1. V § 10 odst. 2 se za slovo „poměru“ vkládají slova „a státního zaměstnance podle zákona o státní službě“.

2. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) svědka v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení dnem, za který mu náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží; to platí obdobně pro osobu, která podala vysvětlení na výzvu policejního orgánu nebo správního orgánu a má nárok na náhradu ušlého výdělku.“.

3. V § 10 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění“ a ve větě poslední se slova „alespoň jedním ze“ nahrazují slovem „jedno“.

4. V § 15 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g) z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze,
h) z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.“.

5. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:
㤠15a
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.“.

6. V § 18 odstavec 5 zní:
„(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.“.

7. V § 18 odst. 6 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „30“.

8. V § 19 odstavec 6 zní:
„(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.“.

9. V § 19 odst. 7 větě poslední se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“.

10. § 29 zní:
㤠29
Výše nemocenského za kalendářní den činí
a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.“.

11. V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Režim dočasně práce neschopného pojištěnce se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 odst. 1 písm. c) a f).“.

12. V § 56 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

13. V § 56 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

14. V § 57 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty první v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

15. V § 57 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty první v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“.

16. V § 59 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity nebo v němž byl pojištěnec posudkem České správy sociálního zabezpečení uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách⁸²)“.
Poznámka pod čarou č. 82 zní:
„⁸²) § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

18. V § 61 písm. b) se za slovo „záznam“ vkládají slova „nebo záznam v elektronické podobě“ a za slovo „číslo“ se vkládají slova „nebo identifikátor“.

19. V § 61 písm. d) se slova „spolu s příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele,“ zrušují.

20. V § 61 písm. i) se slovo „prokazatelně“ zrušuje a na konci písmene i) se doplňují slova „na předepsaném tiskopisu“.

21. V § 61 písmeno j) zní:
„j) potvrdit pojištěnci v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit pojištěnci v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu její trvání vždy k 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,“.

22. V § 61 písm. n) se slova „pojištěnci na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o této změně rozhodl, a“ zrušují.

23. V § 61 písm. o) se slova „a zaměstnavateli“ zrušují.

24. V § 61 písm. q) se za slova „na předepsaném tiskopisu“ vkládají slova „nástup k poskytování lůžkové péče, ukončení poskytování lůžkové péče dočasně práce neschopnému pojištěnci,“.

26. V § 61 písm. v) se za slova „sdělit písemně nebo v elektronické podobě“ vkládá slovo „neprodleně“.

27. V § 61 písm. y) se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. p)“.

28. V § 61 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Ošetřující lékař může plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění.
(3) Zaslání v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění podle odstavce 2 provede ošetřující lékař nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q).“.

29. V § 62 odst. 1, § 64 odst. 1 písm. g), § 67 písm. c), § 69 písm. b) a h), § 84 odst. 2 písm. n) a § 167b se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.

30. V § 64 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) až q) se označují jako písmena l) až p).

31. V § 64 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonává více zaměstnání, sděluje všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele“.

32. V § 64 odst. 1 písmeno o) zní:
„o) informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek, a popřípadě, náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,“.

33. V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 zaznamená orgán nemocenského pojištění do registru pojištěnců nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o tomto ukončení rozhodl.“.

34. V § 84 odst. 2 písm. m) se slovo „osmého“ nahrazuje slovem „patnáctého“.

41. V § 86 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f) přijímají rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, doklady potvrzující trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o nařízení karantény, doklady potvrzující trvání karantény, potvrzení o ukončení karantény a další hlášení ve věcech dočasné pracovní neschopnosti, která je povinen podávat ošetřující lékař,
g) informují neprodleně příslušný služební útvar o skutečnostech potřebných pro stanovení nároku na nemocenské a pro výplatu nemocenského.“.

42. V § 94 odst. 1 větě třetí se za slova „účast na pojištění“ vkládají slova „, a vznikla-li tomuto zaměstnanci účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3 a § 7a odst. 2 části věty za středníkem v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění“.

43. V § 94 odst. 2 se slova „tato změna nastala“ nahrazují slovy „se o této změně dozvěděl“.

44. V § 95 odst. 1 písm. d) se slova „, dobu karantény“ nahrazují slovy „a dobu karantény, které spadají do doby zaměstnání“.

47. V § 101 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud je nepřijímají služební orgány [§ 86 odst. 2 písm. f)]“.

48. V § 104 odst. 3 se za slovo „sdělit“ vkládají slova „na předepsaném tiskopise“.

50. V § 109 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Dávka se vyplácí,
a) jde-li o nemocenské, na základě žádosti pojištěnce, za kterou se považuje rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo potvrzení o nařízení karantény, vydané ošetřujícím lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví na předepsaném tiskopise, a to u
1. pojištěnců, s výjimkou příslušníků, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů,
2. příslušníků, s výjimkou vojáků z povolání a vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou se při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytuje příslušníkovi služební příjem,
3. vojáků z povolání, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží vojáku z povolání služební plat,
4. vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží vojáku v záloze služné;
podpis osoby, která uplatňuje nárok na nemocenské, se nevyžaduje; odesláním rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem nebo potvrzení o nařízení karantény orgánem ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícím lékařem se má za to, že pojištěnec o výplatu nemocenského požádal,
b) jde-li o dávku podle § 4, s výjimkou nemocenského, na základě písemné žádosti podepsané fyzickou osobou, která uplatňuje nárok na dávku a její výplatu; žádost o ošetřovné v případě převzetí ošetřování (péče) musí být podepsána též zaměstnancem, od něhož se ošetřování (péče) přebírá. Je-li předepsán pro žádost tiskopis, musí být žádost podána na tomto tiskopisu.
(2) Žádost o výplatu dávky se podává,
a) jde-li o nemocenské, u orgánu nemocenského pojištění,
b) jde-li o dávky podle § 4, s výjimkou nemocenského,
1. u zaměstnavatele, jde-li o zaměstnané osoby, s výjimkou zahraničních zaměstnanců,
2. u okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, o osoby, které byly zaměstnanými osobami, pokud jim vznikl nárok na dávku v ochranné lhůtě a jejich bývalý zaměstnavatel zanikl, a o zahraniční zaměstnance,
3. u služebního útvaru, jde-li o příslušníky,
4. u věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o odsouzené osoby,
5. podle bodů 1 až 4, vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě nebo uplatňují-li nárok na výplatu dávky v případě úmrtí pojištěnce osoby uvedené v § 51 odst. 1.“.

52. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní:
㤠109a
Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud dočasná pracovní neschopnost nebo potřeba ošetřování skončily po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“.

53. § 109a zní:
㤠109a
Potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud potřeba ošetřování skončila po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“.

54. V § 110 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Nemocenské se zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým je zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty nemocenského; má-li se nemocenské vyplácet zaměstnanci v hotovosti, vyplácí se prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu zaměstnance uvedenou v registru pojištěnců, pokud zaměstnanec neuvedl jinou adresu pro účely výplaty nemocenského. Nemocenské se osobě samostatně výdělečně činné a zahraničnímu zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec platí pojistné na pojištění, a to na účet nebo prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu uvedenou v registru pojištěnců, neurčí-li osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec jiný způsob výplaty nemocenského.“.

55. Za § 110 se vkládá nový § 110a, který včetně nadpisu zní:
㤠110a
Výplata nemocenského v poloviční výši
V případě podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost z některého z důvodů uvedených v § 31, se nemocenské vyplácí ve výši stanovené podle § 31 do doby, než bude zjištěno, že dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala; pokud dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala, nemocenské se doplatí. Lhůta uvedená v § 46 odst. 2 větě první plyne ode dne zjištění, že dočasná pracovní neschopnost nenastala z žádného z důvodů uvedených v § 31.“.

56. V § 114 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Subjekty uvedené v § 81 odst. 3 písm. a), b), e), f) a g) mohou sdělit údaje podle odstavce 1, pokud nebudou ohroženy úkoly, které plní; odmítnout sdělit údaje mohou i bez udání důvodu.“.

57. V § 116 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost, že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo potvrzení o nařízení, trvání nebo ukončení karantény.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

60. V § 117 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je povinen sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje z Národního registru zdravotnických pracovníků a údaje z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb potřebné pro provádění pojištění.
(7) Ministerstvo zdravotnictví je povinno sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje o orgánech ochrany veřejného zdraví potřebné pro provádění pojištění.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.

62. V § 121 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ostatní subjekty mají přístup do informačního systému pojištění, jen stanoví-li tak zákon.“.

64. V § 122 odst. 3 písmeno m) zní:
„m) údaje o dávkách,“.

66. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní:
㤠122a
(1) Přístup do registru pojištěnců, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, má též
a) poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až j), s), t) a u) a údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n) včetně statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce,
1. jehož dočasnou pracovní neschopnost posuzuje, nebo
2. o jehož předchozích dočasných pracovních neschopnostech rozhodoval, nebo jejichž trvání potvrzoval, v období 1 roku přede dnem, v němž příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje,
b) orgán ochrany veřejného zdraví, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až j), s), t) a u) a údaje o karanténě uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce,
1. o jehož karanténě rozhoduje, nebo
2. o jehož předchozích karanténách rozhodoval nebo jejichž trvání potvrzoval, v období 1 roku přede dnem, v němž příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje,
c) zaměstnavatel, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, pokud orgánu nemocenského pojištění oznámil nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na pojištění, a to v době trvání takového zaměstnání a dále v době 1 měsíce ode dne skončení ochranné lhůty pro nemocenské z tohoto zaměstnání, v době 1 měsíce ode dne skončení zaměstnání, z něhož neplyne ochranná lhůta, nebo do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž skončila dočasná pracovní neschopnost tohoto zaměstnance, pokud trvala i po skončení zaměstnání zakládajícího účast na pojištění,
d) pojištěnec, jde-li o údaje, které se týkají jeho osoby a pojištění.
(2) Subjekty uvedené v § 81 odst. 3 písm. a), b), e), f) a g) mohou odmítnout, a to i bez udání důvodu, sdělit ze svého informačního systému údaje o probíhajících nebo předchozích dočasných pracovních neschopnostech jimi určeným ošetřujícím lékařům nebo o jimi určených pojištěncích; § 114 odst. 3 věta druhá a třetí platí zde obdobně.“.

70. V § 124 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno v plné výši, i když výše nemocenského náležela ve výši stanovené podle § 31.“.

71. V § 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení § 124 odst. 4 věty druhé zde platí obdobně.“.

73. V § 128 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

74. V § 129 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) v rozporu s § 64 odst. 1 písm. o) neinformuje zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání nebo o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.“.

77. V § 138 odst. 1 písm. a) až h) a m) až o) se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.

78. V § 138 odst. 1 písm. d) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „nástup k poskytování lůžkové péče, ukončení poskytování lůžkové péče,“.

79. V § 138 odst. 1 písm. g) se slova „a zaměstnavateli“ zrušují.

80. V § 138 odst. 1 písm. n) se slovo „prokazatelně“ nahrazuje slovy „na předepsaném tiskopisu“.

81. V § 138a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zdravotnických“ nahrazuje slovem „zdravotních“.

82. V § 138a odst. 1 písm. a), b), d) až n) a r) se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.

83. V § 138a odst. 1 písm. i) se slova „pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny v době dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují a na konci písmene i) se doplňují slova „, nebo nepotvrdí orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu trvání dočasné pracovní neschopnosti“.

84. V § 138a odst. 1 písm. m) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „, nesdělí orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození tiskopisů používaných pro účely provádění pojištění“.

91. § 166 včetně nadpisu zní:
㤠166
Zástavní právo
Okresní správa sociálního zabezpečení a služební orgány mohou k zajištění vykonatelné pohledávky na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku povinného, který má dluh na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě; ustanovení § 104i zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o zřízení zástavního práva k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále, zde platí obdobně.“.

92. V § 167d se slova „do 20. dne“ nahrazují slovy „do konce“.

93. Za § 167d se vkládají nové § 167e a 167f, které včetně nadpisu znějí:
㤠167e
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Celní správy České republiky,
4. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
5. Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky,
c) orgány nemocenského pojištění.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.
Správce informačního systému pojištění poskytuje zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra údaje z informačních systémů pojištění v rozsahu potřebném pro plnění konkrétních úkolů v jejich působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů vedených v informačních systémech pojištění, a to, s přihlédnutím k technickým možnostem, též v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.