§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje
a) obsah dokumentace k povolení odborné přípravy, další odborné přípravy vybraných pracovníků a přípravy osob zajišťujících radiační ochranu registranta,
b) výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
c) druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti,
d) typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti,
e) náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti,
f) výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti,
g) rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení,
h) podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost,
i) délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
j) náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění,
k) interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
l) doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, a
m) rozsah, způsob a četnost provádění přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.
§ 2
Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti vykonávanou na jaderně energetickém zařízení je
a) řízení uvádění do provozu a provozu jaderně energetického zařízení a samostatné odstavení jaderného reaktoru a dohled nad nimi, včetně manipulací na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny,
b) řízení uvádění do provozu a provozu jednoho reaktorového bloku a samostatné odstavení jaderného reaktoru a dohled nad ním, včetně manipulací na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny,
c) manipulace na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny týkající se primární části reaktorového bloku, včetně
1. samostatného odstavení jaderného reaktoru a
2. řízení uvádění do provozu a provozu primární části reaktorového bloku a dohledu nad nimi,
d) manipulace na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny týkající se sekundární části reaktorového bloku, včetně řízení uvádění do provozu a provozu a dohledu nad nimi,
e) řízení provádění jednotlivých kroků testů fyzikálního a energetického spouštění na blokové dozorně, nebo
f) řízení manipulací s jednotlivými palivovými soubory uvnitř reaktorového bloku mimo uzel čerstvého paliva a dohled nad nimi.
(2) Činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti vykonávanou na výzkumném jaderném zařízení je
a) manipulace na dozorně, řízení provádění jednotlivých kroků testů fyzikálního a energetického spouštění jaderného reaktoru a řízení dalších spouštěcích prací a dohled nad nimi,
b) manipulace na dozorně, řízení uvádění do provozu a provozu jaderného reaktoru a dohled nad nimi, řízení manipulací s jaderným palivem v aktivní zóně jaderného reaktoru a dohled nad nimi a řízení činnosti směny a dohled nad ní,
c) řízení sestavení a uspořádání aktivní zóny jaderného reaktoru a dohled nad nimi, provádění fyzikálních měření v průběhu fyzikálního a energetického spouštění jaderného reaktoru a řízení základního kritického experimentu a dohled nad ním, nebo
d) manipulace na dozorně a řízení uvádění do provozu a provozu jaderného reaktoru a dohled nad nimi.
§ 3
Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
a) vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany jako
1. dohlížející osoba, nebo
2. osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou,
b) řízení a vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona, a to
1. zdroje ionizujícího záření používaného pro lékařské ozáření a pro veterinární radioterapii,
2. jiného zdroje ionizujícího záření, nebo
c) řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 1 až 3 a 5 až 7 atomového zákona.
§ 4
Druh a stupeň vzdělání pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na jaderně energetickém zařízení je požadováno pro činnost uvedenou
a) v § 2 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály a
b) v § 2 odst. 1 písm. d)
1. vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály, nebo
2. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, technická chemie nebo obecně odborná příprava.
(2) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na výzkumném jaderném zařízení je požadováno pro činnost uvedenou
a) v § 2 odst. 2 písm. a) a c) vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály a
1. vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály, nebo
2. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, technická chemie nebo obecně odborná příprava.
§ 5
Typ a délka odborné praxe pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na jaderně energetickém zařízení je požadován pro činnost uvedenou
a) v § 2 odst. 1 písm. a)
1. výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. b) po dobu 2 let na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu, nebo
2. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let doplněný výcvikem na plnorozsahovém simulátoru jaderně energetického zařízení, pro které je žádáno o oprávnění, v délce 50 výcvikových dnů,
b) v § 2 odst. 1 písm. b)
1. výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) po dobu 1 roku a podle § 2 odst. 1 písm. d) po dobu 1 roku na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu, nebo
2. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let doplněný výcvikem na plnorozsahovém simulátoru jaderně energetického zařízení, pro které je žádáno o oprávnění, v délce 50 výcvikových dnů a
c) v § 2 odst. 1 písm. d) výkon činnosti na souvisejících funkcích po dobu 4 let na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu v případě vzdělání podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2.
(2) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na výzkumném jaderném zařízení je požadován pro činnost uvedenou
a) v § 2 odst. 2 písm. a) výkon činnosti podle § 2 odst. 2 písm. b) po dobu 1 roku a podle § 2 odst. 2 písm. c) po dobu 1 roku na výzkumném jaderném zařízení přiměřeného typu,
b) v § 2 odst. 2 písm. b) výkon činnosti podle § 2 odst. 2 písm. d) po dobu 2 let na výzkumném jaderném zařízení přiměřeného typu,
c) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 2 písm. c) výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let, nebo
d) v § 2 odst. 2 písm. d)
1. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let v případě vzdělání podle § 4 odst. 2 písm. b) bodu 1, nebo
2. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 3 let v případě vzdělání podle § 4 odst. 2 písm. b) bodu 2.
§ 6
Náplň a způsob provádění odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti na jaderně energetickém zařízení musí být prováděna následujícím způsobem:
1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
2. výcvik na plnorozsahovém simulátoru v délce 5 výcvikových dnů a
3. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů,
1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
2. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
3. výcvik na plnorozsahovém simulátoru v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
4. výcvik na plnorozsahovém simulátoru v délce 5 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
5. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a
6. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a
1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
2. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
3. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a
4. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.
(2) Odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti na výzkumném jaderném zařízení musí být prováděna následujícím způsobem:
1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
2. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
3. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a
4. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a
1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
2. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
3. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a
4. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.
(3) Odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí odpovídat typu jaderného zařízení, na kterém bude činnost vykonávána.
(4) Náplň odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
§ 7
Druh a stupeň vzdělání pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
[K § 31 odst. 6 písm. b) atomového zákona]
Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany je požadováno následující vzdělání:
Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany je požadováno následující vzdělání:
a) vysokoškolské vzdělání pro vykonávání soustavného dohledu jako dohlížející osoba na pracovišti při radiační činnosti s významným zdrojem ionizujícího záření, který je používán pro lékařské ozáření,
b) vysokoškolské vzdělání pro vykonávání soustavného dohledu jako dohlížející osoba
1. na pracovišti III. kategorie, na kterém se neprovádí lékařské ozáření,
2. na pracovišti IV. kategorie, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou pro vykonávání soustavného dohledu jako dohlížející osoba při poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie,
d) vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu v oboru radiologická fyzika nebo způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika pro řízení hodnocení vlastností rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření pro účely zobrazování, kromě zubního rentgenového zařízení,
e) způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání klinického radiologického fyzika pro řízení hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření používaného v humánní nebo veterinární radioterapii pro léčebné účely,
f) střední vzdělání bez maturitní zkoušky pro vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 3 písm. b) bodu 2,
g) vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti biologie a ekologie, elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie, informační technologie, kybernetika a technologie, matematika a statistika, stavebnictví, strojírenství a materiály, těžba a zpracování nerostných surovin, vědy o zemi, veterinární lékařství, veterinární hygiena, všeobecné lékařství a zubní lékařství nebo zemědělství pro řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, kterými jsou
1. provádění osobní dozimetrie,
2. stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,
3. stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, nebo
4. měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,
h) vysokoškolské vzdělání pro řízení vykonávání služby významné z hlediska radiační ochrany, kterou je monitorování
1. pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie,
2. výpustí z pracoviště podle bodu 1,
3. okolí pracoviště podle bodu 1,
4. okolí úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu,
5. odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, nebo
6. pro účely umísťování nebo výstavby jaderného zařízení a
i) střední vzdělání s maturitní zkouškou pro jinou činnost zvláště důležitou z hlediska radiační ochrany.
§ 8
Typ a délka odborné praxe pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany, s výjimkou řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2, 5, 6 a 7 atomového zákona, je požadována odborná praxe při této činnosti o délce 1 roku,
a) u držitele povolení, u něhož
1. je prováděna tato činnost zvláště důležitá z hlediska radiační ochrany, nebo
2. je prováděna obdobná činnost zvláště důležitá z hlediska radiační ochrany, v případě, že není možné zajistit výkon činnosti podle bodu 1 u jiného držitele povolení, a
b) pod dohledem držitele oprávnění k vykonávání této nebo obdobné činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany.
(2) Pro udělení oprávnění k činnosti podle § 3 písm. b) bodu 1 je dále požadována odborná praxe vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany, řízení nebo vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření po dobu 1 měsíce.
(3) V případě, že žadatel žádá o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany opakovaně a předchozí zkouška byla podle § 16 celkově hodnocena stupněm „nevyhověl“, praxe podle odstavce 1 dosažená před dokončením provedení předchozí zkoušky se nezapočítává.
§ 9
Náplň a způsob provádění odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
(1) Odbornou přípravou pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany je absolvování vzdělávacího kurzu v délce 20 hodin vyučovacího času zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu.
(2) Náplň odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.
§ 10
Výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Výkonové charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou
a) intelektové schopnosti v pásmu průměru až nadprůměru,
b) průměrná až vyšší úroveň poznávacích procesů,
c) rezistence vůči percepční zátěži,
d) rezistence vůči monotonii a
e) spolehlivost rozhodovacích procesů a pracovního výkonu.
(2) Osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou
a) emoční stabilita a odolnost vůči zátěži,
b) vyšší úroveň sebekontroly a disciplinovanost,
c) kooperativní přístup a ochota k týmové spolupráci,
d) zájem učit se a aktivní přístup k učení,
e) tendence k prosociálnímu, rozvážnému a odpovědnému chování a
f) absence psychopatologické symptomatiky, absence sklonů k agresivnímu, rizikovému nebo impulzivnímu chování.
§ 11
Ověřování osobnostní způsobilosti
(1) Osobnostní způsobilost je ověřována formou komplexního psychologického vyšetření.
(2) Komplexní psychologické vyšetření musí být provedeno psychologem, který je absolventem jednooborového magisterského studia psychologie.
(3) Komplexní psychologické vyšetření musí být provedeno v rozsahu ověřujícím výkonové a osobnostní charakteristiky podle § 10 a zahrnovat
a) anamnestický dotazník,
b) polostrukturovaný behaviorální rozhovor,
c) testy intelektových schopností,
d) osobnostní dotazníky,
e) testy speciálních schopností a
f) metody výkonové projektivní diagnostiky.
(4) Psycholog vydává doklad o osobnostní způsobilosti na základě výsledku komplexního psychologického vyšetření. Závěr o výsledku komplexního psychologického vyšetření uvedený v tomto dokladu zní
a) „Osobnostně způsobilý“, je-li výsledek plně v souladu s požadavky § 10,
b) „Osobnostně způsobilý s výhradou“, je-li výsledek v souladu s požadavky § 10 do té míry, že umožňuje plný výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti po omezenou dobu, nebo
c) „Osobnostně nezpůsobilý“, není-li výsledek v souladu s požadavky § 10 alespoň do té míry, že umožňuje plný výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti po omezenou dobu.
§ 12
Interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
[K § 33 odst. 8 písm. b) atomového zákona]
Interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je
Interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je
a) 2 roky v případě činnosti podle § 2 odst. 1, jestliže jeho osobnostní způsobilost je podle posledního ověřování hodnocena závěrem „Osobnostně způsobilý“,
b) 4 roky v případě činnosti podle § 2 odst. 2, jestliže jeho osobnostní způsobilost je podle posledního ověřování hodnocena závěrem „Osobnostně způsobilý“, nebo
c) 1 rok, jestliže jeho osobnostní způsobilost je podle posledního ověřování hodnocena závěrem „Osobnostně způsobilý s výhradou“.
§ 13
Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být provedena v následujícím rozsahu:
a) zkouška na plnorozsahovém simulátoru pro činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až d),
b) písemná část zkoušky,
c) ústní část zkoušky a
d) praktická část zkoušky, nejedná-li se o udělení oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v případě, kdy předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti zaniklo uplynutím doby.
(2) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti může být provedena jako integrovaná zkouška v rozsahu ústní části zkoušky a zkoušky na plnorozsahovém simulátoru (dále jen „integrovaná zkouška“), jde-li o činnost podle
a) § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) v případě, kdy předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo
b) § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) v případě, kdy nejméně 2 předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti zanikla uplynutím doby, na kterou byla udělena.
(3) Žadatel vykoná část zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. c) a d) poté, co úspěšně vykonal části zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a), je-li vyžadována, a odstavce 1 písm. b).
(4) Je-li vyžadována zkouška na plnorozsahovém simulátoru, koná se nejvýše 6 měsíců před ústní částí zkoušky. Písemná část zkoušky se koná nejvýše 6 měsíců před ústní částí zkoušky.
(5) Jde-li o prvé udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, ústní část zkoušky se provádí jako standardní ústní část zkoušky.
(6) Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.
(7) Postup při provádění zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
§ 14
Hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a podmínky jejího opakování
(1) Zkušební komise provádí hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti následujícím způsobem:
a) zkouška na plnorozsahovém simulátoru a ústní část zkoušky stupněm 1 až 4, a to v případě
1. výborného výsledku stupněm 1,
2. velmi dobrého výsledku stupněm 2,
3. dobrého výsledku stupněm 3, nebo
4. nevyhovujícího výsledku stupněm 4 a
b) písemná část zkoušky a praktická část zkoušky stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(2) Žadatel úspěšně složí zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, pokud při ní podle celkového hodnocení dosáhne vyhovujícího výsledku.
(3) Žadatel dosahuje podle celkového hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti vyhovujícího výsledku, jestliže
a) zkouška na plnorozsahovém simulátoru je hodnocena stupněm 1 až 3,
b) ústní část zkoušky je hodnocena stupněm 1 až 3,
c) písemná část zkoušky je hodnocena stupněm „vyhověl“ a
d) praktická část zkoušky je hodnocena stupněm „vyhověl“.
(4) Celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti provádí zkušební komise v případě
a) vyhovujícího výsledku stupněm 1, 2 nebo 3, nebo
b) nevyhovujícího výsledku stupněm 4.
(5) Postupy hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.
(6) V případě opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v rámci 12 měsíců od podání žádosti není žadatel povinen absolvovat části této zkoušky, které byly při minulých pokusech o úspěšné složení hodnoceny stupněm „vyhověl“ nebo stupněm 1 až 3. Tyto části se pro účely celkového hodnocení aktuálního pokusu o úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti hodnotí stupněm, který byl dosažen při minulých pokusech o úspěšné složení.
§ 15
Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
(1) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. a), písm. b) bodu 2 a písm. c) musí být provedena v následujícím rozsahu:
a) písemná část zkoušky a
b) ústní část zkoušky.
(2) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. b) bodu 1 musí být provedena v následujícím rozsahu:
a) písemná část zkoušky a
b) praktická část zkoušky.
(3) Pokud žadatel, který žádá o ověření zvláštní odborné způsobilosti podle § 3 písm. b) bodu 1 v rámci jediného řízení, požaduje tuto zvláštní odbornou způsobilost pro více než jednu modalitu zdroje ionizujícího záření, provádí se písemná a praktická část zkoušky pro každou požadovanou modalitu zdroje ionizujícího záření zvlášť.
(4) Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.
§ 22
Zrušovací ustanovení
§ 23
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
k vyhlášce č. 409/2016 Sb.
Náplň odborné přípravy a další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
Náplň odborné přípravy a další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
A. Náplň odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
A.1. Náplň odborné přípravy, nejde-li o přechod z jiné činnosti
Obecné informace:
Zvláštní informace:
Zvláštní informace se týkají jaderně energetického zařízení nebo výzkumného jaderného zařízení, na kterém bude pracovník vykonávat činnost.
Obecné informace:
Zvláštní informace:
Zvláštní informace se týkají jaderně energetického zařízení nebo výzkumného jaderného zařízení, na kterém bude pracovník vykonávat činnost.
10. informatika, používané informační technologie a programové vybavení jaderného zařízení,
11. radiační ochrana na jaderném zařízení, detektory ionizujícího záření, vymezené kontrolované pásmo na jaderném zařízení, popis a charakteristika systému monitorování radiační situace jaderného zařízení, monitorování radiační situace technologických celků, výpustí, okolí jaderného zařízení a fyzických osob v jaderném zařízení, připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost, odezva na radiační mimořádnou událost,
8. právní předpisy České republiky, Evropské unie a Euratomu v oblasti mírového využívání jaderné energie.
7. základy systému kontroly a řízení jaderného zařízení,
6. základy elektrotechniky,
4. základy jaderné a reaktorové fyziky,
3. zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů,
12. vnitřní předpisy pro stavy jaderného zařízení, ostatní provozní dokumentace a dokumentace vyplývající z požadavků právních předpisů,
13. normální provoz, abnormální provoz, havarijní podmínky jaderného zařízení, zvládání provozních stavů a havarijních podmínek, zvládání radiační mimořádné události, transport čerstvého jaderného paliva a jeho skladování v jaderném zařízení, výměna jaderného paliva, skladování a transport vyhořelého jaderného paliva, zajištění jaderné bezpečnosti při manipulacích s jaderným palivem, bezpečnostní limity a nastavení ochranných systémů, limitní podmínky pro provoz, příkazy a omezení provozu jaderného zařízení, pravidla směnového provozu,
14. provozní fyzika jaderného zařízení, vybrané procesy střednědobé a dlouhodobé kinetiky jaderného reaktoru, řízení reaktivity,
15. údržba jaderného zařízení, realizace oprav výrobního zařízení, ekonomika údržby, vady materiálu, defektoskopické kontroly, diagnostika,
16. experimentální vybavení a metodiky, základní kritický experiment, difuzní a transportní teorie, provozní neutronové výpočty; tyto informace se neuplatní v případě jaderně energetického zařízení,
1. jaderná bezpečnost a radiační ochrana,
9. systém kontroly a řízení jaderného zařízení, získávání údajů a přenos informací, měření elektrických a neelektrických veličin, měření neutronového toku, umístění jednotlivých zařízení systému kontroly a řízení, systém značení zařízení systému kontroly a řízení, ochranné a bezpečnostní systémy, technologické informační systémy, popis řídících center jaderného zařízení,
5. základy hydromechaniky a termomechaniky,
20. zásady řídící práce a komunikace, adaptace a psychická zátěž v operátorské činnosti, řešení konfliktních situací.
2. bezpečnost a ochrana zdraví při práci, první pomoc, požární ochrana, ochrana životního prostředí,
19. principy pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, bezpečnostní zprávy, havarijní analýzy, systém řízení, kultura bezpečnosti, kvalita lidského výkonu, lidský faktor,
18. dispečerské řízení energetické sítě,
17. systém řízení jaderného zařízení,
A.2. Náplň odborné přípravy při přechodu z jiné činnosti na jaderně energetickém zařízení
A.2.3. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. d) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. c)
3. chemie jaderně energetického zařízení,
1. primární část jaderně energetického zařízení,
2. provozní a reaktorová fyzika,
7. havarijní podmínky,
8. manipulace s jaderným palivem.
6. provozní stavy,
5. radiační ochrana,
4. systém kontroly a řízení jaderně energetického zařízení,
A.2.4. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. d)
3. elektrická část jaderně energetického zařízení,
1. sekundární část jaderně energetického zařízení,
2. chemie jaderně energetického zařízení,
4. provozní stavy,
5. havarijní podmínky.
A.2.5. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. f) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. e)
2. energetické spouštění.
1. fyzikální spouštění,
A.2.6. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. f)
1. manipulace s jaderným palivem,
2. práce a činnosti se zavážecím strojem.
A.2.7. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. e) nebo f)
2. energetické spouštění,
1. fyzikální spouštění,
4. práce a činnosti se zavážecím strojem.
3. manipulace s jaderným palivem,
B. Náplň další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
9. informatika, kybernetická bezpečnost,
4. limity a podmínky, změny vnitřních předpisů, nové vnitřní předpisy,
3. nová technická řešení systémů, konstrukcí a komponent,
2. organizační změny, zpětná vazba, kultura bezpečnosti,
11. provozní stavy a havarijní podmínky.
10. provozní fyzika,
1. poznatky a zkušenosti z provozu, rozbor poruch,
6. zabezpečení jaderného zařízení, ochrana životního prostředí,
7. radiační ochrana,
8. zvládání radiační mimořádné události,
5. změny v právních předpisech, požadavky orgánů státní správy,
k vyhlášce č. 409/2016 Sb.
Náplň odborné přípravy a další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
Držitel povolení, který provádí odbornou přípravu a další odbornou přípravu, upraví rozsah témat uvedených v této příloze a jejich zařazení do konkrétního kurzu podle aktuálních poznatků a zaměření kurzu tak, aby byl splněn cíl odborné přípravy a další odborné přípravy.
Obecné informace:
Informace o organizaci radiační ochrany:
Zvláštní informace:
Náplň odborné přípravy a další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
Držitel povolení, který provádí odbornou přípravu a další odbornou přípravu, upraví rozsah témat uvedených v této příloze a jejich zařazení do konkrétního kurzu podle aktuálních poznatků a zaměření kurzu tak, aby byl splněn cíl odborné přípravy a další odborné přípravy.
Obecné informace:
Informace o organizaci radiační ochrany:
Zvláštní informace:
3. způsoby detekce a metody měření ionizujícího záření,
2. radiobiologické podklady radiační ochrany, zejména interakce ionizujícího záření s živou hmotou, účinky deterministické (tkáňové reakce), účinky stochastické, hodnocení zdravotních důsledků, zdravotní újma,
1. základy atomové a jaderné fyziky,
6. systém zdravotní péče o profesně ozářené fyzické osoby (pracovnělékařské služby) a o fyzické osoby ozářené při radiační mimořádné události,
7. kritická skupina obyvatel, reprezentativní osoba, způsob jejich stanovení,
12. předání a likvidace zdrojů ionizujícího záření, uvolňování radionuklidů do životního prostředí,
13. monitorování pracoviště, osobní, výpustí a okolí, limity pro radiační pracovníky a odvozené limity, referenční úrovně,
14. připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost, odezva na radiační mimořádnou událost, omezování ozáření, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, výpočet stínění,
15. druhy kontaminace, dekontaminace,
10. ionizující záření jako rizikový faktor pracovních podmínek, hodnocení zdravotních rizik,
8. usměrňování ozáření,
9. kategorizace zdrojů ionizujícího záření, radioaktivní látka, uzavřený a otevřený radionuklidový zdroj, kritéria zproštění zdrojů ionizujícího záření z regulace, uvolňovací úrovně,
11. vyřazování z provozu pracoviště III. a IV. kategorie u činností souvisejících s těmito pracovišti,
4. veličiny a jednotky používané v dozimetrii a radiační ochraně,
5. principy radiační ochrany, odůvodnění, optimalizace, limitování dávek a zabezpečení zdrojů ionizujícího záření,
16. přeprava zdrojů ionizujícího záření,
17. požadavky právních předpisů na zkoušky zdrojů ionizujícího záření, rozsah a metodiky k provádění zkoušek provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření, interpretace naměřených veličin, hodnocení výsledků.
k vyhlášce č. 409/2016 Sb.
Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
I. Obsah zkoušky na plnorozsahovém simulátoru
Zkouškou na plnorozsahovém simulátoru je ověřována schopnost žadatele
Zkouškou na plnorozsahovém simulátoru je ověřována schopnost žadatele
1. prakticky řešit úlohy z oblasti zvládání abnormálního provozu a havarijních podmínek a
2. reagovat v souladu s vnitřními předpisy na vzniklou událost bez její přesné identifikace jen na základě příznaků, jimiž jsou hodnoty bezpečnostních parametrů a základních bezpečnostních funkcí s ohledem na výkon činnosti.
II. Obsah písemné části zkoušky
3. Otázky písemné části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí z oblastí
3.11. připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a odezvy na radiační mimořádnou událost.
3.2. hydro a termomechaniky,
3.3. systému kontroly a řízení,
3.4. elektrozařízení,
3.5. chemie,
3.9. zvládání stavů jaderného zařízení,
3.8. jaderné bezpečnosti,
3.7. limitů a podmínek,
3.6. provozu primárního a sekundárního okruhu,
3.1. reaktorové fyziky,
3.10. pracovních postupů a omezení a
2. Písemná část zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až f) sestává z 80 otázek.
1. Soubor zkušebních úloh pro písemnou část zkoušky je zpracován v členění podle odborných oblastí pro příslušné činnosti.
6. Otázky písemné části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 2 jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí z oblastí
6.5. právních předpisů,
6.6. limitů a podmínek,
6.7. organizace provozu,
6.8. manipulace s jaderným palivem,
6.9. základního kritického experimentu,
6.11. připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a odezvy na radiační mimořádnou událost.
6.2. dynamiky a termohydrauliky jaderných reaktorů a havarijních analýz,
6.3. výzkumných jaderných reaktorů,
6.4. jaderné bezpečnosti,
6.1. jaderné a neutronové fyziky,
6.10. přestavby aktivní zóny jaderného reaktoru a
III. Obsah standardní ústní části zkoušky
3. Soubor zkušebních úloh ústní části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 2 zahrnuje otázky z
3.1. teorie jaderných reaktorů,
3.2. konstrukce jaderných reaktorů,
3.3. jaderné bezpečnosti jaderných reaktorů a
3.4. provozu jaderných reaktorů.
2. Soubor zkušebních úloh standardní ústní části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) a f) zahrnuje
2.1. otázky z provozní fyziky a termohydrauliky jaderného reaktoru,
2.2. otázky z manipulace s jaderným palivem,
2.3. otázky ze spouštění reaktorového bloku po výměně jaderného paliva a
2.4. příklady z reaktorové fyziky.
1. Soubor zkušebních úloh standardní ústní části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až d) zahrnuje otázky
1.1. z normálního provozu jaderného zařízení,
1.2. ze zvládání abnormálního provozu a havarijních podmínek,
1.3. z připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a odezvy na radiační mimořádnou událost,
1.4. z principů a zásad zvládání těžkých havárií a
1.5. z jaderné bezpečnosti a reaktorové fyziky.
4. Odborné otázky jsou doplněny o podotázku z oblasti požadavků plynoucích pro žadatele z právních předpisů pro danou činnost.
IV. Obsah ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky
2. Odborné otázky jsou doplněny o podotázku z oblasti požadavků plynoucích pro žadatele z právních předpisů pro danou činnost.
1. Soubor zkušebních úloh ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky zahrnuje otázky ze zvládání
1.2. havarijních podmínek.
1.1. abnormálního provozu a
V. Obsah praktické části zkoušky
3. Praktická část zkoušky probíhá v následujících oblastech:
3.2. zvládání normálního provozu a
3.1. činnosti na pracovním místě,
3.3. zvládání abnormálního provozu a havarijních podmínek.
1. Praktickou část zkoušky vykonává žadatel na jaderném zařízení jako pracovní činnost v rámci příslušné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.
2. Obsah praktické části zkoušky stanoví výcvikový program zpracovaný držitelem povolení k odborné přípravě a další odborné přípravě vybraných pracovníků.
§ 16
Hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a podmínky jejího opakování
(1) Zkušební komise provádí hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany v závislosti na výkonu žadatele stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Postup hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany v závislosti na výkonu žadatele stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.
(2) Žadatel úspěšně složí zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, pokud při ní podle celkového hodnocení dosáhne vyhovujícího výsledku.
(3) Celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany provádí zkušební komise v závislosti na výkonu žadatele stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(4) Celkově lze výkon žadatele hodnotit stupněm „vyhověl“, jestliže jsou všechny části zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany hodnoceny stupněm „vyhověl“.
(5) V případě opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany v rámci 12 měsíců od podání žádosti není žadatel povinen absolvovat části této zkoušky, které byly při minulých pokusech o úspěšné složení hodnoceny stupněm „vyhověl“. Tyto části se pro účely celkového hodnocení posledního pokusu o úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany hodnotí stupněm „vyhověl“.
§ 17
Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti
(1) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je v případě prvého udělení oprávnění 2 roky.
(2) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je
a) pro prvé opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až f) a odst. 2 písm. a) až d), je-li celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
1. stupně 1, 4 roky,
2. stupně 2, 3 roky, nebo
3. stupně 3, 2 roky,
b) pro druhé opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a), b), e) a f) a odst. 2 písm. a) až c), je-li celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
1. stupně 1, 6 let,
3. stupně 3, 2 roky a
2. stupně 2, 4 roky, nebo
c) pro třetí a další opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a), b), e) a f) a odst. 2 písm. a) až c), je-li celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
2. stupně 2, 4 roky, nebo
3. stupně 3, 2 roky.
1. stupně 1, 8 let,
(3) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti pro opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti je poloviční nežli stanovená v odstavci 2, pokud bylo celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při předchozím udělení oprávnění stupně 3. Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti pro opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti je kratší o 1 rok nežli stanovená v odstavci 2, pokud bylo celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při předchozím udělení oprávnění stupně 2.
§ 18
Další odborná příprava
(1) Další odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být prováděna
a) absolvováním teoretické přípravy obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, v délce 4 dnů za kalendářní rok a
b) pro činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až d) výcvikem na plnorozsahovém simulátoru v délce 10 výcvikových dnů za kalendářní rok.
(2) Náplň další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
(3) Další odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany musí být prováděna absolvováním
a) vzdělávacího kurzu v délce 6 hodin vyučovacího času zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu, nebo
b) odborné přípravy podle § 9.
(4) Vzdělávací kurz podle odstavce 3 musí být absolvován každých 5 let.
(5) Náplň další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.
§ 19
Doba vedoucí ke zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany
(1) Dobou nevykonávání činností, která je předpokladem zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, je v případě činnosti podle
a) § 2 odst. 1 písm. a) až d) více než 6 po sobě jdoucích měsíců,
c) § 2 odst. 2 více než 12 po sobě jdoucích měsíců.
(2) Dobou nevykonávání činností, která je předpokladem zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany, je v případě
a) hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření a řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany více než 5 po sobě jdoucích let, nebo
b) činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany neuvedené v písmenu a) více než 30 po sobě jdoucích let.
§ 20
Příprava osoby zajišťující radiační ochranu registranta
(1) Příprava osoby zajišťující radiační ochranu registranta musí být prováděna absolvováním vzdělávacího kurzu v délce 6 hodin vyučovacího času u držitele povolení podle § 9 odst. 6 písm. b) atomového zákona zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu.
(2) Vzdělávací kurz podle odstavce 1 musí být absolvován každých 5 let.
(3) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu zvláštní odborné způsobilosti podle § 3 písm. a) a pravidelně absolvuje další odbornou přípravu podle § 18, se považuje za osobu splňující požadavky na přípravu osoby zajišťující radiační ochranu registranta.
§ 21
Obsah dokumentace k povolení odborné přípravy, další odborné přípravy vybraných pracovníků a přípravy osob zajišťujících radiační ochranu registranta
(1) Obsahem dokladů dokumentujících organizační a technickou způsobilost je popis způsobu personálního a technického zajištění.
(2) Obsahem dokladů dokumentujících způsob přípravy jsou výcvikové programy stanovující obsah, rozsah, cíle a způsob provádění přípravy, včetně
a) osnov přípravy,
b) metodiky výuky, včetně postupů pro hodnocení a analýzu procesu výuky,
c) způsobu ověřování znalostí pracovníka získaných v procesu přípravy,
d) způsobu ověřování dovedností pracovníka získaných v procesu přípravy a
e) vzorového závěrečného testu, který obsahuje 20 testovacích otázek s pravidly pro vyhodnocení úspěšnosti pro odbornou přípravu a další odbornou přípravu pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a pro přípravu osoby zajišťující radiační ochranu registranta.
(3) Obsahem dokladů dokumentujících odbornou způsobilost pracovníků žadatele je seznam lektorů a jejich profesní kvalifikace, včetně dosaženého vzdělání, praxe a dalších údajů osvědčujících jejich způsobilost k zajišťování odborné přípravy, další odborné přípravy nebo přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta v dané oblasti.
k vyhlášce č. 409/2016 Sb.
Postup při provádění zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
Postup při provádění zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
I. Postup při provádění zkoušky na plnorozsahovém simulátoru
3. Zkušební komise zvolí úlohu tak, aby co nejlépe ověřila schopnosti zkoušeného žadatele.
2. Žadatel je v rámci zkoušky na plnorozsahovém simulátoru zařazen do standardní obsluhy blokové dozorny s ohledem na výkon činnosti.
1. Jestliže jsou v rámci jedné zkoušky ověřovány znalosti více žadatelů, počet členů zkušební komise je stanoven tak, aby každého žadatele mohl sledovat alespoň jeden její člen.
11. Je-li celkově zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 4, žadatel musí zkoušku na plnorozsahovém simulátoru opakovat. V takovém případě následuje standardní ústní část zkoušky.
5. Instruktoři výcviku na plnorozsahovém simulátoru zajišťují provedení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru po technické stránce a sledují a zaznamenávají činnost obsluhy, zejména žadatele, během zkoušky.
6. Po ukončení zkoušky provedou instruktoři výcviku na plnorozsahovém simulátoru rozbor činnosti a postupů obsluhy, zejména žadatele. Členové zkušební komise mohou klást žadateli doplňující otázky.
7. Zkouška žadatele na plnorozsahovém simulátoru je ukončena standardně, jestliže jaderné zařízení bylo uvedeno do stabilizovaného stavu v souladu s vnitřními předpisy pro abnormální provoz a havarijní podmínky. Je proveden rozbor postupu a činnosti žadatele a zkouška je celkově vyhodnocena na základě hodnocení jednotlivých kritérií.
8. Zkouška na plnorozsahovém simulátoru může být přerušena na základě chybného rozhodnutí nebo postupu žadatele, který spočívá v odklonu od správného řešení, při němž je zřejmé, že jaderné zařízení nebude uvedeno do stabilizovaného stavu v souladu s vnitřními předpisy. V takovém případě může kterýkoli člen zkušební komise navrhnout přerušení zkoušky. Je proveden rozbor postupu a činnosti žadatele. Po nápravě chybného rozhodnutí nebo postupu může zkouška pokračovat až do uvedení jaderného zařízení do stabilizovaného stavu v souladu s vnitřními předpisy pro abnormální provoz a havarijní podmínky. Je proveden závěrečný rozbor postupu a činnosti žadatele a zkouška je celkově vyhodnocena na základě hodnocení jednotlivých kritérií.
9. Podle závažnosti chybného rozhodnutí nebo postupu žadatele může být zkouška předčasně ukončena. Je proveden závěrečný rozbor postupu a činnosti žadatele a zkouška je celkově vyhodnocena na základě hodnocení jednotlivých kritérií.
4. Instruktor výcviku na plnorozsahovém simulátoru zadá vybranou zkušební úlohu na programových prostředcích plnorozsahového simulátoru a oznámí všem přítomným, že úloha byla zadána bez toho, že by členové obsluhy, do které je žadatel zařazen, znali obsah zkušební úlohy.
12. Výsledek zkoušky na plnorozsahovém simulátoru oznámí předsedající zkušební komise žadateli.
10. Pokud chybné rozhodnutí nebo postup způsobí nezkoušený člen obsluhy, může být v závislosti na závažnosti chybného rozhodnutí nebo postupu zkouška přerušena. O pokračování zkoušky rozhodne zkušební komise.
II. Postup při provádění písemné části zkoušky
1. Písemná část zkoušky se provádí formou testu výběrem z daných možností nebo písemných odpovědí na položené otázky.
2. Před začátkem písemné části zkoušky je žadatel seznámen s dobou stanovenou na vypracování, která činí 60 minut, a se způsobem hodnocení písemné části zkoušky.
3. Výsledek písemné části zkoušky oznámí zkušební komise žadateli.
III. Postup při provádění standardní ústní části zkoušky
3. Pro standardní ústní část zkoušky je žadateli na zodpovězení otázek vyhrazen čas 60 minut.
2. Žadatel odpovídá na otázky postupně bez času na přípravu.
1. Otázky pro ústní část zkoušky si žadatel vylosuje z připravených souborů otázek.
5. Standardní ústní část zkoušky může být předčasně ukončena na návrh předsedajícího zkušební komise nebo některého z přítomných členů zkušební komise se souhlasem předsedajícího zkušební komise, pokud jsou v průběhu zkoušky u žadatele zjištěny základní neznalosti.
7. Standardní ústní část zkoušky mohou se souhlasem předsedajícího zkušební komise sledovat jako pozorovatelé další fyzické osoby.
4. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.
6. Výsledek standardní ústní části zkoušky oznámí předsedající zkušební komise žadateli.
IV. Postup při provádění ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky
2. Jestliže byla zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 3, žadatel není oprávněn pokračovat ústní částí zkoušky v rámci integrované zkoušky, ale je oprávněn ji vykonat v rámci standardní ústní části zkoušky.
1. Jestliže žadatel nevykonával tutéž činnost, pro kterou žádá o udělení oprávnění, déle než 2 roky a je přihlášen ke zkoušce pro opětovné získání oprávnění, nelze vykonat ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky, ale pouze jako standardní ústní část zkoušky.
9. Výsledek ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky oznámí předsedající zkušební komise žadateli.
8. V případě, že žadatel neuspěje při ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky, je oprávněn ústní část zkoušky opakovat pouze jako standardní ústní část zkoušky.
7. Ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky mohou se souhlasem předsedajícího zkušební komise sledovat jako pozorovatelé další fyzické osoby.
6. Ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky lze předčasně ukončit na návrh předsedajícího zkušební komise nebo některého z přítomných členů zkušební komise se souhlasem předsedajícího zkušební komise, pokud jsou v průběhu zkoušky u žadatele zjištěny základní neznalosti.
5. Žadatel odpovídá na otázku bez času na přípravu.
4. Pro ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky si žadatel vylosuje otázku z oblasti abnormálního provozu nebo havarijních podmínek podle toho, z jaké oblasti řešil úlohu na plnorozsahovém simulátoru, a to tak, aby otázka byla z jiné oblasti.
3. O provedení ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky rozhodne předseda zkušební komise, pokud žadatel dosáhl při zkoušce ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti celkového hodnocení zkoušky vyhovujícím výsledkem stupně 1.
10. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.
V. Postup při provádění praktické části zkoušky
1. Délku praktické části zkoušky stanoví zkušební komise na základě
1.1. celkového hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru a
1.2. celkového hodnocení standardní ústní části zkoušky.
4. Výsledek praktické části zkoušky oznámí člen zkušební komise žadateli.
3. Je-li hodnocení
3.1. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až d) stupněm
3.1.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 36 směn,
3.1.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 27 směn, nebo
3.1.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 18 směn,
3.5. u pracovníků se středním vzděláním s maturitní zkouškou pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. d) stupněm
3.5.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 54 směn, nebo
3.5.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 36 směn,
3.5.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 72 směn a
3.4.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 10 směn,
3.4.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 14 směn, nebo
3.4.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 18 směn,
3.3. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) stupněm
3.3.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 5 směn,
3.3.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 7 směn, nebo
3.3.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 9 směn,
3.6. u pracovníků pro činnosti podle § 2 odst. 2 stupněm
3.6.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 36 směn, nebo
3.6.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 24 směn,
3.2. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. f) stupněm
3.2.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 12 směn,
3.2.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 9 směn, nebo
3.2.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 6 směn,
2. Pro stanovení délky praktické části zkoušky je rozhodující nižší stupeň hodnocení z hodnocení podle bodu 1. Zkušební komise může stanovit delší praktickou část zkoušky, než je stanoveno v bodě 3, pokud je nutné dále prověřit schopnosti žadatele nebo výsledky zkoušky na plnorozsahovém simulátoru nebo ústní části zkoušky.
k vyhlášce č. 409/2016 Sb.
Postupy hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
Postupy hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
I. Postup hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru
3. Jsou-li všechna standardní kritéria pro výcvik hodnocena stupněm 1 až 3, je celkově zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 1 až 3 váženým průměrem všech standardních kritérií pro výcvik.
1. Pro hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru jsou použita standardní kritéria pro výcvik zaměřená na
1.1. teoretické znalosti,
1.8. používání technik předcházení vzniku chyb.
1.7. vedení týmu a
1.6. týmovou spolupráci,
1.5. práci s provozní dokumentací,
1.4. komunikační dovednosti,
1.3. diagnostické dovednosti,
1.2. provozní dovednosti,
2. O celkovém hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru rozhodnou přítomní členové zkušební komise hlasováním na základě rozboru a výsledků hodnocení standardních kritérií pro výcvik po jejím ukončení bez účasti žadatele.
5. V případě předčasného ukončení je zkouška žadatele, který způsobil chybné rozhodnutí nebo nesprávný postup, hodnocena stupněm 4.
4. Je-li některé standardní kritérium pro výcvik hodnoceno stupněm 4, je celkově zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 4 jako nevyhovující.
II. Postup hodnocení písemné části zkoušky
2. Písemná část zkoušky formou testu výběrem z daných možností je hodnocena podle počtu dosažených bodů následovně:
1. U písemné části zkoušky formou testu výběrem z daných možností je každá otázka hodnocena 1 bodem za správnou a úplnou odpověď a 0 body za nesprávnou nebo chybějící odpověď.
3. U písemné části zkoušky formou písemných odpovědí na položené otázky je každá otázka hodnocena 2 body za správnou a úplnou odpověď, 1 bodem za správnou, ale neúplnou odpověď a 0 body za nesprávnou nebo chybějící odpověď.
4. Písemná část zkoušky formou písemných odpovědí na položené otázky je hodnocena podle počtu dosažených bodů následovně:
III. Postup hodnocení standardní ústní části zkoušky
2. Je-li některá otázka standardní ústní části zkoušky hodnocena stupněm 4, je celkově standardní ústní část zkoušky hodnocena jako nevyhovující.
1. Hodnocení standardní ústní části zkoušky je prováděno u jednotlivých otázek a celkově.
IV. Postup hodnocení ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky
2. Je-li otázka ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky hodnocena stupněm 4, je celkově ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky hodnocena jako nevyhovující.
1. Hodnocení ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky je prováděno pro položenou otázku a celkově.
V. Postup hodnocení praktické části zkoušky
3. Jsou-li výsledky žadatele v rámci všech posuzovaných hledisek uspokojivé, je celkově praktická část zkoušky hodnocena jako vyhovující.
1. Při hodnocení praktické části zkoušky jsou posuzována následující hlediska:
1.1. míra zvládnutí úloh programu ve stanoveném čase a rozsahu,
1.5. zájem o práci, snaha poznat problematiku pracoviště a
1.6. způsobilost práce v kolektivu.
1.2. schopnost orientace v systémech a zařízeních,
1.3. schopnost orientace v dokumentaci,
1.4. úroveň teoretických znalostí a jejich využívání,
2. Vyhodnocení praktické části zkoušky provede člen zkušební komise pověřený předsedou zkušební komise.
Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a postupy hodnocení částí zkoušky
I. Obsah písemné části zkoušky podle § 15 odst. 1 písm. a)
2. Otázky písemné části zkoušky jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí
2.1. o činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany,
2.2. o organizaci radiační ochrany,
2.3. ze základů atomové a jaderné fyziky,
2.4. ze základů účinků ionizujícího záření a
2.5. radiobiologických podkladů pro zásady radiační ochrany.
1. Písemná část zkoušky sestává ze sad otázek s nabízenými 3 řešeními. Sady otázek tvoří
1.2. specifické sady
1.2.2. pro činnosti uvedené v § 3 písm. c) jedna sada po 20 otázkách na každý typ činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, o které žadatel žádá v přihlášce.
1.2.1. pro činnosti uvedené v § 3 písm. a) a písm. b) bodu 2 jedna sada po 20 otázkách na každou z tematických oblastí souvisejících s činnostmi zvláště důležitými z hlediska radiační ochrany, o které žadatel žádá v přihlášce, maximálně však tři specifické sady,
1.1. základní sada s 20 otázkami ze základních znalostí radiační ochrany a její regulace,
3. Výběr správného řešení je ohodnocen 1 bodem.
6. Písemná zkouška je hodnocena
6.3. stupněm „nevyhověl“ pro činnost, s níž souvisí specifická sada otázek, která byla hodnocena stupněm „nevyhověl“.
6.1. stupněm „nevyhověl“ jako celek, pokud byla hodnocena stupněm „nevyhověl“ základní sada otázek,
6.2. stupněm „vyhověl“ pro činnost, s níž souvisí specifická sada otázek, která byla hodnocena stupněm „vyhověl“, v případě, že byla stupněm „vyhověl“ hodnocena základní sada,
5. Jednotlivé sady písemné části zkoušky jsou hodnoceny
5.1. stupněm „vyhověl“ při dosažení 80 % nebo více z celkového množství dosažitelných bodů,
5.2. stupněm „nevyhověl“ při dosažení méně než 80 % z celkového množství dosažitelných bodů.
II. Obsah ústní části zkoušky
3. Jde-li o činnost podle § 3 písm. a), je ústní část zkoušky hodnocena stupněm „vyhověl“, jsou-li 2 ze zkušebních otázek pro ústní část zkoušky zodpovězeny správně.
1. Soubor zkušebních otázek pro ústní část zkoušky sestává
1.1. z 1 otázky z oblasti používání zdrojů ionizujícího záření nebo z oblasti činnosti podle § 3, kterou hodlá žadatel vykonávat,
1.2. ze 2 otázek z oblasti právních předpisů pro danou činnost a
1.3. v případě činnosti podle § 3 písm. b) a c) z 1 otázky z oblasti interpretace naměřených veličin ve vztahu k účinkům ionizujícího záření na člověka.
2. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.
4. Jde-li o činnost podle § 3 písm. b) nebo c), je ústní část zkoušky hodnocena stupněm „vyhověl“, jsou-li 3 ze zkušebních otázek pro ústní část zkoušky zodpovězeny správně.
III. Obsah písemné části zkoušky podle § 15 odst. 2 písm. a)
2. Otázky písemné části zkoušky jsou zaměřeny zejména na prověření
2.1. znalostí o fyzikálních a technických aspektech požadované činnosti,
2.4. znalostí z teorie měření.
2.3. schopnosti vypočítat podstatné parametry hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření,
2.2. znalostí o pacientské dozimetrii,
1. Písemná část zkoušky pro jednu modalitu zdroje ionizujícího záření sestává z jedné sady otázek formou testu s nabízenými 3 řešeními. Počet otázek v sadě je
1.1. 5 otázek v případě žádosti o vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
1.2. 8 otázek v případě žádosti o řízení a vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření.
3. Výběr správného řešení je ohodnocen 1 bodem.
4. Písemná část zkoušky pro danou modalitu zdroje ionizujícího záření je hodnocena
4.1. stupněm „vyhověl“ při dosažení 80 % nebo více z celkového množství dosažitelných bodů,
4.2. stupněm „nevyhověl“ při dosažení méně než 80 % z celkového množství dosažitelných bodů.
IV. Obsah praktické části zkoušky
4. Pokud v rámci plnění zadaného úkolu žadatel správně zodpoví nadpoloviční většinu položených souvisejících otázek a zároveň správně provede požadované praktické úkony, je úkol hodnocen jako splněný a praktická část zkoušky pro danou modalitu zdroje ionizujícího záření je hodnocena stupněm „vyhověl“.
1. Obsahem praktické zkoušky je jeden úkol pro každou požadovanou modalitu zdroje ionizujícího záření.
2. Úkol zahrnuje praktické provedení tematicky uzavřené části hodnocení vlastností daného zdroje ionizujícího záření.
3. V rámci úkolu jsou žadateli pokládány související fyzikální, technické a dozimetrické otázky a otázky z oblasti radiační ochrany, uspořádané do následujících okruhů:
3.5. v případě radioterapie určení dávky a kvality ionizujícího záření vhodných pro požadovaný terapeutický účinek, principy dodání předepsané dávky do cílového objemu, jeho přesnost a ověřování a způsoby ochrany před nežádoucími účinky ionizujícího záření při terapeutickém ozařování,
3.6. stanovení radiační zátěže pacienta a jiné fyzické osoby,
3.7. v případě zobrazování s využitím ionizujícího záření fyzikální a technická podstata tvorby obrazu a jeho rekonstrukce a způsoby kvantitativního hodnocení kvality obrazu a její vztahy s dávkou pacientům,
3.8. možnosti snižování dávek pacienta při lékařském ozáření a jiné fyzické osoby při zachování účelu ozáření,
3.9. měřidla a další pomůcky používané při zkouškách zdroje ionizujícího záření, principy jejich fungování a konstrukce,
3.3. fyzikální a technická podstata detekce ionizujícího záření,
3.4. používané měřitelné a odvozené dozimetrické veličiny,
3.1. parametry a nastavení testovaného zdroje ionizujícího záření, jeho příslušenství, testovacích pomůcek a měřidel, používané pomůcky a měřidla, význam prováděných testů, jejich tolerancí, možných závad na testovaném zdroji ionizujícího záření nebo jeho příslušenství zjištěných během testů a hodnocení výsledků testů,
3.10. teorie měření a jeho nepřesnosti, rozbor nepřesností, hodnocení výsledků testů, formalismus nejistot při měření a
3.11. praktické znalosti provádění zkoušek zdroje ionizujícího záření, zejména praktické provádění testů.
3.2. fyzikální podstata ionizujícího záření a jeho interakce s hmotou a tkání,
k vyhlášce č. 409/2016 Sb.
Náplň vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta
Náplň vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta
Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující obecné informace:
I. Obecné informace
I. Obecné informace
1. základy fyziky ionizujícího záření s ohledem na zaměření registrované činnosti,
9. limity pro radiační pracovníky,
8. monitorování pracoviště,
7. kategorizace zdrojů ionizujícího záření,
6. usměrňování ozáření,
5. principy radiační ochrany, a to odůvodnění, optimalizace, limitování dávek a zabezpečení zdrojů ionizujícího záření,
4. veličiny a jednotky používané v dozimetrii a pro účely radiační ochrany,
3. způsoby detekce a metody měření ionizujícího záření,
2. radiobiologické podklady radiační ochrany, zejména
2.2. stochastické účinky ionizujícího záření a tkáňové reakce a hodnocení jejich zdravotních důsledků,
2.1. interakce ionizujícího záření s živou hmotou a
11. minimalizace rizika ionizujícího záření, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, stínění a jeho použití.
10. odvozené limity a
II. Informace o organizaci radiační ochrany
Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující informace v oblasti organizace radiační ochrany:
Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující informace v oblasti organizace radiační ochrany:
4. národní radiologické standardy a interní klinický audit pro lékařské ozáření ve stomatologii nebo v kostní denzitometrii.
3. správná praxe při kolimaci u intraorálního snímkování a při indikaci vyšetření na zubním výpočetním tomografu a
2. požadavky na registranta a registraci,
1. role osoby zajišťující radiační ochranu registranta,
Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující zvláštní informace:
III. Zvláštní informace
III. Zvláštní informace
1. požadavky právních předpisů v oblasti radiační ochrany při lékařském ozáření ve stomatologii, kostní denzitometrii nebo při veterinárních aplikacích,
3. princip optimalizace, diagnostické referenční úrovně v zubní radiodiagnostice, vliv technických parametrů na dávku pacienta, pracovníků a doprovodu,
4. zkoušky zdroje ionizujícího záření, a to zkoušky přejímací, dlouhodobé stability a provozní stálosti,
7. požadavky na rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti a způsob jejich provádění.
5. základní způsoby ochrany před zevním ozářením,
6. požadavky na postupy pro zajištění radiační ochrany při používání zdroje ionizujícího záření a
2. odpovědnost za odůvodnění a indikace ve stomatologii nebo kostní denzitometrii,