VÝKON KONZULÁRNÍ SLUŽBY

Výkon konzulárních činností

Poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům

Poskytování konzulární ochrany prostřednictvím vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie

j) doručování písemností v zahraničí¹³) a provádění důkazů¹⁴),

k) dědickou agendu,

l) činnost ve věcech udělování víz a povolování pobytu cizinců¹⁵).

c) činnosti notářské povahy,

(2) Ministerstvo vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), f), g), i), k) a l).

(1) Zastupitelský úřad vykonává v rozsahu vymezeném tímto zákonem, jinými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána⁴), a v souladu s právním řádem přijímajícího státu zejména

e) státoobčanskou agendu⁹),

f) agendu cestovních dokladů¹⁰),

g) činnost volebního orgánu¹¹),

h) činnost ve věcech zbraní a střeliva¹²),

i) právní pomoc ve styku s cizinou¹³),

b) ověřovací činnost,

a) konzulární ochranu,

d) matriční agendu⁸),

e) nezletilým nacházejícím se v zahraničí bez doprovodu,

b) obětem trestných činů,

d) v souvislosti s úmrtím,

f) při mimořádné události v zahraničí, kterou je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, jakož i havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, je-li zasažen větší počet osob (dále jen „mimořádná událost“).

(2) Konzulární ochrana zahrnuje pomoc zejména

(1) Konzulární ochrana¹⁶) je poskytována občanům České republiky, kteří se nacházejí v zahraničí (dále jen „občan“), a dále nezastoupeným občanům. Nezastoupeným občanem se rozumí každá osoba, která má státní příslušnost členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“), jenž nemá na území státu, který není členem Evropské unie (dále jen „třetí země“), své zastoupení. Pro účely tohoto zákona nemá členský stát ve třetí zemi zastoupení, pokud v ní nemá zastupitelský úřad, který je schopen účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu.

a) v případě omezení osobní svobody,

c) v případě nouze,

(4) Zastupitelský úřad poskytne nezbytnou pomoc občanovi, který se stal obětí trestného činu, pokud o to požádá. Současně ho poučí, jak oznámit trestný čin příslušným místním orgánům, a v případě potřeby mu při tom poskytne nezbytnou součinnost.

(3) Zastupitelský úřad poskytuje přiměřenou pomoc občanovi omezenému na osobní svobodě, pokud o to požádá. Informuje takového občana o jeho základních právech podle právního řádu státu, na jehož území se nachází, a o podmínkách získání právní pomoci a sleduje, zda zacházení s takovýmto občanem odpovídá minimálním uznávaným mezinárodním standardům a je v souladu s místními právními předpisy.

(9) Závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje v případě mimořádné události, ledaže je s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřené závazek požadovat. Za situaci, ve které je nezbytné poskytnout finanční nebo materiální pomoc, se považuje zejména, je-li občan ohrožen na životě.

(10) Zastupitelský úřad může poskytnutí pomoci odmítnout, jestliže žádající občan neposkytuje konzulárnímu úředníkovi nebo honorárnímu konzulárnímu úředníkovi odpovídající součinnost, nepodílí se aktivně na řešení své situace, již dříve v minulosti poskytnutou pomoc zneužil, sdělil zastupitelskému úřadu nepravdivé informace, neuhradil náklady na dříve poskytnutou konzulární ochranu nebo by poskytnutí pomoci bylo zjevně nepřiměřené, ledaže by odmítnutím poskytnutí pomoci občan utrpěl závažnou újmu na zdraví nebo se ocitl v ohrožení života.

(8) Zastupitelský úřad poskytne přiměřenou finanční nebo materiální pomoc, je-li to nezbytné, nelze-li pomoc získat jiným způsobem, a pokud se občan zaváže k úhradě nákladů vynaložených na konzulární ochranu, není-li dále stanoveno jinak. Náklady na konzulární ochranu zahrnují také správní poplatky a hotové výdaje spojené s provedením tohoto úkonu.

(7) Zastupitelský úřad poskytne pomoc při mimořádné události.

(6) Zastupitelský úřad, který obdrží informaci o úmrtí občana, zajistí nebo zprostředkuje informování jeho nejbližších příbuzných, v nezbytných případech jim poskytne pomoc v záležitostech souvisejících s úmrtím a podle potřeby vystaví průvodní list k přepravě lidských pozůstatků¹⁷).

(11) Postup při poskytování konzulární ochrany v konkrétním případě určuje zastupitelský úřad. S ohledem na okolnosti konkrétního případu může zastupitelský úřad stanovit, že závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje, popřípadě že se vyžaduje pouze ve výši, která se s ohledem na okolnosti konkrétního případu jeví jako přiměřená.

(5) Zastupitelský úřad poskytne pomoc občanovi, který se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby, pokud o to požádá a není schopen řešit svou situaci vlastními silami. Stavem nouze není, pokud občan přicestoval do zahraničí bez dostatečných finančních prostředků na cestu a pobyt.

(1) Ministerstvo v rámci služby v ústředí provede vyšší ověření tuzemské listiny, kterou vydal v rámci své pravomoci a působnosti orgán České republiky, orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona, nebo právnická nebo fyzická osoba při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, nebo která byla před ním podepsána, a to připojením doložky ověřující pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na těchto listinách. Obdobně ministerstvo provede vyšší ověření opisu nebo kopie tuzemské listiny podle věty první, jejichž shoda s touto listinou byla ověřena podle jiného zákona²⁹). Je-li podle zákona podmínkou vyššího ověření listiny podle věty první, jejího opisu nebo kopie ověření provedené orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem, provede ministerstvo vyšší ověření pouze tehdy, pokud doložka o ověření provedeném orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem je součástí takové listiny, opisu nebo kopie. V případě, že listina má být použita ve státě, který je smluvní stranou Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin¹⁸), ministerstvo opatří ověřovanou listinu zvláštní ověřovací doložkou (apostila); to neplatí, jedná-li se o listiny vyhotovené soudem, notářem a soudním exekutorem¹⁹).

(2) Ministerstvo může opatřit cizí veřejnou listinu vyšším ověřením pouze tehdy, je-li vydána nebo její pravost ověřena zastupitelským úřadem akreditovaným pro Českou republiku a ministerstvo disponuje podpisovými vzory a vzory otisků úředních razítek nebo pečetí tohoto zastupitelského úřadu.

e) ověřování správnosti překladu veřejné listiny.

(4) Zastupitelský úřad může provést legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a to i v takovém případě, je-li listina psána jinak než latinkou, jestliže konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo je-li listina do takového jazyka úředně přeložena.

(5) Zastupitelský úřad může ověření správnosti překladu veřejné listiny odmítnout, neovládá-li konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo jestliže úřady státu působnosti zastupitelského úřadu překlady vyhotovené nebo ověřené na zastupitelském úřadě neuznávají.

(6) Ministerstvo nebo zastupitelský úřad může odmítnout ověřit listinu, má-li důvodné pochybnosti, že obsah listiny odporuje veřejnému pořádku, právnímu řádu přijímajícího státu nebo závazkům, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie, jakož i o pravosti předložené listiny, nebo je-li listina v rozporu se skutečností, kterou má osvědčovat.

(7) Ověřovací úkony podle odstavců 1 až 5 provádí konzulární úředník a honorární konzulární úředník, který složil zkoušku. Obsahem zkoušky je písemné ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace a schopnosti jejich použití.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup pro provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a podrobnější podmínky pro složení zkoušky.

d) ověření cizí veřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou podle jiného právního předpisu²⁰),

c) vyšší ověření cizí veřejné listiny,

b) legalizaci,

a) vidimaci,

(3) Zastupitelský úřad provádí

(2) Zastupitelský úřad může ve výjimečných případech, zejména při mimořádné události, přijímat od českých fyzických a právnických osob do úschovy peníze, cenné papíry, vkladní knížky, anebo listiny. Zastupitelský úřad úschovu odmítne zejména tehdy, byla-li by v rozporu s právním řádem České republiky nebo přijímajícího státu, není-li vhodný způsob úschovy, brání-li tomu možnosti zastupitelského úřadu, nebo jestliže by konkrétní okolnosti ohrozily nebo vyloučily bezpečnost úschovy nebo bezpečnost zastupitelského úřadu, anebo státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí.

(1) Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana, že je naživu, jestliže mu prokáže svoji totožnost platným úředním dokladem.

a) zápis matriční události²¹),

b) vystavení druhopisu matričního dokladu,

c) vystavení vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství²²),

d) prohlášení o určení otcovství,

e) povolení změny jména a příjmení,

f) uzavření manželství nebo partnerství, umožňuje-li to právní řád přijímajícího státu.

(1) Zastupitelský úřad přijímá zejména žádosti o

(2) Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podrobnější podmínky uzavření manželství.

a) žádosti o zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním občanství České republiky a doručování vyhotoveného dokladu,

b) žádosti o udělení státního občanství České republiky, stanoví-li tak jiný právní předpis²³),

c) jednotlivá prohlášení o nabytí státního občanství České republiky,

d) prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky,

e) státoobčanský slib podle jiného právního předpisu²⁴).

(1) Ministerstvo a zastupitelské úřady vykonávají činnost volebního orgánu v rozsahu vymezeném jinými právními předpisy.

c) přijímá žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,

b) informuje voliče o konání voleb a podmínkách výkonu volebního práva,

a) zabezpečuje přípravu, organizaci a průběh voleb v zahraničí,

e) předává zápisy o výsledku a průběhu hlasování Českému statistickému úřadu.

d) přijímá žádost o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,

(2) Zastupitelský úřad zejména

(1) Na území třetí země je konzulární ochrana poskytována rovněž nezastoupeným občanům, a to za stejných podmínek jako občanům podle § 17 a § 19 odst. 2.

(3) Žadatel o konzulární ochranu prokáže, že je nezastoupeným občanem, předložením svého cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Nemůže-li žadatel předložit platný cestovní doklad nebo průkaz totožnosti, lze státní příslušnost prokázat jinými vhodnými prostředky, v případě potřeby i ověřením u zastupitelského úřadu, popřípadě ministerstva zahraničních věcí členského státu, o kterém žadatel uvádí, že je jeho státním příslušníkem.

(2) Konzulární ochranu nezastoupeným občanům neposkytuje konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem.

(1) Ministerstvo může uzavírat dohody o trvalém zastupování při poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům s orgány jiných členských států.

(2) Zastupitelský úřad může uzavírat praktická ujednání o sdílení odpovědnosti za poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům se zastupitelskými úřady jiných členských států.

(3) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1 nebo praktické ujednání podle odstavce 2, poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům se řídí ustanoveními těchto dohod nebo praktických ujednání. Zastupitelský úřad zajistí předání žádosti příslušnému zastupitelskému úřadu jiného členského státu, pokud se na zastupitelský úřad obrátí se žádostí o konzulární ochranu nezastoupený občan, ačkoliv zastupitelský úřad podle těchto dohod nebo praktických ujednání není k poskytnutí pomoci příslušný, ledaže by tím byla ohrožena konzulární ochrana nezastoupeného občana, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření zastupitelského úřadu.

(2) Pokud zastupitelský úřad obdrží žádost o konzulární ochranu od osoby, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanem, nebo je informován o konkrétní mimořádné události, v níž se nachází osoba, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanem, neprodleně konzultuje ministerstvo zahraničních věcí členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem, nebo ve vhodných případech příslušný zastupitelský úřad členského státu a poskytne mu veškeré příslušné informace, které má k dispozici, zejména informace týkající se totožnosti nezastoupeného občana a možných nákladů konzulární ochrany. S výjimkou mimořádně naléhavých případů se tato konzultace uskuteční před poskytnutím pomoci. Zastupitelský úřad rovněž vhodnými prostředky usnadní výměnu informací mezi nezastoupeným občanem a orgány členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem.

(1) Zastupitelský úřad úzce spolupracuje a koordinuje svoji činnost se zastupitelskými úřady členských států a se zastoupením Evropské unie v daném státě za účelem zajištění konzulární ochrany nezastoupených občanů.

(3) Zastupitelský úřad poskytne orgánům jiného členského státu příslušné informace v souvislosti s případem poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovi, pokud si je příslušný členský stát vyžádá.

(5) Ministerstvo a zastupitelský úřad přijímají od jiných členských států informace o žádostech o konzulární ochranu podaných občany ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení. Ministerstvo může určit, že konzulární ochranu občanovi v konkrétním případě poskytne zastupitelský úřad nebo ministerstvo.

(4) Zastupitelský úřad nebo ministerstvo si mohou vyžádat informace od orgánů jiných členských států o případech poskytování konzulární ochrany občanům ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení.

(2) Zastupitelský úřad a ministerstvo v případě mimořádné události úzce spolupracují s orgány ostatních členských států a Evropské unie, aby byla nezastoupeným občanům zajištěna účinná pomoc. Je-li to možné, informuje zastupitelský úřad i ministerstvo orgány ostatních členských států a Evropské unie o dostupných evakuačních kapacitách.

(1) Zastupitelský úřad ve třetí zemi koordinuje své plány pro mimořádné události s ostatními zastupitelskými úřady členských států a s příslušným zastoupením Evropské unie s cílem zajistit, aby se v těchto situacích dostalo i nezastoupeným občanům účinné pomoci. Zastupitelský úřad informuje ostatní zastupitelské úřady členských států o opatřeních učiněných za účelem připravenosti na mimořádné situace a ve vhodných případech je do nich zapojí.

(3) Zastupitelský úřad poskytne příslušné informace týkající se občanů přítomných během mimořádné události ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení, členskému státu nebo členským státům, které jsou pověřeny koordinací a vedením pomoci nezastoupeným občanům během mimořádných událostí, nebo členskému státu anebo členským státům, které koordinují pomoc.

(2) Ministerstvo požádá členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, o úhradu výdajů na konzulární ochranu, které vznikly České republice při poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovi.

(1) Zastupitelský úřad si od nezastoupeného občana vyžádá závazek, že členskému státu, jehož je státním příslušníkem, uhradí náklady na konzulární ochranu poskytnutou podle § 17 a § 19 odst. 2. Tento závazek je činěn za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, za jakých by byla úhrada nákladů požadována po občanech.

(3) Ministerstvo požádá o úhradu výdajů členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, pokud z konzulární ochrany poskytnuté nezastoupenému občanovi v případě zatčení nebo zadržení vyplynou zastupitelskému úřadu nezvykle vysoké, avšak nezbytné cestovní náklady, náklady na ubytování nebo náklady na překlad.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu a formulář žádosti o náhradu výdajů.

(3) Pokud byla v rámci poskytování konzulární ochrany poskytnuta podpora prostřednictvím pomoci z mechanismu civilní ochrany Evropské unie²⁵), bude určen příspěvek poskytované pomoci odečtením příspěvku Evropské unie.

(2) V případě hromadného poskytnutí pomoci podle § 24 až 28 může ministerstvo požádat členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, o náhradu výdajů ve výši podílu skutečně vzniklých nákladů a počtu občanů a nezastoupených občanů, jimž byla konzulární ochrana poskytnuta.

(1) Pokud Česká republika poskytuje pomoc podle § 24 až 28 při mimořádných událostech, podává ministerstvo žádost o náhradu výdajů na konzulární ochranu poskytnutou nezastoupenému občanovi ministerstvu zahraničních věcí členského státu, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Tuto náhradu lze žádat i v případě, že nezastoupený občan nepodepsal závazek k úhradě podle § 29 odst. 1.

(2) V případě podle odstavce 1 ministerstvo vyzve dotčeného občana k uhrazení těchto nákladů. Dotčený občan je povinen tyto náklady ministerstvu uhradit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 12 měsíců; při správě placení nákladů se postupuje podle daňového řádu.

(1) Ministerstvo nejpozději do 12 měsíců uhradí členskému státu náklady na konzulární ochranu na základě žádosti členského státu, který poskytl konzulární ochranu občanovi ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

c) požadavky na provedení fotografie pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

b) požadavky na pořízení digitalizované podoby nezastoupeného občana, který žádá o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, a

a) vzor formuláře žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie,

f) státní příslušnost.

e) datum a místo narození a

d) kontaktní adresa,

c) adresa místa bydliště,

b) pohlaví,

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

Vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie nezastoupeným občanům

(1) Zastupitelský úřad vydá nezastoupenému občanovi na jeho žádost náhradní cestovní doklad Evropské unie.

(2) Náhradním cestovním dokladem Evropské unie se rozumí cestovní doklad pro jedinou cestu vydaný z důvodu ztráty, odcizení nebo zničení cestovního dokladu anebo z důvodu nemožnosti získat cestovní doklad v přiměřeném čase, který opravňuje nezastoupeného občana k vycestování do členského státu jeho státní příslušnosti nebo členského státu, v němž má nezastoupený občan bydliště, anebo ve výjimečných případech i do jiného státu.

(1) Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie se podává na stanoveném formuláři a obsahuje údaje o nezastoupeném občanovi v rozsahu

(2) Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie dále obsahuje, je-li to možné, identifikační číslo nezastoupeného občana, které mu přidělil členský stát, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, a druh a číslo nahrazovaného cestovního dokladu nezastoupeného občana.

(3) Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie dále obsahuje důvod, pro který nezastoupený občan o jeho vydání žádá, a stát, do kterého nezastoupený občan požaduje vycestovat.

(4) Při podání žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie předloží nezastoupený občan, je-li to možné, dokument prokazující jeho totožnost a státní příslušnost. Zastupitelský úřad pořídí kopie dokumentů předložených nezastoupeným občanem za účelem postupu podle odstavce 6.

(5) Zastupitelský úřad pořídí při podání žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie digitalizovanou podobu nezastoupeného občana, který žádá o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, a připojí ji k žádosti; nelze-li digitalizovanou podobu nezastoupeného občana pořídit, připojí k žádosti naskenovanou nebo digitální fotografii nezastoupeného občana.

(6) Zastupitelský úřad, kterému byla podána žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, konzultuje bezodkladně, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne podání žádosti, tuto žádost za účelem ověření státní příslušnosti a totožnosti nezastoupeného občana s ministerstvem zahraničních věcí členského státu, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, nebo ve vhodných případech se zastupitelským úřadem takového členského státu, a poskytne mu informace a kopie dokumentů, které získal o nezastoupeném občanovi v souvislosti s podáním žádosti; lhůta 2 pracovních dnů může být v odůvodněném případě překročena.

(1) Zastupitelský úřad vydá nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie bezodkladně, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne potvrzení státní příslušnosti a totožnosti nezastoupeného občana členským státem, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem; lhůta 2 pracovních dnů může být v odůvodněném případě překročena.

(2) V případě, že členský stát, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, vyrozumí zastupitelský úřad o tom, že nemůže potvrdit státní příslušnost a totožnost nezastoupeného občana do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jej zastupitelský úřad oslovil s konzultací, zastupitelský úřad informuje o této skutečnosti nezastoupeného občana.

5. podoba,

(3) V případě, že členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, vysloví námitku proti vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, zastupitelský úřad nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie nevydá a informuje jej o tom, že členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, přebírá odpovědnost za poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovi.

(4) Zastupitelský úřad může vydat nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie v mimořádně naléhavém případě i bez konzultace s členským státem, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, pokud k navázání konzultace využil všechny dostupné komunikační prostředky. Zastupitelský úřad zašle bezodkladně členskému státu, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, oznámení o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie a o totožnosti nezastoupeného občana, které obsahuje údaje uvedené ve vydaném náhradním cestovním dokladu Evropské unie, a kopie dokumentů, které jsou součástí žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

1. číslo,

(5) Zastupitelský úřad, který vydal nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie, uchová kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie a další kopii zašle členskému státu, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem.

2. kód dokladu,

3. kód České republiky,

4. datum vydání,

5. datum skončení platnosti a

6. místo, v němž se nachází zastupitelský úřad, který jej vydal,

(2) Ministerstvo poskytne Evropské komisi informace potřebné pro přípravu hodnotící zprávy k vydávání náhradních cestovních dokladů Evropské unie.

(6) Pro úhradu správního poplatku za vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie se použije obdobně § 29, neuhradí-li nezastoupený občan správní poplatek přímo zastupitelskému úřadu.

(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie tvoří jednotný formulář náhradního cestovního dokladu Evropské unie a jednotný štítek náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

a) údaje o nezastoupeném občanovi, kterými jsou

b) údaje o náhradním cestovním dokladu Evropské unie, kterými jsou

c) označení státu, do kterého požaduje nezastoupený občan vycestovat, popřípadě tranzitních zemí, do nichž má nezastoupený občan vycestovat,

d) číslo jednotného formuláře náhradního cestovního dokladu Evropské unie, k němuž se připojí jednotný štítek náhradního cestovního dokladu Evropské unie,

e) strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny a

f) případné další nezbytné vnitrostátní záznamy.

a) vzor jednotného formuláře náhradního cestovního dokladu Evropské unie a jednotného štítku náhradního cestovního dokladu Evropské unie,

b) technické podmínky při vyhotovování náhradního cestovního dokladu Evropské unie a

c) rozsah údajů podle odstavce 2 písm. e).

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. pohlaví,

3. datum narození,

4. státní příslušnost a

(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie obsahuje

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

(1) Nezastoupený občan ověří při převzetí náhradního cestovního dokladu Evropské unie správnost v něm uvedených osobních údajů. Nejsou-li ve vydaném náhradním cestovním dokladu Evropské unie uvedeny správné osobní údaje nezastoupeného občana, má nezastoupený občan právo na vydání nového dokladu.

(2) Zastupitelský úřad, který vydal nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie, uchová osobní údaje nezastoupeného občana související s vydáním náhradního cestovního dokladu Evropské unie nejdéle po dobu 180 dnů ode dne jeho vydání.

(1) Zastupitelský úřad vydá nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie na dobu nezbytnou pro vykonání cesty, pro kterou je vydán, ke které připočte 2 dny. Zastupitelský úřad při stanovení doby platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie zohlední potřebné přestávky na noc a čas potřebný na přestupování.

(2) Doba platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie nesmí, s výjimkou zvláštních okolností, přesáhnout 15 dnů.

(1) Ministerstvo vede přehled o počtu vydaných náhradních cestovních dokladů Evropské unie a počtu případů neoprávněných vyplnění a padělání náhradních cestovních dokladů Evropské unie a poskytuje je každoročně Evropské komisi spolu s informací o státní příslušnosti nezastoupených občanů, kterým byly náhradní cestovní doklady Evropské unie vydány.

4. datum skončení platnosti.

Součinnost při vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie občanům a jejich rodinným příslušníkům

(1) Žádá-li osoba, která uvádí, že je státním příslušníkem České republiky, ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení, o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, poskytne ministerstvo nebo zastupitelský úřad, do jehož rozsahu činnosti třetí země spadá, (dále jen „příslušný zastupitelský úřad“) konzultaci dožadujícímu členskému státu. Věta první se použije i v případě žadatele, který uvádí, že je rodinným příslušníkem doprovázejícím občana registrovaným v České republice a není občanem Evropské unie (dále jen „rodinný příslušník občana“).

(2) Ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad poskytne konzultaci za účelem ověření státní příslušnosti a totožnosti žadatele podle odstavce 1 bezodkladně, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti zastupitelského úřadu dožadujícího členského státu o poskytnutí konzultace; lhůta 3 pracovních dnů může být v odůvodněném případě překročena. Nemůže-li ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad poskytnout konzultaci do 3 pracovních dnů, informuje o tom dožadující členský stát a současně mu sdělí datum, do kterého lze poskytnutí konzultace očekávat.

(3) Ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad, který byl požádán o poskytnutí konzultace podle odstavce 1, může vyslovit námitku proti tomu, aby byl občanovi nebo rodinnému příslušníkovi občana vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie; o vyslovení námitky informuje dožadující členský stát.

(4) Ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad uchovává osobní údaje žadatele podle odstavce 1 nejdéle po dobu 2 let ode dne obdržení žádosti o poskytnutí konzultace podle odstavce 2.

(1) V informačním systému evidence cestovních dokladů vedeném podle zákona o cestovních dokladech se v souvislosti s plněním úkolů na úseku poskytování konzulární ochrany vedou

(2) Zapisovatelem údajů podle odstavce 1 je příslušný zastupitelský úřad.

(3) Údaje podle odstavce 1 se v informačním systému evidence cestovních dokladů vedou nejdéle po dobu 2 let ode dne vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

a) údaje o občanovi nebo rodinném příslušníkovi občana, kterému byl vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie, v rozsahu

b) údaje o náhradním cestovním dokladu Evropské unie vydaném občanovi nebo rodinnému příslušníkovi občana v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. pohlaví,

3. datum narození a

4. státní příslušnost, a

1. číslo,

2. členský stát, který jej vydal,

3. datum vydání a

Nakládání s neplatným náhradním cestovním dokladem Evropské unie a jeho kopií

(1) Nezastoupeného občana, kterému byl vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do České republiky nebo kterému tento doklad vydal zastupitelský úřad, upozorní ministerstvo nebo zastupitelský úřad po předpokládaném datu jeho příjezdu do státu, do kterého požádal vycestovat, na povinnost vrácení náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

(2) Nezastoupený občan podle odstavce 1 po příjezdu do České republiky odevzdá náhradní cestovní doklad Evropské unie kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo v hlavním městě Praze kterémukoliv úřadu městské části určenému Statutem hlavního města Prahy nebo orgánu určenému členským státem, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Věta první se použije i v případě rodinného příslušníka doprovázejícího nezastoupeného občana, pokud je rodinný příslušník registrován v České republice a není občanem Evropské unie.

(3) Byl-li nezastoupenému občanovi podle odstavce 1 vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do jiného státu, odevzdá jej po příjezdu do tohoto jiného státu zastupitelskému úřadu nebo orgánu určenému členským státem, jehož je občanem nebo na jehož území se nachází.

(1) Občana nebo rodinného příslušníka občana, kterému byl vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie, upozorní ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad po předpokládaném datu jeho příjezdu do státu, do kterého požádal vycestovat, na povinnost vrácení náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

(2) Občan nebo rodinný příslušník občana, kterému byl vydán členským státem náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do České republiky, odevzdá náhradní cestovní doklad Evropské unie kterémukoliv orgánu veřejné moci České republiky podle § 31j odst. 2 nebo orgánu určenému členským státem, který náhradní cestovní doklad Evropské unie vydal.

(2) Příslušný zastupitelský úřad, kterému dožadující členský stát zaslal kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie, zajistí po obdržení informace o jeho odevzdání její skartaci.

(1) Zastupitelský úřad, který vydal nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie, skartuje po skončení platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie jeho kopii.

(3) Občan nebo rodinný příslušník občana, kterému byl vydán členským státem náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do jiného státu, odevzdá náhradní cestovní doklad Evropské unie zastupitelskému úřadu nebo orgánu určenému členským státem, který náhradní cestovní doklad Evropské unie vydal.