14. § 5 až 11 včetně nadpisů znějí:
㤠5
Velikost vzorku genetického zdroje mikroorganismu
Velikost vzorku genetického zdroje mikroorganismu poskytovaného účastníkem Národního programu pro potřeby dlouhodobého uchování písemně stanoví pověřená osoba podle aktuálního stavu genetického zdroje mikroorganismu tak, aby byl zajištěn původní genetický základ mikroorganismu, ze kterého jsou poskytovány vzorky genetických zdrojů mikroorganismů dalším účastníkům Národního programu a příjemcům.
Rozsah údajů o genetickém zdroji
(1) V případě genetického zdroje rostlin předá účastník Národního programu pověřené osobě současně se vzorkem genetického zdroje tyto údaje o genetickém zdroji:
a) poskytnuté množství, klíčivost, hmotnost tisíce semen, typ kolekce pro uložení vzorku genetického zdroje,
b) pasportní údaje,
c) popisné údaje ve formátu podle klasifikátorů,
d) v případě genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ nebo on farm místo výskytu nebo udržování tohoto genetického zdroje a údaje charakterizující lokalitu.
(2) V případě genetického zdroje mikroorganismu předá účastník Národního programu pověřené osobě současně se vzorkem genetického zdroje údaje o genetickém zdroji v rozsahu podle § 10.
Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů
Hodnocení genetických zdrojů rostlin
(1) Hodnocení genetických zdrojů rostlin se skládá z charakterizace, která slouží k jednoznačné identifikaci genetického zdroje rostlin, a z hodnocení hospodářských znaků.
(2) Hodnocení jednoletých, dvouletých a vytrvalých druhů genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ se provádí v polních testech a laboratorních testech.
(3) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných in situ je analogické k hodnocení ex situ, vychází však z možností hodnocení na přírodním stanovišti. Návazným pravidelným monitorováním genetických zdrojů rostlin je kontrolován stav populace a případné ohrožení genetického zdroje rostlin.
(4) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ nebo in situ provádí účastník Národního programu, který v rámci Národního programu odpovídá za příslušnou druhovou kolekci genetického zdroje rostlin. V případě, že by účastník Národního programu nemohl provést hodnocení genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ, může se souhlasem pověřené osoby zajistit jeho hodnocení jiným vhodným způsobem.
Hodnocení genetických zdrojů mikroorganismů
(1) Hodnocení genetických zdrojů mikroorganismů obsahuje zejména jejich charakteristiku, která zahrnuje taxonomické zařazení organismu, morfologický popis, stanovení biologických, biochemických, molekulárně-genetických a technologických vlastností. Genetické zdroje mikroorganismů jsou charakterizovány pomocí testů požadovaných vlastností u prospěšných mikroorganismů, patogenity či virulence u škodlivých mikroorganismů a testů rezistence vůči chemickým nebo fyzikálním faktorům. Vitalita, homogenita a stabilita vlastností, pro které je genetický zdroj uchováván, je ověřována průběžně, především po dlouhodobé konzervaci a oživení, které probíhá podle plánu obnovy.
(2) Součástí hodnocení genetických zdrojů mikroorganismů je také seznam vědeckých publikací, které souvisí se sbírkovými položkami, dále národní a mezinárodní spolupráce, začlenění sbírky do mezinárodních organizací na ochranu biodiversity a evidence poskytnutých mikroorganismů.
Rozsah a způsob vedení dokumentace účastníkem Národního programu
Genetické zdroje rostlin
(1) Dokumentace o genetických zdrojích rostlin, kterou vede v souladu s § 17 zákona účastník Národního programu, se skládá z
a) pasportních údajů,
b) popisných údajů,
c) údajů o konzervaci, pokud je účastník Národního programu pověřen dlouhodobým uchováváním genetického zdroje rostlin,
d) údajů o poskytnutých genetických zdrojích.
(2) Pasportní údaje obsahují informace jednoznačně identifikující každý genetický zdroj rostliny a obsahují také soupis podmínek stanovených poskytovatelem genetického zdroje, které se týkají způsobu využití tohoto zdroje a podmínek pro jeho poskytnutí dalšímu příjemci.
(3) Popisná část obsahuje výsledky hodnocení všech morfologických, biologických, hospodářských a biochemických znaků formou popisných deskriptorů. Popisné deskriptory jsou rodově nebo druhově specifické a definují způsob hodnocení projevu každého znaku. Soubor deskriptorů tvoří klasifikátor daného rodu nebo druhu. Pokud není klasifikátor k dispozici, připraví účastník Národního programu minimální seznam popisných deskriptorů. Účastník Národního programu zaznamenává údaje obsažené v popisné části též formou originálních metrických hodnot a tyto uchovává.
(4) Údaje o konzervaci genetického zdroje rostlin obsahují:
a) u semen konzervovaných v genové bance základní skladovací údaje o uloženém semenném vzorku genetického zdroje,
b) u vegetativně množených kolekcí genetických zdrojů rostlin v polní kolekci, kulturách in vitro nebo kryobance nezbytné informace o konzervovaném genetickém zdroji rostlin, jako je počet položek ve vzorku genetického zdroje, datum založení konzervace, datum regenerace a způsob konzervace.
(5) Údaje o poskytnutých genetických zdrojích obsahují pasportní a popisné údaje, údaje jednoznačně identifikující příjemce a způsob využití.
Genetické zdroje mikroorganismů
(1) Dokumentace o genetickém zdroji mikroorganismu, kterou vede v souladu s § 17 zákona účastník Národního programu, se vede pro každou položku ve sbírce genetických zdrojů mikroorganismů.
(2) Dokumentace genetického zdroje mikroorganismu obsahuje tyto údaje:
a) evidenční označení sbírky,
b) evidenční číslo sbírkového kmene,
c) platné vědecké jméno druhu, případně jméno vnitrodruhové kategorie poddruh, varieta, forma specialis, rasa,
d) geografický původ, lokalita, substrát, hostitel,
e) údaje o izolaci, taxonomickém zařazení a zařazení do sbírky,
f) podmínky kultivace,
g) způsob a místo konzervace nebo uchování,
h) historie kmene, zejména číslo kmene v jiných sbírkách, změna taxonomického zařazení,
i) manipulace s kmenem, zejména datum poslední obnovy a datum inventarizace,
j) soupis podmínek stanovených poskytovatelem genetického zdroje, které se týkají způsobu využití tohoto zdroje a podmínek pro jeho poskytnutí dalšímu příjemci,
k) údaje o poskytnutých genetických zdrojích včetně údajů jednoznačně identifikujících příjemce a způsob využití.
(3) Účastník Národního programu eviduje další informace vymezující a charakterizující daný kmen mikroorganismu.
Velikost vzorku genetického zdroje rostlin poskytovaného pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání
(1) Velikost vzorku genetického zdroje generativně množených rostlin poskytovaného příjemci je 30 až 50 klíčivých semen v závislosti na biologických vlastnostech daného druhu.
(2) U vegetativně množených druhů je velikost jednoho vzorku genetického zdroje v rozmezí 3 až 10 regenerujících částí, jak je pro specifické druhy rostlin uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(3) Jeden příjemce obdrží během jednoho kalendářního roku od pověřené osoby nebo účastníka Národního programu nejvýše
a) 30 vzorků genetických zdrojů u generativně množených druhů,
b) 10 vzorků genetických zdrojů u vegetativně množených druhů.“.