti na zdravotním stavu dané osoby, a

b) pro složky integrovaného záchranného systému zasahující při radiační havárii v balení, které obsahuje nejméně 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu.

a) držitel povolení předá před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do provozu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky žádost o podklady pro stanovení počtu dávek antidot pro obyvatele žijící, pracující nebo studující v zóně havarijního plánování a pro složky integrovaného záchranného systému určené v příslušném vnějším havarijním plánu,

b) držitel povolení pořídí antidota do 2 měsíců od vyřízení žádosti podle písmene a) ve stanoveném počtu dávek navýšeném o nejméně 10% rezervu,

c) držitel povolení zajistí stanovené počty dávek antidot pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování a složek integrovaného záchranného systému v počtu podle písmene b) a zajistí jejich předání ve stanoveném počtu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v počtu odpovídajícím 10% rezervě krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před prvním zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru jaderného zařízení nebo před uvedením pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, do provozu,

d) držitel povolení zajistí dovybavení antidoty krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, klesne-li tato rezerva pod 5 % a požádá-li jej o to krajský úřad, a to do 3 měsíců od doručení žádosti krajského úřadu o toto dovybavení,

e) držitel povolení aktualizuje stanovený počet dávek antidot, kterými je vybaveno obyvatelstvo v zóně havarijního plánování a složky integrovaného záchranného systému, pro jejich obměnu, obdrží-li nejméně 12 měsíců před uplynutím doby použitelnosti antidot od krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky návrh na aktualizaci počtu dávek antidot,

f) držitel povolení zajistí obměnu antidot pro obyvatele a složky integrovaného záchranného systému z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti v aktualizovaném stanoveném počtu navýšeném o 10% rezervu a předá aktualizovaný stanovený počet antidot krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky a 10% rezervu krajskému úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky nejméně 3 měsíce před uplynutím data použitelnosti,

g) držitel povolení převezme antidota stažená do 3 měsíců od uplynutí doby jejich použitelnosti krajským úřadem nebo Hasičským záchranným sborem České republiky a antidota z rezervy krajského úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, u nichž uplynula doba použitelnosti, a

h) držitel povolení zajistí likvidaci stažených antidot podle jiného právního předpisu⁴).

a) osoby, které žijí v zóně havarijního plánování v obytných domech nebo domech určených k rekreaci, včetně dětí školního a předškolního věku,

b) osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,

c) lůžka v lůžkových zdravotnických, ubytovacích a sociálních zařízeních umístěných v zóně havarijního plánování a

d) osoby ve složkách integrovaného záchranného systému, uvedené ve vnějším havarijním plánu.

a) nácvikem každé zásahové instrukce, pokud může vzniknout pouze radiační mimořádná událost prvního stupně, jednou ročně,

b) havarijním cvičením se zahrnutím vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí, pokud může vzniknout

2. radiační havárie, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 3 po sobě jdoucích kalendářních roků, a

1. radiační nehoda, při kterém se procvičí všechny zásahové instrukce v období 2 po sobě jdoucích kalendářních roků,

c) havarijním cvičením se zahrnutím havarijního řádu, pokud není součástí vnitřního havarijního plánu, a vybraných zásahových instrukcí jedenkrát za 3 roky.

a) jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění odezvy,

b) jedenkrát za 6 měsíců prověřením funkčnosti technických prostředků určených k varování osob nacházejících se v areálu jaderného zařízení nebo na pracovišti a

c) jedenkrát za 3 měsíce prověřením funkčnosti technických prostředků určených k vyrozumění o radiační mimořádné události.

a) určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a k varování osob nacházejících se na pracovišti,

b) určených k vyrozumění o radiační mimořádné události a

c) určených k řešení radiační mimořádné události.

a) prověřením funkčnosti technických prostředků určených k aktivaci zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu a

b) prověřením funkčnosti technických prostředků pro vyrozumění o radiační mimořádné události.

a) popis stanovené nebo upravené zóny havarijního plánování, včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu spolu s vyznačením sektorů,

(1) Podklady ke zpracování vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu obsahují

c) popis systému určeného pro zjištění vzniku radiační mimořádné události prvního stupně, radiační nehody nebo radiační havárie podle vnitřního havarijního plánu a

b) přehled všech v úvahu připadajících radiačních nehod s možností úniku radioaktivních látek a šíření ionizujícího záření a radiačních havárií,

d) popis systému vyhlášení radiační mimořádné události podle vnitřního havarijního plánu, včetně informace o komunikačních prostředcích připravených k vyrozumění a o komunikačním spojení pro případ ověření zprávy o vzniku radiační mimořádné události.

(2) Podklady podle odstavce 1 musí být předány do 1 měsíce od vydání rozhodnutí Úřadu o stanovení nebo úpravě zóny havarijního plánování.

(1) Základní informace pro případ radiační havárie (dále jen „základní informace“) obsahují

a) základní údaje o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí,

b) popis provozu a zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, k němuž se stanovuje zóna havarijního plánování,

c) popis zóny havarijního plánování včetně jejího zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu,

f) popis ochranných opatření připravených pro případ vzniku radiační havárie a

e) popis způsobu varování,

g) návod, jak má obyvatelstvo postupovat při vzniku radiační havárie.

d) popis v úvahu připadající radiační havárie a její důsledky pro obyvatelstvo a životní prostředí,

(2) Podklady pro zpracování základních informací podle odstavce 1 písm. e) a f) vycházejí z příslušného vnějšího havarijního plánu.

(3) Základní informace pro obyvatele v zóně havarijního plánování musí být zveřejněny v listinné formě a distribuovány na krajský úřad a na obecní úřady a v elektronické formě na internetových stránkách držitele povolení. Zveřejnění musí být provedeno do 6 měsíců po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje stanovení zóny havarijního plánování, nebo do 1 měsíce po vydání rozhodnutí Úřadu, kterým se schvaluje úprava zóny havarijního plánování.

(4) Základní informace musí odrážet aktuální stav připravených ochranných opatření a jejich aktualizace se provádí nejméně jednou za 2 kalendářní roky. Po provedené aktualizaci se základní informace neprodleně zveřejňují.