SLUŽEBNÍ A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY V SOUVISLOSTI S VÝKONEM ZAHRANIČNÍ SLUŽBY

Vznik a změny služebního a pracovního poměru v ministerstvu a zaměstnávání dalších osob
Vznik služebního poměru a zařazení na jiné služební místo v ministerstvu

Systemizace

Povinnosti a práva diplomatických, administrativních a technických pracovníků

Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a překážky v práci na straně zaměstnance

Platové náležitosti a další plnění

Vzdělávání v oblasti zahraniční služby

(3) Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným ministerstvem.

(2) Obsahem zkoušky je ověření znalostí diplomatické praxe, konzulárních činností a právních předpisů týkajících se výkonu zahraniční služby, včetně mezinárodního práva a práva Evropské unie. Zkouška musí být vykonána nejpozději do jednoho roku od přijetí do služebního poměru podle odstavce 1. Zkoušku lze opakovat jednou. Zkouška nahrazuje zvláštní část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě pro obor zahraniční vztahy a služba.

(1) Státní tajemník ministerstva zařadí osobu přijatou v ministerstvu do služebního poměru na služební místo určené k přípravě k výkonu zahraniční služby; tato osoba absolvuje vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby zakončený zkouškou.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti zkoušky zakončující vzdělávací program včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.

(4) Státní tajemník ministerstva zařadí státního zaměstnance na jiné služební místo poté, co úspěšně složil zkoušku. Služební poměr osoby, která nesložila zkoušku, končí dnem uplynutí lhůty pro složení zkoušky podle odstavce 1.

(3) Pokud nelze obsadit volné služební místo v ministerstvu pro výkon služby v ústředí postupem podle odstavce 1 a nelze-li přijmout osobu do služebního poměru způsobem podle § 32, vyhlásí státní tajemník ministerstva výběrové řízení na obsazení volného služebního místa podle zákona o státní službě.

c) jde-li o volné služební místo v ministerstvu pro službu v zahraničí, které lze obsadit podle § 41 odst. 1.

b) lze-li volné služební místo obsadit státním zaměstnancem zařazeným na jiném služebním místě v ministerstvu nebo na místě určeném k absolvování vzdělávacího programu podle § 32 nebo státním zaměstnancem, kterému byla přiznána diplomatická hodnost a který je zařazen na služebním místě v oboru služby zahraniční vztahy a služba v jiném služebním úřadě, nebo

a) postupuje-li se podle § 36,

(2) Jde-li o volné služební místo uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), rozhodne státní tajemník ministerstva o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného nebo obsadí služební místo v pracovním poměru na návrh personální rady.

(1) Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa v ministerstvu se kromě případů uvedených v § 24 odst. 5 zákona o státní službě nekoná,

(4) V případě postupu podle odstavce 3 se § 32 nepoužije.

(5) Na služební místo uvolněné v souvislosti se střídáním výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí nelze zařadit státního zaměstnance postupem podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě, nejde-li o státního zaměstnance ve služebním poměru v ministerstvu.

(1) Zřizuje se personální rada ministerstva.

(2) Členy personální rady jmenuje a odvolává státní tajemník ministerstva. Členem personální rady může být jmenován rovněž státní zaměstnanec zařazený v jiném služebním úřadu nebo zaměstnanec jiného státního orgánu. Členem personální rady, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. c), je vždy státní tajemník ministerstva.

a) vykonával v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, popřípadě v jiném státním orgánu, činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, a

a) předkládá návrhy na obsazení volného služebního místa v ministerstvu s výjimkou zařazení na služební místo podle § 36 nebo koná-li se výběrové řízení podle zákona o státní službě,

(6) Rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného k výkonu služby v ústředí vydá státní tajemník ministerstva na návrh personální rady v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným. Odmítne-li státní tajemník ministerstva jmenovat na služební místo představeného státního zaměstnance navrženého personální radou, požádá personální radu o předložení nového návrhu.

b) je představený nebo vedoucí zaměstnanec.

(5) Personální rada, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. a) a b), má 3 členy, v případě podle odstavce 4 písm. c) má 5 členů. V případě služebních míst obsazovaných také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu může služební předpis státního tajemníka ministerstva stanovit vyšší počet členů personální rady.

(4) Personální rada

(3) Členem personální rady může být jmenován ten, kdo

b) předkládá návrhy na obsazení služebního místa představeného k výkonu služby v ústředí a v zahraničí,

c) na žádost ministra posuzuje kandidáty na vedoucí zastupitelských úřadů; posouzením není ministr vázán.

(8) Podmínky vyslání k výkonu služby v zahraničí na služební místa obsazovaná také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva. Státní tajemník ministerstva vydá služební předpis po dohodě se služebními orgány jiných služebních úřadů.

(7) Podrobnější podmínky složení a činnosti personální rady stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.

b) vyslání za účelem předání agendy v zahraničí,

a) zařazení na služební místo k zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí (překlenovací služební místo),

c) přeložení do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí.

(2) Na uvolněné služební místo pro výkon služby v ústředí se zařadí přednostně státní zaměstnanec zařazený na překlenovacím služebním místě, nejde-li o služební místo představeného.

(1) Před vysláním nebo po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí se státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu zařadí na překlenovací služební nebo pracovní místo, je-li to nezbytné k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a v zahraničí. Na překlenovací služební místo se státní zaměstnanec v ministerstvu dále zařadí v den následující po dni ukončení přerušení výkonu služby, nelze-li postupovat podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě. Na překlenovací pracovní místo se zaměstnanec v ministerstvu rovněž zařadí, nastane-li překážka podle § 52 odst. 1 nebo v souvislosti s čerpáním pracovního volna bez náhrady platu v délce alespoň 1 roku, a to nejdříve s počátkem jeho čerpání.

(6) Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, po dobu přerušení výkonu služby, po dobu neplaceného služebního volna, po dobu čerpání pracovního volna bez náhrady platu, po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky podle § 52 odst. 1.

(4) Státního zaměstnance lze zařadit na překlenovací služební místo nejdéle na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se státní zaměstnanec zařadí mimo výkon služby z organizačních důvodů.

(3) Na uvolněné pracovní místo v ústředí se převede přednostně zaměstnanec zařazený na překlenovací pracovní místo, nejde-li o místo vedoucího zaměstnance.

(5) Zaměstnance lze převést na překlenovací pracovní místo též nejdéle na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele.

(1) K zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí může státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance. O vyslání státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí rozhodne státní tajemník ministerstva v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničí podle § 67 zákona o státní službě.

(2) Po dobu podle odstavce 1 není státní zaměstnanec vyslaný podle odstavce 1 zařazený nebo jmenovaný na služební místo; státnímu zaměstnanci přísluší plat jako při zařazení nebo jmenování na služební místo k výkonu služby v zahraničí.

(2) Po dobu přeložení podle odstavce 1 je státní zaměstnanec zařazen na překlenovací služební místo.

(1) Státní zaměstnanec z jiného služebního úřadu může být přeložen do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí na dobu nezbytnou ke splnění tohoto účelu, nejdéle na dobu 1 roku.

(1) Státní tajemník ministerstva může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby nebo práce v zahraničí obsadit služební nebo pracovní místo v zastupitelském úřadu, označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance k výkonu služby v zahraničí nebo zaměstnance k výkonu práce v zahraničí.

(2) Státní tajemník ministerstva může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, vyžaduje-li to zájem České republiky. Osoba v pracovním poměru podle věty první, která je vedoucím zastupitelského úřadu, se považuje po dobu trvání pracovní smlouvy za představeného.

(3) S osobou uvedenou v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší jí plat podle části deváté zákona o státní službě.

(5) Pro vyslání zaměstnance v pracovním poměru za účelem předání agendy v zahraničí se použije § 37 odst. 1 věta první a § 37 odst. 2 obdobně.

(4) Zastupuje-li osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo obsazené osobou podle odstavce 1 nebo 2, použije se § 66 zákona o státní službě obdobně.

(1) Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může určit ze svých přímo podřízených představených 2 zástupce. Takto určený představený zastupuje vrchního ředitele sekce v rozsahu činnosti vymezené vrchním ředitelem sekce.

(4) Zástupce určený vedoucím zastupitelského úřadu jej zastupuje v rozsahu činnosti vymezené tímto vedoucím zastupitelského úřadu.

(3) Vedoucí oddělení v zastupitelském úřadu může určit svého zástupce, pokud oddělení jím řízené je tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy.

(2) Vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „stálé zastoupení“) může určit ze svých přímo podřízených představených 3 zástupce. Takto určený představený zastupuje vedoucího stálého zastoupení v rozsahu činnosti vymezené vedoucím stálého zastoupení.

(2) Zvláštní zmocněnec může být jmenován vedoucím zvláštní mise, styčného úřadu nebo kanceláře.

(1) Pro mimořádný úkol zahraniční služby může ministr pověřit diplomatického pracovníka funkcí zvláštního zmocněnce. Takovému diplomatickému pracovníkovi, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován. Platový tarif podle věty druhé lze diplomatickému pracovníkovi určit nejdéle na dobu 1 roku, a to opakovaně.

(3) Pověření podle odstavce 1 se vydává vždy na dobu určitou.

(1) Občané České republiky dlouhodobě nebo trvale žijící v zahraničí nebo občané cizích států žijící v přijímajícím státě mohou být zaměstnáni na zastupitelském úřadě pro výkon činností vykonávaných administrativním nebo technickým pracovníkem.

(2) Pracovní poměr, práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1 se řídí právním řádem přijímajícího státu.

(1) Spolu s informací o zřízení nebo zrušení zastupitelského úřadu podle § 4 odst. 3 ministerstvo předloží vládě návrh změny systemizace v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí; postup změny systemizace podle zákona o státní službě se v takovém případě nepoužije.

(2) Na změnu systemizace související s přesunem služebního místa pro výkon služby v zahraničí mezi zastupitelskými úřady nebo v rámci jednoho zastupitelského úřadu se § 18 zákona o státní službě nepoužije; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona o státní službě se použije obdobně.

e) zřídit si pro zasílání platu účet v České republice, na který mu bude plat zasílán ve výplatních termínech,

f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na služebním mobilním telefonu mimo služební nebo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení o řízení ve věcech služby, ustanovení správního řádu o správním řízení, ani ustanovení zákona o státní službě a zákoníku práce o odměně za služební nebo pracovní pohotovost nepoužijí.

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník rovněž nesmí

(2) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník vyslaný k výkonu služby nebo práce v zahraničí je dále povinen

d) dodržovat omezení pohybu vyplývající z bezpečnostní situace v přijímajícím státě a dbát na bezpečnost zastupitelského úřadu,

c) oznámit vedoucímu zastupitelského úřadu, že opustí přijímající stát, a oznámit místo plánovaného pobytu po dobu nepřítomnosti v přijímajícím státě,

b) dodržovat povinnosti a omezení, které osobám působícím na zastupitelském úřadě ukládají mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, a s výhradou výsad a imunit dbát právního řádu přijímajícího státu,

a) dodržovat protokolární zvyklosti obvyklé v přijímajícím státě,

c) zneužít diplomatický nebo služební pas.

b) zneužít výsady a imunity poskytované podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo podle právního řádu přijímajícího státu,

a) svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí nebo ohrozit její bezpečnost,

(2) Pověří-li prezident republiky vedoucím zastupitelského úřadu podle § 10 odst. 4 věty první osobu, která je následně shledána zdravotně nezpůsobilou nebo se posouzení zdravotní způsobilosti odmítne podrobit, ministerstvo o této skutečnosti prezidenta republiky informuje.

(1) Ministerstvo společně s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob a rozsah posuzování zdravotní způsobilosti diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pro vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

(2) Diplomatický pracovník je oprávněn přijímat v souvislosti s výkonem zahraniční služby dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku stanovenou zákonem o státní službě, odpovídá-li to protokolárním zvyklostem; pravidla pro nakládání s takto přijatými dary a jinými výhodami upravuje služební předpis státního tajemníka ministerstva.

d) na bezplatné ubytování nebo na náhradu ubytovacích výdajů v místě výkonu služby nebo práce v zahraničí, s výjimkou výdajů za služby spojené s užíváním ubytování; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.

b) na evakuaci, jsou-li jeho nebo jeho členů rodiny život nebo zdraví přímo ohroženy z důvodu mimořádné události v přijímajícím státě,

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo

c) na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 dnů od ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí, k němuž došlo v důsledku potřeby evakuace nebo jiných okolností hodných zvláštního zřetele, pro které byl nucen místo výkonu služby nebo práce v zahraničí bezodkladně opustit; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva,

a) být doprovázen při výkonu služby nebo práce v zahraničí členy rodiny, pokud státní tajemník ministerstva nerozhodne, že to bezpečnostní situace v přijímajícím státě neumožňuje,

d) 3 dny před vysláním k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s odjezdem do zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu do zahraničí,

e) 3 dny při příjezdu na zastupitelský úřad k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne příjezdu k výkonu služby nebo práce v zahraničí,

f) 3 dny před odjezdem ze zastupitelského úřadu k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu ze zahraničí nebo přejezdu do jiného přijímajícího státu,

g) 3 dny po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s návratem do České republiky; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne návratu ze zahraničí,

h) 10 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích se zvýšenou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden,

i) 15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích s mimořádnou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

(2) Po dobu volna uvedeného v odstavci 1 se státnímu zaměstnanci a zaměstnanci plat nekrátí.

a) 1 den k cestě na dovolenou do České republiky v souvislosti s výkonem služby nebo práce v zahraničí a 1 den při cestě zpět na zastupitelský úřad v přijímajícím státě, pokud je cesta na dovolenou hrazena z prostředků ministerstva a je spojena s pracovně lékařskou prohlídkou v České republice; v případě mimoevropských zemí se zvyšuje nárok na každou z cest o 1 den,

b) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s vlastní svatbou,

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo na služební nebo pracovní volno na

c) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s účastí na pohřbu člena rodiny,

(2) Osobě, která čerpá při vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, ministerstvo uhradí náklady spojené s ubytováním po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Takové osobě přísluší náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 odst. 6 zákoníku práce.

(1) Těhotná státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně vyslaná k výkonu služby nebo práce v zahraničí je povinna oznámit ministerstvu čerpání mateřské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu; pokud státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně bude čerpat mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou v zahraničí, je povinna to oznámit podle věty první. V případě, že státní zaměstnanec nebo zaměstnanec požádá o čerpání rodičovské dovolené, je povinen oznámit čerpání rodičovské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným nástupem na rodičovskou dovolenou.

(3) Je-li doprovázející osobou voják vykonávající službu podle jiného právního předpisu²⁷), určí se do dispozice.

(1) Následuje-li manžel nebo partner diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka do místa vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí, jedná se o jiný úkon v obecném zájmu bez náhrady mzdy nebo platu na straně zaměstnance podle zákoníku práce.

a) čerpání neplaceného služebního volna, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu nepřekračující 12 měsíců, nebo

b) přerušení výkonu služby, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu překračující 12 měsíců.

(4) Je-li doprovázející osobou státní zaměstnanec, povolí se mu na jeho žádost

(2) Je-li doprovázející osobou příslušník bezpečnostního sboru vykonávající službu podle jiného právního předpisu²⁶), poskytne se mu na jeho žádost služební volno bez poskytnutí služebního příjmu.

(1) Ministerstvo může uzavřít ve prospěch diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pojistnou smlouvu za účelem krytí výdajů vzniklých v souvislosti s nemocí, úrazem, těhotenstvím nebo porodem v zahraničí, zahrnující i výdaje na repatriaci, a to včetně výdajů na léčbu nemoci a následků úrazu, k nimž dojde v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí (dále jen „zdravotní výdaje“).

(2) Pojištění podle odstavce 1 zahrnuje rovněž člena rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, který jej se souhlasem státního tajemníka ministerstva následuje do jeho služebního působiště nebo pravidelného pracoviště v zahraničí.

(3) Neumožňuje-li zdravotní připojištění úhradu zdravotních výdajů v přijímajícím státě, má diplomatický, administrativní nebo technický pracovník a jeho člen rodiny, který ho doprovází, nárok na hrazení nutných zdravotních výdajů spojených s poskytnutím zdravotní péče v přijímajícím státě.

(1) Diplomatickému, administrativnímu nebo technickému pracovníkovi, který vykonával službu nebo práci v zahraničí, přísluší v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně v důsledku mimořádné události, jakož i v důsledku trestného činu, je-li obětí, ke kterým došlo v přijímajícím státě nebo při cestě z a do přijímajícího státu, jednorázové odškodnění ve výši šestinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka; v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží takovému pracovníkovi jednorázové odškodnění ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka.

(2) Je-li členu rodiny, který doprovází diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, přiznán invalidní důchod v případě podle odstavce 1, náleží mu jednorázové odškodnění ve stejné výši, jako by náleželo pracovníkovi, kterého doprovází.

(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši dvacetinásobku průměrného měsíčního platu diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka v případě jeho úmrtí, které nastalo v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí.

(3) Na vzdělávání administrativních a technických pracovníků se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(1) Ministerstvo zajišťuje přípravu a řídí odborné vzdělávání diplomatických pracovníků zaměřené na výkon zahraniční služby.

(2) Diplomatický pracovník při výkonu služby v ústředí je povinen pravidelně absolvovat vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby v rozsahu stanoveném státním tajemníkem ministerstva.

(4) Ministerstvo zajišťuje rovněž přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky.